jak se odmilovat ?

Takže z tvé strany už je...Termín nenapíše. Jen jak by kdyby .. to napsal i dnes. A do jedné řeky se blbě vstupuje dobrovolně, zvlášť když vím jaké to bylo ... ten druhý, to tak vypadá na setkání párkrát za rok. Nějak to neřeším teď.

To nevím, ale tentokrát...Takže z tvé strany už je definitivní konec? I kdyby napsal nějaký termín v týdnu? Myslela jsem, že ti to s tím druhým vychází lépe, ale máš pravdu - jak tam jednou něco víc chybí, ani mávnutím kouzelného proutku to nezměníš. Já mám taky zatím poklidno - už jsem si zvykla a vůbec mi to nevadí, že ho nevidím.

Ašanah, myslíš, že ti to...To nevím, ale tentokrát jsem nekličkovala a napsala přímo, že víkendy se mi nehodí. Nějak to už neřeším.

S NÍM si stále píšeme,...Ašanah, myslíš, že ti to píše, protože už předem tuší, jak odpovíš?

S NÍM si stále píšeme, tuhle mě lákal o víkendu, no to ani náhodou. S druhým jsme se sešli podruhé, ale nevypadá to tak osudově a ono je to asi dobře. Prostě klid, potřeba odmilovat se pominula, není od koho se odmilovat.

A kde jsou další prázdnináři? Je tu nějak pusto...

Nemyslím si, že by za mnou přišel skrze toho, že se mu vyhýbám. A už vůbec si nemyslím, že by si chtěl vyměnit čísla. Kdyby se to náhodou (opravdu náhodou) stalo, asi bych mu řekla, co mi tehdy řekl on, že číslo má manžel, kdyby bylo potřeba. K tomu vyhýbání - dělala bych mrtvého brouka už jenom proto, že jakýkoliv náš společný rozhovor se nikdy nedostal do intimnější roviny. V takovém případě by mi přišlo nepatřičné, abych ze sebe vylila všechnu lítost nad tím, že to z mého pohledu zakopal do země. To bych v jeho očích musela klesnout na samé dno, i když těžko říct, jak ten můj trapas - pokus hodnotil.

Chodí sem ještě někdo z naší party diskutujících? U mě žádné výrazné novinky. Doma se to vrátilo do starých kolejí. Vztah s manželem se trochu zlepšil, i když si někdy postesknu, že víc přežívám, než žiju. Ještě mě naštěstí drží nad vodou děti, které o mě stále jeví zájem. Soused se stal podruhé otcem. S manželkou zřejmě dlouho usilovali o dalšího potomka a nakonec využili asistované reprodukce (jeho žena v jednom takovém centru pracuje). K jejich školáčkovi tedy přibyl bráška. Soused teď má jistě jiné radosti i starosti. A mě už to jeho věčné nadbíhání nebaví. Zřejmě je to jeho hranice - takové zpestření. Naposledy jsem ho viděla na hovorových hodinách (naše děti chodí do stejné školy) a to jsem ho zdárně ignorovala, takže ani na pozdrav nedošlo. Z mé strany všechno odvál čas a už se mi dávno nepodlamují kolena a nebuší srdce na poplach. V práci se o mě zajímá jeden kolega z vedlejšího oddělení. Z mého pohledu je to zajímavý a přitažlivý muž a klidně by něco mohlo vzniknout, ale už jsem ve velmi podobném stádiu jako Ašanah, takže mu nedávám další prostor. Nevím, jestli by to nemělo podobný dopad jako vztah v domě.

taky mi to přijde.. vyhledává ji, aby zjistil, co se stalo.. třeba si to rozmyslel a chce ji dát mob.. takže si to vezmeš, když nabídne??

Pavle, jen pro upřesnění -...Valerko, jak tady píšeš, že Ti nadbíhá, co bys mu řekla, kdyby Tě zastavil a zeptal se Tě na to? Dělala bys mrtvýho brouka, nebo bys mu vyklopila, že to podělal, když si to číslo nevzal?..

Pavle, jen pro upřesnění -...Valerko, jak tady píšeš, že Ti nadbíhá, co bys mu řekla, kdyby Tě zastavil a zeptal se Tě na to? Dělala bys mrtvýho brouka, nebo bys mu vyklopila, že to podělal, když si to číslo nevzal?..

Muži mají úžasnou schopnost vás bodnout do slabin ve chvíli, kdy to nečekáte a pak všechno obrátit proti vám.

Pavle, jen pro upřesnění - on celou dobu provokoval, jeho chování tomu nasvědčovalo. Jednou jsme se málem políbili - nebýt jistého vyrušení, myslím, že by se to skutečně stalo. Taky jsem chtěla být spontánní a domnívala jsem se, že když navrhnu výměnu čísel, že se to posune dál. Místo toho přišla reakce, o které jsi psal, že se muž stáhne, pokud žena přebere iniciativu. Nakonec jsem pochopila, že by se to stejně neubíralo směrem, kterým bych si přála a proto jsem se rozhodla, že už mu nebudu dávat žádný podnět k tomu, aby se opět se mnou pokusil flirtovat.Ašanah, u tebe to zní vážně nadějně a je dobře, že tomu necháváš volný průběh. Uvidíš, jestli ho dokáže vytěsnit, i když podle toho, co píšeš, to zatím tak vypadá.

Ašanah, už ne. Pokazilo se...Valerko, sešli jsme se s tím druhým a bylo to moc fajn ... já myslím, že ON je už v propadlišti dějin, nebo na samém okraji ... ten druhý komunikuje a strávili jsme spolu opravdu moc hezké chvíle, jen nesmím spadnout do moc velké závislosti. Zatím nevím, jaký bude další vývoj. Všem blbě zamilovaným přeji, ať to zvládnou. Mně to trvalo hodně dlouho. Pomohlo to, že se nevídáme. Jinak bych se v tom asi plácala pořád.

Pavle, myslela jsem, že je...Valerko, tak to jsem to špatně pochopil… Já jsem myslel, že on zájem má ale jak píšeš, není to tak, jak by to mělo být a asi tudíž nikam nevede. on prostě neví na čem je. Muži myslí a vnímají situace jinak než ženy. Jak jsi se stáhla, tak to u něho vyvolalo jakousi reakci. Možná si mu to, co od něj očekáváš, měla říct na rovinu. Prostě u Tebe se to nějak posunulo kvůli tomu telefonnímu číslu u něj možná zase jiným směrem.Pati… nenapsal jsem to úplně tak, jak to cítím, ale je to přesně tak (i Iva – vše v životě je svým způsobem hra…)Když to ještě trochu rozvedu můj případ: Začala si ona. Bylo to poměrně silným zájmem o mou osobu. Zprvu jsem se bránil kontaktu, pak to nějak přešlo do normální komunikace o všem možném. No nakonec jsem to nezvládl. Když bylo všechno venku tak to vypadalo trošinku nadějně. Délka kontaktů se prodlužovala i sdílení více osobních informací. Tam jsem si všiml, že skrývá svou pravou povahu nebo spíš odsouvá problémy, které musí řešit doma. Prostě je nasraná a agresivní jako ze stresu asi. Ona mě tenkrát úplně neodmítla (sice ano ale chování tomu úplně nenasvědčovalo ani to co později říkala), to se stalo až po delší době, byl to zlom, po kterém sama ukončila kontakty. Já jsem to respektoval, uvítal a snažil se s celou situací nějak vyrovnat. Nevrátilo se to do starých kolejí, ale byly tam zase kontakty z její strany (ale ne tak silné), to znamená, že jsem reagoval, až ona zapletla hovor. Já jsem se až na jednou držel absolutně zpátky, jednak jsem tušil, že je úplný konec, a taky jsem nechtěl skončit jako dotěrný hmyzeček. Vím kde jsou ty hranice, a prostě i když to cítím jinak, tak je nepřekročím.Jak psala Pati: Jestli chce hrát tu hru opravdu nevím ale já ji už pěkně dlouho nehraju, i když by se mohl zdát z toho co píšu opak – to je spíš o tom, co cítím. Ty kontakty úplně nevymizely, spíš díky mě se staly poslední dobou úplně nemožné. Ze zkušenosti vím, že se čekat nevyplatí.

