Proč jsou lidé nevěrní

1. Hráč riskér. Jde o jedince, jejichž koníčkem je dobývání osob druhého pohlaví. Pomocí "úspěchů" si zvyšují pocit vlastní hodnoty. Navazují krátkodobé známosti "ber, kde ber", nestarají se o možné důsledky. Na své manželské partnery jsou však většinou emocionálně vázáni. V jejich manželství se často opakuje cyklus: nevěra - odhalení - lítost - odpuštění - nevěra. Iniciátory spolupráce s poradnou, jsou někdy postižení partneři, někdy však též sami "hráči", když jim hrozí rozvodové řízení. Do této kategorie spadají i frigidní hysterické ženy, "věčné hledačky orgasmu". Za viníka svého neuspokojení považují sexuálně "neschopného" manžela a později stejně neschopné milence.

2. Hledačka štěstí. Tento model je častější u žen. Jde o nezralé, nesamostatné osobnosti. Rodina je pro ně ekonomickým zabezpečením. Povinnosti v domácnosti vykonávají jen aby je splnily. Do manželství si volí seriózní partnery a vedou je k tomu, aby všechny síly věnovali zabezpečení rodiny. Jejich sexuální reaktivita je spíše podprůměrná, se sexem nakládají jako s prostředkem odměny a trestu. Rodiny obyčejně dobře fungují v období primárního budování a raného dětství potomků. Jakmile je již plně nezaměstnává péče o děti, začnou se nudit a vyžadují od manžela, aby jim poskytl životní náplň. Ten zpravidla nechápe, co se po něm chce. Žena v této fázi realizuje mimomanželský vztah. Nemá však zájem na rozpadu rodiny, pokud by jí ze vztahu nekynula podstatně vyšší materiální úroveň nebo vyšší sociální status. Nevěru přiznávají a označují manžela za viníka. Milenec často ze vztahu uniká. Toto ukončení mimomanželského vztahu pak prezentují jako svou obět rodině a dětem. Na poradnu se často obrací postižený partner. Podaří-li se snížit jeho závislost, žena nezřídka začne mít obavy, aby se s ní nerozvedl on, a mimomanželský vztah raději ukončí.

3. Svedený a neopuštěný. Jde o náhodnou nevěru. Muž nechce unikat ze své rodiny, ani udržovat paralelní mimomanželský vztah. Chtěl si něco navíc "užít", pak chce z nevěry "vycouvat". Podaří-li se mu to bez prozrazení, zlepší někdy pod vlivem morální kocoviny i své chování v rodině. Často však do hry zasáhne mimomanželská partnerka. To, co muž považoval za náhodnou příležitost se někdy ukáže být rafinovanou léčkou milenky, která chce získat stabilního partnera. Sama se postará o to, aby se manželka o vztahu dozvěděla, v naději, že muže tak získá zcela pro sebe. Když manželka nevěru odhalí, muži se uleví; snaží se s manželkou vytvořit koalici proti milence.

4. "Začnu nový život". Jde o budování nového partnerského vztahu, iniciátor si hledá nového, "lepšího" partnera. Bývá to v případech, kdy neuspokojující manželství bylo dlouhodobě udržováno kvůli dětem a děti se již stávají nezávislými. Nebo jde o syndrom "ujíždějícího vlaku", kdy profesionálně úspěšný padesátník opouští svoji stejně starou manželku a odchází za ženou podstatně mladší, aby ještě "měl něco ze života". K dětem si chce uchovat dobrý vztah. Na původní manželství hledí jako na "ukončený pracovní poměr". Rozhodne-li se k rozvodu, není ochoten s poradnou vážně spolupracovat. Pokud spolupracuje, tak spíše jen proto, aby získal od poradny potvrzení, že se "snažil manželství udržet, ale nezdařilo se to".

5. Domovnice. V pozadí těchto nevěr je únava ze vztahu, který je stereotypní a má degradovanou úroveň komunikace. Mimomanželský vztah je příjemnou změnou. Na poradnu se obracejí postižení partneři. Očekávají radu, jak nejsnáze a nejrychleji přistihnout manžela s milenkou. Doporučení a rady pro udržení vztahu nerespektují a nevěrnému partnerovi dělají doma "peklo". Zostudí ho v zaměstnání, snaží se ho znemožnit před dětmi, příbuznými a známými. Donutí ho takto nakonec k rozvodu a popřípadě novému sňatku.

6. Solidní hráči. Jde většinou o emocionálně a psychosociálně vyzrálé jedince, kterým manželský sex z různých důvodů nestačí. Bud jsou biologicky promiskuitní, nebo partner projevuje o sexuální styk nedostatečný zájem neodpovídající jejich potřebám. Mají mimomanželské vztahy, ale vůči manželskému partnerovi a vlastní rodině se chovají solidně a odpovědně. Jejich nevěry jsou většinou dobře konspirované a nepřiznávají se k ním. Volí si mimomanželské partnery s podobnou motivací, snaží se, aby solidní hra byla oboustranná. V mimomanželském vztahu žádný z partnerů neupadá do nadměrné emocionální závislosti na vztahu, oba vztah přijímají jen jako doplněk, jako "potěšení navíc". Mimomanželský vztah jim nedělá problémy v plnění manželských a rodičovských funkcí. Sexualita je pro ně sice určitým "koníčkem", ale čas a prostředky jí věnují do té míry, aby nepoškodili osoby, se kterými jsou v úzkých vztazích. Podaří-li se takové mimomanželské vztahy na uvedené úrovni udržet, vedou k manželským konfliktovým situacím jen tehdy, jsou-li "neštastnou náhodou" odhaleny a nedovede-li to závislejší manželský partner "přehlédnout".

Zdroj: Miroslav Kratochvíl:Manželská terapie , nakladatelství Portál
Knihu můžete zakoupit zde