Komentáře (338)

• 

  Jerry (anonym)

  Naprosty souhlas. Jeste bych snad dodal , ze moje az chronicky opakovane nevery mi pomahaji utvrdit sebe sama v presvedceni , ze jsem si opravdu nevybral nejhure :o))

  • odpovědět

  Zář 17, 2001

• 

  Kikvačil (anonym)

  Tento názor uvedený v článku je ryze teoretický a vyplývá zřejmě z orientace autora v hnutí typu "Udržet rodinu za každou cenu". Aniž jsem promiskuita, mám za to, že navazování partnerských vztahů prochází fázemi zkoušek a omylů a není vyloučeno, že zrovna úlet bude počátkem budoucí harmonie.

  • odpovědět

  Zář 17, 2001

• 

  Káťa (anonym)

  A proč potřebuješ furt utvrzovat? To to necítíš? Já bych nesnesla, kdyby měl partner pochyby a furt se musel utvrzovat v tom, že jsem ta pravá právě nevěrami. Ono je jasné, že holky, které si začínají se zadanými muži, nebudou zrovna ty nejsenzačnější.

  • odpovědět

  Zář 18, 2001

• 

  třeba Maruška (anonym)

  Píšu z pohledu té holky, co si začala se ženatým mužem. Určitě mě budeš odsuzovat, ale mám ho moc ráda, není to jen sex (z mojí strany). Máš pravdu, vím, že nejsem nejsenzačnější... Rodinu ani manželství mu rozvracet nechci. Jsem s ním šťastná a proto nechci vůbec nic měnit. Jeho žena o ničem neví. Ale je přirozené, že kdyby se začal utvrzovat dál (třeba o mně), příjemné by mi to rozhodně nebylo. Děkuji za případné pochopení, M.

  • odpovědět

  Lis 30, 2001

• 

  Jana (anonym)

  sama jsem vdaná a mám vztah s ženatým mužem. Vdávala jsem se hodně mladá a nezkušená. Brzy po svatbě jsem pochopila,že jsem udělala největší chybu v mém životě. Manžela jsem nikdy nepodváděla až do té doby než jsem poznala svého nynějšího milence. Vím,že se milujeme,ale naše situace jsou tak bezvýchodné. Oba máme děti a tím se stává situace neřešitelnou. Často si kladu otázku: Co je to láska? Mám jí já? Jak to vlastně poznám? Chodíme spolu na procházky a povídáme si dlouhé hodiny. Není v tom jen sex i když určitě má svou roli. Pravdou je, ze když nad tím přemýšlím,tak mě napadá,kolikátá jsem jeho milenka. Připadá mi,že prožíváme něco tak vyjímečného... Přece to není jen hra! Nikdy mě nic podobného nepotkalo a mám pocit,že je to ta pravá osudová a na celý život. Oba věříme,že jednou budeme spolu i když to teď nejde a je to otázka minimálně deseti let. Rada? ...asi žádná není. Bolí mě,ale srdce.

  • odpovědět

  Zář 05, 2002

• 

  Lucy (anonym)

  Som slobodná a mám priateµa, chodím s ním takmer štyri roky. Diaµkovo študujem na vysokej škole, kde som sa zoznámila s Richardom. Je ženatý. Spriatelili sme sa a od začiatku sme si veµmi dobre rozumeli. Časom sme si uvedomili, že v našom vzťahu je niečo viac. Zo začiatku ma tá predstava desila, ale bolo to silnejšie ako ja. Zamilovala som sa do neho, začali sme sa častejšie stretávať a zrazu bol z toho važny vzťah so všetkym čo k tomu patrí. Milujem ho a on mňa, ale ma šestročného syna. Nemôžem od neho chcieť aby sa ho kvôli mne vzdal, ale trvá to už dlho a ja už neviem žiť s tým, že sa každý večer vracia k inej žene. Strašne ma to trápi, nehovoriac o tom, že mám príšerné výčitky svedomia voči svojmu priateµovi, s ktorým som sa ani po tom všetkom zo zbabelosti nerozišla. Žijem v stálom strese z odhalenia. Strašne ma to ničí, ale neviem nájsť nijaké východisko.

  • odpovědět

  Lis 29, 2002

• 

  Milena (anonym)

  Jsem vdaná 9 let,mám dvě děti a manžela,ktarý mě miluje.. Já jsem v tomto případě ta špatná..Já ho nemiluju..nechápu proč.. je téměř dokonalý.. pomáhá mi s domácostí,s dětmi prostě se vším..naučil mě spoustu věcí,a žijeme si celkem dobře..on se prostě snažil.. už dvakrát jsem mu byla nevěrná,to ví..odpustil mi.. Teď jsem potřetí..je to můj bývalý partner,se kterým jsem byla před manželem.Miluju ho teď víc,než tenkrát..a on mě..máme společné zájmy,rozumíme si.. Vím,jakou cestou bych měla jít.. vzdát se tohodle vztahu a myslet na děti..ale jak se mám naučit milovat manžela..to nejde naučit..on je přliš aktivní..temperamentní a uspěchaný..už se za ním nechci honit..chci jít svou cestou..sám přiznal,že je na mě závislý..prostě už nemůžu..podvědomě se snažím z tohoto vztahu asi uniknout..nevidím ale řešení..děti jsou malé a potřebují nás oba..sakra...jak to mám zvládnout???? :-((

  • odpovědět

  Čer 30, 2003

• 

  Dita (anonym)

  Jsem vdaná 15 let, máme jedno dítě, manželova nevšímavost a nezájem o mou osobu mě natolik deprimoval, až jsem skočila po první příležitosti a byla mu nevěrná. Manžel to ví, a od té doby mám peklo.Nebo spíš střídavě oblačno.Musím říct, že manžel si vždy dělal co chtěl, chodil po nocích s kým to nevím, kolikrát přišel ráno, a nikdy mi nic nevysvětlil. Mě málem přerazil aby zjistil s kým jsem byla nevěrná, bylo a je to peklo. Platí holt staré pravidlo, když je nevěrný muž = poplácáme ho po zádech, ale když je nevěrná žena = je to štětka.

