Plané byliny a zelené natě
Do polévek, bramborových a zeleninových pokrmů přidáváme pažitku, nať petržele, řeřichu, vojtěšku alfalfa, mrkvovou a celerovou nať, drobné mladé lístky ředkviček, kedlubny, květáku a červené řepy.
Plané byliny
Na jaře můžeme pro nedostatek jiných zelených natí můžeme použit mladé lístky kopřiv, sedmikrásky, violky vonné, jitrocele a řebříčku. V přírodě sbíráme plané rostliny jen na biologicky čistých místech. Nikdy nesbíráme rostliny k jídlu u silnic, na sídlištích, v městských pecích, v blízkosti polí, kde se používají umělá hnojiva a chemické postřiky- Sbíráme jen v čistých zahradách nebo volné neporušené přírodě.
Jak pěstujeme natě doma za oknem?
V zimě, a pokud nemáme zahrádku i na jaře a v létě, si můžeme doma za oknem vypěstovat řeřichu, vojtěšku alfalfa, pažitku a nať petrze
Pěstování řeřichy seté a vojtěšky alfalfa
Na tácek nebo na talířek dáme vrstvu vaty a navlhčíme ji vodou. Na mokrou vatu nasypeme semínka a dbáme na to, aby vata byla stále vlhká. Za čtyři až pět dní můžeme řeřichu sestříhávat. Rostlinky vojtěšky rostou déle, a tak jsou vhodné k použití o pár dnů později. Po sestříhání nasypeme na novou vatu nová semínka. Talířek s řeřichou je také hezkou ozdobou naší kuchyně.
Petrželová nať
Můžeme ji rovněž celoročně sklízet doma za oknem. Zakoupíme si „petrželák“ - květináč s kulatými otvory po obvodu, do kterých nastrkáme kořen petržele tak, aby širší část z otvoru lehce vyčnívala. Zasypeme hlínou a za týden se nám petrželák zazelená.
Jiný způsob: Při čištění kořenové petržele odkrojíme širší okraj kořene asi 5 mm až 1 cm od horního okraje a řeznou plochou dáme na talířek s vodou, aby skrojek kořene byl ponořen asi dva až tři milimetry ve vodě. Vodu stále pečlivě doléváme. Za pět až šest dnů nám vyraší petrželová nať, kterou spotřebujeme do polévky. Zbytek kořene vyhodíme, protože by začal zahnívat.
Petrželovou nať si můžeme na zimu nasušit. Omyjeme ji, nakrájíme nadrobno, sušíme na plechu a uskladníme ve sklenicích v temnu, aby nať nežloutla. Do polévek ji rozemneme a již nevaříme.
V těhotenství se nedoporučuje používat větší množství petržele, nejvýše 1-2 PL na den.
Petrželová nať často bývá nazývána nejlepším jídlem na světě. Má vysoký obsah železa a vápníku, proto dbáme na její časté přidávání do pokrmů zejména těhotným, kojícím a dětem. Mimo to obsahuje ještě hořčík, draslík, provitamin A, vitamín C a vitamíny skupiny B, D, K.
Pažitka
Je velmi praktická zelenina, kterou můžeme mít po celý rok. Má vysoký obsah vápníku, i když poloviční než stejné množství petrželové natě či řeřichy. Z uvedených natí však obsahuje nejvíce železa.
Jitrocel kopinatý
Je vytrvalá bylina. Vytváří přízemní růžice dlouze kopinatých listů, z nichž vyrůstá bezlistý stonek s květenstvím na vrcholu. Je to prastará léčivá rostlina. Listy obsahují glykosidy a saponiny, dále slizy, flavonoi- dy, provitamin A, vitamín C, enzymy, kyselinu křemičitou, hořčiny, soli draslíku a vápníku, třísloviny, organické kyseliny. Používáme čerstvé listy do polévek. Několik listů jitrocele (nejlépe s dalšími bylinami) nakrájíme nadrobno, dáme do hotové polévky a necháme 10 minut stát.
Kopřiva dvoudomá
Používá se jako jarní zelenina v kuchyni. Na jaře sbíráme první výhonky, později jen nej mladší vrcholky. Nesbíráme kopřivy z přebujelých, tmavě zelených porostů na místech s nadměrným množstvím dusíku v půdě. Kopřivu nikdy nesbíráme ráno a dopoledne, kdy obsahuje velké množství dusičnanů. Listy obsahují mnoho chlorofylu, tříslovin, organické kyseliny, acetylcholin, histamin, celulózu, hojně minerálních látek - zvláště draslík, cín, železo, vitamín C, provitamin A a vitamíny skupiny B. Lístky dobře propereme, můžeme a nemusíme spařit horkou vodou, nakrájíme nadrobno a přidáváme do polévek. Výborný je kopřivový špenát.
Smetanka lékařská neboli pampeliška
Na jaře se na lukách rozsvítí tisíce sluníček pampelišek. Jejich listy obsahují významné množství vitamínu C, vitamíny skupiny B a témer tolik provitaminu A jako mrkev.
V kuchyni brzo na jaře využijeme mladé vybělené části listů. Nejsnadněji je získáme vyrýpnutím rašících pampeliškových trsů z ještě neosazených záhonů. Ve zkypřené půdě zůstává část listů v zemi. Ty jsou bílé, křehké a nejsou hořké jako zelené listy. Dobře omyté listy nakrájíme nadrobno a připravujeme z nich výborné saláty.
Sedmikráska chudobka
Ve středověku patřila mezi univerzální léky, už tehdy se z mladých listů připravoval salát. Obsahuje saponiny, hořčiny, slizy, třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy a vitamín C. Působí protizánětlivě, čaj z květů se užívá při zahlenění dýchacích cest. Pro kuchyňskou úpravu jsou nejvhodnější listové růžice s poupátky sebrané brzy z jara. V té době je sedmikráska významným zdrojem vitamínu C. Přidáváme ji do polévek, salátů nebo pomazánek.
Violka vonná
Když se na jaře zazelenají srdčité lístky violky nebo-li fialky, rovněž můžeme dva až tři lístky přidávat dětem do polévek.
Zdroj: Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky, nakladatelství Alternativa
- Odpovědět
Pošli odkaz