Vážení uživatelé - pracujeme na migraci do nového systému. Je možné, že může být web v některých chvílích pomalejší. Pokud se tak stane, omlouváme se a věříme, že se vám nová verze bude líbit. Děkujeme!

Kouzelný princ nepřijde aneb Jak zřetelně komunikovat

5. Duben 2001
Sex a vztahy
 16 Komentářů

Opravdová komunikace vyžaduje, aby se člověk otevřel světu toho druhého a současně získal mírný odstup sám od sebe. Jestliže žena pláče nebo vyjadřuje zklamání, jakmile její partner otevře ústa a promluví o svých citech, nebude se s ní muž nakonec už vůbec bavit. Bude mít pocit, že je utlačovaný, bezmocný a plný vzdoru. Octne se ve dvojím sevření. Žena ho sice podněcuje k tomu, aby se vyjádřil, a říká, že trpí jeho mlčením, ale jakmile muž otevře ústa, vezme si sama slovo, aby mluvila o sobě nebo mu odporovala. Z takové komunikace bude nakonec nešťastná nejen žena sama, ale i její partner.

Člověk má někdy dojem, že taková žena komunikuje pouze a především proto, aby se z úst svého partnera dozvěděla, co si o ní myslí. Když se žena takto usídlí ve středu života a komunikace svého muže, vyjadřuje její chování narcistické trauma, které může bránit vzájemné úctě. Je plně legitimní slyšet od toho druhého, co k vám cítí, ale proč se ho nezeptat přímo: "Ráda bych znala tvé skutečné city ke mně." Nebo: "Mám zapotřebí slyšet, co si o mně myslíš." Když už je však jednou otázka položena, měl by být člověk připraven i na to, že vyslechne odpověď (a to i negativní) a vyvodí z ní patřičné důsledky.

Navzdory snadnosti, s níž ženy navigují v citových vodách, je pro ně často obtížné jasně komunikovat. 0 svých frustracích hovoří otevřeně mezi sebou, ale před mužem je to něco jiného. Dokud se nad svým chováním nezamyslí, lze očekávat, že jejich nevyřčená očekávání vyvolají tlak, kletý povede k mužovu útěku. Dva lidé spolu nemohou vést plodnou komunikaci, jestliže nevyvinou úsilí, aby za city a frustracemi pochopili skryté potřeby, pojmenovali je a vyjádřili ve formě reálných požadavků.

Žena musí pochopit, a muž samozřejmě také, že kouzelný partner, který sestoupí z nebe a dovtípí se, jaké jsou její (nebo jeho) potřeby, a reaguje na ně ještě dřív, než jsou vyřčeny, neexistuje. Kouzelný princ nikdy nepřijde. Je to jen postava z pohádek, vypovídající o vnitřní blaženosti, ale má jen málo společného se skutečnými muži.

Totéž platí pro oblast sexu. Většinu žen odpuzuje, že s nimi partner jedná jako se sexuálním zbožím, a zaníceně si na to stěžují. Když však mužova touha ochabne, začnou ženy pociťovat, že už o ně partner nestojí, a pokládají si otázky o životnosti jejich spojení.

Toto je jen další příklad ambivalence, která tak komplikuje partnerské soužití. Zde se více než kde jinde vyplatí otevřeně vyjádřit své touhy. Účinkuje to lépe než nářky, které u muže vedou k opakovaným selháním. Nářky komplikují milostný vztah a nakonec muže úplně odradí. Je však zřejmé, že sdělit to, co člověk cítí, je pro muže ještě těžší než pro ženy.

Dokud si žena nepřizná, že mužský svět je zásadně rozdílný, brání rovnoprávnému vztahu se svým partnerem, o který tolik usiluje. Proč nepřijmout muže v jeho odlišnosti? Je-li obecně pravda, že muži jsou spíše racionální, zatímco ženy spíše instinktivní, proč toho nevyužít jako základny k vzájemnému obohacení? Mužský rozum často dokáže okořenit ženské poryvy citů nezbytnou špetkou relativity. Proč se spíš nezasmát než se kvůli tomu urazit?

Zdroj: Guy Corneau - Anatomie lásky, Portál

A co vy na to ???

