Chrámové tanečnice a tantrické rituální soulože

3.4.2008 00:00
Sex a vztahy

Chrámový tanec je podstatnou součástí uctívání boha, v němž jsou dokonale koordinovány ruce a nohy, hlava a oči s doprovodnou hudbou. Známý je zejména chrámový tanec kathakali v jihoindické Kérale, ale především chrámový tanec tanečnic dévadásí.

Ženy, které již od dívčího věku jsou zasvěceny chrámové službě, se považují za manželky toho boha, v jehož chrámu vykonávají službu, odtud jejich název dévadásí ("tanečnice boží").

Každý chrám má podle velikosti osm nebo více tanečnic. Šivapurána stanoví, že Šivův chrám má mít tisíce vybraných dívek, zkušených v pěveckém a tanečním umění, k tomu četné hudebníky hrající na strunné nástroje. Dévadásí pocházejí ze všech kast a s jejich přípravou pro tento úkol se začíná už v dětství. Učí se číst a psát, zpívat a tancovat a také hrát na jeden nebo dva hudební nástroje. Dévadásí z vyšších kast slouží v Šivových a Višnuových chrámech, tanečnice z nižších kast nižším bohům. Podle své kastovní příslušnosti nosí různé oblečení.

Chrámové tanečnice předvádějí rituální tance, v nichž se symbolicky zobrazuje láska mezi bohem a člověkem, jejich vzájemné hledání a konečné splynutí v toužebném uchvácení. Je-li chrámový bůh ve svém manželském právu zastupován knězem nebo mužským návštěvníkem chrámu, vykonávají oba partneři rituální obětní akt vedoucí ke spáse. Sakrálně-rituální pohlavní spojení vede ke ztrátě vlastního Já (oběť) a současně k odevzdání se v jednotě božské blaženosti. Dévadásí jsou velkolepé jóginky, které mohou dokonale kontrolovat své tělesné funkce.

Za muslimské vlády v Indii bylo mnoho chrámových tanečnic zadrženo a posláno do harémů nových pánů. V roce 1987 byla v Ándhrapradéši zakázána tisíciletá praxe zasvěcování dévadásí. Také chrámový tanec dévadásí byl kvůli chrámové prostituci od roku 1948 státním zákonem zakázán. Přesto bylo v březnu 1989 v Bélgaunu (distrikt Karnátakaloa) během svátku Márgpúrnimá obřadně zasvěceno přes 3 000 nezletilých dívek bohyni Jellamě jako dévadásí.

Pohlavní styk v přísných asketických poměrech hinduismu slouží hlavně k rozmnožování lidského života ve smyslu zajištění dalších pokolení, při čemž žena je vůči muži v podřízené úloze. V erotických směrech tantrismu se pohlavní styk naopak stává odleskem nejvyšších božských slastí a přivádí oba sexuální partnery, muže i ženu, k dosažení sexuální jednoty s absolutnem a k osvobození.

Šaktičtí kaulové provozují tantrický sexuální rituál "patera hlavních věcí", z nichž každá v sanskrtu začíná hláskou "m": pražené zrní (mudra), ryba (matsja), víno (madja), maso (mánsa) a pohlavní spojení (maithuna). Trojice praženého zrní, ryby a masa zastupuje oblast rostlinného, vodního a zvířecího světa, kdežto víno a sexuální spojení povznášejí smysly a napomáhají k mystickému odpoutání. Během tohoto rituálu, který se obvykle koná o půlnoci, a to v době temné měsíční fáze, sedí pár pospolu, žena po levici muže. Zpočátku se pije víno a dalším chodem je maso. Pak přichází na řadu ryba a pražené zrní. Když jsou tímto způsobem rituálně uznány prvky ohně, vzduchu, vody a země, vykonají muž a žena sexuální spojení (maithuna = pár) v "prvku" prostoru. Toto milostné spojení se zakládá na spojení boha Šivy, mužského principu, se Šakti, ženským principem.

