Rozdíly mezi mužem a ženou

21.11.2011 00:01
Sex a vztahy

Nápadné mezipohlavní rozdíly jsou patrny již v dětské hře.

V klasických pokusech si děti předškolního věku hrály s kostkami, různými kužely a válci. Navíc měly k dispozici figurky osob i zvířat. Chlapci se obvykle při stav­bách rozmáchli navenek. Věnovali se budování silnic, letišť, pevností a pozorovatelen, valů. Osoby a zvířata hrály spíše druhořadou roli doplňku toho, co bylo vytvořeno. Často vznikaly „katastrofické“ scény - boje, pády, srážky, zásahy při požárech a při různých nepředvídatelných tragédiích. Děvčata se stejným materiálem inscenovala daleko klidnější situace. Ob­vykle nejdříve vytvořila interiér, v němž by figurkám mohlo být dobře. Pak jej ohradila zdmi z kostek a často doplnila zdobenými vchody a okny. Ne­zapomínala na stylizovaný nábytek a vybavení místnosti (na to chlapci ne­mysleli takřka vůbec).

Hra s danou sadou pomůcek byla u stejných zkoumaných osob zopako­vána s odstupem dvaceti let, tedy v době, kdy „dítka“ byla již dospělá. Její charakter včetně genderových rozdílů se příliš nezměnil.

Je-li řeč o rozdílech, citujme též výrok bývalé britské premiérky M. Thatcherové: „Když chcete mít v politice něco řečeno, muž to zvládne skvěle. Když chcete mít v politice něco uděláno, dejte to za úkol ženě.“

Rovnoprávnost při respektu ke všem rozdílům prosazuje přístup femalistický, odmítající mužská konzervativní i ženská feministická klišé. Femalisté s úsměvem vyslechnou, že muži jsou v průměru o 10 % vyšší, o 20 % těžší a o 30 % silnější než ženy.

Alfa-samce potěší, že mužský mozek je o 15 % těžší. Leč ouha. Mužský mozek časem ztrácí na objemu rychleji než mozek ženský. Ten lépe a rov­noměrněji hospodaří s energií, a je tudíž lépe vyživován. Ženy se také lépe vyrovnávají se stresem, který, pokud působí dlouhodobě, mužský mozek přímo drtí. Co mužům zbývá? Stěží jim dodá patřičného sebevědo­mí zjištění o maratónském běhu, kde se rekord žen posunul za posledních 35 let na sklonku století o 32 % a rekord mužů o 42 %. Zpráva ještě ke vše­mu neuvádí, o co se zvýšil počet žen běhajících maratón.

Nejen běháním živ je člověk. V oblastech zaměřených na vyšší nervo­vou činnost, např. v centru řeči, jsou u žen hustší sítě nervových buněk. Mozkové signály a reakce dnes lze sledovat pomocí tomografie, přesněji pozitronové emisní tomografie. Při soustředěné činnosti muže je zapojena menší část mozku než při soustředěné činnosti ženy. U žen prý vzniká za této situace přímo mozaika aktivity. Muž se pak diví „ženským nápadům“. Ženy začínají mluvit dříve než muži, čtou v průměru rychleji. Ženy též méně často trpí tzv. parciálními poruchami intelektu - pověstnými „dys“ (dysgrafie, dyslexie, dyskalkulie), tj. neschopností či částečnou neschop­ností naučit se psát, číst, počítat při průměrném či dokonce nadprůměrném intelektu.

S taktem sobě vlastním femalisté prohlašují, že ženy i muži jsou přede­vším lidé. Když ovšem dva lidé rozličného pohlaví dělají totéž, není to totéž.

Je pravda, že ženy jsou dokonalejší ve sféře propojování pojmů. Mohutný svazek nervových vláken, výraznější než u mužů, spojuje obě hemisféry. Ženy pak snadněji kombinují emoce z pravé hemisféry s logickým myšle­ním z hemisféry levé. To svým způsobem zlepšuje předpoklady jak pro výřečnost, tak i pro paměť.

