NIKDO MNE NEMÁ DOST RÁD...

olijá si špatně přečetla tvůj příspěvek, myslela jsem že nedoporučuješ psychologa. Psycholog ale nemůže napsat léky, kdyby byly třeba...Já mám totiž taková období. Někdy jednou za tři měsíce, někdy každý měsíc, týden a tak. Je to čím dál častěji a horší a horší - nespím, nejím, mám návaly a někdy bych si přála nebýt.Pořád mám nutkavé představy, co dělá přítel, jestli náhodou opravdu pracuje, jestli se mu náhodou nelíbí moje sestřenice. Ono to třeba za dva dny přejde, ale pak přijde fáze sebenenávidění a kritičnosti, pak začnu na sobě pracovat. Cvičení, diety, nakupování (až moc). Potom je to pár týdnů(v lepším případě) dobrý, ale cyklus se opakuje od té doby, co na mne přítel přestal žárlit.Musela jsem tehdy dost věcí obětovat - hlavně přátele. S přítelem si jinak rozumíme, máme společné zájmy a je nám dobře, když jsme sami i s přáteli. Ale neumím být sama, po čase mne začnou přepadat tyhle stavy...

Proč by není dobré vyhledat psychologa?To že je na prsatý blondýny, řekl před 3mi lety a mne to od té doby užírá. Od malička jsem byla já ta chytrá a vzdělaná a sestra ta pracovitá a krásná. Říkají mi, že jsem hezká, ale jak jim to mám věřit s mojí nesouměrnou postavou a křivými zuby. Navíc odmalička si ze mne táta utahuje, že jsem netáhlo a vůbec je nezajímá, že ten kdo pere, žehlí, uklízí a šije jsem jedině já - to jsou věci, které moje sestra ani neumí, natož aby je dělala. Přesto je jen ona ta, co jednou za týden uvaří, nebo tátovi pomůže nasekat dříví, ta nejšikovější. Partner na mne dříve hodně žárlil - tak jsem se začala chlapům vyhýbat. Mám zřejmě nulový sebevědomí a tak teď zase žárlím já(celkem DOST), ale je snad normální když se četnost sexu řídí pouze chlapem? Tj. 1x týdně? Hrozně mne ponižuje, když jednou za čas bych se chtěla začít milovat já a on mne odmítne, nebo se se mnou nechce líbat myslím tím třeba alespoň při sexu - že nelíbá 365 dní v roce to je na chlapa normální????Je mi 24 a v únoru mne čeká operace páteře. Snažím se žít normálně a problémy si nepřipouštět. Před lidmi se snažím vypadat vyrovnaně, ale uvnitř úplně hořím, až si někdy přeji, ať mne ten plamen sežahne na popel úplně celou...

Mio proboha.kolik ti je?Seber se odstěhuj se třeba do podnájmu,přítele kopni do prdele to chceš poslouchat celej život jak je na prsatý blondýny?Udělej si řidičák,začni cvičit,chod do jakýhokoliv kursu,na zábavy prostě něco dělej a nesed doma samo se to nezlepší.Konkrétně ti to doma říká do,že jsi nemožná,ošklivá?Hlavně navštiv psychologa a to myslím úplně vážně.

to budeš mít těžký v životě Mio - žádného chlapa nebude dlouho bavit, to, co to vyžaduješ - neustálé ujišťování o nehynoucí lásce, obletování. Zkus se zamyslet nad tím, co nabízíš ty sama ? Vdaná a zkušená.

Mám neustále pocit, že mi druzí nedávají najevo dostatek lásky, pochopení a uznání. Nejsem dost hezká, štíhlá, hodná, šikovná apod...Mám z toho občas depresivní stavy. Přítele pak obtěžuji výlevy žárlivosti, kdy vidím za všemi našimi problémy to, že určitě musí mít milenku. Proč by mne jinak odmítal, když se chci milovat? Nebo proč se se mnou nelíbá? Určitě musí mít jinou, nedivím se, že ho nepřitahuju se svým plochým hrudníkem. Vžyť říkal, že je na velký prsa a na blondýny. Vše dává za vinu mně, protože využívá toho, že jsem teď labilnější. Jsem už 9 měsíců doma s vyhřezlou plotýnkou, jsme u mých rodičů a určitě si podle něho všechno moc připouštím. Já potřebuji mít vedle sebe oporu, někoho, kdo mi řekne, že to zvládnu, že budu zdravá, že mi pomůže. Že mě miluje přeze všechny naše starosti a že jsem pro něho ta nejlepší a jediná. Ale největší problém je,jak tomu uveřit???????????????