  • odpovědět

  Bře 30, 2006

• 

  Monika (anonym)

  Někdo tu tvrdil, že se nevěrou utvrzuje, zda si nevybral nejhůř...Mně spíš přijde, že sama nevěra je důkazem, že jsme si nedokázali vybrat dobře osobu, kterou milujeme a se kterou, při dobrém výběru, bychom rádi a dobrovolně trávili celý život. nevěra je pak slabostí, že jsme se netrefili a tudíž dále hledáme...

  • odpovědět

  Bře 30, 2006

• 

  Libor (anonym)

  Z vlasní zkušenosti vím že nevěra není jen o sexu,ale taky hodně o citu a porozumění.Člověk ho někdy dlouho hledá u manželky a pokud ona není schopná nebo nechce tak si ten cit a porozumění muž hledá jinde.No a pak to tak nějak dopadne,že u ženy už to muž nehledá a svěřuje se jiné.No a když se k tomu přidá milování tak je dílo zkázy manželství dokonáno.Co na tom že se pak manželka probudí a začne si všímat a snažit se.Muž už to nebere.Má v hlavě jen to proč se snaží až teď kdy cítí že mě ztrácí.Proč jse o mě nezajímala dřív?Proč si byla tak jistá že jsem šťastný a spokojený když jsem se jí snažil říct tolikrát že tomu tak není?

  • odpovědět

  Dub 16, 2006

• 

  guardia (anonym)

  Radím Ti vrat se ke svému muži co seš to za potvoru ,že se tak bezohledně chováš nenapadlo Tě že manžel chce to samý co Ty a Ty mu to nejsi schopna dát tak ho nezneužívej a odejdi od něj nebo se vykašli na milence než bude pozdě a manžela až na to přijde zraníš tak že o něj přijdeš zatím si můžeš pořád vybrat ale nic netrvá věčně

  • odpovědět

  Čer 15, 2006

• 

  Lenka (anonym)

  Libore, ale to mas na mysli neveru dusevni. Ja se obavam, ze vetsina zucastnenych mysli tzv ulet, neveru dusevni... Dokonce mi pripada, ze neco podobneho prozivas a snazis se tim omluvit proc manzelku, ktera se ted zjevne snazi, uz jaksi NE. Chapu te. Je to nove maso a mooooc Ti rozumi. Bud v klidu, za rok o ni budes tvrdi to same co o manzelce. Papa

  • odpovědět

  Čer 16, 2006

• 

  Phoebe (anonym)

  Tak bacha, už vidím ty drtivé příspěvky od mravokárců jako je guartia atd. ale já jsem ve svém životě nikdy neměla jen jednoho muže,vždy jsem měla nejmíň dva!!!! Vdaná nejsem ani jsem nikdy nebyla. Přijde mi že je to jako u zvířat, které zvíře žije ve stejném páru celý život? Snad jen jeden druh papouška. My sice zvěř nejsme,ale. Mít dva muže naráz pro mne je vyhovující hned z několika důvodů. Nikde na světě nejsou dva lidi na vlas stejní. Jeden má to a druhý přesně ono. Teď mám dva muže jeden 26,druhý 40. Ten mladší je samozřejmě aktivní, jezdíme spolu na raftu,chodíme kalit do úmoru,sem tam mě překvapí erotickou pomůckou.Jezdí jako drak.Čili dělám s ním věci na které ten druhý už nemá energii. Ale mínus: Je žárlivý,ambice nic moc a hlavně jeho rady raději neposlouchat. Ten 40letý. Těžko po něm chtít kalit v klubu,či být oblečen podle poslední módy. Ale plus. Nežárlí,naopak je rád když se za mnou lidi na ulici otáčejí. Každá jeho rada má hlavu a patu. Když něco řeší tak hned nevybouchne,jde klidnou cestou,v posteli něžnost.Pamatuje si každé datum jako svátek atd. No a teď najděte muže který má tohle vše dohromady. Nemyslitelné. Já vím že mi tu budete tlachat že každý se s pokojí s jedním a člověk nemůže mít všechno,ale já nevidim důvod proč bych nemohla mít obojí když můžu. Toho staršího nevídám tak často ale oběma nám to vyhovuje.Kdyby to prasklo tak je opustim oba a najdu si zase jinou dvojku.

  • odpovědět

  Čer 16, 2006

• 

  Sabinka (anonym)

  Jakmile se objevi nevera,..myslim si, ze ty dva lide,...uz spolu nemaji co delat. Je to prosty, ale neco na tom urcite pravdy bude. Zivot jde dal. Jo, a k prispevku od Phoebe...labute zijou v paru celej zivot. Dokud jedna z nich nezemre. A urcite se jich najde vic. A ne nadarmo se rika, ze by si ze zvirat mel clovek brat priklad...jen jim trochu rozumet. A mozna, ze jak se zacne s neverou, asi to muze byt i tim, ze lide nevi, co s roupama...tak potom je treba opustit, a ne to drzet za jakou koliv cenu. Ale kazdej jsme jinej. Jenze...kazdej chceme bejt stastnej.

  • odpovědět

  Čer 16, 2006

• 

  Návštěvník (anonym)

  Nemam cas si precist jediny prispevek, ale protoze jsem cerstve podvedla, pridam nazor do diskuze. Jsem prsvedcena, ze pokud nekdo zareaguje, tak 100% zaporne. Nedomnivam se ale, ze by to 100% zaporny bylo....Jiste, je to podraz na partnera, to bez debat. Je to svym zpusobem jako kudla do zad, a mysli m, ze pro podvadejiciho (pokud ma charakter) je nejvetsim trestem to, ze se pak uz navzdy kouka na to, jak jeho partner chodi s tou kudlou v zadech. Alespon ja to tak vidim. Byla jsem neverna proto, ze dotycny me svym charizmatem natolik okouzlil, ze jsem mela velice intenzivni potrebu videt ho znova, ne kvuli sexu (i kdyz jsem na to od osudneho setkani nepretrzite myslela;), proste jen tak....Tak jiste vsichni znaji ten pocit, kdy potkate osobu opacneho pohlavi, do ktere se na par dni bezhlave zamilujete, a apk to zmizi stejne rychle jako se to objevilo, ze. Nicmene se to proste stalo, a kdyz jsem prekonala ten prisernej tlak, kterej na me vyviji moje cerne svedomi a mohla se na to na tudiz podivat vice "objektivne", zjistila jsem ze na vztah s mym dlouhodobym partnerem to melo jednoznacne pozitivni vliv. Zkonkretnila bych to, ale jenom bych opisovala inetove clanky o nevere (prave jsem jich aspon 5 precetla).

  • odpovědět

  Čer 22, 2006

• 

  HackIsBack (anonym)

  Mě je třicet a mám tři přítelkyně :-) Jedný je 13 druhý 20 a třetí je 25 :-) Samozřejmě jen kvůli sexu. Zůstat bych s nima nechtěl. Zbalit ženskou je pro mě naprosto bez problémů - prostě pohoda. Holku nepotřebuju na vaření ani úklid a starání se o domácnost. To umím stejně líp nebo si někoho zaplatím :-) A peněz....těch mám dost, takže je mi fajn a nic nemusím řešit....snad jenom, který auto si zejtra vezmu na projíždku :-)

  • odpovědět

  Čer 22, 2006

• 

  Victoria (anonym)

  Phoebe: Svým způsobem tě chápu, taky mě někdy napadne, že by bylo fajn mít dva muže, i když v reálu se mi to ještě nikdy nestalo. Nepřipadá mi ale fér, aby si oba mysleli, že jsou pro tebe jediní. Vím, že málokterý chlap by se o svou přítelkyni chtěl dělit s někým jiným, ale mně by víc vyhovovalo, čistě teoreticky, kdyby ti dva o sobě věděli a nevadilo jim to. Jinak doufám, že když máš dva partnery, že praktikuješ zásady bezpečného sexu.

  • odpovědět

  Čer 22, 2006

• 

  Leona (anonym)

  Dva partnery - to zni velmi komplikovane, zivot je uz dost komplikovany proc ho komplikovat vic? Znite jako Samantha ze Sex and the City.

  • odpovědět

  Čer 26, 2006

• 

  VDK (anonym)

  Ke komentáři 22.6.2006 14:06:43 - jinak pěkné jméno. Já jsem si čas na čtení článků a různých příspěvků našel, ale její příspěvek byl první, který není z pohledu podvedených, ale podvádějícíh. A proč zrovna dnes čtu články o nevěřě? Tento týden čtvrtým dnem bojuje rozum z tohou. Rozum říka "co blbneš" touha "jdi do toho, stojí za to". Zatím je to jedna:nula pro rozum. Jsem čtrnáct let ženatý, ona 3 roky vdaná,vídáme se pracovně,několikrát již zajiskřilo, ale nyní prožívám muka, myslím si, že podobné pocity prožívá i ona. Vždy jsem si říkal, že pokud by mne mělo něco podobného potkat, tak předtím v pohodě uteču a ejhle utíkat není tak snadné. Svojí ženou podváděn nejsem, alespoň o tom nevím, a tak si říkám jestli není lepší být podveden, než podvádět. Intenzita boje rozumu z tohou může se rovnat poznání, že je člověk svým partnerem podváděn. PS: Pokud bez újmy přežuji zítřek určitě bude pár měsíců pokoj. Utíkám před případnou nevěrou na třítýdenní dovolenou.

  • odpovědět

  Čer 29, 2006

• 

  VDK (anonym)

  Ke komentáři 22.6.2006 14:06:43 - jinak pěkné jméno. Já jsem si čas na čtení článků a různých příspěvků našel, ale její příspěvek byl první, který není z pohledu podvedených, ale podvádějícíh. A proč zrovna dnes čtu články o nevěřě? Tento týden čtvrtým dnem bojuje rozum z tohou. Rozum říka "co blbneš" touha "jdi do toho, stojí za to". Zatím je to jedna:nula pro rozum. Jsem čtrnáct let ženatý, ona 3 roky vdaná,vídáme se pracovně,několikrát již zajiskřilo, ale nyní prožívám muka, myslím si, že podobné pocity prožívá i ona. Vždy jsem si říkal, že pokud by mne mělo něco podobného potkat, tak předtím v pohodě uteču a ejhle utíkat není tak snadné. Svojí ženou podváděn nejsem, alespoň o tom nevím, a tak si říkám jestli není lepší být podveden, než podvádět. Intenzita boje rozumu z tohou může se rovnat poznání, že je člověk svým partnerem podváděn. PS: Pokud bez újmy přežuji zítřek určitě bude pár měsíců pokoj. Utíkám před případnou nevěrou na třítýdenní dovolenou.

