Všichni lidé (ale i jiní živočichové) vylučují z potních žláz svůj výhradní a individuální parfém, který nelze potravou nebo tělesnou hygienou překrýt. U ženy kolísá množství individuálního parfému během menstruačního cyklu. V prvé polovině cyklu je největší. Zdá se, že lidské sympatie a antipatie jsou zčásti určeny chemickým pachem, který dotyčná osoba vylučuje. Čich a chuť jsou obzvláště pevně svázány s emocemi. Novější poznatky na tomto poli jsou velmi zajímavé.

Američtí vědci se blíží k vytvoření "inteligentních kalhotek" pro ženy, které svým nositelkám včas oznámí, že se blíží jejich ovulace. Ty pak budou moci být buď v pohlavním styku opatrnější, nebo pokud budou chtít otěhotnět, budou přesně vědět, že právě teď je nejvhodnější doba.

Klitoriální stimulace je klíčem k orgasmu ženy. Pokud vaše partnerka nikdy nedosáhla vyvrcholení, poraďte jí, aby zkusila masturbovat. Pomocí masturbace dokáží dosáhnout orgasmu téměř všechny ženy. Tímto způsobem se naučí i nejúčinnějším metodám stimulace svého klitorisu, které pak můžete uplatnit při milování. Nejpravděpodobněji dosáhne vyvrcholení při masturbaci, ale při souloži to pro ni bude mnohem těžší. Nejméně jedna z následujících metod jí to určitě umožní. Před použitím kterékoli z nich se nejdříve přesvědčte, že je plně vzrušená, a až pak vnikněte do pochvy.

V Řecku patřilo každé tělo celé obci. V nejstarším římském období musela novomanželka o svatební noci dříve než s manželem spát s jeho příbuznými (agnáty). Aby získali právo na výlučné sexuální užívání určitého člověka, museli oba partneři přinášet oběti: žena tím, že souložila s jinými muži, muž tím, že to strpěl. Zvyk únosu nevěsty o svatebním dnu ženichovými přáteli a povinnost ženicha nevěstu najít a vyplatit je modifikovaným reliktem tehdejšího nazírání.

Zdravý selský rozum napovídá, že nevydařené manželství se může stát příčinou hlubokého žalu a zlomit srdce. Podle nejnovějších poznatků švédských vědců hrozí ženám se srdečními chorobami žijícím ve stresujícím partnerském vztahu trojnásobně vyšší nebezpečí recidivy srdečních problémů.

Běžnou chybou v manželství je to, že muž hned po sňatku věnuje veškerou energii dobývání vrcholů a příliš se nestará o základní tábor (manželství). Právě tak častým zdrojem problémů v manželství je opačný přístup, který je typicky ženský. Nejedna žena má totiž v okamžiku sňatku pocit, že svého životního cíle už dosáhla. Základní tábor je pro ni vrcholem.

Láska mezi partnery od obou vyžaduje, aby se zřekli své první a nejdůvěrnější lásky, to jest lásky ke svým rodičům. Chlapec se může stát mužem a dát svou lásku ženě, teprve když se stane nezávislým na matce. Dívka se může stát ženou a dát svou lásku muži, teprve když se stane nezávislou na otci. Nutným předpokladem úspěšného partnerského vztahu je obětování a transformace našich vztahů k rodičům.

Vztah mezi mužem a ženou vyžaduje, aby muž chtěl ženu jako ženu a aby žena chtěla muže jako muže. Jejich vztah se nikdy plně nevyvine, pokud chce jeden druhého z jiných důvodů: například proto, že jeden z nich je bohatý nebo chudý, katolík nebo protestant, žid nebo muslim, hinduista nebo buddhista; nebo proto, že jeden chce druhého dobýt, chránit nebo polepšit; nebo proto, že žena chce, aby muž byl otcem jejích dětí, a muž chce, aby žena byla matkou jeho dětí.

Všichni bohové a bohyně jsou schopni siláckého hněvu, ale nejpřednější z nich je v žárlivosti Héra, žena Diova. Vždy byla připravena propuknout v záchvat vzteku nad svým manželem, skutečným arcizáletníkem. Během historie byl Zeus kritizován jako velký bůh, který je však zároveň nevěrným milencem. Mytologie však není přesným portrétem lidských vlastností a slabostí, třebaže se vyjadřuje v obrazech ze života smrtelníků. Do mýtu musíme nahlížet hlouběji, abychom rozeznali jeho nezbytnost a tajemství.

Když zažíváme opravdové vztahy s jinými lidmi, rozšíříme tím obvyklé hranice svého já. Dáme najevo, že obsah našeho já nemusí být osamocená a izolovaná skořápka. Mytolog Joseph Campbell jednou řekl, že správně chápané manželství je uznání duchovní jednoty. Sňatkem s tou pravou osobou nebo přijetím závazku vytváříte potenciál pro větší celek. V případě konfliktu se každý z partnerů musí naučit obětovat své já, aby vztah zůstal zachován. Nejde o moje potřeby versus tvoje potřeby, ale o to, co je dobré pro manželství.