Já, ty, nebo my?

Nejdůležitější rozhodnutí mnoha dvojic zní: "Kdo bude za rodinu rozhodovat?" V minulosti mnoho žen pozměnilo a nakonec opustilo své naděje a sny, že udrží v rodině soulad. Tím, že všeobecně přijímaly přání svých manželů, ženy opomíjely užívat svůj vlastní hlas.

Dnešním rodinám lépe poslouží, když si uvědomí sen Martina Bubera (1970), aby rodiny (a všichni lidé) navazovaly vztahy, které si váží potřeb, tužeb a cílů každého člověka stejně.

Buber označil interakce, které odrážejí vzájemné uznání a respekt, jako vztah "já-ty". Toto pouto nahrazuje vztah "já-ono", kdy vůle jednoho člověka převažuje nad vůlí druhého.

Například když muž nebo žena předpokládá, že jejich manželsky partner musí ustoupit vždy, když vznikne konflikt, pak se k tomuto partnerovi chovají jako k předmětu (ono), spíše než jako k člověku (ty), který má své názory, potřeby a přání.

Podobně, když rodiče neustále přehlížejí nebo nedokážou naplnit potřeby svých dětí, jen aby splnili požadavky svého časového rozvrhu a osobní cíle, převažuje vztah já-ono.

Kdo rozhoduje? Jsem to já, ty, nebo my? Když převažuje vztah já-ono, rodina může přežít, ale obvykle se někdo musí vždycky vzdát a obětovat svůj osobní růst.

V moderní rodině opravdová vzájemnost vytváří atmosféru úcty, podpory a kompromisu. Teprve když i ten nejslabší hlas v rodině je jasně slyšet, mohou všichni jít za svým zvoleným dobrodružstvím.

Zdroj: G. Kenneth West - Dobrodružství psychického vývoje - Kapitoly z vývojové psychologie, nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Hezky clanek a stejne hezky a pravdivy komentar. Pokud bychom se oprostili od potreby ovladat druheho,tak bychom se zbavili vseho zla,ktere mezi lidmi je a je zpusobeno tim,ze nam dela dobre,kdyz mame moc nad nekym jinym,coz je jenom nevyrovnanost
sama se sebou,neduvera ve vlastni schopnosti,kdy se ve skutecnosti bojime toho,aby nekdo jiny neovladal nas. Pritom podstata je neuveritelne jednoducha a spociva v boji o energii,ktera zde mezi lidmi koluje
v jen omezenem mnozstvi a proto o ni bojujeme a to vsemi prostredky. Zpusob jak budeme v dalsim zivote ziskavat energii si osvojime jako male deti v rodine.
Jednoduse,pokud nam rodice nevenuji dostatek svoji pozornosti,kdy nam dobrovolne -byt nevedomky- tuto energii davaji,tak hledame zpusob jak se k energii dostat. A jsou ctyri zakladni cesty: 1-chovam se tajemne,rezervovane a tim ziskam pozornost,tuto rezervovanost mohu vyhrotit do stavu 2-litujte me a nebo v aktivnim smeru 3-neustale se na neco dotazuji a pokud selze i tato cesta,tak prechazim ke 4-agresi.
Proto pri reseni osobnich problemu psychologove tak zkoumaji nase detstvi,i kdyz obvykle tuto jednoducho pricinu netusi. Je velmi tezke tomu uverit,ale ma osobni zkusenost to potvrzuje. Vice se muzete docist
v knize CELESTINSKE PROROCTVI a nebojte se neni to propagace zadne sekty nebo nejakeho nabozenskeho smeru. Preji Vam krasne dny pristi. S uctou a toleranci k nazorum ostatnich, Frantisek

Odpovědět

Pošli odkaz

O, pane Frantisku, jaka to moudra slova.
K tomu neni co dodat. Lide se stale divi
proc. Je to vsechno v energii, tak jak to
pisete. Tesi me ze nejsem sam.
Venda

Odpovědět

Pošli odkaz

Treba si uvedomit, ze v partnerskom vztahu "ja - ono" je nie najdolezitejsie potlacenie osobnostneho rastu jedneho z partnerov. Daleko horsia je pomala, ale urcite prichadzajuca psychicka frustracia jedneho z nich,z pravidla zeny.Ta zasiahne vsetky oblasti vasho kazdodenneho zivota. Zmenit to nikdy nie je neskoro, ale cim neskor, tym je to narocnejsie a mnohym sa to nemusi podarit. Totiz k takejto zmene treba aktivitu oboch partnerov. Ale ktoze by sa dobrovolne vzdal nadradenej pozicie, teplych papuc a fukania stolicky?...Vztah je tvrda praca na malickostiach a treba na tom pracovat od prvych chvil, ked mate pri sebe blizkeho cloveka. No nikdy nie je neskoro a urcite to stoji za to najst samu seba...prospeje to vsetkym blizkym, ktori su pri Vas. Nepodcenujte tento moment vo vzahu, ale nekladte si ho za prioritu. V beznom zivote totiz prichadza nenapadne, len to treba spravne usmernit. Vsetkym drzim palce.