Nejdůležitější rozhodnutí mnoha dvojic zní: "Kdo bude za rodinu rozhodovat?" V minulosti mnoho žen pozměnilo a nakonec opustilo své naděje a sny, že udrží v rodině soulad. Tím, že všeobecně přijímaly přání svých manželů, ženy opomíjely užívat svůj vlastní hlas.
Dnešním rodinám lépe poslouží, když si uvědomí sen Martina Bubera (1970), aby rodiny (a všichni lidé) navazovaly vztahy, které si váží potřeb, tužeb a cílů každého člověka stejně.
Buber označil interakce, které odrážejí vzájemné uznání a respekt, jako vztah "já-ty". Toto pouto nahrazuje vztah "já-ono", kdy vůle jednoho člověka převažuje nad vůlí druhého.
Například když muž nebo žena předpokládá, že jejich manželsky partner musí ustoupit vždy, když vznikne konflikt, pak se k tomuto partnerovi chovají jako k předmětu (ono), spíše než jako k člověku (ty), který má své názory, potřeby a přání.
Podobně, když rodiče neustále přehlížejí nebo nedokážou naplnit potřeby svých dětí, jen aby splnili požadavky svého časového rozvrhu a osobní cíle, převažuje vztah já-ono.
Kdo rozhoduje? Jsem to já, ty, nebo my? Když převažuje vztah já-ono, rodina může přežít, ale obvykle se někdo musí vždycky vzdát a obětovat svůj osobní růst.
V moderní rodině opravdová vzájemnost vytváří atmosféru úcty, podpory a kompromisu. Teprve když i ten nejslabší hlas v rodině je jasně slyšet, mohou všichni jít za svým zvoleným dobrodružstvím.
Zdroj: G. Kenneth West - Dobrodružství psychického vývoje - Kapitoly z vývojové psychologie, nakladatelství Portál
Komentáře (3)
- odpovědět
Led 23, 2003- odpovědět
Feb 05, 2003- odpovědět
Led 23, 2003Přidat komentář