Evidentní rozdíly jsou i v dětství, a to nejen ve hře. Již u dítek platí, že slabší pohlaví mluví a slyší v jazyce vazeb a intimity, muži zase v jazyce

postavení a nezávislosti. Kluk bez problémů přikazuje: „Pojď sem, dej mi to!“ Dívka se spíše, byť řečnicky zeptá: „Mohla bys mi to půjčit?“ Ve hře chlapeckých skupin jsou vítězové a poražení. Je zde hierarchie s osobou vůdce. V dívčích skupinách je více (třebas předstírané intimity) a podstat­nou roli pro jednotlivou dívku hraje její nejlepší kamarádka. Mezi děvčaty nejsou podmínky pro velení, spíše pro zvažování, rozebírání návrhů. Dív­kám záleží na tom, aby je měly jiné dívky rády. Hoši o totéž usilují u svých vrstevníků méně.

Zatímco kluci mezi sebou hovoří spíše věcně a většinou jim nevadí, jsou-li slyšeni, dívčí svět bývá více opředen intimitou a tajemstvími, která si děvčata důvěrně špitají, jen aby je někdo neslyšel.

V námi vedených skupinách žáků osmých a devátých tříd jsme si při po­zorování mezilidských vztahů povšimli dalších výrazných genderových rozdílů. Při malování obrázků (zcela volná fantazie inspirovaná u všech stejnou hudbou) se obrázky děvčat a chlapců na první pohled lišily. Na malbách vytvořených děvčaty převažovaly teplé barvy a drobnější, jem­nější, občas konkrétní motivy (kytka, srdce). Chlapecké obrázky vyjadřo­valy mužský svět. Malby byly abstraktní, samé velké plochy a geometrické tvary. Chlapci používali častěji studené barvy.

Ženy charakterizuje cit a intuice. S mateřskými city je to poněkud složi­tější. Prakticky nelze prokázat, že by ženy byly pro péči o děti vybaveny (pomineme-li schopnost kojit) lépe než muži. Existuje sice zaznamenatelná hormonální reakce po porodu, leč chlapci v roli „náhradních rodičů“ peču­jících o mladší sourozence projevují obdobnou empatii a zodpovědnost jako dívky. Fakt je, že novorozené holčičky reagují na pláč jiného nemluv­něte častěji než chlapci a dívčí batolata v podobné situaci utěšují vrstevníky častěji než hoši. Jisté ovšem je, že každá dívenka, dejme tomu již v době kolem nástupu do (mateřské) školy, ví, že je na pohled jiná než chlapci a že jednou bude také mámou. To obnáší pečovat o děti. Pečovat o děti, to znamená pomáhat, vciťovat se, chovat se mateřsky. Dívka tedy pod­vědomě hledá modely tohoto typu. U mužů - ach ty pohádky-jsou před­kládané modely jiné, daleko drsnější. Ostatně mladí muži ve srovnání se svými vrstevnicemi výrazně častěji umírají při různých nehodách spoje­ných s nezvládnutým rizikem či určitými, byť třeba transformovanými for­mami agresivity.

Pro muže je typický sklon k abstraktnímu uvažování. Mužský rukopis bývá méně čitelný než ženský. Ženy jsou častěji nemocné než muži, ale dožívají se vyššího věku. Na zahrádce ženy pěstují pro radost častěji kvě­tiny a zeleninu, muži ovocné stromy. Nespokojený muž má sklon druhé poučovat, žena spíše takzvaně „brblá“ nebo se uzavře do sebe. Ženy pláčí častěji než muži. Za slzy se nestydí, muži se spíše za slzy stydí. Když se muži rozhodnou skončit s kouřením, naplní toto rozhodnutí pravděpodob­něji než ženy. Žena chová dítě spíše na levé ruce, muž na pravé. Při po­hledu do vlastního šatníku ženu napadá: „Nemám co na sebe...“ Muž si při stejném pohledu pomyslí: „To je hadrů...“ Sexistickou pravdu má v bonmotu i M. Horníček tvrdící: „Žena, která uvidí na muži šaty z krásné látky, odmyslí si od šatů muže. Muž, který vidí krásnou látku na ženě, od­myslí si tu látku.“

Ženy jsou údajně náročnější na teplotu na pracovišti. V místnosti, kde pracují, požadují teplotu o 2-3 stupně Celsia vyšší než tam, kde jsou jen muži. „Teplo“ je pro ženy důležitější i v mezilidských vztazích. Ženy obtíž­něji snášejí konflikty na pracovišti a úzkostněji reagují na nespravedlnosti při používání pochval a trestů. Ženy spíše pěstují kontakty na základě in­dividuálních a neformálních zájmů, méně na služební bázi. Muže více než ženy traumatizuje negativní vztah k přímému nadřízenému. Ženy jsou na­opak citlivější na neshody s kolegyněmi na stejné hierarchické úrovni. Mu­žova sebeúcta častěji vychází z jeho konkrétních úspěchů. Pro ženy je velmi důležité, jak se k nim chovají ostatní lidé, jak se cítí akceptované a potřebné pro druhé. Zatímco muži stačí, když si na pracovišti může v klidu dělat svou práci a není obtěžován, ženě toto ke spokojenosti nestačí, pokud jí k tomu chybí pocit bezpečí a pohody.

Podle významného sociologa rodiny I. Možného muž předpokládá: „Když bude vše v pořádku se mnou, bude vše v pořádku s mojí rodinou.“ Žena uvažuje: „Když bude vše v pořádku s mojí rodinou, bude vše v po­řádku se mnou.“

Jako kuriozitu ze sféry sexistického vymezení rozdílů uveďme vážně míněný (samozřejmě mužský) názor konstatující, že vyšší plat mužů vy­plývá z toho, že ženy věnují v zaměstnání více času na testování poten­ciálních partnerů. Muži se prý spokojí s povrchnějšími a na první pohled patrnými informacemi... Byla publikována i rádoby objektivní zdůvodnění.

Čtenář nemusí hádat třikrát, jistě uhádne na poprvé, že autoři-muži píší o silnější výkonové motivaci, o menší zátěži rodinnými starostmi a vazbami, o preferenci těžké a riskantní práce i o větší „finanční fluktuaci“ svého po­hlaví. Zřejmě to vysvětluje i snaha a ochota žen udržet „klid v domě“.

Není znám případ, že by žena, ať v roli manželky či matky, napadala muže za to, že hodně vydělává. Často rafinované a objektivně těžko proka­zatelné „trestání“ žen muži za jejich vysoký plat je však poměrně častým zdrojem partnerských a rodinných konfliktů. Perzekuce bývá zprostředko­vaná. Leckdy se skrývá za patetická slova a úvahy, nad nimiž málem oko nezůstane suché. Nemusí se vždy jednat jen o výdělek, podobná situace nastává v případě vyššího vzdělání ženy.

Ať již si o předchozích informacích myslíme cokoliv, seriózní průzkumy naznačují tři základní důvody víceméně dobrovolné, leč přesněji řečeno manipulativně vyvolané rezignace žen na špičkově placená místa. Všech­ny se týkají střetu ženy s tradiční mužsky chápanou asertivitou. Jsou to:

-   Maskulinní kultura firmy. Tradiční dominance mužů nedává ženám na vedoucích a jinak dobře placených místech dosti prostoru k uplatnění schopností.

-   Podvědomá preference mužů vede k vytváření vedoucích míst na míru právě jim.

-   Nedostatečná pružnost firem v uspořádání režimu práce a neochota přizpůsobit se eventuálním rodinným povinnostem. S tím souvisí i ne­dostatek času a snad i tradicí podmíněná nechuť řady žen lobbovat u skleničky. Právě při neformálních posezeních vznikají kliky a kují se plány kariérního rozvoje reálněji než v personálním oddělení.

Typickým závěrem z těchto zjištění bývá nezřídka svatouškovské doporu­čení ženám, aby byly mnohem lepší než muži, pokud se chtějí prosadit. Podobně pojatá „future woman“ prý bude nucena „tancovat na mnoha svatbách najednou“. Stane se generálkou nebo spíše generálem schop­ným překonávat nepřekonatelné. Tím ovšem postaví muže před neřešitelný úkol - jak se ucházet o podobnou dokonalou bytost?

Zdroj: Asertivní žena, nakladatelství Grada

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Ženy žijí déle, mají silnější sexualitu (nepotřebují erekci) a...
stručně a jasně  |  20.3.2014 08:42

Spíš troubové, nechají sebou manipulovat.
Leoš  |  20.3.2014 21:18

Toto je samozřejmě nesmysl. Věčný problém zakomplexovaných žen. Ženy...
Joe  |  8.9.2015 18:25

Navíc je větší procento geniálních mužů než žen. Ale je též...
Joe  |  8.9.2015 18:28

A nemají refrakterní fázi po orgasmu.
jj  |  8.9.2015 20:13

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *