Polyamorie: paralelní emocionálně-erotické vztahy s více lidmi

6.5.2016 00:01
Sex a vztahy

Polyamorie, tedy touha, schopnost a ochota plnohodnotně milovat a mít emocionálně-erotické vztahy paralelně s více lidmi je vnímána jako projev nezralosti, chybné emocionální socializace či nezodpovědnosti. Lidé ji pak zaměňují se skupinovou sexualitou či promiskuitou, což jsou aktivity, se kterými nemá polyamorie podle svých zastánců nic společného, neboť to, že je jedinec schopen a ochoten milovat více partnerů najednou, neznamená, že je hypersexuální.

Podle Vítkové (2010) jsou otevřené polyamorické vztahy pro mnohé nepřijatelné, neboť nezapadají do sociálních konstrukcí, které utvářejí jazyk emocí. Ten obsahuje slova jako „žárlit“, „podvádět“ apod. a usazuje je do určitého kontextu. Má-li člověk dva milostné vztahy, hegemonní diskurz říká, že jednoho z milostných partnerů (popřípadě oba dva) podvádí, a pokud se to onen podváděný dozví, nutně musí žárlit. Žárlit má člověk i tehdy, když se jeho partner někomu jinému dvoří, koketuje s ním apod., i když je zřejmé, že je to ze strany jeho partnera hra, nic vážného. Žárlivost je v tomto kontextu vnímána jako legitimní emoce, přirozená reakce na partnerovu nevěru, podvádět je nelegitimní.


Ovšem podle polyamoriků je přirozenost žárlivosti pouze domnělá. Jak říká jeden z respondentů výzkumu, který provedla Vítková: „Žárlit se podle mě prostě naučíme, v televizi to vidíš vlastně všude, vidíš nějakou romantickou komedii a hned tam vidíš, jak tam někdo žárlí.“ Podle všeobecných představ se vztah bez určité míry „zdravé“ žárlivosti neobejde, slovy dalšího respondenta: „V podstatě v naší společnosti je ta žárlivost, dá se říct, zakořeněná. Často se říká, že to ve vztahu nesmí chybět, že bez žárlivosti neexistuje láska.“ Podle polyamoriků je ovšem koncept žárlivosti prostředkem sociální kontroly, neboť pokud nežárlí někdo, kdo je „podváděn“, je vnímán jako pošetilec a hlupák, či se má za to, že dotyčný toho, kdo „podvádí“, již nemiluje. Takoví jedinci se pak dostávají pod sociální tlak, aby žárlili, a tak ukázali svou normalitu a lásku.


Zastánci polyamorie se snaží vytvářet nový diskurz, kde láska nebude výhradní emocí, kde partnerství bude vnímáno jako forma intimního přátelství (sexuálního i ne-sexuálního). Přátelství je totiž nevýlučné, je nejen možné, ale z hlediska společnosti i vítané mít více přátel. Polyamorici upozorňují, že v tradičním chápání je láska vnímána jako forma vlastnictví a z toho vyplývá žárlivost. Podle nich je přátelství vztahem, který je postaven na daleko větším respektu vůči druhému, než je tomu ve vztazích postavených na tradičně pojaté romantické lásce - právě díky tomu, že přátelství je od vlastnické formy vztahu oproštěno. Je zajímavé, že podobný životní styl vyhledávají i někteří asexuálové, kteří žijí v kruzích přátel, jejichž povaha je jejich slovy „polyamorická“, ale přitom nesexuální (Przybylo, 2011). Tito asexuálové jsou takto schopni spojit lásku s přátelstvím, na rozdíl od polyamoriků ji ovšem oprošťují od sexuality. Polyamorici se často ztotožňují s určitou komunitní formou vztahů, ale jsou možné i jiné podoby polyamorických partnerství, například partnerství na dálku, kde se jedinec vidí s těmi, které miluje, třeba jen několikrát do roka. Polyamorici zároveň zdůrazňují, že tyto vztahy vyžadují velkou míru tolerance a empatie a jsou tedy přímým opakem sobectví (Šipka, 2015).


Polyamorici svoji identitu chápou jako projekt, na kterém je nutno pracovat a vytvářet nové koncepty a diskurzy, skrze které změní náhled společnosti jak na ně samotné, tak i na jejich vztahy. Společnost, ve které žijí, jim nenabízí ta pravá slova pro to, co dělají, ani pro to, co cítí, tak je musí hledat někde jinde. Především v knihách a článcích, které na téma polyamorie vyšly. Bez možnosti adekvátně popsat své pocity je těžké je akceptovat a hlavně sdílet s ostatními a je tak těžké přijmout sám sebe. Bez náležitých termínů a konceptů, které tyto termíny uvádějí do vzájemných vztahů a souvislostí, nevíme, čím a kým jsme, a nevědí to ani ostatní, jak například ukázali hrdinové již zmíněného dokumentu „Svazující slova“ (2007).


