Nenávidím tu ženskou

Evo, děkuji ti za noční...Co se do mě navážíš ty pindo,baví se s Tebou někdo??? to spíš Tebe by neměli brát vážně za ty tvoje nesmyslný příspěvky..prej nepostřehla jsem,že by ses podbízela atd.A co to je když jí muž zahejbá s jejím vědomím a ona mu podstrojuje atd??urovnej si to v té své slepičí hlavě a pak sem piš..já píšu sice ostřeji,ale rozumně!!dobře jsem i Evě poradil,určitě by to pomohlo,ale vyskytne se tu pár pitomých rad které asi odlákali Evu od ukázání této diskuze manželovi..prostě zase jste to zkurvily dámy!!! Evo nedej na ně a ukaž mu to,to je tvá šance aby pochopil co pro tebe znamená!!

Taky na ni myslím celý večer...a doufám, že Eva upustila od prezentace naší diskuze.
Ale čtvrté dítě může klidně zůstat v záloze..

Dobrý večer všem,
Dagmar, ten poslední odstavec jsi napsala vážně pěkně - je vidět, že jsi moudrá.
Myslím, že to s tím dítětem Eva ani nemyslela vážně, bylo to jen momentální rozpoložení...Taky jistě nemyslela vážně, že by dala manželovi přečíst tuhle diskuzi...
Evi, moc na tebe myslím - překvapilo mě, že tě manžel požádal o rozhovor...a trochu se bojím...
Držím palce (celý večer)...Zkus se nám ozvat, prosím...

Moudrá slova od Barberiny.

A nějak bolestně se usmívám - v pátek se odehrávaly všechny moje katastrofy. To si muži vybírají jako - a pak jsou dva dny volna a nějak se to vstřebá.

K poznámce, že ze šťastného manželství muž neodchází :-)
Když mu částečně mozek zatemní penis, muž je vláčen touhou, ne rozumem.

Podle mých zkušeností lez řešit všechno, ale v klidu. Razantní, okamžité rekace, které jsou ovlivněny ješitností, bolestí, zradou jsou špatná. O manželstí, kde jsou tři děti, by žena měla bojovat vždy, pokud si svého muže dosud váží a miluje ho.

Barberino, děkuji, manžel...držím moc palce ... myslíme na tebe...

přeju pohodový letní den...Barberino, děkuji, manžel se mnou chce dneska večer mluvit. Nevím, o co jde, trochu se bojím. Tak mi držte palce, prosím.

přeju pohodový letní den ... přála bych si ze srdce, aby se v Evině osobním životě vyjasnilo stejně jako na obloze v těchto dnech ...

nechápu, proč se tu najdou pisatelé, kteří prokládají své příspěvky vulgarismy. Mnozí radí Evě být tvrdší ... radím totéž, ale na druhou stranu Evu chápu. My, co tady zasvěceně radíme, si musíme prostě uvědomit, že my už jsme zřejmě mnozí různými manželskými peripetiemi a kavalkádami prošli-já tedy ano - a opravdu jsme kdysi, když možná někteří z nás procházeli krizí, která se vyhne málokterému manželství-byli tak chytří jako dnes ? Měli vše tak jasně nalajnované a byli dost razantní v jednání ? Někteří už jsme trochu cyničtí a otřískaní ... ale Evino nebe manželské bylo deset let bez mráčku a její rodina šťastná, Eva je plná citu, lásky, snahy ... kde ona má brát ten cynismus, razanci při řešení svého problému ze dne na den ... má se najednou odmilovat a dávat ultimata ... ano, já bych je dnes dala velmi přesvědčivě a jasně, ale jsem jinde než Eva ... nicméně jsem byla tam, kde je dnes ona ( s tím rozdílem, že můj muž měl krátký úlet, což neznamená, že mně to nebolela a netrápila jsem se jako Eva po jistou dobu, o tom, co následovala jsem psala, co to všechno změnilo a přineslo taky, dnes mám vztah v pohodě ) ... a Eva pravděpodobně bude jednou tam, kde já a bude vše vidět zase jinýma očima. K mnoha věcem je třeba dozrát, tohle je věc vývoje vnitřního světa ženy. Já jsem už dnes tak trochu sobec, ale je to zákonité, člověk se to musí naučit, když má přežít bez hlubokých šrámů na duši .. ale Eva jím zatím není a prociťuje věci jinak.

Nápad se čtvrtým dítětem bych nerealizovala, ani nedávala muži číst tuto diskuzi, nejblíže mi je dopis Dagmar, citový a přitom bez zbytečného patosu, na takový člověk slyší, pokud jeho srdce docela neokoralo ...

Evo, jsme s tebou, drž se kámoško !

Souhlasím s L, tak nějak to funguje. Co křičím do světa, to se mi vrací. Jenže když je člověk v háji a má nervy, je tak těžké myslet pozitivně. Stále se tam vtírá "co když ale ...."

Evi, nedávej mu číst tuhle diskusi.

Chlapi nemají rádi, když o nich drbeme, diskutujeme. Navíc ten tvůj je veřejně činný, cítil by se ohrožen.

Tím bys ho jen naštvala, určitě mu neříkej, co a kam píšeš.

Omlouvám se za dlouhé...Asi by ses, Evo, neměla stavět do pozice té, co určitě prohraje, pokud ještě není nic jisté. To vědomí, nebo přesvědčení tě pak ovlivňuje v myšlení i jednání s ním.

Omlouvám se za dlouhé psaní (a chyby), ale ještě mne napadá, nějak si dedukuji, že Eva s manželem jsou věřící (což neznamená, že je to uchrání od nevěry a problémů, ty jdou bohužel napříč všema náboženstvíma. Což mi nějak říká, že i tohle bude mít vliv na rozhodování. Vždyť je přece třeba dát příklad dětem, do jejich budoucnosti. A svědomí je sviňa. Evy, nepodceňuj se, máš dobré karty, poctivé, blondýna má sice esa, leč musí je tahat s rukávu. Evo měj víru v dobrý konec, představuj se ho!

bojovala takto o manželství cca 3 roky a když spolu hovoříme stále ještě není vyhráno. A já říkám nebude do konce života. Na vztahu je třeba pracovat, dokud člověk dýchá. Ale jako zásadní musí být rozhodnutí, že to člověk chce. Což ty jsi napsala již několikrát, že manželství a rodinu chceš uchovat. Je to dobré rozhodnutí. Napiš prosím, proč se tak vyhýbáš konfrontaci s manželem.

Militantních rad jak zatočit s mužem nevěrníkem je zde bezpočet.Já sama na záčátku jsem se přikláněla k Daniele a jiným pisatelkám, které radily razantní řešení v zájmu zachování si důstojnosti atd. Asi tak bych řekla (spolu s Dagmar a již jsem o tom psala). Ukazovat manželovi tuhle diskusi je nerozumné a nemoudré. Stejně jako bylo nemoudré řešit to s blondýnou a nebo do toho zatahovat jeho rodiče. Netuším proč to Eva udělala a proč souhlasí s tím, že možná nechá manžela nakouknout. Snad proto, že se bojí přímé konfrontace s manželem a jeho rozhodnutí (snad odpoví Eva). Souhlasím beze zbytku s Dagmar, že tohle je třeba řešit jen a jen s manželem. Nejsem si již tak jistá tím ultimátem, jak jsem již psla, každé ultimátum by mne z domu vyhnalo. Přikláněla bych se k dopisu, jetě lépe k osobnímu rozhovoru na neutrální půdě a pak již netlačit na pilu, leč jemně pana starostu zaměstnávat (děti jsou ideální i když chápu, že díky své funkci nemá tolik času, ale o to více možností jak své soukromé akce svádět na pracovní). Dagmar, Emka, Daniela atd, my jsme na jedný lodi, již jsme si něco v manželství prožily, otrkaly jsme se. Tohle Evu teprve čeká, takže rady by měly být velmi jemného charakteru (vím co s mým seběvědomím udělala mateřská a to mám "jen" dvě děti). Eva by také měla při rozhovoru s manželem ukázet nejen cit a bolest, ale také trochu pragmatičnosti. Zabrousit na stránku finanční (platit alimenty na tři děti, divím se, že to blondýna překousne), nikdo nejsme nezranitelní, bude se moci o ni opřít v případě průšvihu? Atd. Je dobré, pokud by se Eva rozhodla řešit to rozhovorem, vše si nacvičit před zrcadlem, několikrát, jako když se člověk připravuje na zkoušku. Evy, domnívám se, že je třeba opravdu tyhle věci řešit s manželem, nevyhýbat se tomu. A ultimáta? Na ty se vykašli, jen ho tlač jemně, ale musí cítit, že situace není normální a že pokud nekřičíš a nestěhuješ mu kufry, že to ještě neznamená, že je to povoleno a že jen pasivně čekáš! Moje vzácná kamarádka

Jano, Aleno, radím jí zabojovat, vyklízet pole teprve tehdy, když to jinak nepůjde.
Myslím, že jejich děti a konečně i otec dětí za to stojí, tohle (nevěra) se v životě stává skoro všem.
Eva nežila v manželství, které bylo léty otrávené, ale ve fungujícím vztahu. Proč by měla při prvním karambolu utíkat z boje?
A co se týká čtvrtého dítěte - proč ne, když se dají znovu dohromady?

Emko, nevím, co jí to radíš. Pochopila jsem to tak, že má Eva dělat puťku a poslušnou ženušku a čekat s teplou večeří, až se manžel vrátí vyválený od milenky ? Pro mě naprosto nepřijatelné. Já jsem se rozvedla po 25-ti letém manželství a dodnes nechápu, s kým jsem to vlastně žila. Milenka mu změnila chování, mozek, uvažování atd. Nebo se mýlím ?

Evo, děkuji ti za noční...Koukám většina žen je tak trhlých a pořizuje si kvanta dětí snad jen proto, aby chlapa udržely. To jsou mi ale rady do života paní Emko.
Dítě mají chtít oba. Když pan manžel Evu nechce, proč by měl chtít dalšího potomka?

Já si myslím, že nejen kvůli volbám. Jsou tam hlavně ty děti a společný majetek. Paní Evu má asi rád, ale ne tak, jak by si ona představovala.
Pokud je ale rozhodnutý být se svou milenkou oficiálně a rozvést se, tak by nyní pro něj rozchod znamenal dostarostování. Lidi ve funkci nechtějí bídáky co odešly od manželky a od tří dětí.
Pak by v tom byla čistá vypočítavost.

Hodně podobný případ znám, ale z druhé strany. Milenka potichu čeká na komunál a pak prý údajně nastane rozchod manželky a manžela.

Evo, děkuji ti za noční odpověď, je mi líto, co ti dnes lidi píšou, ale já si to myslím stejně jako chlapp.
V žádném případě bych manželovi ale tu diskuzi neukazovala, to je rada od kolotoče, neber ji vážně, stejně jako pisatele. Někomu tak vulgárnímu bych vůbec neodpovídala.
Evo, tvůj manžel spadl do někam, kam určitě nechtěl, má vás teď rád obě a já věřím, že zvítězí jeho odpovědnost - díky tomu, že ty zachováš rozvahu.
Nikde jsem u tebe nevyčetla, že by ses nějak podbízela, jak tu někdo podsouvá. Myslím, že se chováš důstojně a taky s ohledem na tři děti, které spolu máte. Čtvrté přece není vyloučené, když dojde k usmiřování... i v tomhle ti rozumím.
Pěkně ti píše Barberina i Dagmar, jejich příspěvky čtu moc ráda, taky Petru.
Ale rady ostatních - na všechno se vykašli, buď hrdá - komu by to prospělo?
Nač stahovat kalhoty, brod je ještě daleko.
Bojuj - a bojuj tak, aby viděl tvůj zájem, ne hysterii.
A to ty dokážeš.

A kdo si, prosím, myslí, že starosta zůstává s rodinou jen kvůli volbám? Nemůže to třeba být opravdu ten jediný a nejsmutnější důvod k tomu, že ještě neodešel? Co když skutečně ano?

Taky si myslím, že to není nejlepší nápad, dávat mu to číst. Evo, ty se moc bojíš rozchodu. A to s tím 4. dítětem, to jsi byla mimo smysly ? To dítě manželství nezachrání, byl by to od tebe chabej pokus. Tohle všechno já mám už dávno za sebou. Ty musíš udělaat je jedinou věc ! Dát mu nůž na krk a chtít odpověď do týdne !!! Mezitím mu ale nedělat služku, žádný sex ! Jasný. Jinak tohle není k žití a bude to jen a jen horší, to mi věř. Čím víc se s hovnem mažeš, tím víc smrdí.