Vztahová závislost a závislost na sexu

Z citovaného průzkumu dále vyplynulo, že deset procent lidí sice sex přes inzerát zkoušelo, ale výsledky byly tragické. Devatenáct procent lidí zatím inzerát nevyužilo a polovina dotazovaných by cestou inzerátu vůbec nešla.

Závislost na sexu se projevuje utkvělou touhou po pohlavním styku, která často vede k promiskuitě. Orgasmus poskytuje euforii a chvilkové uvolnění - dá se přirovnat k účinkům alkoholu nebo jiné drogy. Stejně jako alkoholik v kocovině trpí pocity viny a depresemi vedoucími k apatii, podobné pocity pronásledují i závislého na sexu.

Zatímco například ve Spojených státech vyhledávají lidé se závislostí na sexu odbornou pomoc a zakládají skupiny "anonymních závislých na sexu", v Česku se to prý děje zřídka. "Jedna z klientek se na mě obrátila až ve chvíli, kdy ji jeden z náhodných sexuálních partnerů na ulici zbil," řekla Frouzová. Až v tu chvíli si plně uvědomila, že něco není v pořádku. Šlo o mladou dívku, která do té doby vyhledávala nahodile muže téměř každodenně.

Ne každý sexuálně náruživý člověk musí být na sexu závislý. "Měla jsem klienta, který po manželce styk vyžadoval až desetkrát denně," pokračovala v příkladech Frouzová. V jeho případě však šlo spíše o citovou kompenzaci - ve vztahu byla naprosto dominantní manželka a pouze v sexu cítil převahu.

Ne každá promiskuita nutně znamená závislost na sexu, ale stejně tak ne každý vztah znamená lásku. Spíše než za lásku lze některá partnerství považovat za závislost na druhém. Podle Frouzové k naplněné a završené lásce dochází, když se spojí tři prvky - důvěra, vášeň a závazek. Pokud vztah stojí na kombinaci pouze dvou z prvků, často dochází ke konfliktům a rozchodům.

Člověk závislý na partnerovi se bojí samoty, identifikuje se přes něj a a neumí si představit, že by bez něho žil. Takový pocit může vést k submisivnímu chování. Aby předešel konfliktu, takto nejistý člověk souhlasí jen navenek a často lže. Bývá přecitlivělý ke kritice, nesnese odsouzení, přestože se mu neumí bránit. V případě narušení vztahu je takový člověk neschopný pracovat, soustředit se a dělat cokoli jiného - má tendenci problém neustále a rovnou řešit.

Vnitřní nejistota u úzkost, které mohou pocházet například z dětství, vedou lidi také ke vstupu do sekt. Je to závislost na uzavřeném kolektivu, který jednotlivci určí identitu. Sekta se ovládá několika prvky: navozuje se u lidí pocit viny, paranoia, povzbuzuje se černobílé vidění reality a buduje se slepá poslušnost k vedoucímu.

Vztahové závislosti se dají zpravidla upravit v rámci psychologických sezení a při psychoterapiích - individuálních, rodinných nebo kolektivních. Pracuje se na změnách chování prostřednictvím sebepoznávání, hledání identity a posilování sebedůvěry jedince.

Leona Heczková - ČTK