maniodepresivita

Mě v začátku hmotnost klesla o 6 kg, nešlo mi jíst, a po několika týdnech se to spravilo. Začla jsem dvakrát týdně hodinu a půl cvičit. Neměla jsem potřebu se vážit, takže jsem si po několika měsících všimla, že mi narostlo bříško a že neobléknu některé kalhoty v pase. Jedna známá se zeptala, kolik jsem přibrala. Najednou jsem vážila 72! Cvičitelka mi řekla, že to bude asi nárůstem svalové hmoty, že je to běžné, ale ne tolik kg.
Nechápu, proč při depresi asi před pěti lety jsem byla štíhlá, i když jsem se nijak neomezovala (snídala jsem, obědvala polévku, omáčky s knedlíky, zákusek k odpolední kávě, večeře a po desáté u televize čokoláda) a váha se mi nezvýšila z 57 kg rok.
Martin má asi pravdu, že to je druhem léků, protože tehdy jsem se léčila u jiného doktora a užívala jiná antidepresiva. Martine, neboj, nebudu tě už obtěžovat, jen jsem zajásala nad inteligentním návodem.
Ivo, ráno mívám stažený žaludek a nechuť k jídlu (dám si třeba tvaroh, hroznové víno, atp.), takže si neumím představit, jak bych zvládla gulášek se šesti, nebo knedlo vepřo zelo, případně kuřecí plátek s bramborem a rajčatovým salátem. Ale věřím, že tvůj způsob je správný!
Taky myslím, že jsem přibrala změnou způsobu života, protože teď mám dostatek spánku a nepůsobí na mě pracovní přetížení a stres.

Taky beru AD a co se tyka toho hubnuti, tak mne se nejdrive vaha zvedla o 7 kg. Nyni jsem zhubla o 7 kg prekvapive snadnou metodou - misto snidane si dam rovnou poradny obed se vsim vsudy, misto obeda veceri a misto vecere snidani - tj jen nejake ovoce nebo jogurt. k tem prvnim dvou jidlum treba tlustou porci zmrzliny, proste sezeru nac mam chut, no a ty prvni dve denni poradna jidla mne tak zasyti, ze za prve - mam dostatek energie na povinnosti vsedniho dne a za druhe - odpoledne ani vecer nemam hlad a nechodim zurive otvirat lednicku a nebo mlsat ruzne sladkosti, cipsy atd. Tahle metoda se mi osvedcila. A nestoji mne zadne odpirani a kila jdou dolu sama. Zkuste to.

Ileen: to je trochu divné, protože AD nejsou typickými léky na přibírání hmotnosti. Dokonce některá AD hmotnost snižují - třeba můj Zoloft váhu určitě nezvyšuje.
Většinou se spíše uvádí nepřímý efekt léčby. AD ti upraví psychiku, zklidní tě - a ejhle, začne ti také více chutnat. Člověku to mnohdy ani nepřijde, ale tělo a psychika jsou spolu silně provázány. Třeba já jsem byl před léčbou hotový kostlivec - na svých 183 cm jsem vážil 60kg. To ale nebylo nic divného, když jsem díky duševnímu stavu neměl chuť k jídlu.
Přesto bych se ale zamyslil nad tím, zda by nebylo možné změnit AD. Jak už jsem napsal, tak Zoloft z mých zkušeností váhu většinou nemění a třeba takový Prozac má v příbalovém letáku napsáno (teď ho bere dcerka), že se během léčby musí dávat pozor na hmotnost, aby pacient příliš nezhubl. Zkus se o tom poradit s tvým lékařem.

Luděk: toho jsem se obával - abych tady nevystupoval jako inspirativní příklad. Žádný doktor neschválí náhlé vysazení léků - ale na druhé straně to ovšem nemůže zakázat. Člověk musí zvážit všechna plus a mínus. Na jedné straně třeba hodně zhubnu a budu se cítit bez léků sám sebou, na druhé straně to se mnou může seknout. Tím jsem již odpověděl na tvou otázku. Můj psychiatr i psycholog o mém experimentu ví a jsou samozřejmě proti. Moje rodina a můj dobrý kamarád to samé. Já se zatím chovám celkem normálně, pracuji a jsem schopen se věnovat rodině. Dneska jsem sice měl mírný záchvat neklidu, ale už se to zlepšilo. Jsem smířen s tím, že asi nikdy nebudu duševně v pohodě jako většina lidí, ale chci to zkusit vlastními silami bez léků. Odpočinek, relaxace, dostatek spánku - musím na sebe dávat pozor...
Aha, a ještě upřesňuji. Ze svého koktejlu léků jsem si nechal ty nejslabší - střední dávku antidepresíva. Na ty zaútočím až později.

Ahoj Martine, moc ti děkuju za inspiraci při hubnutí. Mám stejný problém, a sice po antidepresivech asi 12 kg nadváhy. Doktoři neuznají, že člověka deptá nejen jeho onemocnění, ale během medikační léčby i stoupající hmotnost! Vysadila jsem svůj lék už začátkem roku, necpu se, rozumně jím (nesladím, nemlsám, nepiju chemické přeslazené nápoje, jen čistou vodu, občas malé pivo, bílé i červené víno, asi 2 deci). Sportuju, pokud mám sílu, a přesto váha neklesá (162 cm a 73 kg). Mě to velmi frustruje, protože před onemocněním jsem vážila 60 kg (plus mínus 2 kg) a teď se mi doneslo, že o mně říkají, že jsem tlustá. Jedinec s psychickým onemocněním by podle mého neměl hladovět, ani se násilně omezovat v jídle, vždyť jeho psychika je už tak dost zranitelná, ale na druhou stranu je zase nešťastný ze změny svého vzhledu, který si nezavinil nedisciplinovaným způsobem stravování, přejídáním, mlsáním a podobně. Kolikrát si před zrcadlem říkám, vidíš, byla jsi štíhlá, sportovní typ, nosila jsi mini, všechno oblečení ti padlo, lidi ti říkali, že ti to sluší a během roku užívání antidepresiv je z tebe ne vlastní vinou velryba. Pomalu bych nad sebou zaplakala, protože si nedám nic, co mám ráda, jako je čokoláda, zmrzlina, knedlík s omáčkou, máslo, topinku, atd... A předtím jsem všechno tohle jedla a byla jsem štíhlá. Mám se omezit ještě víc? Nebo si mám zvyknout na jiné tělo a naučit se ho nosit s rovnými zády, vztyčenou hlavou?

Ještě dotaz: chodíš pravidelně k psychatrovi? Co říká na tvé vysazení léků?

Martin: díky za rady. Chci se zeptat, to jsi vysadil léky úplně? Já nyní beru léky bez přestání už několik let a taky mě láká myšlenka zkusit být bez nich, co by to udělalo. Myšlenka snadného hubnutí je pro mě velmi lákavá. Teď beru čtvrtý den nízkou dávku Seroquelu a spím dobře, i nálada se dostala do normálu.

Malá poznámka. Léky mají opravdu velkou roli. Jak jsem už napsal, tak jsem teď v totální vzpouře vůči mé nemoci a vůči braní léků. Zatím se držím, podzim ukáže, zda mám pravdu nebo zda padnu.
Je ale zajímavé, že od vysazení léků v červnu neúprosně hubnu - a to se o to vůbec nesnažím. Jistě, třeba večer jsem si nechal zvyk moc nejíst, ale jinak se příliš neomezuji. Konkrétně to vypadá tak, že každý týden spadnu o jeden kilogram. Od vysazení léků to již dělá devět kilo, což je poměrně dost. Na začátku jsem měl při svých 183cm váhu 84kg, což bylo na hranici nadváhy. Nyní jsem se vrátil do rozmezí normální váhy.
Ale opakuji - tohle není návod, jak zhubnout. Netvrdím, že léky jsou zbytečné. Tvrdím, že U MĚ jsou léky zbytečné - a to je podstatný rozdíl. Je mně jasné, že nemocní lidé léky potřebují a bez nich jsou rychle K.O.

No, takže něco málo, co se mně osvědčilo:
1) Snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře. Jíst pravidelně 5x denně, ale ne moc velké porce. Hlavně nevynechávat snídani a dopolední svačinu.
2) Večeři co nejskromnější, nejlépe už jenom nějakou zeleninu (mrkev se dá jíst stejně jako čerstvé zelí :-)). Večer a už vůbec ne v noci NEJÍST !!!
3) Co dělat, přijde-li děsivý hlad?
- pít, i když není žízeň; vhodné jsou mírně slazené (umělými sladidly) šťávy
- mít vždy po ruce již zmíněnou mrkev nebo zelí (jablka už třeba mají dost cukru...)
- v krizi u mě funguje normálně slazené kafe - překvapivě mě na dvě až tři hodiny přejde úplně chuť k jídlu.
Poznámka: je mně jasné, že mé rady nejsou zcela ideální. Všude se člověk dočte, že by se třeba nemělo pít mnoho nápojů slazených umělými sladidly. Hodně zředěná šťáva, čajíček... kafe nepít ...jistě. Když mně ale loknutí půllitru sladkého nekalorického Lifteru zbaví na nějakou dobu hladu, tak to považuji za postačující výsledek. Čaje bych půllitru nevypil a měl bych pořád hlad...A kafe také jistě není nejzdravější, ale je snad nadváha lepší?
4) Je dobré se nějak hýbat. V klidu bych ignoroval různé tabulky, který pohyb je jak účinný. Je pěkné, že při běhu se spálí hodně kalorií, když mně ale třeba běh nebude vůbec bavit a po dvou pokusech toho rozčarovaně nechám. Také bych chtěl vidět toho, kdo se půjde exhibičně předvádět do posilovny. Pokud mě baví mírné projížďky na kole, výborně. Pokud jsem schopen vyrazit 2-3x týdně na procházku, výborně. Pokud si rád zaplavu, výborně. A pokud nějaký superodborník tvrdí, že plavání v chladné vodě třeba "není ideální", tak ať se jde bodnout a zkusí si hubnout sám.
5) Asi nemusím psát, že se nesmí pít alkohol. Ten je opravdu dost kalorický. Ovšem, pokud se berou léky, tak by toto pravidlo neměl být problém.
6) Pozor na nereálné cíle. Nejdříve bych si dal za cíl NEPŘIBÍRAT. Potom bych šel kousek dál a spokojil bych s pár deky za týden. Víc ne - stejně by se to nepodařilo. Kromě toho na podzim je to vždycky obtížnější než na jaře. Až do zimy bych opravdu jen držel váhu a s tím se spokojil.
Zatím vše, třeba si ještě na něco vzpomenu.

Martine, budu rád, když sem napíšeš nějaké ty finty proti tloustnutí. Já zrovna bohužel v tomhle nemám moc pevnou vůli a když dostanu na něco chuť, tak se prostě musím najíst.

Luděk: ano, bohužel většinou platí, že čím účinnější lék, tím má také silnější vedlejší účinky. Zyprexu třeba hodnotím jako velmi kvalitní lék, ale přes veškerou snahu jsem po ní vždy přibral. A to jsem skoro nejedl a cvičil jsem - prostě nějak mění metabolismus.
Musíš počítat s tím, že i Seroquel není zrovna prostředek na hubnutí. Budeš se muset krotit a cpát nekalorickými náhražkami. Časem jsem přišel na některé finty, jak co nejvíce zmírnit vedlejší účinky "tloustnoucích" léků. V případě zájmu je můžu popsat...

Ahoj všichni, tak jsem včera vyfasoval Seroquel, tak jsem na to zvědav. Po dlouhé době jsem se pořádně vyspal - spal jsem 17 hodin a bez alkoholu. Jen mám trochu obavu, abych po tom nepřibral, mám už tak dost velkou nadváhu. (Z tohoto důvodu např. Zyprexu odmítám.)

filipe, ty mas asi velikou vyhodu, ze nam zenskym ten alkohol chutna daleko mene nez chlapum, a ze mame vetsi zodpovednost k detem. I kdyz pred tebou klobouk dolu! To, co sis vydupal ze zeme...

filipe, ty mas asi velikou vyhodu, ze nam zenskym ten alkohol chutna daleko mene nez chlapum, a ze mame vetsi zodpovednost k detem. I kdyz pred tebou klobouk dolu! To, co sis vydupal ze zeme...

na zyprexu jsem zapomněl, to byla společně s depakine cesta zpět k normálu. Takže hodně štěstí v léčbě Luďkovi i Martinovi

na zyprexu jsem zapomněl, to byla společně s depakine cesta zpět k normálu. Takže hodně štěstí v léčbě Luďkovi i Martinovi

Luďku: já jen nerad sloužím za rádce, k tomu je ideální martin, nebo rovnou doktor. V tomto případě si ale nemohu odpustit reakci. BAP má moje manželka, která po prvním ataku mánie brala seroquel - dnes už víme, že to nebyla ideální léčba. Mánie se jí po roce vrátila a doktoři stále nechávali především seroquel, tedy žádný stabilizátor nálady. Strávila měsíc v léčebně a vracela se nestabilizovaná - hypomanická - nemohla se uklidnit - pořád např. uklízela, byla nervózní apod. Hodně se to měnilo ze dne na den. Už to vypadalo v pořádku, ale když jsem odjel na 3 dny do zahraničí pobíhala po doktorech (v různých městech) a bála se, že má rakovinu, případně jiné zdravotní potíže. Psychiatr ji pak rychle poslal zpět do léčebny. Tam právě začali vysazovat seroquel a nasadili lamotrigin. Mysleli si, že to bude stačit i s ohledem na to, že by žena ráda ještě otěhotněla, což u depakine nejde. Při ubírání dávek seroquelu se stav manželky zhoršoval, přestávala s rodinou komunikovat a přešla z téměř stabilizovaného stavu do mánie. V nemocnici to nepozorovali, byla na lehkém oddělení s volným pohybem. Stálo mne to velkou dávku snahy, aby ji nepropustili domů. Pak jsem s ní na měsíc ztratil zcela kontakt, neměla zájem ani o dítě. Málem skončila na tom nejtěžším oddělení, protože nebyla schopna udržet myšlenku. Lamotrigin vysadili a zvolili depakine, což je naše velká výhra, protože cca za 3 týdny byla relativně o.k. a dnes je tomu právě rok, kdy je prakticky bez problémů. Takže náš příklad jasně dokazuje, že lamotrigin je na léčbu mánie zcela nevhodný a pokud si to sám uvědomuješ je to velká výhra. Takže hurá za doktorem a hodně štěstí, nicméně vynechání alkoholu je naprostou podmínkou úspěchu. Každý s BAP má jinou cestu jak se vyrovnávat s napětím, nervozitou - alkohol je cestou do pekel. ahoj filip

Zdar. Pokračuji v totálním popření nemoci a lékové vzpouře. Tím pádem moc nevím, co bych tady měl asi tak psát. Jsem si vědom toho, že tuto diskuzi čtou opravdu nemocní lidé a tyto bych mohl odradit od léčby. Proto prosím, aby si případní čtenáři můj postup NEBRALI jako příklad.

Luděk: na mánii se zpravidla nasazují atypická antipsychotika. Jako velmi účinná se považuje například Zyprexa. Dépakine je spíše stabilizátor, který brání případným výkyvům - není to obvyklé antimaniakum.

Ahoj, jsem v současné době v (hypo?)mánii, skoro nespím, usínám až ráno a jen tehdy, když si dám pár piv. Doktorka mi v červenci napsal Lamictal (lamotrigin), ale teď jsem se dočetl, že není na léčbu mánie moc vhodný, máte s tím někdo nějaké zkušenosti? Možná by byl lepší ten depakine. Jinak já s léčbou BAP nemám zkušenosti, bral jsem předtím jenom antidepresiva. Problémem je asi pití alkoholu, ale já se toho nemůžu zbavit, když bez toho neusnu. A pokud bych po probdělé noci měl vydržet celý den vzhůru bez alkoholu, tak mám v hlavě příšerné napětí, které se nedá vydržet. Díky za radu.

Filipe, preji ti uspech a jsem moc rada, ze jste spokojeni!