Tyto nepatrné mikroby se neomezují jen na pohlavní orgány, nýbrž mohou proniknout do celého těla. K tomu může dojít při akut­ních onemocněních a projevit se mohou jako zánět spojivek, kloubů, infekce dýchacích cest, nebo dokonce zánět srdečního svalu, který je obzvláště ne­bezpečný, ale v dnešní době poměrně dobře léčitelný, pokud je odpovídající antibiotická léčba nasazena v prvních deseti dnech po začátku infekce. Bohužel to však není pravidlem.

Mnoho žen - a také mužů - někdy ani neví, že mají chlamydiovou infekci. A příležitostný výtok, poruchy menstruačního cyklu při užívání antikoncep­ce, nebo dokonce mnohaleté bolesti v podbřišku často ani lékař nerozezná ja­ko infekci způsobenou chlamydiemi. Co se za touto skutečností skrývá je čas­to stanoveno teprve po pěti až deseti letech, kdy vzniká mimoděložní - nejčastěji tubární (ve vejcovodu) - těhotenství nebo nedochází i přes přání obou partnerů k otěhotnění. To vše poukazuje na ničivou práci bakterie jmé­nem Chlamydia trachomatis.

Problém u chlamydií tkví v jejich speciálním životním stylu a způsobu roz­množování. Při infekci se bakterie nejprve usadí na děložním čípku (cervix uteri) a v močové trubici, pronikají do tkáňových buněk a tam se začínají rozmno­žovat. Jestliže se v tuto dobu hned započne s antibiotickou léčbou - desetidenní kúra - je infekce zastavena. Častěji se však infekce dále šíří již před ošetřením. Postupuje pomalu do dělohy, vejcovodů, do dutiny břišní a dále do kloubů. A za­tímco na děložním čípku a v pochvě je původce z hostitelských buněk postup­ně vypuzován - to se uplatňuje obrana organismu - infikují pronikající bakterie další a další buňky. Tam zůstávají v klidové fázi a nejsou pro imunitní systém rozpoznatelné, proto také ani léky v tomto stadiu nejsou účinné.

Rozmnožování chlamydií probíhá ve vlnách, infekce se postupně stěhuje po celá léta v těle a projevuje se jako zdánlivé chronické revmatické obtíže - například artritida (zánět kloubu) v ramenou a jiných kloubech.

Gynekologové proto varují před častým střídáním sexuálních partnerů a ne­chráněným pohlavním stykem s člověkem, kterého dobře neznáme - což je důležité i pro prevenci onemocnění AIDS. Avšak vinu na chlamydiové infek­ci nemusí mít vždy sexuální promiskuita. Může se vyskytnout i u dlouhole­tých stabilních partnerských vztahů, neboť vlivem nenakažlivé klidové formy chlamydií se může stát, že k propuknutí infekce dojde až po dlouhém čase, když se infekce znovu stane aktivní. Mimoto je dokonce možné, že si člověk nosí chlamydie v sobě již od dětství - může být nakažen nic netušící matkou běhěm porodu.

Proto by se mělo u žen v rámci péče o těhotné vždy provést vyšetření také na chlamydie.

Následné infekce u dětí jsou:

zánět spojivek

zánět středního ucha

pneumonie - zápal plic

zánět nosohltanu

Velký význam a nebezpečný dopad pro pacienty s chronickým únavovým syndromem má fakt, že u velkého počtu pacientů jsou zjištěny klinicky němé chlamydiové infekce, které opotřebovávají a vyčerpávají tělesnou obranu a mohou tak podporovat chronickou únavu.

Gisela Schreiberová, Ulrich van Bergen - Chronický únavový syndrom