Jak ukončit vztah

Máte pocit, že vás vztah už nadále neuspokojuje? Rádi byste jej ukončili, možná ani nevíte proč? Obáváte se partnerovy reakce? Nechcete jej zbytečně ranit?

Rozchody k životu patří stejně jako navazování známostí. Zvláště v dospívání a v rané dospělosti se ještě oba hodně měníme, vyvíjejí se naše zájmy, představy o životě, hodnotové orientace, postoje a další skutečnosti, které mohou vztah výrazně ovlivnit. Nelze se tedy divit, když alespoň jeden z partnerů začne mít někdy pocit, že se vztah změnil, vyčerpal, on sám se v něm přestal cítit dobře. Jen výjimečně se s podobnými pocity ?potkají? oba zároveň. Následný rozchod by pak jistě mohl proběhnout docela v přátelském duchu (?hele, miláčku, mám dojem, že bychom se měli raději rozejít, bylo to fajn, ale poslední dobou je všechno nějak jinak?; ?představ si, že jsem ti chtěl zrovna něco takového navrhnout, cítím to podobně, tak si dáme sklenku a do smrti dobrý, jó??). Pravdou ale obvykle bývá spíše opak. Jakmile jeden začne ze vztahu unikat, zájem druhého se ještě více nabudí. Této zákonitosti lze někdy dokonce využít k záměrnému posílení vztahu tam, kde si je ten druhý námi až příliš jistý.

Pokud však již dospějeme k rozhodnutí, že vztah ukončit skutečně chceme, je dobré učinit to dost jednoznačně. Velice nešťastnou formou jsou tzv. rozchody do ztracena. Přestáváme se ve vztahu angažovat a začínáme postupně unikat v naději, že ten druhý snad ztratí trpělivost, případně mu ?dojde?, že se s ním skutečně rozejít chceme. Mnohem pravděpodobnější je, že svým unikáním pouze povzbudíme jeho touhu.

Relativně nejjednodušší situace bývá, když důvodem rozchodu je něco, co by partner nejen mohl, ale také měl změnit (je hrubý, veškerý čas by trávila v restauracích nevalné pověsti?). V těchto (ale jen v těchto) případech je namístě důvod rozchodu jasně sdělit. Svízelnější je, když sice cítíme, že ve vztahu pokračovat nechceme, ale chybí nám nějaký skutečně pádný důvod; vztah nás pouze přestal uspokojovat. Ve snaze, abychom ?neublížili?, abychom se nerozcházeli jen tak ?bezdůvodně?, začínáme hledat pseudodůvody. Často tím zbytečně necitelně zasáhneme partnerovo sebevědomí. Paradoxně navzdory tomu, že jsme mu původně vlastně jen nechtěli ublížit. Potom je opravdu čestnější přiznat, že sice ani sami dobře nevíme proč, ale ve vztahu prostě pokračovat nechceme.

Rozchody jsou často spojeny i s citovým vydíráním ze strany opouštěného, případně s různými katastrofickými hrozbami (když mne opustíš, tak?). Pokud se jimi necháme zastrašit a vztah uměle prodlužujeme, riskujeme opakování téhož scénáře při všech dalších pokusech o jeho ukončení. Pokud se obáváme, že by partner mohl své hrozby skutečně realizovat, je namístě zprostředkovat mu spíše odbornou pomoc. Můžeme se obrátit na kteréhokoli z psychiatrů, případně na rodinnou poradnu. Je možno využít i neformálních sociálních sítí (partnerových přátel, příbuzných apod.). Tam pak naše zodpovědnost končí; umělým prodlužováním vztahu ubližujeme oběma, a partnerovi tím stejně nepomůžeme. Pouze oddálíme to, co stejně časem nastane.

Téměř každý z nás se pochopitelně zajímá spíše o to, jak partnera získat, upoutat, jak vyvolat jeho zájem, než o to, jak se s ním slušně rozejít. Forma rozchodů však může zpětně celý vztah znehodnotit. Po některých z nich pak zbude jen hořkost a pocit, že by snad bylo lépe, kdybychom se v životě nepotkali. Jsou však i rozchody, po nichž můžeme zůstat nadále časem přáteli. Bolí také, ne že by nebolely, rány po nich se však hojívají snáze a nám mohou zbýt alespoň hezké vzpomínky. Z každého vztahu si do těch dalších cosi přenášíme. Zkušenost, lepší poznání sebe samých, dovednosti v jednání s těmi druhými, snad i pár schůdků na cestě ke zralosti. Někdy však, zvláště po těch příliš nešťastných rozchodech, bohužel také pocity křivdy a nezhojené jizvy.

