Partnerský mor

Každý partnerský psycholog se v praxi setkal s něčím, co by se dalo metaforicky označit za partnerský mor. Jsou to chronicky vštípené negativní postoje, kdy se k sobě partneři chovají citově naprosto chladně, s despektem a opovržením. Nejsou schopni si poskytnout ani minimální citovou oporu.

Například muž vyrábí hezké košíky, ale o těch se žena vyjadřuje s posměchem, protože muž není schopen doma opravit zásuvku a vymalovat byt. Na první pohled se jedná o samozřejmost: Proč nepochválit mužovy košíky, když jsou opravdu kvalitní. I ona ví, že ty košíky jsou kvalitní a hezké, ale pochvalu od ní muž neuslyší, dokud se "celý nezmění". On jí na oplátku neřekne, že jí to sluší, dokud nebude pravidelný sex. Tento jev se sice často označuje za citové vydírání, ale to by byla ta lepší varianta. Při vydírání jde alespoň o jakousi smlouvu: "Když dáš ty, dám i já." V tomto "partnerském moru" už žádná taková úmluva není možná. Partneři nemají odpověď na otázku: "Co by musel partner udělat, abyste byla schopna ocenit jeho košíky, resp. pochválit její hezký vzhled?" Tuto patologii tedy už nevysvětlují zákony sociální směny, ale spíše probíraný zákon vyrovnání frustrace. "Nepohladím tě, nepochválím tě, dokud se já budu cítit nešťastný. Nemůžeš být šťastnější než já." Netřeba zdůrazňovat, že i když se jedná o přirozenou a zákonitou obrannou reakci, vede tento postoj do pekel.


Partnerský mor provází zbytnělý pocit nároku, který je vedlejším produktem manipulativního myšlení. Tuto situaci můžeme ilustrovat příkladem muže, který si koupil auto. Čekal, že bude jezdit 200 km/h, ale ono jezdí jen 50. Je pochopitelně naštvaný a nejrůznějšími technikami se z něho snaží vymámit alespoň 100. Nejde to, ono opravdu nejede víc než těch 50 km/h. Muž tedy do něj přestane lít olej, mýt jej a udržovat. Je naprosto pochopitelné, že na to auto má vztek, ale neudržované auto, které by mohlo jezdit 50 km/h, jezdí takto jen 20 km/h. Muž v něm sedí celý zuřivý, i městskou dopravou by jel rychleji. Vystoupit však nemůže, protože by byl vystaven nepřízni počasí, kromě toho by sám neunesl celý náklad. Tak jen bezmocně sedí, buší do volantu a pozoruje auta, která jej předjíždí rychlostí 40 km/h. Ale aby jeho auto jelo 50 km/h, potřebuje stejnou údržbu jako auto, které jezdí stovkou. Musel by mu však napřed odpustit, že nikdy nebude jezdit ani 100, natož 200 km/h. A to on nedokáže.


V takové patové situaci se nacházejí všechny páry, které ničí partnerský mor. Nenávidí svého partnera za to, že zdaleka není podle jejich představ, ale čím více jej nenávidí, tím více nenávidí i sebe a svůj život. Muž v podobenství může zvýšit rychlost svého auta na dvojnásobek, ale není schopen to udělat a raději se pomalu vleče. Stejně tak i mnohé páry by mohly vcelku uspokojivě žít, kdyby vzájemně respektovaly své reálné možnosti a nelpěly na svých nárocích. Čím větší je pocit nároku, tím menší je naděje na jeho uspokojení. Čím víc chtějí svůj život zachránit, tím více jej ztrácí.


Není naděje na záchranu takových vztahů, dokud minimálně jeden neopustí tuto zrůdnou taktiku a nezačne druhému (a celému okolí) poskytovat citovou oporu bez ohledu na to, jestli dostává něco nazpět. Požadovat nezištnou štědrost od naprosto citově vyprahlých partnerů je sice cílem snažení, ale ne uskutečnitelnou cestou. Tedy prvním praktickým krokem z patové situace bývají tvrdší metody, které u nás používal M. Plzák. Vyžadují poněkud autoritativní přístup terapeuta, který zavede rázný režim založený na pevně dané, oboustranně zavazující smlouvě. Například on bude hlídat děti dva večery v týdnu a na oplátku bude mít dvakrát v týdnu sex bez ohledu na cokoli. Od těchto smluv je pak snazší cesta k nezištné štědrosti, která je základem každého šťastného vztahu. K tématu manželských smluv naštěstí existuje bohatá literatura, u nás např. Manželská terapie od S. Kratochvíla.


Zdroj: Partneři a rozchody (nakladatelství Portál)

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (18)

  • Obrázek uživatele Honza
    Honza (anonym)

    Tak přesně tenhleten partnerský mor mám. Teď aspoň vím, jak se to jmenuje. Jen bych dodal k tomu příměru s autem, že by tam spíš mělo být ne že někdo čeká, že auto bude jezdit 200 km/h, ale že při předváděcí jízdě skutečně 200 km/h jezdilo. Zrovna dneska jsem se náhodou díval na fotku manželky, jaká to byla před sedmi lety kočka a teď si neoholí ani podpaží a nepoužije ani deodorant. Mě by vůbec nevadilo, že stárne a že má o pár kilo víc než kdysi, vždyť to je přirozené, ale proč o sebe nepečuje alespoň tak jak ostatní ženské. Vždyť ji ještě není ani 35. Dokonce už mě i ten sex tak znechutila, že raději usnu u televize a do postele jdu až když spí. A ráno samozřejmě uteču z postele ještě než se vzbudí. A místo toho raději onanuju. Přitom se ji ještě pořád snažím chválit, jenže ona se upnula na děcka a já jsem jenom ten blbej strejda, co nosí domů prachy. A když něco dělám s děckama, tak kolem nás furt poletuje nebo si je dokonce bere na klín, aby mě náhodou neměly raději než ji. Takový život stojí za hovno, ale co dělat, vrátit to nejde, jedině se s tím naučit žít.

    Lis 11, 2009
  • Obrázek uživatele Dawe
    Dawe (anonym)

    Jsem člověk, nebo nejsem?? Jsem zamilovaný, nebo nee?? Už se ze mě stává pouhý hadrový papáček, který na vše přikyvuje a udělá vše pro toho druhého!! Pozná to??? Cítí to??? Nezjistím to, jen se můžu sám se sebou o tom bavit, už ani nepoznám cit, mé srdce je jak kámen, celé rozpadlé. A co ta druhá strana??? Cítí něco?? Má mě ráda?? Tak proč to dělá?? Proč ubližuje?? Proč mi říká miluj mě?? Proč mi říká nemiluj mě, budu s bývalým přítelem, ale nežárli??? Dozvídáme se pak věci, které jsou odporné, které neukazují na lásku k nám. Láska je klam, láská je pouhé zblbnutí smyslů, láska je pech. Proč jí cítím??? Proč mám neustálou potřebu se s ní vidět??? Proč chci být s ní??? Často jsem si kladl tyhle otázky, odpověď byla láááska, ale už jí necítím a budu ráád, když jí už neucítím, jen mě trápí a nemůžu s ní žít!! Láska umí pohladit, ale také pěkně znetvořit svět, někdy je jak květ. Když je jaro, je nádherný, ale na podzim ztrácí sílu a ztráci krásu, shnije. Je potřeba začít znovu??? Máme to tak nechat?? Netrápíme se, je to jen další část našeho smutného a ubohého života. Snažíme se žít okamžikem, snažíme se abychom byly dokonalí. Ocení to někdo??? Řekne někdo děkuji??? Jen pár lidí dokáže opravdu odměnit, ale peníze mi nechceme, mi chceme jen úsměv na tváři a vidět radost v očí, to je Naše odměna, to je Náš cíl!!! Rádi vidíme radost, rádi tu radost tvoříme od toho tu jsme a jsme na to hrdí.

    Lis 12, 2009
  • Obrázek uživatele Ivi
    Ivi (anonym)

    Tak přesně tenhleten...ahoj Honzi, uprime te lituji a mrzi me, ze takovych paru je vic:-(( muj nejmilovanejsi clovicek ma manzelku, ktera je uplne stejna jako ta tva, bylo pro me tezky necemu takovemu verit, ze existuje.. nez jsem poznala meho milence, a dala mu zase zpatky pocit, ze je chlap!!!

    Lis 12, 2009
  • Obrázek uživatele IVI
    IVI (anonym)

    Tak přesně tenhleten...a co se treba rozvest? o tom jsi nepremyslel?

    Lis 12, 2009
  • Obrázek uživatele gg
    gg (anonym)

    Tak přesně tenhleten...dd

    Lis 14, 2009
  • Obrázek uživatele gaga
    gaga (anonym)

    Proč se hned rozvádět?!?! Zkus si s ní o tom promluvit!!!

    Lis 14, 2009
  • Obrázek uživatele jsemjakajsem...
    jsemjakajsem... (anonym)

    Kluci, muži... co vás vede k tomu v takovém partnerství setrvávat???ptám se ze zvědavosti, ale také proto, ž emám svou osobní zkušenost...Miluju přítele, který je bohužel ženatý a doma má přesně takovou...a ač se chvají přesně jako v tom článku, prostě bude s ní a se mnou ne...vidíme se denně, já se ho pořád nemůžu nabažit, toužím po tom, být s ním, radosvat se z maličkostí - v minulém manželství jsem žila s chladným, vypočítavým a sobeckým člověkem, který měl ve všem pravdu, všechno věděl a dělal nejlépe a všichni ostatní včetně mně mu nesahali ani po kotníky...a tak jsem plná lásky, citu, úsměvů.... které ale nemám komu darovat, toužila jsem po vztahu a ne po mileneckém setkávání...takže i když mě krmí láskyplnými slůvky, jak mě miluje, že beze mě....a tak dále, stejně zůstává s ní...s partnerkou, která ho 20 let za nic nepochválila...jasně, asi mu to vyhovuje....:-( omlouvám se, pokud jsem odbočila z tématu...papa všem...a usmějte se... aspoň pro sebe...je to lepší, než být zamračený celý den.:-)pa.

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele jsemjakajsem
    jsemjakajsem (anonym)

    jo Ivi, tak nějak jsem na tom asi stejně....jak š´tastná bych byla, kdybych měla víc....a jiná si neváží toho, co pro ni ten její dělá...škoda. Pak ať se ale chlapi nediví, že i ty usměvavý holky jednou o ten úsměv, radost a lásku přijdou...je to škoda.

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele Pro jsem jaká jsem
    Pro jsem jaká jsem (anonym)

    Řešíš to,co je v lidské populaci pořád dokola jako u zvířat.Páření,starání se o svišťata,pak nuda,stáří,smrt.Každý chce to,co nemá.Když to nakonec má,chce zase to opačné.Tvoje děti budou řešit to samé.Ach jo,to je nuda,co?

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele jsemjakajsem...
    jsemjakajsem... (anonym)

    je nuda a pak radost z klidu....obojí může probíhat podobně, ale jedno je prostě nanic... a druhé je s láskou... myslela jsem to dobře, ale koukám, že to je trochu otočené proti mně...tak jo, ale pak se pánové nedivte, když máte takovej názor a zjednodušený vidění, že ty vaše skvělý ženušky začnou být unuděný... neděláte si to nakonec vy sami?

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele Pro jsem jaká jsem
    Pro jsem jaká jsem (anonym)

    Zjednodušený vidění?Posmolený zadek v domově důchodců ti ten tvůj idol utírat nebude,tam totiž končí veškeré idealistické náhledy v tvém romantickém věku.Láska totiž neexistuje,existujou pouze společné zájmy.Ty když pominou-viz to napsané výš.

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele jsemjakajsem
    jsemjakajsem (anonym)

    a ježiš, jsem dost stará na to, abych věděla, že nejen láska, ale i společný zájmy jsou důležitý....a já se duševně připravuju na to, že mu budu zadek utírat já. Moc času nám to tiž nezbývá. Ono to jen vypadá, že mám romantický věk.... omyl. už jsem vystřízlivěla z romantických vztahů, jen to možná nazývám jinak. Takže jsi mě skvěle utřel, přesně to ženy odrazuje, sebejistého co má asi všechno...Nezdržuj se se mnou prosím.

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele Pro jaká jsem
    Pro jaká jsem (anonym)

    Závislost jakéhokoliv druhu je špatná-a být závislý na partnerovi mezi ně patří.Štěstí člověka totiž tkví v tom,být soběstačný až do smrti,a mít odvahu jít svojím směrem.Už se nebudu zdržovat-tak ahoj.

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele :-(
    :-( (anonym)

    jsem jaká jsem a jsem asi blbá. Potupné zjištění.Ahoj.

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele Ivi
    Ivi (anonym)

    je nuda a pak radost z...no ale partnersky mor prece neni o nude:-)) Gaga: no tohle se jen tak neda zmenit.A kdyz ten druhy neni ochotny podstopit jakohokoliv kompromisu... takze pokud nejsou deti, rychle pryc.....

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele jjj...čili jsemjakajsem
    jjj...čili jsem... (anonym)

    pro IVI - jo, podle toho, jak to kdo bere....ale když to přeroste přes hlavu, taky to není o nudě... ale o něčem úplně jiným.:-)

    Lis 15, 2009
  • Obrázek uživatele Ivi
    Ivi (anonym)

    jo o bitevnim poli...

    Lis 16, 2009
  • Obrázek uživatele jjj
    jjj (anonym)

    :-)) jojo...:-))

    Lis 17, 2009

Přidat komentář

Reklama

Reklama