Reklama

Umění zklidňování

Při konfrontaci napomáhá zklidnění k nalezení polohy někde mezi pasivním a příliš agresivním jednáním. Jestliže jednáte příliš pasivně, posilujete agresora. Pokud jednáte příliš aktivně, můžete v něm vzbudit hněv a vyhrotit situaci tak, že dojde k násilí. Zklidňování je dovednost, které je snadné se naučit, a následující tipy vám pomohou ji rozvíjet:

Tip 1: Neoponujte.

Nehádejte se, nehrozte ani nezvyšujte hlas. Nepoužívejte vulgárních slov ani tomu druhému nedávejte ultimáta. Na druhé straně ho ani neignorujte.

Uvolněte se, vyhněte se zatínání pěstí nebo skřípání zubů. Neohrožujte druhého fyzicky jak těsnou fyzickou blízkostí, tak bojovným postojem. A nepokoušejte se vypadat tvrdě a agresivně - neposmívejte se, nedělejte úšklebky; nepřimhuřujte oči ani nevysouvejte bradu. Místo toho uvolněte výraz ve tváři. Ruce mějte volně svěšené a dlaně směrem k útočníkovi otevřené. V dřívějších dobách to naznačovalo, že člověk není ozbrojen. Dnes je tento postoj známý jako univerzální symbol míru.

 

Tip 2: Naslouchejte. 

Naslouchání je dovednost, která je neocenitelná. Když člověk čelí někomu, kdo je rozrušený nebo se neovládá, je naslouchání nutností. Snažte se naslouchat - skutečně naslouchat - tomu, co ten druhý říká. Položte si otázku: Co ode mne tento člověk chce? V čem tkví jeho problém? Prostě jen zuří, nebo mi chce tělesně ublížit?

Když nebudete naslouchat, postavíte druhého do opozice. Řekněme si to na rovinu, nic člověka nezklame víc, než když k někomu mluví a přitom cítí, že to druhá strana nepřijímá. Nezvyšujte tedy hlas ani neskákejte do řeči. Nemějte překřížené ruce ani se nedívejte stranou - to vyjadřuje jenom jedno:

Já tě neposlouchám. Namísto toho odpovídejte slovy jako: "Slyším tě" nebo
"Rozumím". Psychologové tornu říkají aktivní naslouchání. Ať jsou vaše poznámky stručné a k věci. Buďte rozhodné, ale upřímné a nechovejte se povýšeně.

Mějte na paměti jedno: Aktivní naslouchání neznamená vidět věci způsobem toho druhého. Neznamená to sympatizovat s agresorem, nýbrž projevit soucit. Pomůže vám to rozpustit jeho hněv a udržet situaci pod kontrolou.


Tip 3: Sledujte varovná znamení. 

Pokud na vás někdo křičí nebo vám hrozí před tváří pěstí, pak vám nemusím říkat, že asi brzy vybuchne. Ale varovné signály nemusí být pokaždé tak zřejmé. Může například mluvit tiše, ale mít zaťaté pěsti, nebo se může beze slova přibližovat. Pozorujte tyto i jiné známky nebezpečí, jako je pocení, rychlé mrkání, zrudnutí, mávání pažemi nebo pohled skrz vás. Naslouchejte prodlužujícímu se tichu, hledání slov a zrychlování řeči nebo zvyšování síly hlasu. To vše mohou být příznaky toho, že nastal čas se pokusit o zklidňování nebo že zklidňování nefunguje a musíte změnit taktiku.


Tip 4: Nedávejte najevo strach. 

Ať už uvnitř cítíte cokoli, platí jen to, co dáte najevo, takže si chraňte své území. Neustupujte zpět ani neodvracejte zrak. Několikrát se zhluboka nadechněte, a potom mluvte pomalu a vyrovnaně klidným a hlubokým hlasem. Udržujte oční kontakt bez utkvělého pohledu.


Tip 5: Komunikujte jasně. 

Jasně dejte vědět, co chcete a co ne: ?Nechte mou ruku být, ustupte stranou, atd. Můžete začít empaticky ( Chápu, že jste naštvaný), avšak vždy skončete definitivním výrokem (ale chci, abyste odešel).


Tip 6: Zůstaňte objektivní.

Někdy může mít člověk zachovávající klid tváří v tvář vzteku druhého hrozný pocit, že ustupuje, kdežto čelit hněvu hněvem - předvedeným jak nejlépe to umíme - může působit jako rozhodnější a obdivuhodnější reakce. Nicméně zklidňování nikdy neznamená ustupování, vzdávání se nebo ztrátu kontroly. Když zůstanete objektivní, udržíte si kontrolu a budete manipulovat situací tak, jak budete potřebovat.

Vaše ego a pýcha jsou v situaci konfrontace vašimi nejhoršími nepřáteli. Překážejí jasnému uvažování, protože zatemňují vaši soudnost a zdravý rozum. Ego a pýcha mohou vyvolat mocensky boj o nadvládu. Takže je nechte strhnou; pokuste se mít emoční odstup. Pamatujte, že zklidňování je nástrojem bezpečnosti. Vaším cílem není ovládat druhého nebo zvítězit v hádce, nýbrž uklidnit hněv a zastavit slovní konfrontaci tak, aby se z ní nevyvinula konfrontace fyzická. Čím větší zklidňovací dovedností disponujete, tím menší je pravděpodobnost, že budete muset použít cviky z tréninku sebeobrany.

Když pochopíte, že všechno, na čem skutečně záleží, je vaše bezpečnost, bude pro vás snazší zůstat objektivní.


Tip 7: Zaujměte vhodnou pozici.

I když je zklidňování velice účinné, nefunguje ve všech případech. I přes vaše uklidňující slova může ten druhý jednat fyzicky. Buďte na to připraveny; váš postoj ať je uvolněný, ale bdělý. Buďte rozkročené na šířku ramen, což vám dodá stabilitu, a zůstaňte alespoň na délku dvou paží od agresora. Nestůjte přímo před ním, ale poněkud od něj, vlevo nebo vpravo. Díky tornu pro něho bude těžší vás uchopit, strčit do vás nebo vás uhodit a budete mít náskok, když se rozhodnete utéct, nebo výhodu v případě, že budete chtít bojovat.


Tip 8: Pamatujte na své další možnosti.

Zklidňování vyžaduje trpělivost a vytrvalost; někdy to trvá nějakou dobu, než se podaří člověka uklidnit. Když však dosáhnete bodu, kdy budete mít pocit, že už to není účinné, nebojte se zkusit jiný přístup. V tomto procesu neztratíte nic ze své síly.


Zdroj: Al Marrewa: Nenechte si ubližovat - nakladatelství Portál

Reklama
Reklama

Komentáře

Reklama