Hlavní překážkou lásky je bolest

17.12.2010 00:00
Sex a vztahy

Vzpomínám si, že jednoho dne ke mně přišla mladá žena, která uvažovala o interrupci. Byla ve třetím měsíci těhotenství.

Vzpomínám si, že jsem jí vylíčil stav jejího dítěte. Popsal jsem jí, že v jejím dítěti již probíhá mozková činnost, že mu tluče srdce. Ve třech měsících již pracují všechny jeho tělesné systémy. Přislíbil jsem jí veškerou pomoc, kterou bude potřebovat, pokud dá svému dítěti šanci žít. Jasně si pamatuji, jak se na mě pátravě zadívala. Položila mi otázku, kterou jsem velice potřeboval slyšet: „Vím, že máte rád mé dítě. Máte rád také mě?“ Náhle jsem pochopil. Neměla lásku, kterou by mohla dát svému nenarozenému dítěti, dokud o ni samu nikdo neměl starost a neprojevil jí lásku. Její bolest a strach ji zbavily schopnosti milovat druhé.

Kdykoli na ni myslím, vzpomenu si také na rozhovor, který jsem vedl se svým přítelem psychiatrem. Ptal jsem se ho, proč je pro mnohé z nás tak nesnadné milovat. Usmál se na mě a souhlasil se mnou, že jsme stvořeni k lásce stejně tak, jako jsme stvořeni k tomu, abychom se rozvíjeli i po tělesné stránce. Ale stejně jako některé nemoci mohou zastavit náš fyzický růst, existuje i určitá překážka, která nám zabraňuje růst v lásce.

Doktor se mě zeptal: „Už tě někdy bolely zuby?“ Přiznal jsem, že ano. „A na koho jsi myslel, když tě bolely?“ vyzvídal. „Jen na sebe,“ odpověděl jsem. „To je odpověď,“ řekl. „Bolest přitahuje veškerou pozornost pouze k našemu já. Duševní těžkosti - starost, neúspěch, zármutek nebo výčitky svědomí - to všechno je bolestivé, a tak nás to připravuje o schopnost milovat. Když se bolest stane životním stylem, člověk se většinou velmi koncentruje sám na sebe.“

Má-li být život aktem lásky, nejtěžší dobou je doba bolesti. Bolest se snaží zaujmout celé naše vědomí, pohltit všechnu naši energii. Pro lásku nezůstává nic. Studna vyschla. Většina lidí ví při bolesti jen jedno: „Trpím.“ Teprve když jsme se s bolestí úspěšně vyrovnali nebo ji přetrpěli, jsme schopni začít znovu milovat sebe i druhé. Je dobré, když to víme. Pojmenovat démona je přinejmenším první krok k tomu, abychom se s ním mohli úspěšně vypořádat.

Ukázka z knihy Štěstí začíná uvnitř (Portál 2010)

Související články

Láska - SPECIÁL

1.5.2008 00:00

Jak nám strach brání v lásce

14.3.2003 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Kravina
novák  |  6.2.2011 16:55

srdíčko, lidičky, Lucie Bílá ... ty blbé řeči o velkém srdíčku
Hlavně  |  6.2.2011 16:57

ahojky myslím že pravdu má jak danda tak pan doktor.Většina lidí když...
agáta  |  6.2.2011 17:29

Bláboly.
!  |  6.2.2011 18:49

No v tomto ohledu souhlasím jak s dandou tak i s panem kolegou. Je pravda,...
DDr. Viktor Jezek  |  28.2.2011 22:01

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *