Jak se projevují poruchy srdečního rytmu - srdeční arytmie
V případě, že je ovlivněn sinusový uzel, tedy místo, kde impulzy vznikají, srdce pracuje pomaleji a většinou se nedokáže urychlit v době, kdy je organizmus vystaven jakékoliv zátěži. Srdce nedokáže reagovat na zvýšené energetické potřeby organizmu a z toho vyplývá, že takový člověk je většinou brzo unaven, zadýchává se, může mít i pocit závratí. Ojediněle může dojít i k přechodné ztrátě vědomí. V takových případech jde vždy o náhle vzniklé zpomalení či dokonce krátkodobé zastavení elektrické srdeční aktivity.
Stejně tak je možné, že je elektrický impulz nepatřičně zpomalen na své cestě srdečními oddíly. Jedná se v tom případě o poruchu převodu srdečního vzruchu a zase se příznaky projeví nejvíce podle rychlosti nástupu této poruchy. Jinými slovy, pokud nastane náhlá porucha převodu a organizmus není adaptován na snížení frekvence srdečních stahů, ve většině případů dojde k závratím, mdlobám až několikavteřinovému bezvědomí. Je-li převod elektrických impulzů srdeční tkání zpomalen, ale ne zcela zastaven, projevuje se opět únavností, závrativostí a zvýšenou dušností.
U tachyarytmií jde nejčastěji o pocity rychlého a nekontrolovatelného bušení srdce, které může nebo nemusí být postiženou osobou tolerováno. V některých případech samo skončí nebo při různých pohybových či dechových manévrech dojde k obnovení normálního rytmu. Někdy je vnímáno spíše přeskočení srdce a jeho následné vynechání může být vnímáno pouze jako vynechání tepu. V takových případech jde nejvíce o tzv. nadpočetné stahy neboli extrasystoly, které se dají rozlišit místem jejich vzniku opět na síňové (supraventrikulární), nebo komorové. Některé stavy zrychlené aktivity sinusového uzlu jsou důsledkem doprovodných onemocnění (například astmatu bronchiálního, zvýšené funkce štítné žlázy, tzv. cévních zkratů apod.).
Rychlé bušení srdce (palpitace) může být pravidelné (většinou síňokomorové a některé síňové tachykardie), nebo nepravidelné. Při nepravidelném tepu se může jednat o tzv. fibrilaci síní, která se vyskytuje ze všech arytmií vůbec nejčastěji. Bývá velmi často sdružena s rozmanitými a nesouvisejícími onemocněními, která postihují srdce buď přímo (ateroskleróza věnčitých tepen projevující se jako angína pectoris, stavy po infarktu myokardu, chlopenní vady, zánět srdečního svalu a jiné), nebo nepřímo (např. poruchy funkce štítné žlázy, poruchy autonomního nervstva). Může být provázena zvýšenou dušností, slabostí a nevýkonností, mohou se objevit i otoky nohou a ohrožují postiženého zvláště systémovými emboliemi, kdy se v chaoticky stahujícím srdci (nejčastěji v levé srdeční síni) mohou tvořit krevní sraženiny, tzv. tromby. Za určitých okolností se mohou zcela uvolnit a cévní cestou putují do různých orgánů, nejčastěji do mozku nebo horních a dolních končetin.Nazýváme je vmetky (emboly). Ve svém důsledku mohou způsobit cévní mozkovou příhodu (mrtvici) nebo ucpání přívodu krve do končetin a jiných důležitých orgánů a tím jejich postupné odumření, pokud se včas neprovede přiměřený chirurgický zákrok.
Komorové tachyarytmiepostihují nejčastěji nemocné s velmi závažnými srdečními chorobami (zejména po prodělaném infarktu myokardu a u kardiomyopatií) nebo mohou být ve vzácných případech i na podkladě vrozených dispozic (způsobených buď dědičnou zátěží nebo vrozenou poruchou) a v drtivé většině případů znamenají vysoké riziko náhlé srdeční smrti. Projevují se buď bušením srdce, tísní na hrudi, dušností a postupně vedou ke ztrátě vědomí a mohou způsobit i tzv. oběhovou zástavu, při níž dojde ke zhroucení celé cirkulace krve.
Další velmi zajímavý typ arytmií nacházíme u abnormálních přídatných vodivých drah. Ty mohou za určitých okolností způsobit, že elektrický vzruch se šíří srdeční tkání dvojí cestou a za příhodných podmínek se může mezi nimi uzavřít okruh tak, že se impulz propaguje v kruhu a dokáže aktivovat síně i komory ve velmi rychlém sledu. Srdeční frekvence pak může dosahovat velmi vysokých hodnot, až nad 200/min. Nemocní mají většinou pocity palpitací (bušení srdce) již od útlého dětství nebo dospívání, jejich záchvaty mohou trvat vteřiny nebo i několik dní, jsou velmi často stresováni svojí arytmií, neboť přichází v jakémkoliv okamžiku, ve chvílích fyzické námahy, psychického vypětí, ale i v klidu. V některých případech jsou nemocní ohroženi zvrhnutím této arytmie do tzv. fibrilace komor. Ta je nejzhoubnější komorovou tachyarytmií a bez okamžitého zahájení tzv. resuscitace (procesu oživování) s neodkladnou defibrilací (elektrickým výbojem, který obnoví sinusový rytmus) vede ke smrti nemocného.
Není-li porucha srdečního rytmu příliš výrazná, nemusí být nemocným vnímána vůbec (jak v případě bradyarytmií, tak tachyarytmií). Ve většině případů však arytmie představují zhoršení kvality života, jejich příznaky nelze zanedbávat, neboť nikdy nemůže být jisté, zda v daném případě bezprostředně neohrozí život.
Zdroj: Srdeční arytmie, nakladatelství Triton
Komentáře