  • odpovědět

  Čer 29, 2006

• 

  VDK (anonym)

  Ke komentáři 22.6.2006 14:06:43 - jinak pěkné jméno. Já jsem si čas na čtení článků a různých příspěvků našel, ale její příspěvek byl první, který není z pohledu podvedených, ale podvádějícíh. A proč zrovna dnes čtu články o nevěřě? Tento týden čtvrtým dnem bojuje rozum z tohou. Rozum říka "co blbneš" touha "jdi do toho, stojí za to". Zatím je to jedna:nula pro rozum. Jsem čtrnáct let ženatý, ona 3 roky vdaná,vídáme se pracovně,několikrát již zajiskřilo, ale nyní prožívám muka, myslím si, že podobné pocity prožívá i ona. Vždy jsem si říkal, že pokud by mne mělo něco podobného potkat, tak předtím v pohodě uteču a ejhle utíkat není tak snadné. Svojí ženou podváděn nejsem, alespoň o tom nevím, a tak si říkám jestli není lepší být podveden, než podvádět. Intenzita boje rozumu z tohou může se rovnat poznání, že je člověk svým partnerem podváděn. PS: Pokud bez újmy přežuji zítřek určitě bude pár měsíců pokoj. Utíkám před případnou nevěrou na třítýdenní dovolenou.

  • odpovědět

  Čer 29, 2006

• 

  VDK (anonym)

  Ke komentáři 22.6.2006 14:06:43 - jinak pěkné jméno. Já jsem si čas na čtení článků a různých příspěvků našel, ale její příspěvek byl první, který není z pohledu podvedených, ale podvádějícíh. A proč zrovna dnes čtu články o nevěřě? Tento týden čtvrtým dnem bojuje rozum z tohou. Rozum říka "co blbneš" touha "jdi do toho, stojí za to". Zatím je to jedna:nula pro rozum. Jsem čtrnáct let ženatý, ona 3 roky vdaná,vídáme se pracovně,několikrát již zajiskřilo, ale nyní prožívám muka, myslím si, že podobné pocity prožívá i ona. Vždy jsem si říkal, že pokud by mne mělo něco podobného potkat, tak předtím v pohodě uteču a ejhle utíkat není tak snadné. Svojí ženou podváděn nejsem, alespoň o tom nevím, a tak si říkám jestli není lepší být podveden, než podvádět. Intenzita boje rozumu z tohou může se rovnat poznání, že je člověk svým partnerem podváděn. PS: Pokud bez újmy přežuji zítřek určitě bude pár měsíců pokoj. Utíkám před případnou nevěrou na třítýdenní dovolenou.

  • odpovědět

  Čer 29, 2006

• 

  VDK (anonym)

  Ke komentáři 22.6.2006 14:06:43 - jinak pěkné jméno. Já jsem si čas na čtení článků a různých příspěvků našel, ale její příspěvek byl první, který není z pohledu podvedených, ale podvádějícíh. A proč zrovna dnes čtu články o nevěřě? Tento týden čtvrtým dnem bojuje rozum z tohou. Rozum říka "co blbneš" touha "jdi do toho, stojí za to". Zatím je to jedna:nula pro rozum. Jsem čtrnáct let ženatý, ona 3 roky vdaná,vídáme se pracovně,několikrát již zajiskřilo, ale nyní prožívám muka, myslím si, že podobné pocity prožívá i ona. Vždy jsem si říkal, že pokud by mne mělo něco podobného potkat, tak předtím v pohodě uteču a ejhle utíkat není tak snadné. Svojí ženou podváděn nejsem, alespoň o tom nevím, a tak si říkám jestli není lepší být podveden, než podvádět. Intenzita boje rozumu z tohou může se rovnat poznání, že je člověk svým partnerem podváděn. PS: Pokud bez újmy přežuji zítřek určitě bude pár měsíců pokoj. Utíkám před případnou nevěrou na třítýdenní dovolenou.

  • odpovědět

  Čer 29, 2006

• 

  VDK (anonym)

  Ke komentáři 22.6.2006 14:06:43 - jinak pěkné jméno. Já jsem si čas na čtení článků a různých příspěvků našel, ale její příspěvek byl první, který není z pohledu podvedených, ale podvádějícíh. A proč zrovna dnes čtu články o nevěřě? Tento týden čtvrtým dnem bojuje rozum z tohou. Rozum říka "co blbneš" touha "jdi do toho, stojí za to". Zatím je to jedna:nula pro rozum. Jsem čtrnáct let ženatý, ona 3 roky vdaná,vídáme se pracovně,několikrát již zajiskřilo, ale nyní prožívám muka, myslím si, že podobné pocity prožívá i ona. Vždy jsem si říkal, že pokud by mne mělo něco podobného potkat, tak předtím v pohodě uteču a ejhle utíkat není tak snadné. Svojí ženou podváděn nejsem, alespoň o tom nevím, a tak si říkám jestli není lepší být podveden, než podvádět. Intenzita boje rozumu z tohou může se rovnat poznání, že je člověk svým partnerem podváděn. PS: Pokud bez újmy přežuji zítřek určitě bude pár měsíců pokoj. Utíkám před případnou nevěrou na třítýdenní dovolenou.

  • odpovědět

  Čer 29, 2006

• 

  Návštěvník (anonym)

  A co až se vrátíš, VDK? Především si ujasni priority (třeba na té dovolené) - stojí Ti to za to?

  • odpovědět

  Čer 29, 2006

• 

  Honza (anonym)

  VDK-6krát,to tu ještě nebylo!

  • odpovědět

  Čer 29, 2006

• 

  vega (anonym)

  Dobrý den Vám všem, tak jsem si všechny Vaše komentáře přečetla. S nevěrou jsem se ve svém životě setkala v mnoha podobách: podváděná (19), podvádějící(26). V současnosti mám poměr z ženatým mužem. Nejsem milenka lovitelka, byla jsem poměrně intenzivně, rafinovaně a dlouhodobě lovena. Na počátku lovení jsem žila v nefunkčním vztahu s mým přítelem, poprvé v životě jsem podvedla. Věděla jsem, že jsem to udělala proto, že ten vztah začal být pro nás oba nenaplňující a neperspektivní. Takže pro mne zásada nevěry č.1 - musím si ujasnit, proč jsem nevěry schopný a hlavně, musím si to přiznat. Zásada č.2 - musím se rozhodnout, zda skutečně nevěrný budu a přijímám veškeré následky, které z toho plynou. Samozřejmě jsem bojovala se svědomím, ale věděla jsem zásadu nevěry č.3 - neříct, nepřiznat (neublížit partnerovi - ne se shodit v jeho očích). Taky jsem si uvědomila zásadu č.4 - nevěra je konec vztahu, vztah neupevňuje - kdo tvrdí opak je blázen (ať fyzická či dušení - ta je nejhorší)- jen tragéd žije dál vedle člověka, kterého dokáže podvést a čeká, že se vše bude ok nebo zase ok (žít vedle člověka, o kterém víte, že jste mu vzali hrdost, zradili ho - že se objevil někdo ,,lepší´´, důležité je si položit otázku : jaká je pravděpodobnost, že se objeví další ,,lepší´´?). Považuji za velmi tragické následující tvrzení: musíme počkat pár let, až děti vyrostou, rozvedeme se a budeme spolu. Sňatek chápu jako právní ochranu pro manželku a děti. Tento slib je naprosto nezavazující ve smyslu - budeme spolu celý život - slíbil(a) jsi mi to. Manžel(ka) má právo znát pravdu a nežít ve lžích a intrikách (doporučuji četrným způsobem sdělit.) Děti mohou vyrůstat šťastně i v rozvedeném manželství. Důležité, aby se otec nevzdal finanční odpovědnosti a věnoval se jim, dával svým dětem neustále najevo svou lásku a s bývalou ženou našli cestu k přátelství. Závěr: POKUD SE ROZHODNETE PRO NEVĚRU,TAK POŘÁDNĚ PROMYSLET.

  • odpovědět

  Čer 21, 2006

• 

  martina (anonym)

  Neblbni muj muz me podvedl po 15 letech dostala jsem anonym ktery byl od ni.nebudes mit silu to sve zene rict a budes trpet.cces si neco dokazat a nehledas krasu ani pozitiva v tom co mas.je to jen o stereotipu a ztrate komunikace.

  • odpovědět

  Zář 21, 2006

• 

  martina (anonym)

  jeste neco,stare prislovy rika,,CHCES LI SE POMSTIT ZENE KTERA TI BERE MUZE DEJ JI HO.kdyz se zamyslis hodne hluboce tu moudrost oběvis.Myslim ze ja jsem toho sveho zachranila.ted je to na nem.POkud si bude ctit neco dokazat muze jit.Tva zena zna tve vlastnosti nalady problemy milenka jen tvuj penis.POdvedena a radi chlapovi.PROC TO DELATE CO HLEDATE KDYZ TO VLASTNE MATE JEN S TIM NEUMITE ZACHAZET.laska cit porozumeni opras to pouzij to nenic 14 let zivota.

  • odpovědět

  Zář 21, 2006

• 

  martina (anonym)

  Kato jsi rozumna holka.Maruska by mela zapnout mozek ale ono se ti to vrati draha.

  • odpovědět

  Zář 21, 2006

• 

  Megi (anonym)

  Martina tady napsala:chcešli se pomstít ženě, která ti bere muže, dej ji ho".Každá rada je určená jen někomu..Musí se vycházet z té situace a z toho s jakými lidmi žijeme.Moje známá to udělala a manžela ztratila. Já bych naopak o manžela bojovala, ale jinými metodami.Zase podle toho, jaký má manžel žebříček hodnot.Pokud je založen rodinně, tak bych ho přitáhla právě na tohle.Dobré rodinné prostředí a vše co k tomu patří, aby nechtěl z domu odejít...(nelézt mu ale do zadku) a u jiných typů zase postupovat podle toho jak jsou oni založení....

  • odpovědět

  Zář 21, 2006

• 

  Jan (anonym)

  Máš asi pravdu.Já to udělal a je to síla. 21.9.06 -10:44

  • odpovědět

  Feb 23, 2007

• 

  . (anonym)

  No ja myslim ze nejlepsi je byt slusna mila vesela vstricna ale jako ze mam "jine" zajmy..Proste pohoda jako kamaradi.Me to tak pomohlo mockrat.Rozhodne se neksichtit, taky nepremlouvat nedolejzat a nebyt nastvana a nenadavat:-)Proste aby jasne ciselo to sebevedomi.

  • odpovědět

  Feb 24, 2007

• 

  Gabriela (anonym)

  Mila T., myslim, ze je to nerozumne, sverovat partnerovi heslo ke sve e-mailove schrance. E-maily beru jako neco osobni, stejne tak telefony, tj. sms zpravy a telefonni horovory. Takze druhemu do mailu nelezu (ani nepatram po jeho heslu), a na jeho mobil se divam leda tak zpovzdali. Pokud neverim partnerovi, ze se v tomhle chova jako ja, tak vsechny "nebezpecne" sms okamzite mazu, to same vypisy z hovoru. A samozejme mam svou vlastni e-mailovou adresu, kam mam pristup jen ja. Nebo bych milenci rozhodne nedavala adresu, kam se muze podivat i manzel. To, jak se provalila Tvoje nevera, mi fakt prijde nestastne, az hloupe, promin.

  • odpovědět

  Črv 03, 2007

• 

  Návštěvník (anonym)

  tyhle dve prvni radky prispevku, na ktery reaguji, bych sem mohla okopirovat: jsem 9 let vdana, 2 deti a mam hodneho manzela, ktery mne miluje a ja jeho ne. Uz pri svatbe jsem vedela o tom, co mi bude porad vadit - sex ne zcela dle mych predstav, ale myslela jsem si, ze to vydrzim, ze s tim bude moct zit. Taky jsem to doposud vydrzela. Pred mesicem na sluzebni ceste jsem ale flirtovala s kolegou a malem bychom byli spolu spali, kdybych byla nemela zbytek zabran a po ruce by byl kondom. O te doby prozivam peklo, porad na nej musim myslet a nevim, co chce on. Jeho signaly si ponekud protireci. Udajne je jeho pritelkyne byvala zamestnankyne, takze v praci se mnou kontakt nevyhledava, ale obcas mi vysila pohledy, z kterych je jasne, ze na to, jako ja, porad mysli. Ja ho strasne chci. Neco ve mne probudil a ja uz nemuzu zpatky. Je mi jasne, ze to nikdy nebude vztah, ale nevim, jak by zareagoval, kdybych mu nabidla jednu spolecnou noc. Ten vecer na sluzebni ceste mne chtel az moc, a odesel, protoze dle jeho slov " by mne jinak musel znasilnit". Jak mysli chlap, ktery je skoro az na "point of no return", chce jeste tu zenu, nebo je definitivne urazeny?

  • odpovědět

  Čer 27, 2007

• 

  tato (anonym)

  To co udělal udělal udělal dobře.Tady jde jen o sex.Jsi sobec,jinak by jsi totiž s manželem otom mluvila.Jak se ti to líbí a jak by jsi to sním chtěla skusit.Běž si užít na E55.Ještě natom vyděláš.

  • odpovědět

  Čer 27, 2007

• 

  Návštěvník (anonym)

  jsem 9 let vdana, 2 deti a mam hodneho manzela, ktery mne miluje a ja jeho ne. Uz pri svatbe jsem vedela o tom, co mi bude porad vadit - sex ne zcela dle mych predstav, ale myslela jsem si, ze to vydrzim, ze s tim bude moct zit. Taky jsem to doposud vydrzela. Pred mesicem na sluzebni ceste jsem ale flirtovala s kolegou a malem bychom byli spolu spali, kdybych byla nemela zbytek zabran a po ruce by byl kondom. O te doby prozivam peklo, porad na nej musim myslet a nevim, co chce on. Jeho signaly si ponekud protireci. Udajne je jeho pritelkyne byvala zamestnankyne, takze v praci se mnou kontakt nevyhledava, ale obcas mi vysila pohledy, z kterych je jasne, ze na to, jako ja, porad mysli. Ja ho strasne chci. Neco ve mne probudil a ja uz nemuzu zpatky. Je mi jasne, ze to nikdy nebude vztah, ale nevim, jak by zareagoval, kdybych mu nabidla jednu spolecnou noc. Ten vecer na sluzebni ceste mne chtel az moc, a odesel, protoze dle jeho slov " by mne jinak musel znasilnit". Jak mysli chlap, ktery je skoro az na "point of no return", chce jeste tu zenu, nebo je definitivne urazeny?

  • odpovědět

  Čer 27, 2007

• 

  F. (anonym)

  Jsem na tom podobně...potřebovala bych vědět,to co ty :-)) Také jsem odmítla někoho, kdo chtěl a já v tu dobu prostě nemohla (1.zaskočená, 2.morálka - je ženatý, 3. skoro jsem ho neznala)..teď ho strašně chci, ale prvně v životě v tom nejsou ani moc city, prostě mě sexuálně přitahuje a vím, že ani povahu moc dobrou nemá. Cítím se jako primitiv, já myslela, že se mi to NIKDY nestane,ale děsím se toho, že když by byla příležitost, nebyla bych mu schopna říct ne i kdyby šlo jen o jednu noc. Uff.

  • odpovědět

  Čer 27, 2007

• 

  E (anonym)

  F, jako bych to psala já ... On je typ o kterém jsem si myslela že bych nikdy nemohla, ale jak se člověk plete! Jen jsme se líbali, víc ne, nebyly podmínky, tehdy jsem nechtěla, ale teď lituju, chci ho a všechno se tak nějak zamotalo, takže víc už asi nikdy ani nebude ... Radím, ani neochutnávat,jsou to pak muka. Plete se mi do hlavy při milování, představy jaké by to bylo, kdyby ... Už nikdy víc. Buď všechno nebo nic.

  • odpovědět

  Čer 28, 2007

• 

  Dobrýopečovávatel (anonym)

  Holky,holky,nechte stranou okolky.Až jednou bude te s diagnózou nehezkou,u posledního soudu stát,otočíte se dozadu,kde jiné s úsměvem,budou na život vzpom..