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související produkty na 001shop.cz: 
Související články: 
O lásce
Mužský a ženský přístup k řešení problémů v manželství
Láska mezi partnery
Pouto mezi partnery
Manželství je duchovní jednota
Podoby ženské sexuality
Mužský a ženský princip
Patologie lásky
Falešná láska
Jste schopni skutečně komunikovat?
Zařazení na fórum: 
Sex a vztahy

Komentáře (16)

  • Obrázek uživatele Regina
    Regina (anonym)

    Myslím, že s každým mužem se musí jednat jinak. Nevíme, jaký problém byl v dětství,čím vším prošel. Je nutné na to přijít. Snažit se ho poznat. Tento článek uvádí jen ukázku z knihy Anatomie lásky. Autor sám na začátku knihy říká, že se s knihou má pracovat jako s pracovním materiálem,to znamená pracovat s tím,co se na nás hodí, co je nám blízké. Proto doporučuji přečíst si celou knihu, můžeme z ní vyvodit více než z jednoho článku. Ale jsem ráda,že byla ukázka uvedena, neboť tato kniha je velice zajímavá. Už dávno jsem přišla na to, že muži jsou jiní než ženy, ale nestačí se jen do nich vcítit v ten či onen moment, k tomu abychom pochopili proč se v dané situaci chovají způsobem, který nám připadá zvláštní je důležité znát souvislosti. Je to občas cesta plna nepochopení a překážek.Ale jde to. Je ovšem smutné, když se Vám to podaří, ale přijdete na to, že nepochopil partner Vás....Marná snaha, když je na to jeden...

    Dub 09, 2001
  • Obrázek uživatele Standa
    Standa (anonym)

    Milé dámy, přečetl jsem si vaše komentáře i samotný článek. Komentáře až výrazně později (zhruba o čtrnáct dní). Zvláštní situace. Jako podnikatel jsem se dostal do obtížné situace. Rozhodl jsem se pro ochranu rodiny k rozvodu. S manželkou jsme se dohodli, že "všechno bude jako dřív". Dětem jsme oznámili, že je to vlastně všechno jenom jako. Moc majetku nemáme, ale byla by škoda kdyby rodina a hlavně děti o všechno přišli. Rozvedli jsme se a všechno bylo jako dřív asi šest měsíců. V rámci těchto šesti měsíců jsem na manželku převedl i nájemní smlouvu na byt protože se měl odkupovat. V rámci rozvodu měla celé vybavení bytu, prostě všechno. Děti dle dohody. Víc jsem v dané chvíli pro rodinu udělat nemohl. Přišel jsem o práci a navíc mi zaměstnavatel dlužil za půl roku výplatu.Pak přišla první rána. "Stando víš, máma by mi na ten byt půjčila, ale nechce, že tady bydlíš" Řekl jsem, že se tedy prozatím nastěhuji ke svým rodičům. Než si najdu práci a začnu vydělávat. "To víš, že můžeš kdykoliv přijít, vždyť je to náš společný domov." Dvakrát jsem mohl přijít, pak už ne. Moje místnost vyhrazená soudem k obývání mi náhle byla zapovězená. Svoji ženu stále miluji a tak jsem jen vydělával, platil a přispíval ale nemohl jsem domů. Chápal jsem, že jsem udělal spoustu chyb a tak jsem na sobě začal pracovat. Úplná abstinence, občas poslaná kytka po dětech, občas odpolední návštěva "doma" se slovy jak moc mi ustupuje. Překousl jsem to a byl šťastný, že alespoň někdy odpoledne jsem se svými milovanými. Snažil jsem se přivést ženu ke komunikaci o budoucnosti rodiny. Bez šance. Pak jsem zaregistroval stále čerstvé květiny. Zeptal jsem se přímo, protože se domnívám, že jakákoliv jistota je lepší než nejistota. Stále jsem doufal, protože ty kytky jsou údajně od lidí, kterým prokázala službu. Komunikace z její strany už začala přetékat do obrané pozice "Co je ti do toho, jsme snad rozvedený". Před třemi nedělemi se přiznala. Místo klidného rozebrání vzniklé situace jen obranně- útočná slova. Přístup dnes nemám ani odpoledne. Ten pán už u nás bydlí. Prý jen na víkendy. Když se dohodnu s dětmi na víkend, dostanu hned vyrozumění že "Pepík má v neděli volno a tak budu ráda když v sobotu večer budou děti doma!" Díky tomu, že nemám auto, nemám byt, nemám kromě návštěvy dědečka a babičky dětem co nabídnout (kromě pochodů), musím kývnout. Ano, nechci dělat zlou krev. A tak má dneska moje dvanáctiletá dcera mobila, můj devítiletý syn ho dostane k desátým narozeninám, moje žena už nejeví žádnou snahu komunikovat, a já nevěřím vlastním očím a uším, co dívka kterou jsem znal je schopná udělat pro totální destrukci vztahu. Její dřívější prohlášení že rodina má být pohromadě, jsou zapomenuta. Stále doufám, stále hledám vlastní chyby a stále pracuji na jejich odstraňování. Chci žít pro rodinu i když bez rodiny. Přišel princ z pohádky, nebo jenom zkušený obchodník? Nevím, vím jen že nejen ženy dokáží prožívat své city a nejen muži mohou být sobci. Bohužel se toto všechno nejvíc podepisuje právě na našich "milovaných dětech". A co s tím???

    Kvě 14, 2001
  • Obrázek uživatele petra
    petra (anonym)

    ani nevim jak zacit...vlastne po precteni vasich komentaru k tomu to clanku jsem se rozhodla ,ze i ja dam par sluvek jak se rika "k dobru"....myslim ,ze kazdy z vas ma trochu pravdu...standa ma pravdu v jedne veci ,ze kdyz si zenska usmysli ,ze nebude se svym protezkem komunikovat tak si za tim stoji ...i kdyz v koutku jejiho srdce je uplne neco jineho ...je to takovy zpusob obrany....je tezke najit spolecnou cestu komunikace mezi zenou a muzem...vidim to sama na sobe...muj zivotni pribeh ve zkratce je asi velmi strucny ...zila jsem 8 let s partnerem ,ktery byl vzdycky ke me hodny ,snazil si mi dat vsechno co mohl ...hodne jsem si s nim rozumela ,ale problem byl ,ze nebyl vubec doma ..dela autodilera takze si dokazete predstavit kolik asi casu dokazal ztravil doma ....po case jsem uz nemohla dal ...jeho denni rezim byl ...rano do prace okolo devate a vecer kolem desate doma ...z toho 3 krat do tydne hokej od pul jedenacte...takze vice mene ....jsem si casem zacala pripadat jako jeho spolubydlici nez jeho snoubenka...mela jsem uz toho dost ..snazila jsem se mu kolikrat neco rict...ale bylo to marne....vzdy mi na to odpovedel strucne "ja to nedelam pro sebe delam to pro nas ,aby jsme se meli dobre....ale ja si myslim ,ze uz jsme meli dost na to zacit myslet na nas spolecny zivot ,myslim po strance komunikace a poruzumneni a hlavne udelat si vice casu na sebe....az jeden den ..jsem si rekla dost...skocila jsem to po 8 letech zivota s nim ....(musim rict ,ze jsme prozili hodne tezke chvile ,ale i krasne)....ale i presto jsem mu vratila prstynek ...duvod...???...byla jsem unavena vecne opakovat to ,ze jsem nestastna ,ze si zivot predstavuji zit s nim a ne s jeho fotografiemi....bylo mi vseho lito ...ale aspon jedne veci to pomohlo za nekolik mesicu sam prohlasil ,ze zjistil ,ze kvuli penezum ztratil nekoho koho tolik miloval....ani vlastne uz ted nevim proc jsem ten pribeh psala ..asi pouze proto,ze je opravdu tezke najit spolecnou rec s muzem a vic obtizne je najit muze ,ktery se bude snazit komunikovat i presto ,ze je nekdy opravdu velice tezke vyjit s nami ..zenami......uz je to na tom svete tak zarizene ,ale i presto ,ze ses tim nasim protezkem tolik hadame a kolikrat ho nesnasime ..si myslim (a myslim ,ze to je nazor kazde zeny),ze je stejne milujeme a milovat budeme ..... no myslim,ze jsem se rozpovidala dost....mozna se mnou nebudete souhlasit ...a nekdo mozna ano ..ale je to pouze nazor 27-lete holky ...myslim ,ze kazdy ma pravo na nazor ..a take si myslim ,ze kazdy ma v necem pravdu

    Kvě 20, 2001
  • Obrázek uživatele henry
    henry (anonym)

    Souhlasim ze je to trosku o pochopeni dvou dusevnich poloh. Co ale my romantici mame delat ?? Draci jiz vyhynuli, rytirske souboje se nekonaji takze mnohdy asi zenska duse prijde zkratka. Nicmene priroda zachovava a rozviji jiz po nekolik tisicileti lidsky druh genetickym krizenim. Asi bych se tomu nebranil a hledal to co ostatni zivocichove - existovat chvili na casove evolucni primce. Pokud to bude prinaset naplneni a uspokojeni zucastnenym, nehledal bych jiz nic vic. / jake problemy asi resi jednobunecne organizmy ??/

    Čer 30, 2001
  • Obrázek uživatele joe
    joe (anonym)

    Mam podobnou zkusenost "uceloveho rozvodu" ve prospech rodiny. Muzu rici jedine : Ze stoprocentni jistotou zustanete sam a zjistite ze SEBEOBETOVANI TOHOTO DRUHU NEFUNGUJE. / ledaze ono samo by bylo vasim cilem, Na milost by Vas snad vzali az kdyby jim vyschly nove citove a financni fondy. Zkuste byt trochu sobec a pro zmenu malicko zacit myslet na sebe! J

    Čer 30, 2001
  • Obrázek uživatele Michaela
    Michaela (anonym)

    Přečetla jsem si příspěvky Zdenky a Natálie a omlouvám se že vměšuji do Vaší výměny názorů.Přečetla jsem spoustu knih o mezilidských vztazích a musím dát Zdence za pravdu,že nejlepší co jsem kdy četla,byly knihy,které napsal John Gray.Četla jsem je postupně tak jak výcházely.Je obrovské štěstí,že existují takový muži jako je John Gray.Ani já nemám takového partnera,jak by si mnohá z nás představovala a tak se neustále učím a hledám.Knihy jsou velice fajn,ale přesto si každý z nás musí najít tu svoji cestu a použít dobré rady těch skušenějších.Ta poslední věta v Zdenčině dopise je trefná,je totiž sposta lidí ať jsou to muži,nebo ženy,kteří svým chováním vyjadřuji úplně něco jiného než cítí.Žilo by se nám fajn kdyby mezi námi byli jen lidé upřímní a čestní.

    Dub 18, 2001
  • Obrázek uživatele Zdena
    Zdena (anonym)

    V mnohých knihách jsem se setkala s podobně formulovanými velmi nekonkrétními sděleními. Autor konstatuje, ale tím se nic nedá řešit. Např. Vyplatí se otevřeně vyjádřit své touhy. To nic neříká. A už vůbec to nic neříká jak je přesně má vyjádřit žena, aby jí rozuměl muž, který opravud myslí odlišně, nebo jak naučit muže, aby se vyjadřoval, jak se konkrétně u toho má žena chovat. Jediný autor, který doopravdy radí v oblasti mezilidských vztahů je John Gray. Knihy od tohoto autora jsou grunt. Pak už se dá porozumět i obecným formulacím v knihách s obecným obsahem. Bohužel i za takové mnozí zaplatí a pak zjistí, že se nic nedozvěděli. Věta: "Ráda bych znala tvé skutečné city ke mně" je směšná. City se dají poznat jinak. Znám muže, který velmi často sděloval, jak svou ženu miluje, ale měl neustále jinou. Pouze slova nejsou nic.

    Dub 05, 2001
  • Obrázek uživatele beruška
    beruška (anonym)

    Na první pohled je zřejmé, že článek psal muž. Muž, který nepochopil ženskou duši. Co je ženě platné, když opakovaně vyjadřuje svoje touhy (a snaží se být konkrétní, aby ji racionálně založený muž pochopil), jestliže muž je přesvědčen o neměnné správnosti svého postupu (všichni to tak dělají, tak je to v pořádku, ..., já nic měnit nemusím, to jen ty se chováš divně). Nejen žena musí pochopit, že se od muže liší, ale je to nutné i naopak. A navíc je nutné, aby se oba naučili myslet a jednat v zájmu páru a ne každý za sebe (viz článek Manželství je duchovní jednota).

    Dub 05, 2001
  • Obrázek uživatele Natálie
    Natálie (anonym)

    Zdeni, to vypadá, že bys chtěla konkrétní návod na život. To snad ne. Každý je jiný a každý vztah je jiný a potřebuje něco jiného. Je na nás, abychom hledali a skutečně se snažili vcítit do toho druhého. Proč tak uvažuje, proč mu tohle vadí... Já myslím, že věta: "vyplatí se vyjádřit své touhy." je až dost konkrétní. Pokud neumíš vyjádřit své touhy, tak bys nejdřív měla se snažit pochopit sebe a pak druhé. Mimochodem ti musím sdělit, že existuje návod na život. Přečti si knihu Život, návod k použití. Je od francouzského autora (teď nevím jméno) a je to pěkně tlustá kniha. Také jsem čekala rady, jak se má žít. Ale ta kniha dala mnohem víc. Nikdo nemůže přesně říct, jak se má žit. Tahle kniha ukázala, jak žijí jiní a když se přemýšlí, zjistí se, co dělali špatně a co tím ztratili.

    Dub 06, 2001
  • Obrázek uživatele Zdena
    Zdena (anonym)

    Milá Natálie. Škoda, že nikde neuvádíš svoji e-mailovou adresu. Tvá reakce se mi moc líbila. Nevím, jestli to sem patří, soukromě Ti ale napsat nemám kam. Zajímal by mě Tvůj názor na to, co popíšu. Myslím, že sobě jsem už dost porozuměla a snaha pochopit druhé je u mne na jednom z prvních míst. Teď ten popis. Vyjádřím před partnerem své touhy. (Touhy mi připadá jako příliš z červené knihovny.) Vyjádřím své přání. Ne nářkem, ale věcnou větou zformulovanou tak, aby partnera nemohla ničím ranit. Přesto se partner naštve a urazí. Snažím se navázat (a s nemluvícím to jde fakt těžko) tak, abychom se tomu mohli přátelsky společně zasmát. Partner zůstává uražen a z jeho strany nastává tichá domácnost. Snažila jsem jej pochopit a přišla jsem na důvod: Nedokáže druhého člověka vidět, jako byl jeho přítel, ale jakmile má třeba jiný názor (o kterém by se dalo pohovořit a dojít uspokojivého výsledku pro obě strany) začne vidět druhého jako svého nepřítele. A proti nepříteli bojuje. Beruška v prvním příspěvku je na tom asi stejně. Také u nás funguje to, že partner jedná jen za sebe. Příčina? I tu znám. Hysterická a despotická matka v jeho dětství. Bojovala proti všem. Syn - stejné geny, nedostupný jiný vzor chování. Já vím, co partner dělá špatně a vím, co tím ztrácí. Ale sám na sobě neumí zapracovat. Vysvětlení o tom, že nejsem nepřítel nerozumí, nebo nebere. Knihu ani článek o komunikaci by si nikdy nepřečetl. Jsem unavená tím, jak pořád vydávám marně energii na vylepšení ve vztahu jen já. To mám odehnat tátu od dětí? Říct si: svým chováním ztratil rodinu? To přeci není řešení.

    Dub 06, 2001
  • Obrázek uživatele Erik
    Erik (anonym)

    Ten článek by si snad měly přečíst všechny partnerské i budoucí dvojice. To by se mělo učit už na školách. Jak má chlap vědět, co jeho přítelkyni schází, vadí, dělá dobře, když neřekne ani bůůů a rovnou vztah ukončí bez jediného slova.Nebo maximálně pronese: "Vždyť jsem to říkala". :-))) AŤ ŽIJE KOMUNIKACE!!!

    Črv 18, 2001
  • Obrázek uživatele Erik - 26 let
    Erik - 26 let (anonym)

    Přečetl jsem si ještě některé reakce na článek a nemohu si odpustit odpověď. Slečna (paní) "Petra1974" napsala celkem smutný příběh a nemyslím si, že by se zachovala nějak necitlivě, pokud ovšem manžela doopravdy zřetelně upozornila na možné následky z neakceptování požadavků.Jesliže je jeden hluchej a nebere v potaz "výstrahy" partnera, jeho mínus. Panu Stanislavovi můžu vzkázat jen tolik, že není sám, komu se stala podobná věc a s politováním musím konstatovat, že na tento styl jednání jsou ženy expertky. Totální destrukce několikaletého vztahu (ze dne na den) s absolutně chladnou hlavou. Nechápu čím to může být dáno, ale žena si na muži vždy najde nějakou chybu (nedej bože přímo důvod k rozvodu). Ne, nejsem pesimista, to je krutá realita. Zkrátka trefné heslo ze SouthParku

    Črv 18, 2001
  • Obrázek uživatele folten
    folten (anonym)

    Človek musí byť v prvom rade "sebec". To znamená pracovať najprv na sebe a potom na vzťahoch a na ostatných. Kto sám nie je v pohode, ťažko môže budovať zdravý vzťah. Partner môže podržať v kritickej chvíli, ale tá chvíµa nemôže trvať niekoµko rokov! Dospelý človek a CHLAP sa možno opije s kamarátom, poplače si, potom týždeň chodí, dumá, bilancuje, plánuje. Ale potom vstane a koná. Inak zlyhal a nemôže sa diviť, že jeho miesto zaujme niekto spoµahlivejší, kto sa chová ako muž. Ponúknuť žene seba ako stroskotanca, ktorý sa pred veriteµmi plazí kanálmi má od princa dosť ďaleko. Na to babu nezbalíš. Žena túto situáciu zvládla omnoho lepšie.

    Pro 22, 2002
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Tenhle článek má opravdu hodně co říct...měli by si ho přečíst snad všichni lidi co mají vztah a nějak se v něm snaží najít tu správnou cestu k porozumění jeden druhýho.Já osobně sem typ ženský,která dokáže vyslovit a popsat svoje pocity a trápení,dokážu se na rovinu zeptat "co vlastně pořád na mě vidíš?","máš mě ještě rád,nebo mě bereš jako samozřejmost?".."řekni co dělám špatně?,jak bys sis to představoval?"..Sem vdaná už 3.5roku,jinak se s manželem známe už 10let...ale on je naprosto nekomunikativní,a přesně to...povídej něco někomu kdo nechce slyšet!...Prožívá ted dost neshod,on je chorobně žárlivý,rychle vznětlivý ale on sám sobě dokáže dopřát "svobodu,volnost"..má koníčky který mu zaberou vsměs všechen volný čas a na mě a dceru toho moc nezbývá,já byla tou "domácí putkou",která to všechno trpně snášela,ale už rok se snažím mu ukázat že tu taky žiju,že sem člověk který si taky zaslouží mít svůj prostor na své koníčky a mít čas vypnout a odpočinout si od denního stereotypu...nebyl na to zvyklý,nikdy sem moc neodporovala a nic si neprosazovala..ale došla mi trpělivost a to je ono,vedla sem špatně komunikaci..mlčela sem a ted nesu následky,ale snažím se o nápravu,naco hned házet rozvodem a útěkem od něj..KOMUNIKACE je to nejdůležitější pokud chceme být spolu spokojení a štastní...A co se týká žen,který neshody a "nedorozumění" hnedka řeší rozchodem,spálením mostů ze dne na den,tak ty nechápu..vždycky je tu šance pokusit se o nápravu,zamyslet se i sami nad sebou a nakonec to není jenom ten chlap,jak si ony myslí,kdo je vinnen a kdo pochybil..že Eriku??

    Črv 06, 2007
  • Obrázek uživatele Jarka
    Jarka (anonym)

    Knizka je skvela, doporucuju, je tam mnoho veci, ktere mohou pomoci pochopit. Stejny autor vydal knihu Absent Father, Lost Sons - jak vztah otce k synovi (a take matky k synovi) ovlivni jeho zivot. Na podobne tema vztah dcera - otec vysla tato kniha: The Wounded Woman: Healing the Father-Daughter Relationship by Leonard, Linda. Guy Corneau ji ve sve anatomii lasky zminuje. nez se vzajemne obvinovat, bylo by dobre se snazit alespon vzajemne se pochopit.

    Srp 10, 2007
  • Obrázek uživatele i.jonasova
    i.jonasova (anonym)

    naučme se nejen komunikovat, ale hlavně NASLOUCHAT...kde chybí zájem naslouchat, jsou veškeré snahy o komunikaci, ať už rozumnou nebo nerozumnou, zbytečné...

    Kvě 26, 2008

Přidat komentář

Reklama

Reklama
Dikobraz

Reklama

Reklama

Videa