Polyamorici, mezi nimiž dělala Vitková výzkum, skutečně čerpali potvrzení své identity z knih a článků. Dalo by se tedy říci, že nehledali svou vlastní autentickou identitu, ale chtěli se identifikovat s identitou již popsanou v textech, jejichž autory nebyli oni sami. Jak upozorňuje Sedláček, podobně k popisu své identity přistupují i asexuálové. Polyamorici i asexuálové jsou pro společnost nesrozumitelní, a když chtějí své postoje a pocity vysvětlit, zjišťují, že pro ně nemají slova, a jsou rádi za každý text, který jim slova a srozumitelné příběhy jejich vlastních pocitech a touhách (či absenci touhy v případě asexuálů) dodá. To ale platí pro každou identitu. I heterosexuál čerpá z mnoha textů a dalších kulturních produktů, když popisuje sám sebe, když chce sám sobě porozumět. Výhodou heterosexuála je, že jeho pocity byly popsány již tolika romány, filmy, divadelními hrami, populárními psychologickými příručkami či třeba reklamami, že nemusí složitě hledat, když potřebuje popsat sám sobě i druhým své životní touhy a peripetie. Prostředky k popisu se nabízejí samy a jsou obecně srozumitelné. V mnohem obtížnější situaci jsou nositelé identit, které se vzpírají heterosexuální normativitě, tak v posledních dekádách narůstá počet různých identit a orientací.

Zdroj:Martin Fafejta - Sexualita a sexuální identita - Sociální povaha přirozenosti, nakladatelství Portál

Související články

Ženská intimita pohledem psychoterapeutky

28.4.2016 00:01

Sexualita mladistvých

9.11.2015 00:01

Jak se proměňuje sexualita Čechů

4.7.2014 00:01

Žárlivost - co to vlastně je?

11.6.2014 00:01

Individuální podmínky dobrého sexu

20.11.2013 00:01

Proč je při sexu problémem přehnaný důraz na normálnost

4.11.2013 00:01

Ženy chtějí lásku, muži sex

3.10.2012 00:01

Nekonečný sex

28.9.2012 00:01

Sexuální posedlost

24.8.2012 00:01

Konfliktní manželské vztahy

23.2.2012 00:01

Kdo je Emo?

14.12.2010 00:00

Dobrý sex

14.12.2009 00:00

Milostný trojúhelník

5.11.2009 00:00

Příležitostný sex

19.10.2009 00:00

Nejste si jisti svou sexuální orientací?

23.7.2009 00:00

Sexuální odlišnost mezi mužem a ženou

1.5.2009 00:00

Z muže ženou: Christine Jorgensenová zahájila sexuální revoluci

5.12.2007 00:00

Láska i bez sexuality?

1.10.2007 00:00

Vztahová závislost a závislost na sexu

12.6.2007 00:00

Homosexualita je podmíněna prostředím dělohy

27.7.2006 00:00

Jakou hodnotu má sexualita v manželství?

18.4.2006 00:00

Nutkavý člověk a láska

22.3.2006 00:00

Extrémní žárlivost, manipulace a evoluce

28.2.2006 00:00

Mýtus o romantické lásce: sex versus intimita

12.1.2006 00:00

Stín a jeho souvislost se žárlivostí

27.5.2005 00:00

Hysterický člověk a láska

18.5.2005 00:00

Asexualita není nemoc

14.1.2005 00:00

Psychologové potvrdili, že homosexualita se nedá naučit

7.10.2003 00:00

Jak nám strach brání v lásce

14.3.2003 00:00

Je identita muže a ženy stejná?

20.1.2003 00:00

Láska nebo obchod

13.1.2003 00:00

Identita a nelidskost

22.10.2002 00:00

Depresivní člověk a láska

10.6.2002 00:00

CHAT aneb Vztahy na internetu

31.5.2002 00:00

Žárlit není ani dobré, ani špatné

7.5.2002 00:00

Otevřené manželství

19.4.2002 00:00

Proč jsou lidé nevěrní

4.4.2002 00:00

O žárlivosti

22.2.2002 00:00

Homosexualita s otazníky

28.1.2002 00:00

Nevěra a její následky

4.9.2001 00:00

Podstata žárlivosti

31.5.2001 00:00

Podoby ženské sexuality

2.4.2001 00:00

Héra: bohyně žárlivosti

23.11.2000 00:00

Když se sex stává problémem

11.4.2000 00:00

Sexuální typy

1.4.2000 00:00

Sexualita a náboženství

16.3.2000 00:00

Duchovno a sexualita

19.2.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Mě by se líbilo mnohoženství, ale trošku se obávám, že se ho tu...
A  |  21.5.2016 21:29

Absolutní souhlas. A bylo by to skvělé, protože lidi žijící sami s...
Lucka  |  13.8.2016 11:06

harem měli tak maximálně sultáni. Muslimský manžel si nevybírá...
tak to jsi dost mimo  |  13.8.2016 13:20

a Jirka z úvodního příspěvku je pěknej blbec. Míchá dohromady hrušky...
to je fakt  |  13.8.2016 17:34

Pokud nekoho slysim rikat, ze monogamie je naprd, tak mi v hlave naskoci hned...
Adamko  |  9.5.2018 11:51

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *