Proč je při sexu problémem přehnaný důraz na normálnost

Faktem je, že obavy z toho, zda jsem sexuálně normální či ne, vytváří citovou izolaci. Proto se tolik lidí cítí právě při milování tak osamoceně. U většiny z nich citová izolace zabíjí skutečnou touhu a potěšení ze sexu.

Soustředíme-li se na to, zda jsme sexuálně „nor­mální“, ze sexu se stává velmi náročné podnikání. Kdykoli se totiž může provalit, že naše preference, fantazie nebo zábrany jsou pro nás nebo našeho partnera nepřijatelné. Být normální (tedy nebýt abnormální) je důležitější než prožít rozkoš a blízkost. Máme-li strach z toho, že budeme souzeni, neděláme věci, které bychom dě­lali, kdyby tento strach neexistoval (například muž by svou part­nerku požádal, aby ho tahala za bradavky). A děláme věci, které bychom nedělali (například svolíme k pohlavnímu styku, i když ne­jsme připraveni), pokud bychom si nemysleli, že to tak mezi nor­málními lidmi chodí.

Proto nás touha být sexuálně normální, spojená s obavami, že nejsme, vede k tomu, že máme před svými partnery sexuální tajem­ství. Zůstat takoví, jací jsme, se jeví příliš riskantní. Takové pro­středí nesvědčí rozkoši ani intimitě. V takové atmosféře je ztráta erekce katastrofa. Obtíže s vyvrcholením jsou krize. Únik plynu nebo moči je tragédie.

A nejen pro pachatele, ale i pro partnera nebo partnerku. Protože mnoho lidí se nesoustředí pouze na své vlastní „fungování“, ale také na funkce svého partnera, které berou velmi osobně. Mnozí zkoumají vzrušení a orgasmus svého partnera, protože nechtějí se­lhat a získat nálepku „špatného milence“. Ale jak se můžete uvolnit, když partner sleduje vaše reakce - ne láskyplně, ale s cílem odhalit své chyby?

Zdroj: Marty Klein - Sexuální inteligence, nakladatelství NOXI

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (2)

  • Obrázek uživatele Jack
    Jack (anonym)

    Je lepší se postupně poznávat pomalu, po krocích. Záleží také na partnerech, jeden může být otevřenější, spontánnější, druhý zas uzavřený - to moc k sobě nejde. Je lépe si k sobě zvolit emocionálně podobného partnera. Tím nemyslím Itálii, takovou partnerku bych rád přenechal jinému. Jsou partnerky, které jsou sexuálně chladné (nemají dost životní energie, zvláště tam - a muže tím doslova znemožní) a ty mohou svůj zájem o sex jen předstírat, to je pak těžká rada, znamená to vzdát se sexu většinou úplně. Takových žen je asi 5-10%, tedy dost. Partneři by měli chtět sex přibližně stejně, spíše muž víc, aby žena nebyla tou žebrající. Po porodu ale nastane stejně jiná situace, vztahy se snadno poškodí a v manželství už bývá spíše kompromis, ale na co rady, přijdete na to všechno sami.

    Lis 04, 2013
  • Obrázek uživatele mroz
    mroz (anonym)

    Je lepší se postupně... hezky se ocuchat jako psi

    Led 07, 2014

Přidat komentář

Reklama

Reklama