Zapamatujte si:

  • Rozchody ?do ztracena? patří k těm nejnešťastnějším.
  • Nehledejme ?pseudodůvody?, můžeme jimi druhého zbytečně ranit.
  • Nenechme se ovlivnit katastrofickými hrozbami.

Zdroj: Petr Šmolka, Jan Mach - Manželská a rodinná trápení, nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (12)

  • Obrázek uživatele Theo
    Theo (anonym)

    Rozumný a vecný článok bez zbytočných vlastných pohµadov do stratena. Je to jednoducho návod ako zmierniť už aj tak nevyhnutné... Ďakujem

    Dub 15, 2009
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Prosiem!

    Dub 15, 2009
  • Obrázek uživatele Katka
    Katka (anonym)

    to byl snad osud, že jsem na tento článek narazila..zrovna něco takového řeším a vlastně sama nevím, jestli se mám s ním rozejít nebo ne, protože ty důvody nejsou až tak hrozné, ale prostě není to ten vztah, který bych si představovala a jaký byl na začátku..díky za článek..pomohl mi

    Kvě 05, 2009
  • Obrázek uživatele Hela
    Hela (anonym)

    rozbrčelo mě to :(

    Kvě 11, 2009
  • Obrázek uživatele Marketa
    Marketa (anonym)

    Ach jo....presne moje situace, je to tak tezke, rozhodnout se pro ukonceni bez padneho duvodu. Strasne se bojim, ze budu do konce zivota litovat...

    Kvě 12, 2009
  • Obrázek uživatele jana
    jana (anonym)

    Lepší je se nějak rozhodnout, pokud tápete, tak s ním ani nebuďte, je to nefér i vůči němu.

    Kvě 12, 2009
  • Obrázek uživatele Stela
    Stela (anonym)

    Zkuste si dát pauzu a pak se uvidí co dál rozejít se můžete vždycky.

    Kvě 12, 2009
  • Obrázek uživatele michal
    michal (anonym)

    Ja jsem mel take nestastne rozchody. Bylo jich vic a kazdy rozchod me dal jeden hrebicek do rakve. Protoze jsem dost citlivy tak ten posledni rozchod me dostal. Ja jsem ji pomahal ve vsem a ona me pak rekla ze to nebyla laska. Zhroutil jsem se z toho. Ted mam pritelkyni ktera me z toho dostala a jsem stastny.

    Kvě 15, 2009
  • Obrázek uživatele michal
    michal (anonym)

    Vzkaz pro Marketu-Marketo me kazdy vztah dal neco. Mel jsem jednu holku z Olomouce ale taky to nevyslo a protoze ja jsem verici a ona kapucinka tak dodneska jsme jako bratr a sestra. Prez ni jsem poznal co je vlastne obejmuti a pomoc v urcitych situlacich. Poznal jsem ruzna spolecenstvi kde chodivam doted a nasel jsem nove kamarady.Ve spolecenstvi jsem se zase naucil jak utesit takoveho cloveka ktery je zraneny z lasky. To byla i ta holka ktere jsem pomahal a do ktere jsem se zamiloval a kdyz byla na koni tak me jednoduse rekla ze to nebyla laska. Nektere holky jsou proste takove ze chteji jenom chlapa vyuzit. Malo ktera jako moje nynejsi pritelkyne je takova ze ze toho kluka proste dostane do zivota. Ja jsem jeste pred vanocema byl tak zraneny ze jsem vecery probrecel ze samoty. Nemohl jsem ani delat v praci protoze jsem zrovna mel jet do Opavy kde jsem si to vsechno vybavil jak jsem byl stastny a ted to to bylo proste pryc jak me nechala z niceho nic. Po vanocich se to vse obratilo a moje pritelkyne me z toho vseho dostala. Ja jsem proste tak hrozne hodny a citlivy ze me hned kazdy vyuzije ale ja jsem uz takovy.Ted jsem zpatky v zivote.

    Kvě 15, 2009
  • Obrázek uživatele já a nikdo
    já a nikdo (anonym)

    Tak to gratuluji. Už aby Amor přestal pít a zašel do práce !

    Kvě 15, 2009
  • Obrázek uživatele já a nikdo
    já a nikdo (anonym)

    Tak to gratuluji. Už aby Amor přestal pít a zašel do práce !

    Kvě 15, 2009
  • Obrázek uživatele Esme
    Esme (anonym)

    Já už zažila tolik rozchodů, že když cítím, že se někde něco rodí, tak to ukončím sama, než by mě ten člověk potom ranil. No, asi nejsem normální, ale je to druh obrany, bublina, ve které mi nikdo nemůže ublížit. Je to velice pohodlné a přesto to nikomu nedoporučuju, jen si prostě neumím pomoct:-(

    Črv 08, 2009

Přidat komentář

Reklama

Reklama