Pati, je to přesně tak, jak...Ahoj, tak to tady čtu a upřímně já tohle lpění na nějaké dané konkrétní osobě už nechápu. Jo, jasně taky jsem byla zamilovaná - ale nedopadlo to třeba, ale člověk aspoň toho druhého poznal a je to pořád stejné - ze začátku pocit, že je dokonalý, pak s ním trávíte čas a zjistíte, že má spoustu chyb, nakonec po pár letech se vám dokonce zprotiví. Nechápu - nějaký osudový muž, osudová láska, atd...je to jenom iluze, jenom nějaká představa a tak se v tom pak rácháte a myslíte si, že bez nich to nejde a jak jsou dokonalí. Omyl, měla jsem to též a bez nich to naopak jde a dost dobře.Nechte to být a žijte si svůj život, já taky nenávidím, když se mi někdo vnucuje. A taky nesnáším, když na mě někdo zbožně kouká a myslí si, že jsem dokonalá, protože vím, že to pravda není. Určitě se radši dám dohromady s někým, kdo mě bere normálně a kamarádsky než s někým, kdo má o mně úplně zvláštní představy, které nechci a nemůžu naplňovat a musela bych ze sebe pořád dělat dokonalou a nechovat se normálně. Berte to víc realisticky. Stejně po pár letech soužití by vám lezl/a na nervy. A takový to - o co se snaží , o co se nesnaží - prostě to vůbec neřešte - chovejte se jakože mu/jí o nic nejde - já už taky nejsem nejmladší a řešit pořád, co si kdo myslí a co chce je naprosto o ničem , vytváření představ atd...je to ztráta času, na to taky přijdete. Když přijde normální chlap, který se se mnou baví a chová se tak, že chce vztah - ok, může být. Ale abych se deptala kvůli někomu, hádala jaký je, luštila co si myslí, co chce - na to už nejsem . Když neumí říct, co chce, tak ať jde někam a bude někdo jiný .....Kašlete na to.

Valerko, je to jak píše...Pati, je to přesně tak, jak píšeš, proto o to dál nestojím. Ze začátku se mi líbilo všechno tajemno kolem, kam se to celé bude ubírat, jenže pak jsem tvrdě narazila a tím se mi otevřely oči. Myslím, že už se nestane, že by mi to číslo nabídnul. Akorát nechápu, o co se momentálně snaží. Aby to bylo jako dřív? Vždyť mu musí být jasné, že některé věci nejdou vrátit zpátky.

Valerko, je to jak píše...On každý vztah je vlastně trochu hra. A taky si myslím, že Pavlova přítelkyně už tu hru hrát nechce.Někdy se stane, že i přes sebevětší lásku vztah zabijí překážky a hlavně neschopnost řešit problémy. Pak se ze všeho najednou stává trápení.

Valerko, je to jak píše Pavel, ale ještě bych dodala, že on vždy, když by to mělo překročit od flirtu dál, couvne. Myslím, že budeš prohrávat ty, on manipuluje, určuje hranici, udržuje tě v napětíPavle,domnívám se, že ta, o které píšeš, už tu hru hrát nechce. Hranice mezi touhou a nechutí je tenká. Ztrácíš zřejmě čas a brzy to přestane bavit i tebe

Valerko dostala jsi ho tam,...Pavle, myslela jsem, že je to přesně naopak. Že on je ten, který je na koni. To on mě odmítl a já jsem ta, která se musí plazit. Sice si to může vykládat různými způsoby, ale řekla bych, že důvod je jasný, minimálně dobou, od kdy to trvá. I kdyby o mě pořád stál, stejně by stál jen o staré zajeté koleje flirtovací roviny. Prostě jsme o tom měli oba různé představy, i když jsem se dlouho domnívala, že to chceme stejně. Jestli je ta "tvá" pro tebe osudová, ještě tě to asi potrápí. O to víc, pokud je nenaplněná. Neznám to z vlastní zkušenosti, spíš z blízkého okolí. Člověk dokáže být v tomto vytrvalý a čekat, živit v sobě i malou naději. Důležité je poznat ten správný okamžik a říct si dost. Snad se to celé vyvine podle tvých představ.