  • odpovědět

  Čer 28, 2007

• 

  K (anonym)

  Ahoj všichni,tak tady pročítám Vaše řádky a bohužel mám také podobnou zkušenost,fakt je,že jsem v té době byla sama s malinkou dcerkou,tak jsem sice nebyla nevěrná ale tenkrát jsem to dotáhla do konce a pak jsem toho velmi litovala.Zjistila jsem,že ten mužský mě přitahoval do té doby, dokud jsem s ním nechodila.Byli jsme spolu jen krátce a raději jsme to ukončili včas, než aby jsme se potom vzájemně trápili a nebyli štastný.Už to bude 15 let a já ted řeším opačný problém.13 let žiju s přítelem,máme 10 letého syna a holku už v pubertě.Pro všechny okolo jsme ideální pár ale fakt je,že přítel dost žárlí.Rozčiluje se když mu hned nezvednu telefon a oiřád do mě hučí proč a s kým jsem mu nevěrná.Začalo to asi tak třetím rokem společného života a od té doby se stupnuje.Asi po třech letech jeho žárlení jsem to nevydržela a nějakou dobu jsem si dopisovala sms s úplně cizím člověk,kterého jsem nikdy neviděla ani jsme spolu nemluvili.Jen jsme si psali a na téma sexu ani nedošlo.Přítel to zjistil a i když četl ty smsky a z toho bylo jasné že se to netýká sexu a že se vlastně ani neznáme,bylo zle.Vzala jsem děti a odjela s nimi k bráchovi.Druhý den přijel s návrhem at se vrátíme,já jsem se snažila mu vysvětlit,že se ho děti bojí (bohužel byli u toho a on na ně nebral ohledy),at to nechá trochu vystydnout.Po třech dnech jsem se i s dětmi vrátila,byl v klidu a začali jsme zase normálně fungovat,jen mě neustále deptal otázkami.Od té doby začal žárlit ještě víc.Marně jsem se snažila vysvětlovat, že pokud mě nebude neustále z něčeho podezírat, tak nebudu mít důvod si dopisovat.Časem jsme o tom přestali mluvit.Ted,přesně po 8 letech,kdy jsem nedělala nic, proč by mě mohl podezírat,byl nějaký divný.Šel na nějakou akci a když jsem za ním chtěla přijet, tak dělal maximum pro to, aby jsem tam nejela.Vydržela jsem to a ještě jsem pro něj o půlnoci jela a přivezla ho domů.Cestou od auta měl divné řeči,jako proč jsem s ním, že si to nezaslouží a tak.Byl celkem napitý tak jsem to neřešila a jen mu řekla že ho mám ráda.3el si lehnou a já jsem mu jako každý večer dávala telefon na nabíječku.V tom mu přišla zpráva.Vím, že se to nedělá a běžně ´mu do telefonu nekoukám ale ted bylo moc divných věcí najednou,tak jsem se podívala.To jsem neměla dělat.Zjistila jsem, že nechtěl aby jsem tam za ním jela, protože měl v plánu jet za ženskou, kterou poznal přes pc,podle těch sms to vypadalo, že to měla být jejich první schůzka,jenže její muž neodjel, tak z ní sešlo.Nechala jsem ho vyspat z opice ačkoliv já jsem nespala vůbec a druhý den jsem mu to řekla.Samozřejmně se nejdřív rozčiloval, že mo koukám do telefonu ale řekla jsem mu že to narozdíl od něj nedělám potají a pokud mám podezření,tak se podívám,on mi lustruje mobil neustále tak proč já by jsem nemohla.Pak říkal že prý si to od něj posílal kamarád,tak jsem mu připoměla scénu dva týdny starou,když si dcera posílala sms z mého telefonu a nechala ji uloženou,tak mi řekl, že on nikomu telefon nepůjčuje.Ted byl ale prý napitý tak to neřešil.Řekla jsem at to neřeší, že si na to číslo zavolám sama a zeptám se paní s kým si psala.Na to mi argumentoval, že nemá smysl aby jsme spolu byli ddyž mu nevěřím ale to, že on mi nevěří a je se mnou už řešit nechtěl.Volala jsem na to číslo ale nikdo mi to nezvedl.Přítel musel odjet pracovně za hranice,tak odjel.Asi po hodině mi volala ta paní zpět,že prý měla zmeškaný hovor,tak jsem si s ní tak dlouho povídala až jsme přišly na jméno mého přítele a ne jeho kamaráda.Mluvila jsem s ní slušně,jen jsem se chtěla ujistit v tom, co jsem si již delší dobu myslela a stalo.Když mi volal přítel že je na hranicích,tak jsem mu řekla jen že jsem s paní mluvila a že vím,že ty zprávy jsou jeho.Nejdřív na ni nadával a pak se zeptal,co to pro něj znamená.Řekla jsem mu at si vyřídí pracovní věci a až se vrátí, tak vyřešíme soukromí.Nevolám mu, nechávám ho, at volá sám.Dnes v noci se vrací a já pořád přemýšlím jak to vyřešit,aby to bylo správně pro děti, pro něj i pro mě? Nemáme zase tak špatný vztah,celkem nám to klape, až na tu jeho žárlivost.Vím že to nemůžu nechat jen tak,ale neumím se hádat,křičet.Já si bude chtít o všem v klidu promluvit a on ? Bude mi vyčítat to, co bylo před 8 lety a řekne mi že jsme si 1:1. Moc ráda si přečtu Váš názor nebo zkušenost na podobnou situaci.Díky K

  • odpovědět

  Čer 28, 2007

• 

  Návštěvník (anonym)

  Kasli na nej..nez takoveho zarlivce tak budu radsi sama!

