Parazitologie touhy

1.2.2018 00:01
Sex a vztahy

Je známo, že původce toxoplazmózy Toxoplasma gondii dokáže ovlivnit lidské chování. Byla prokázána i kauzální souvislost mezi T.gondii a schizofrenií či sebedestrukčním chováním včetně sebevraždy. Toxoplasma však může též své hostitele sexuálně stimulovat.

Pár stovek kilometrů od farem s kopi luwak našel Ajai Vyas z Nanyang Technological University v Singapuru důkaz, že toxoplasma své hostitele sexuálně stimuluje tím, že u infikovaných samců potkanů vyvolá produkci dalšího testosteronu, čímž zvýší jeho přitažlivost pro samice. Když se páří, samci rozšiřují parazita na své partnerky.


Zvýšením hladiny testosteronu toxoplasma rovněž otupuje reakce na strach; infikovaní potkani, když zachytí pach kočky, mohou ztratit zájem o svou bezpečnost. Skupina Roberta Sapolskyho, profesora biologie a neurologie na Stanfordově univerzitě, zjistila, že oblasti v mozku, které se podílejí na reakcích na strach i na sexuální přitažlivosti, se po vystavení kočičímu odéru proměnily a že „tento zpropadený parazit nějak ví, jak na to, aby pach kočičí moče byl pro hlodavce sexuálně vzrušující, a tak jde a udělá to. To je naprosto ohromující“.


Přestože většina z nás chce utéci, když vkročí do domu, který zavání kočičinou, schopnost T. gondii učinit kočičí moč příjemně voňavou možná vysvětluje půvab kávy kopi luwak: 50 procent světové populace, která je již infikovaná, může kočičí „parfém“ v bobech přitahovat. I když by vysoká teplota při pražení kávových bobů měla T. gondii zničit, dělníci, kteří pražené boby třídí a berou do rukou bez rukavic, a lhostejný přístup k hygieně asi zajistí, že infekce se přenese na dříve neinfikované lidské spotřebitele. A tak se zrodí znalec.


Někteří milovníci koček jdou přímo ke zdroji a v aromatu svých domácích mazlíčků si libují. Na webových stránkách pak doznávají, že kožíšku svých miláčků nemohou odolat a musí k němu neustále čichat. Jiní jdou tak daleko, že atraktivní vůni kočičích zadečků specifikují. Do této druhé kategorie ovšem, zdá se, spadá jen menšina majitelů koček. Proč ne každý?
Určité vodítko nám poskytli čeští vědci, když v rámci výzkumu rozdali lidem ručníky prosycené pachem různých savců, včetně koček, psů a koní, a pak je požádali, aby pachy ohodnotili z hlediska příjemnosti. Mnozí muži, kteří ohodnotili kočičí moč jako příjemnou, měli pozitivní testy na toxoplasmu. Stejně jako parazit vyvolává osudovou přitažlivost u infikované myši, může probudit neodolatelnou touhu u infikovaných lidí, neboť chování lidí i hlodavců ovládají stejné dráhy a tytéž neurotransmitery, jako je dopamin.


Tento parazit transformuje každodenní chování a podle výzkumu Sapolskyho a dalších i osobnost člověka. Jakmile jsou dříve opatrné myši s odporem vůči světlu jednou infikovány, vykračují si bez obav v nebezpečném teritoriu koček, a nakažení lidé, byť v minulosti obezřetní, najednou vyhledávají vzrušující zážitky.


Na rozdíl od hlodavců v domácnosti mají lidé z měst ve vyspělých státech jen pár obávaných kočičích predátorů, čelí však nebezpečím husté dopravy. Vozovky nabízejí vědcům přímo lakmusovou zkoušku chování. Čtyři rozsáhlé české a turecké studie odhalily, že infikovaní lidé, a to jak řidiči za volantem, tak chodci, na silnicích soustavně riskují. U infikovaných automobilistů existuje 2,5krát větší pravděpodobnost dopravní nehody než u ostatních.


Východoevropští výzkumníci přišli i na nepatrnější změny v osobnosti: infikovaní muži jsou obvykle introvertní a podezřívaví, ale i neteční k tomu, co si o nich myslí druzí, což z nich dělá lidi, kteří se oblékají indiferentně a inklinují k samotě. Zdálo by se, že to není dobrým znamením pro budoucnost našeho parazita, jelikož zdrženliví a málomluvní samotáři se asi většinou příliš ochotně nepouštějí do intimních sociálních aktivit, jako je sex, které by přenos parazita usnadnily. Mají však také zvýšené hladiny testosteronu a ženy, kterým jsou ukázány jejich fotky, je hodnotí jako mužnější než muže neinfikované. Proč by tomu tak mělo být? Infekce možná mění vzhled mužů proto, že T. gondii u nich ovlivňuje péči o zevnějšek a oblékání. Například muž, který se přestane denně holit a staví na odiv strniště, by mohl být vnímán jako maskulinnější, mužnější či atraktivnější. Možná vymění svůj obvyklý společenský oblek za neformálnější ohoz, například tričko s krátkým rukávem nebo pulovr, které obepínají tělo a více zdůrazňují jeho křivky.


Desítky let již odhalují studie na lidech zřetelnou genderovou nerovnost. Infikované ženy jsou oproti svým mužským protějškům méně ostražité, otevřenější, společenštější a více než neinfikované ženy se snaží, aby druhé lidi přitahovaly. Ve spojení s charakteristickou lehkomyslností, která s toxoplasmou souvisí, vědci usuzují, že tyto ženy budou pravděpodobně sexuálně aktivnější, než je norma.

Zdroj: Harriet A. Washingtonová - Doba jedová 8 - infekční šílenství, nakladatelství Triton

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Nieco mi na tomo clanku nesedi. Neviem nakolko seriozny vyskum je podkladom...
Juraj Kovac  |  1.2.2018 21:26

Též si myslím, že věta "Když se potkani páří, samci...
M.  |  6.2.2018 14:29

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *