Kultivace či devastace manželského vztahu

1.10.2008 00:00
Sex a vztahy

Některá rizika výběru partnera lze eliminovat nebo alespoň částečně snížit úspěšnou kultivací vztahu. Jiná lze naopak výrazně zvýšit jeho devastací.

O manželství je jistě možné hovořit jako o choulostivé květince, která bez patřičné péče chřadne a chřadne, až zcela nevratně uvadá. U květin zpravidla alespoň víme, co potřebují - vláhu, živiny, přiměřenou teplotu a světlo. Už zde ale začíná nabízená analogie pokulhávat. Sám fakt, že partnera udržujete v přiměřené teplotě, tu a tam jej nasytíte a nakrmíte a i trochu toho světla mu dopřejete, jako pojistka věrnosti a prevence nevěry většinou nestačí. Oproti květinkám má zanedbávaný partner ještě jednu možnost. Může si nalézt jiného ?zahradníka". Riziko nevěry nelze nikdy ani tou sebevětší kultivací vztahu stoprocentně vyloučit; lze je však výrazně snížit. Nebo také zvýšit! Nejen tím, že se budeme chovat jako vztahoví barbaři; cesty do pekel jsou někdy dlážděny i těmi nejušlechtilejšími motivy. Některé strategie dokážou vyprovokovat k nevěře i partnera v zásadě docela monogamního. Pokud byste tápali, pak mohu nabídnout několik docela spolehlivých:

?Zlatá klec"
Extrémně uzavřené soužití, často pouze jednostranně. Na minimum jsou omezeny kontakty s okolím - buď proto, že nám v nich partner brání, nebo proto, že jsme se tak ?pro klid v rodině" rozhodli sami. Pokud se pak někdy přece jen alespoň trošku v té naší klícce dvířka pootevřou, může nás zaskočit zjištění, že i ten vnější svět má své nepochybné půvaby. Nějak už se nám nechce zpátky. Čím déle jsme si té zlaté internace užívali, tím větší riziko, že nás to potáhne pryč. Riziko nevěry je vysoké především u těch až dosud internovaných. Zvláštní mutací téhož je pak nepochybně ušlechtilá strategie typu...

"Ochránkyně tepla rodinného krbu"
Zpravidla hned na počátku manželství, většinou v době okolo prvního porodu (což se mnohdy časově kryje), někdy však i kdykoli později v průběhu soužití, se žena rozhodne pro roli dokonalé matky a manželky. Dobrovolně rezignuje na své zájmy a koníčky, alespoň na ty, které by ji vzdalovaly z domova. Výrazně omezí kontakty s okolím, svou energii věnuje péči o děti, domácnost a manžílka. Nedá mu sebemenší příležitost, aby ji mohl postrádat. Je vždy zde, vždy k dispozici, přímo prototyp "ideální manželky". Dočasně může jít o model docela funkční. Pak se však s velkou pravděpodobností začne bortit. Často ve chvíli, kdy si ten hýčkaný muž najde přítelkyni. Někdo možná usoudí, že jej "pálilo dobré bydlo". Vše je ale možná trochu jinak. V podobném vztahu chybí muži ona těžko popsatelná a přitom zdravá kapka napětí a nejistoty.

"Omnipotentní autorita"
Model, v němž zpravidla muž vystupuje v roli zdatného všeználka. Všemu rozumí, vše zvládne, o všem rozhoduje. Vůči manželce se nemusí chovat aktivně zle, jen ji tak trochu nebere vážně. Někdy ji alespoň nechá vymluvit, jindy ani to ne. V obou případech však celkem jasně signalizuje, co že si o jejích názorech myslí. Aniž vždy musí používat xaverovské příměry, ty "slepice" v podtextu jeho jednání prostě přehlédnout nelze. Nějak mu uniká, že každá žena potřebuje mít alespoň občas pocit, že partner naslouchá jejím názorům, je ochoten je přijmout nebo alespoň zvážit, předem je nezlehčuje, některé z nich bere dokonce i vážně. Když se toho nedočká doma, najde si časem své "ucho" někde jinde.

"Ideální manželka" Další z rizikových modelů. Našinec by až záviděl! Kdo by nechtěl žít se ženou, která vše zvládne sama, od manžela v zásadě nic nechce, neočekává a nepotřebuje a přitom se o něj ještě láskyplně stará. Nic pro ni není problém - od údržby domácnosti přes péči o děti až po pracovní uplatnění. Taková dokonalá gejša, lehce "šmrncnutá" úspěšnou podnikatelkou. Pokud byste však očekávali, že případná nevěra hrozí spíše z její strany, pak jste poněkud vedle. Opak je zpravidla pravdou. I ten nejhýčkanější muž potřebuje mít alespoň občas pocit, že jej jeho partnerka potřebuje, pro něco obdivuje, s něčím by si bez něj neporadila. Ty moudré mu tu iluzi alespoň tu a tam poskytnou. Co jim to udělá? Občas sehrají etudu na téma "já slabá ženská" či "co bych si bez Tebe, miláčku, počala". Jinak hrozí, že se v manželově okolí objeví jiná, která třeba nebude ony etudy muset ani hrát. Manželé velice schopných, kompetentních žen se pak často utíkají k partnerkám, které mohou být po všech stránkách méně atraktivní. Po všech, kromě jedné. Dokážou být tou slabou ženskou, která i na toho sebeslabšího a sebenemožnějšího mužskýho dokáže alespoň někdy pohledět jak na svatý obrázek. Nejen pohledět...

Zdroj: Petr Šmolka - Nevěra - Pro podváděné i podvádějící, nakladatelství Grada

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Taky není špatné - téma podobné, zdravím M.
i.gregusova"seznam.cz  |  1.10.2008 16:48

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *