Přitažlivost ženského pasu a dějiny korzetů

Jedním z klíčových pohlavních signálů identifikujících dospělou ženu je tvar trupu, který připomíná přesýpací hodiny. Tato silueta je dána zvláštním rysem ženského těla - štíhlým pasem. Toto zúžení pasu je částečně důsledkem širších rozměrů nad pasem i pod ním, tedy vystouplých ňader a širokých boků přizpůsobených rození dětí. Avšak i bez těchto kontrastů je ženský pas štíhlejší než u dospělého muže.

Obvyklý způsob určení linie pasu je prostě poměr pasu a boků. Číslo považované za atraktivní u dospělé ženy je 7:10, u muže 9:10. Tento poměr je pozoruhodně odolný vůči kulturním změnám. I když lidé v jedné společnosti považují za přitažlivé plnější postavy a v jiné zemi mají rádi nezvykle štíhlé tvary, neovlivní to rozdíly mezi pohlavími v oblasti poměru pasu a boků. Muži a ženy, ať zaoblení či vytáhlí, vykazují nápadné rozdíly v "linii pasu". Tento rys lidského těla má zjevně prastarý a naprosto základní význam.


Dnešní ženy, do značné míry osvobozené od všeho, co pas stahuje, měří v pase průměrně 71 centimetrů. Mladé ženy, speciálně vybrané pro svou štíhlou krásu, jako jsou modelky, účastnice soutěží krásy a fotomodelky z časopisů, měří v pase průměrně 61 centimetrů. Současné sportovkyně, vybrané kvůli pseudomužské svalové síle spíše než pro krásu, mají poněkud širší pas - průměrně 74 centimetry.
Pro ocenění hodnoty těchto čísel je samozřejmě třeba porovnat je s mírami hrudníku a boků. Právě vztah mezi těmito třemi údaji nám poskytuje veledůležitý faktor "odsazení pasu" typické ženské postavy.


Pečlivě vybrané účastnice soutěží krásy budou mít dokonale vyváženou postavu s identickými mírami kolem hrudníku a boků. Typická královna krásy má míry 91-61-91. Vyhublé modelky, jaké mají rádi současní návrháři, budou pravděpodobně mít míry 76-61-84. Taková modelka může mít nádhernou tvář a dokáže být skvělým věšákem na šaty, ale pravděpodobně jí bude chybět silueta přesýpacích hodin, která tak lahodí prehistorickému mužskému pohledu.


Typická britská žena má trochu jiný problém, protože podle statistik má míry 94-71-99. Její boky jsou tedy o pět centimetrů širší než poprsí. Tento rozdíl je v ostatních evropských zemích ještě větší. V Německu a Švýcarsku je to šest centimetrů, ve Švédsku a ve Francii osm centimetrů.


U fotomodelek je poměr opačný. Typická dívka z pánských časopisů se pyšní mírami 94-61-89. Její hrudník má sice stejné rozměry jako hrudník průměrné evropské ženy, ale její prsa se zdají být větší v porovnání se štíhlým pasem a boky. Zcela nevyhnutelně ji budou popisovat jako tu s "velkými ňadry", ale to je jen iluze, tvořená jejími štíhlými boky a vosím pasem.


Dá se polemizovat o tom, že tyto údaje o mírách jsou zastaralé a že na nich nezáleží. Organizátoři většiny soutěží krásy se o nich v postfeministické společnosti už ani neodvažují zmiňovat. Ale faktem zůstává, že v životně důležité části lidských vztahů stále hrají roli. Při nedávném experimentu naaranžovali vystřižené siluety žen v životní velikosti a s různými proporcemi v nákupním centru a tázali se mužů, kteří chodili kolem, která z nich se jim nejvíce líbí. Převážná většina zvolila jednu z pěkně stavěných, s výrazným pasem a rovnoměrnými proporcemi. Verdikt těchto náhodně vybraných mužů jasně podporuje názor, že faktor "odsazení pasu" je stále ještě důležitý. Na to, aby jej smetly moderní kulturní trendy, je příliš hluboce zakořeněn v mužské psychice.


Stejně jako u ostatních částí ženského těla, rozdíly v obvodu pasu mezi pohlavími vedly k umělému přehánění. Jestliže je štíhlý pas ženský, pak drobounký pas musí být superženský, a mnoho mladých žen bylo v minulosti připraveno trpět proto, aby dosáhlo této mety. Zvláštní přitažlivost neobyčejně útlého pasu spočívá v dvojitém poselství - jeho poměrná štíhlost v porovnaní s dmoucími se ňadry a boky, s nimiž pas sousedí, a navíc jeho skutečná, absolutní štíhlost.


Důvod, proč má štíhlost pasu takový účinek, je prostý a biologický. Poté co žena porodí své první dítě, vždy poněkud přibere v pase. Dokonce i když se jí s pomocí přísné diety podaří udržet zbytek těla stejně štíhlý jako předtím, než otěhotněla, její pas už nikdy nebude tak elegantní jako dříve. Je tomu tak kvůli nevratným změnám, k nimž dochází v oblasti břicha, když se žena stane matkou. Odhaduje se, že po porodu několika dětí se obvod průměrného ženského pasu, pokud není stažený těsným prádlem, zvětší o 15-20 cm. V důsledku toho je subtilní ženský pas po staletí symbolem vyzrálého panenství - symbolem ženy, která je na sex připravena, ale ještě ho neměla. Tento stav má pro muže v produktivním věku tak obrovskou, pradávnou přitažlivost, že mnohé ženy, dokonce i ty, které ho již hodily za hlavu, touží znovu ho prožít, byť pouze symbolicky.


S tímto cílem se pas po staletí stahoval do silných pásů, upnutých šněrovaček nebo krajkových korzetů a používání těchto omezujících součástí oděvů vedlo k velmi ostrým sporům. A nebyly vůbec jednoduché. Nejednalo se jen o spor mezi puritány a hédonisty, jak tomu bývá u ženské módy. Zde se jednalo o spor obou stran z obou směrů.


Ti, kteří silně protestovali proti kultu útlého pasu v korzetu, patřili jak ke zbožným, tak i k liberálům. V sedmnáctém století vedli útok zbožní. Rázně prosazovali názor, že jakýkoli pokus vylepšovat ženské tělo je urážkou Boha. V roce 1654 brojil John Bulwer proti "nebezpečné módě a zoufalém zalíbení v pase". Popisoval utažené korzety jako "módu zhoubnou tak, že si to nikdo ani nedokáže představit" a adresoval hrozivá varování mladým ženám, které "se stahují, aby dosáhly pasu jako proutek, a nebudou spokojené, dokud neobejmou svůj pas (rukama)". Když ho neposlechnou, hřímal, "brzy získají páchnoucí dech... a otevřou dveře spotřebě a zničujícímu zahnívání".


Tento názor se v následujících letech často opakoval. Podtitul knihy o nebezpečí pevných šněrovaček, kterou vydal v roce 1846 Američan Orson Fowler, upozorňuje na "nebezpečí hrozící mysli i tělu stlačováním orgánů a tím zpomalováním a oslabováním životních funkcí". Namísto zničujícího zahnívání sliboval Fowler ženám v korzetech duševní chorobu a mravní zkaženost.


Další, méně extrémní kritikové také vyjadřovali svoje obavy z medicínských komplikací, které přináší silné stahování pasu korzetem. Mezi potížemi byly: bolesti hlavy, omdlévání, kýla, jaterní potíže, obtíže s dýcháním a krevním oběhem. Někteří šli ještě dál a zahrnuli do seznamu deformace kostry, rakovinu, choroby ledvin, potíže při porodu, epilepsii a sterilitu. Jeden viktoriánský autor sepsal více než 97 zdravotních komplikací údajně způsobených nošením utažených korzetů.


Všechna tato zdravotní varování byla zbytečná, protože většina mladých žen, které nosily korzety, nezacházela při utahování tkaniček do extrémů a nenosila korzet nepřetržitě po dlouhou dobu. Je jasné, že fanatické stahování korzetů mohlo omezit dýchání a krevní oběh a způsobovat bolesti hlavy, omdlévání a lapání po dechu. Dlouhé nošení korzetu dokonce oslabovalo zádové svalstvo, takže po sundání korzetu se dostavovaly bolesti zad. Ale omezené použití a umírněné stahování mohlo být snadno využito k vytvoření atraktivně štíhlého pasu pro zvláštní příležitosti bez toho, že by způsobilo nežádoucí škody na zdraví. Tak se také většina mladých nositelek korzetu chovala - navzdory hrůzostrašným historkám.


Úplně jiný útok přišel ze strany osvobozené ženy moderní doby. Pro ni byla možnost nosit jakékoli součásti oděvu, které by ji nějak omezovaly, urážkou ženské svobody. Být fyzicky omezená nebylo pouze nesportovní, ale byl to také symbol duchovního omezování svobody ze strany muže. Upnutý korzet byl mučícím nástrojem použitým na submisivní ženy jako součást mužské nadvlády.


Pokud se moderní rozkošnická žena chtěla provokativně vlnit na tanečním parketu, nemohla strpět žádná omezení oděvem. Když se chtěla rovnoprávně zapojit do sexuální předehry, musela být stejně pružná a uvolněná jako její mužský protějšek. Chtěla-li štíhlý pas, musela ho získat tréninkem v tělocvičně, běháním a dalšími aktivními a zdravými způsoby, nikoli pasivním rozhodnutím stáhnout se do šněrovačky. Ve své touze po mužském obdivu musela nahradit neaktivní disciplínu v oblékání aktivními sportovními disciplínami.


Inteligentní feministka také požadovala svobodu těla, ale z odlišných důvodů. Pro ni bylo cílem odvést mužskou pozornost od sexuálního těla a zaměřit ji místo toho na kvality duševní. Když chtěla udělat na svého partnera dojem, mělo se tak stát díky intelektuálním schopnostem, nikoli reprodukčnímu potenciálu. Takže jakýkoli pokus zvýraznit ženskou siluetu byl tabu.


Toto jsou tedy hlasy proti korzetu snažící se zmařit jakýkoli pokus vylepšit přirozené, dobře stavěné ženské kontury. Proti nim stojí zastánci stahování, také s několika vyhraněnými stanovisky.


Za prvé existuje názor, že pevné sešněrování hrdě ukazuje sebekázeň a symbolicky nahrazuje chvályhodné sebeovládání. Koneckonců tak vznikl anglický termín "straitlaced", což znamená "precizní a puritánský".


Za druhé je zde názor, že pevně sešněrovaný pas demonstruje slušnost a morálku, protože pomáhá nositelce udržovat zdání ne-přístupnosti. Je fakticky vyzbrojena proti mužské pozornosti. Její štíhlý pas možná vzruší mužské oči, ale pevný korzet s komplikovaným šněrováním činí její nahé tělo mnohem vzdálenějším.


Dříve byl korzet důležitý také jako podpora aristokratického držení těla. Pevně sešněrovaná mladá žena je nucena zaujmout škrobeně vzpřímenou vertikální polohu, jež dodává dojem vznešené odměřenosti. Neexistuje mít shrbená záda nebo se uvolněně usadit. Zvláštní nástroj, který měl držet trup ve svislé poloze, byl dlouhý, plochý kus kosti, kterému se říkalo "busk" a jenž procházel přední stranou korzetu. (Tvrdilo se, že to byla užitečná zbraň, s níž se nositelka mohla bránit proti kterémukoli mužskému obdivovateli, který ztratil kontrolu nad svými sexuálními pudy a pokoušel se korzet rozvázat.) Opačný stav - nesešněrovaná žena s nesmírnou svobodou pohybu - dal vzniknout pojmu "lehká žena".


Pevně sešněrovaná mladá žena také vzbuzuje dojem (navzdory přikryté hrudi), že je poněkud zranitelná -jako zvíře v pasti. Spoutané tělo omezuje její schopnost rychlého pohybu. To nevyhnutelně působí na jejího ctitele, který se může nevědomky kochat představou, jak snadné by bylo ji chytit, kdyby se rozhodl pro pronásledování.


Na některé muže působí upnuté korzety fetišisticky, neboť jim silně připomínají spoutanou ženu. V těchto případech kouzlo
nespočívá jen v ženské siluletě, kterou vytvářejí, ale také v nevysloveném poznání, že obdivovaná žena fyzicky trpí pro svého obdivovatele. Z toho je snadné usoudit, že se extrémy pevného sešněrování staly nedílnou součástí sadomasochistické scény.


Zdroj: Desmond Morris - Nahá žena, nakladatelství Alman

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (5)

  • Obrázek uživatele Riwaa
    Riwaa (anonym)

    Skutečně působivý nejednostranný článek týkající se korzetů...neopomíjí jejich negativní, ani její pozitivní stránku...gratuluji

    Feb 24, 2008
  • Obrázek uživatele z.karollina
    z.karollina (anonym)

    Moc pěkný článek.....gratuluji!

    Feb 24, 2008
  • Obrázek uživatele Bramborik
    Bramborik (anonym)

    je to opravdu zajimave..ale sama bych to strasne potrebovala.... ale nemohu to nikde sehnat... a je to opravdu zajimave..

    Bře 30, 2008
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Víc o korzetech a možnost zakázkové výroby na: www.korzety.com Nemám sice s touto stránkou vlastní zkušenosti, ovšem dle textu to může být zajímavé, ale ne levné.

    Bře 30, 2008
  • Obrázek uživatele Walda
    Walda (anonym)

    Moc se mi líbí ženy se štíhlým pasem, ale někdy mám pocit, že většina jich dneska vypadá jako krabice...

    Bře 31, 2008

Přidat komentář

Reklama

Reklama