Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!

Jak rozumět lásce

Dne 25. října 2001 se v přednáškovém sále paláce Unitária na Praze 1 konal seminář Dr. Claudia Naranja s názvem Jak rozumět lásce (Understanding Love).

Seminář se zabýval trojí povahou lásky - láskou erotickou, neboli instinktivní, agapé, neboli láskou shovívavou a philia, neboli zbožňováním. Cílem semináře bylo ukázat, že zdravá láska předpokládá rovnováhu těchto tří složek, které se vztahují ke třem vývojovým úrovním našeho mozku, a ukázat účastníkům úskalí a překážky, parasitickou lásku a zaměňování žádostivosti za "lásku".

Claudio Naranjo

Vystudoval medicínu a filozofii v Chile, kde později také pracoval na psychiatrické klinice Univerzity of Chile pod vedením Matte-Blanca. Učil psychologii umění na Katolické universitě a sociální psychiatrii na škole žurnalistiky v rámci University of Chile, pracoval také jako ředitel Centra pro studia lékařské antropologie.

Po příchodu do Spojených států byl Dr. Naranjo mezi pracovníky Esalen Institutu v jeho počátcích, kde se stal jedním ze tří pokračovatelů Fritze Perlse. Později jej jeho životní pouť přivedla do kontaktu s duchovními mistry, jako byli Svami Muktananda, Idries Shah, Oscar Ichazo, Suleyman Dede, J.S. XVI Karmapa a zejména Tarhang Tulku Rinpoche.

Byl také výzkumníkem Institutu pro testování a výzkum osobnosti v Berkley a spolupracovník Raymonda Cattela na Ústavu pro testování osobnosti a schopností. Vyučoval srovnávací religionistiku na Kalifornském institutu Asijských studií, humanistickou psychologiee na Kalifornské universitě v Santa Cruz, meditaci na Nyingma Institute v Berkley a byl také zakladatelem SAT - integrativní psycho-spirituální školy.

Dr. Naranjo je čestným prezidentem dvou Gestalt institutů, společník Ústavu pro kulturní výzkum v Londýně a člen amerického Římského klubu. Je pokládán za jednoho z průkopníků hnutí lidského potenciálu a jeho myšlenky o "čtvrté cestě" v psychoterapii jsou příkladem jeho práce na integraci psychoterapie a duchovních tradic. V současné době se věnuje zejména výuce v integrativní a transpersonální psychoterapii v různých evropských a jihoamerických zemích.

Claudio Naranjo publikoval mezi jinými následující práce: The One Quest (Viking Press, 1972), The Psychology of Meditation (Penguin, 1972), The Healing Journey (Pantheon Books, 1974), La Vieja y Novisima Gestalt: Actitud y Practica (Editorial Cuatro Vientos, 1990), Ennea-type Structures (Gateways Books, 1991), Gestalt Therapy: The Attitude and Practice of an Atheoretical Experientialism (Gateways Books, 1993), Gestalt After Fritz (published by Era Naciente, 1993, as Gestalt sin Fronteras), The End of Patriarchy and the Dawning of a Tri-une Society (Dharma Enterprises, 1994, and Kairos, 1993, as La Agonia del Patriarcado), Ennea-types in Psychotherapy (Hohm Press, 1994) and Los Males del Mundo, los Males del Alma (The World Problematique and the Love Crisis, forthcoming from Planeta).

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele zum
    zum (anonym)

    Lidé často závidí a jsou nepřejícní a tak si vymýšlejí a účelově se snaží škodit. A o čem, že je řeč? O penězích. Ale jak je to mezi dvěma lidmi, pokud jeden z nich je bohatý a druhý chudý? Prej skutečná láska přichází až s věkem, ale je to skutečně tak? Dospělé vztahy můžou být tak zištné, hodně se toho točí kolem sexu a penězích, hodně. A tak je pochopitelné, že panuje v těchto věcech nedůvěra. Může bohatý partner věřit tomu chudému, že s ním není kvůli penězům? Čemu může vůbec věřit? A co ten chudej, může věřit sám sobě, že mu nejde o peníze? Jak on může sám v sobě dojít k pravdě? Myslím, že tyhle otázky odpadnou buď tím, že se oba partneři vysadí na ostrov, nebo, když si budou financema podobní. Pokud ten nejvěrnější může jednou selhat, tak proč by ten nebo ta co hlásá, že jim nejde o peníze, se jima nenechali ovlivnit? Lidská srdce jsou snadno skazitelná. Navíc, ti kdo hlásají, že nezhnou, nebo jim nejde o peníze, tak kolikrát je stačí vystavit skutečnosti, aby se pak vybarvili. Ten kdo něco hlásá, aniž nebyl v pokušení, tak jako by snad ani nevěděl o čem mluví, neboť jeho charakter neměl tu čest poznat "soupeře" na vlastní kůži. "Čistej" charakter je ten kterej nic nezakusil, důvěryhodnej ten, kterej ano. Dokáže mít rád člověk druhého člověka pro něho samého? Neuhnul by pohledem, nepošilhával by očima po penězích, nebo po jeho/jejím tělu? Dokázal by si člověk udržet ten výsadní, křehký a důležitý cit, kterej je kolikrát vyměněn, opravdovost za žistnost. Dokázala by si duše udržet pevně svoje místo po boku peněz a sexu?

    Čer 14, 2014

Přidat komentář

Reklama

Reklama