Aktivní stárnutí v Česku

Sousední Slovensko se umístilo na 24. místě. Ukázal to index aktivního stárnutí (AAI) za loňský rok, který dnes v Praze představili dva z jeho spoluautorů. Experti hodnotili zaměstnávání, podíl na chodu společnosti a politice, možnost nezávislého a soběstačného života a okolní prostředí.

    “ČR si nevede ve srovnání nejhůř. Z nových členských zemí je na tom nejlépe. Dopadla dokonce lépe než Francie či Itálie, které mají mnohem vyšší HDP,“ řekla jedna ze spoluautorek srovnání Juliane Winkelmannová. Index vypracoval tým Evropského centra pro sociální politiku a výzkum ve Vídni s podporou Evropské komise a ekonomické komise OSN pro Evropu (UNECE). Experti využili statistiky z jednotlivých států.

    Nejlépe se aktivně stárne ve Švédsku. I tak ale země splnila jen 44 procent ze stanovených kritérií. Česko zvládlo zhruba třetinu. Mělo podobný celkový výsledek jako Francie či Portugalsko. Slovensko dosáhlo asi 28 procent ukazatelů. Poslední příčky připadly Polsku, Litvě a Maltě.

    Česko má sice podle Winkelmannové v něčem lepší výsledky než některé bohatší státy EU, ale mělo by si prý položit otázku, zda je to dostatečné. V některých oblastech republika totiž zaostává. “Výsledek kazí nízká fyzická aktivita, malý podíl na dobrovolnictví a malá zdravotní pohoda,“ popsala další kritéria spoluautorka indexu.

    Zatímco ve Švédsku má šanci dožít se osmdesátky 77 procent lidí ve věku 55 let, v Česku je to 58 procent. V ČR má práci čtvrtina lidí mezi 60 a 64 lety, ve Švédsku tři pětiny. V Česku má pravidelný pohyb pět procent lidí, ve Švédsku 29 procent. Moderní technologie tam používají tři čtvrtiny starších osob, v Česku ani ne třetina. Podle Winkelmannové Češi chodí mnohem méně na prohlídky, které mohou odhalit rakovinu. V Česku také přibývá kuřáků, zatímco jinde jejich počet klesá. Češi konzumují i víc alkohol, podotkla odbornice.

    Ve srovnání zaměstnanosti starších lidí i okolního prostředí obsadilo Česko čtrnáctou příčku. V podílu na chodu společnosti bylo jedenácté, stejně jako v možnostech samostatného života. 

    Výsledky by podle dalšího z autorů indexu Kaie Leichseringa měly posloužit státům k přípravě potřebných opatření ke zlepšení situace v jednotlivých oblastech, v nichž zaostávají. Země by měly připravit strategii a stanovit si cíle, na jejich dosažení pak vyčlenit peníze. Investovat by měly do dlouhodobé péče, dodal Leichsering.