  • odpovědět

  Čer 28, 2007

• 

  Návštěvník (anonym)

  Nebyla bych s nim. Nemuzes byt stastna, kdyz te takhle nekdo uzira zarlivosti a jeste ke vsemu se sam zene do nevery!!!!!!! Co jineho od takoveho zarlivce cekat. Ten, ktery nejvic zarli, zarli proto, protoze vi, co on sam dela a nechce, aby se mu stalo to stejne. Mas takoveho chlapa zapotrebi?

  • odpovědět

  Čer 28, 2007

• 

  K (anonym)

  To je to o čem přemýšlím ale bohužel to není jen o mě ale i o dětech.Mají ho moc rádi a jako táta je v pohodě.Nevím jestli si můžu dovlit myslet jen na sebe.

  • odpovědět

  Čer 28, 2007

• 

  Návštěvník (anonym)

  Ahoj, tak jsem nějak zabruslila na tyto stránky a zjišťuji celkem zajímavé věci. Přidám svou zkušenost s nevěrou. Jsem vdaná už 15 let. Máme dvě děti, manžela mám ráda, on mě miluje. Jsem mu nevěrná a někdy mě to trápí, jindy zase ne. Vím jen, že nechci aby skončil ani jeden vztah. S manželem je mi dobře po všech stránkách, občas nějaký ten splín, ale všechno se dá překonat. S milencem je mi taky dobře. Vím, že morálka tohle nepřipouští, ale zkušenost má je taková, že nevěra prospěje nejen nevěrným, ale divte se nebo ne, dokonce i manželství.

  • odpovědět

  Črv 02, 2007

• 

  Lojda (anonym)

  No vy jste dobří...Nevěra možná prospěje sexu, nakonec, jsme všichni tady "Plzákovy děti" ale představuju si jak manžílek maká jak osel a nakonec zjistí, že je vůl:) Nedkážete si představit, kam to někdy dospěje, pocitem "přepracování" u některého z manželů počínaje, přes výskyt pohlavních chorob z "neznámého zdroje" a problémy s incestem u vašich potomků a dědickým řízením konče... No nic, asi jsem se našel ve špatné době, na špatným místě a mezi špatnými lidmi, nakonec i slavný filmový herec Radcliffe se chlubí tím, jak je dobré žít v manželství se zkušenou ženou a užívat si s mladšími, až se ožení, to budou sousta pro bulvár:) No, co se dá dělat. Nechápu, proč se potom ženíte a vdáváte, já když jsem v mládí žil jako "hippease" tak by mě taková blbost ani nenapadla! Později, když jsem zatoužil po stabilním vztahu, ve kterém bych vychovábal děti, jsem se oženil a už mě zase nenapadaly myšlenky na nevěru. A kdyby se náhodou stalo, že by mě třeba chytla druhá míza, to nevylučuji, děti už jsou dospělé a z domu, žena bývá unavená, tak máme zdravotně prověřené instituce, které v takové situaci pomohou:) Takže k čemu tajná nevěra, která může rozbít něčí rodinu, třeba s malými dětmi, když si můžu udělat příjemný výlet za sexem na jednu noc.

  • odpovědět

  Črv 02, 2007

• 

  14:13:47 (anonym)

  Je to příspěvek plný rozporů. Někoho miluji, je mi s ním dobře a proto zahýbám, abych posílil vztah. Po svých zkušenostech můžu jen říci, že by snad mělo být napsáno - je mi s ním až příliž dobře, je to vůl a z nudy mu zahýbám.

  • odpovědět

  Črv 02, 2007

• 

  Oluš (anonym)

  Nevěra vztahy ničí, dřív nebo později. Je to dobře nebo špatně? Ale ničí je. Ti, co to tu tak zvládají, jsou určitým způsobem otupení, že je to neničí, anebo lžou anebo je to ničit začne. Lež ničí cosi v lidech.

  • odpovědět

  Črv 02, 2007

• 

  Jurajda (anonym)

  Představte si, že si vezmete fajn kluka a přivedete na svět postižené dítě. Jen lehce, ale k obtížím to stačí...A to jenom proto, že došlo k incestu mezi sourozenci, kteří o tom nevěděli...Bohužel, těžce se mě to píše, ale moje matka byla normální nevěstka. Měla mě se svým nadřízeným a shodou okolností jsem si později vzala jeho syna,kterého s ním měla za svobodna a on ho jako adoptoval od někoho jiného. Takže, jak odhalilo genetické vyšetření, které jsme podstoupili, aby se vyjasnilo, jestli má cenu plánovat další dítě, jsme sourozenci...BOŽE JÁ NECHCI ŽÍT!! Proč zrovna my! No proto, že pan sexuolog Plzák jí tenkrát poradil, že je to přirozené nebo co jako a havně lepší, než aby "pravda rozbila rodiny"! A mé povedené mátince se to náramně hodilo! Jak pokrytecky nám přála šťastné manželství! Mám chuť ji zabít a Plzáka přibrat!

  • odpovědět

  Črv 02, 2007

• 

  Eva (anonym)

  Juradjo, jsem v šoku, tvá matka o tom věděla, koho si bereš a nic neřekla?? Své dítě odložila a on si ho pak adoptoval z dětského domova? Přijde mi to trochu přitažené za vlasy.

  • odpovědět

  Črv 02, 2007

Stránky

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• následující ›
• poslední »

Přidat komentář

Vaše jméno

Komentář *