Rituál "patera hlavních věcí", prováděný téměř sakrálně, má uvolnit jóginské aktivity. Tak pražené zrní symbolizuje prvek země a odpoutávání se od pozemského života, ryba zastupuje vodní živel a kontrolu dechu, víno symbolizuje živel ohně a očistu smyslů i ducha, maso živel vzduchu a kontrolu hlasu řeči a konečně sexuální spojení symbolizuje prvek prostoru a osvobozující působení sexuální energie.

Ritualizovanými pohlavními akty, prováděnými s více než jedním partnerem, při nichž účastníci vytvářejí kruh (čakra) a následují pár nebo také gurua, jsou čakrapúdžá, bhairavačakra a jóginíčakra.

Čakrapúdžá ("kruhové uctívání") je tantricko-šaktický sexuální rituál více párů, při němž se požívá víno a maso a sakrálně se souloží. Účastníci rituálu mezi sebou vědomě usměrňují a vyměňují si sexuální energii. Když se první pár přiblíží k orgastickému vyvrcholení, musí soulož přerušit a o dosažení extáze se pokouší nejbližší pár. Tímto způsobem má být zprostředkována nová dimenze duchovní extáze, překračující běžnou zkušenost tohoto světa.

V bhairavačakře, začínající a končící pokaždé uctěním ženského principu, bohyně Šakti, případně Kálí nebo Durgy, se spojuje do kruhu sexuálně aktivních párů tři, pět, sedm nebo devět účastníků, z nichž jedna mladá dívka sedí nahá ve středu kruhu. Sama se na rituálu nepodílí, ale při oběti na počest bohyně obdrží mimo jiné květiny, vonné tyčinky, ovoce, hedvábnou látku a další. Při vyvrcholení rituálu dochází k pohlavnímu spojení mužských účastníků s účastnicemi ověšenými šperky představujícími bohyně.

Jóginíčakra je sexuální rituál, při kterém jediný muž, jógin nebo guru, souloží se třemi, pěti, sedmi nebo devíti ženami, zasvěcovanými do sexuální jógy. Muž je se svou nejbližší partnerkou - jóginí - ve středu, obklopen kruhem ostatních jóginek, které se všechny účastní sexuální hry. Během tohoto rituálu se všech osm jóginek střídavě věnuje jóginovi, zatímco jeho hlavní, devátá partnerka pomáhá ostatním osmi dosáhnout vyvrcholení. Jógin svůj orgasmus zadržuje, dokud neabsorbuje energie všech osmi jóginek. Teprve pak daruje své "umocněné" semeno deváté jógince.

Ve službách tantrického rituálu jsou vytvořeny také objekty tantrického umění. Tak jantry ("nástroj") jako diagramy tantristů znázorňují mystické souvislosti celku světa. Nejznámější ze všech janter je šríjantra ("vznešená jantra"). Skládá se z devíti navzájem přeložených trojúhelníků - pěti zaměřených nahoru a čtyř dolů - soustředěných kolem jednoho bodu (bindu), přičemž pět trojúhelníků se špičkou zaměřenou dolů znázorňuje principy Šakti a čtyři zaměřené nahoru principy Šivy. Tento diagram symbolizuje jednotu Šakti a Šivy, a protože přeložením devíti velkých trojúhelníků vzniklo 43 malých trojúhelníků, představuje i proces stvoření vyvěrajícího z bindu, šířícího se přes různé stupně až po vznik bipolárního pohlavního světa. Bindu jako střed diagramu symbolizuje semeno muže, z něhož vzniká nový život.

Zdroj: Gerhard J- Bellinger - Sexualita v náboženstvích světa, nakladatelství Academia

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

www.vide-on.cz Extrémně šokující videa !!! --> Nehody, Porno, Army,...
samantha  |  1.7.2008 17:28

je normalne masturbuju
sandy  |  10.5.2009 22:26

vošukej sebe
ja  |  16.1.2014 22:21

:))))))))))))))))) ovšem jestli to nekončí tancem nazvaným finále...
Beru  |  24.1.2017 16:37

Bernie Eckelstone se takto odreagovával ,každý druhý všední den v...
afsd  |  24.1.2017 16:41

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *