Psychosomatický pohled na příčiny obezity

Konzumací jídla se určitým způsobem uklidní. Jídlem sami sebe rozmazlují, přestože potom trpí pocity viny. Svůj boj proti tloušťce vedou vlažně a bez vytrvalosti. Po několika heroických pokusech se opět vrátí ke své kulinářské neřesti, s vnitřním tlakem, který jejich otylost ospravedlňuje.

Psychosomatika nás učí hledat zdroje obezity ve způsobu, jakým otylí lidé hospodaří se svými city. Tlustí lidé v podstatě chtějí být tlustí, to znamená objemní vážení. Přejí si zhubnout, , ale nechtějí ztratit svůj objem. Jejich zeď z tuku je chrání proti působení okolí a představuje oporu pro jejich většinou narušené sebevědomí. Rossier oprávněně poukázal na to, že otylost souvisí s hromaděním zásob, s touhou po objemnosti, po zavalitosti, po odolnosti, po vnitřní vřelosti.

Stát se tlustým je také způsob, jak se vyrovnat s pocitem životní nejistoty - citově nezralý otylý člověk našel v intenzívním přejídání prostředek, který zmírňuje jeho strach z bytí. M. Bleuler, který tento problém podrobil důkladnému zkoumání, o obézním člověku soudí, že u něho hraje roli "emocionální prázdnota, která je vyplňována nutkavým jedením." Tato prázdnota může být způsobena sexuální zklamáním, nesplněnou ctižádostí, bezmeznou chamtivostí nebo podobnými příčinami. Ve skutečnosti mnozí pozorovatelé v základních rysech chování obézních lidí zjistili touhu chtít vlastnit. Tato touha poukazuje na zastavení rozvoje osobnosti, jež má pak sklony k dětinskosti.

Neuspokojivý sexuální život může být často kompenzován lehce dosažitelnou sladkostí. Jeden zlomyslný Francouz, kterému byla u švýcarských žen nápadná relativně velká spotřeba čokolády, nazval tuto touhu po čokoládě "la base fondamentale de I'érotisme de la femme suisse", tedy podstata erotiky švýcarské ženy.

Zdroj: Josef Rattner - Základy Holistické Léčby - Eugenika