Jak překonat následky nevěry

Víš kolik chlapů tohle...Take jsem byval porad pryc.A to ze to ne bude uz nikdy jako PRED si snazim nepripoustet.Asi budu jako kazdej doufat,ze budeme vyjimka.Ale cim vice o tom kdekoliv ctu,tak jsem fakt najivni.

Boli,ale snad preboli.A prave...Tak jo, držím palce, aby Tě znova nezklamala. Měj oči otevřené. Taky jsem nevěřil. A právě ve fázi "druhé" lásky, to jako se mnou.... jak jsem byl naivní blb, PO nevěře, jsem si to vyžral do dna. Tak buď opatrnej.. Ale z romantiky a z lásky jsem vyléčen. Třeba Tobě to vyjde, ale nikdy nemiluj víc jí, než ona Tebe. To pak bolí, to mi věř.

Vždycky vyhrává ten,kdo má rád ménně.Hlavu vzhůru a netrap se s tím,věřím,že to dobře dopadne.

Take jsem byval porad pryc.A...Petře, a jak dlouho to trvá? Víš jistě, že byla nevěrná?

Take jsem byval porad pryc.A...A ještě, co takhle jí to oplatit? Nebylo by ti líp a byli byste si kvit. Na to by nemohla říct nic, navíc by to asi ani nevěděla. Jsi takovej ukřivděnej, utrápenej chlap. Nebudeš ty tak trochu pod pantoflem a kuchyňka, že Tě to tak bere....??

Moc jí miluje,proto se ho to dotýká,on asi kdo nezažil,tak nepochopí.Oplácet stejnou měrou každý neumí.

Moc jí miluje,proto se ho to...Tak jak to tady čtu, mě to připadá, jak závislost a ne láska, ale zase nevíme okolnosti, jak jsou dlouho spolu, nevíme věk, děti, za jakých okolností byla nevěrná, proč, s kým a další a další okolnosti (nebo jsem něco přehlédla?).
ALE!!! Jen proto, že je ženská sama a chlap vydělává, jí neopravňuje, rozdávat si to někde jinde. Já bych ten žaludek neměla, on se snaží zabezpečit rodinu a ona tohle :-( to je smutný.

S nevěrou je to tak. Někomu se stane, že „uklouzne“. To je nevěra. Pak je ovšem něco jako paralerní vztah – trvalý milenecký poměr. To už z Vás partnera/partnerky někdo dělá pořádného debila. Zajděte si k psychologovi, pokud se s tím nemůžete srovnat. Já mám v tomto jasno – něvěra je konec. Zatím co jsem viděl kolem sebe, tak pokud tam byla nevěra, dříve nebo později to znamenalo konec vztahu. V životě jsou prostě věci, které se překousnout nedají. Baby to moc neřeší, pokud jsou nevěrné ony, v 90 procentech jsou závislé na partnerovi, který je (a děti) živý. Ženská neodejde dobrovolně nikdy. Ony sami si tu nevěru zdůvodní.

Vina je vždy na obouch stranách.

Padly tady nejake dotazy,tak odpovim.Ja 36 let,ona32 let.Dve deti 5 a10 let.Jsme spolu asi 14 let.Posledni tri roky jsem makal v tydnu od 4.00-19.00.Nekdy i v sobotu.Po praci alespon chvili s detmi,nedo jsem pomahal te sve s domacnosti,nebo hlidat deti hlavne o vykendech.Ona podnika.Ma vlastni obchod.Kolikrat rikala,ze byt sama,tak domacnost,deti i praci by sama nezvladla.Po financni strance nestradame ani jeden.Ale byt kazdy sam,asi by tomu tak nebylo.Do toho jsem mel nejake (mensi)zdravotni problemy.Z nevyspani a unavy me dost casto bolela i hlava.Tak se stavalo(celkem casto),ze nic nebylo.Chut jsem mel tak jako ona,ale telo vypovidalo znamky unavy.A navic jsem vetsinou usnul driv nez deti.Jednoho dne se u ni ukazal jeji byvaly.Cele ty roky se nevideli.Jezdi okolo jen malokdy,pry dela nejakeho cestaka.Je to jak se rika,byl ve spravny cas naspravnem miste.Par schuzek jen na verejnosti a pak "dvakrat" spolu nekde v aute.Pry me miluje,ale uz bez toho nedokazala byt.Stalo se to v 2014 a ja se to dozvedel letos od znameho.Rekl,ze uz se nemuze divat na to,jak ja se stvu a ona ... .Ale ona take makala,byla s detma.Tim chci rict,ze spatne jsme delali spoustu veci oba.Pamatuji si,ze mi loni rekla,ze si na to nekoho najde-varovne signaly.A ja tomu nevenoval pozornost.Ted uz tolik nedelam,snazim se byt vice s "rodinou".V pripade rozchodu o deti neprijdu,ten vecer,kdy se priznala jsem sel z domu,deti vybehli na chodbu a plakaly at nikam nechodim.Jako by tusily,ze mam ty nejcernejsi myslenky.Jen kvuli nim jsem porad tady a s nimi.Chtel bych verit tomu,kdyz rika,ze toho lituje,ze uz to neudela.Ale kdyz jsem chtel at mu zavola,at za ni uz nejezdi,smazala cislo,ze mu to rekne az pojede okolo a stavi se.Pry ju nezajima,pry je ji putna.Proc tedy ceka az ho uvidi?Opravdu nevim,na cem jsem.Nekdo psal oplatit.K tomuto bych mel prilezitosti,ale jsou hodnoty,pod ktere nechci jit.Ale nikdy nerikej nikdy.Ted je to mezi nami hezke,tesime se na sebe,a asi vse funguje jak ma.

Holky,z vaseho pohledu,myslite,ze to zopakuje?Vim,kazdy je jiny,ale treba alespon vas nazor.Diky.

Petře, mám z tvého psaní pocit, že jsi typický objekt manipulace a závislosti. Nikdo neví, jestli to udělá znova, je to pravděpodobné. Jenže mě to připadá, že ona se chová (jak se chová) najednou se začne chovat pěkně, a Ty běžíš jak pejsek a vrtíš ocáskem. Tomu se říká cukr a bič. Pokud Ti to vyhovuje, nic proti. Ale, aby ten pejsek zase nedostal po čumáčku.

Holky,z vaseho...To nikdo neví. Ale Ty jsi tak morální, že si o tu další nevěru koleduješ, lítáš ode zdi ke zdi, nenávist, láska, nic mezi?? Z tvého psaní to úplně čiší, jak psala Lucka, panička pískne a ty přiběhneš. To víš, že je to teď krásný. Co by si taky se dvama dětmi počala, milenec si jí tezko vezme.... kdo by to teda živil, ženská s dvěmi dětmi těžko někoho bude hladat. Takže její najednou ztracená a nalazená láska je i ze zištných důvodů , ale to u žen přirozenost. Ale snad vám to vyjde.

Holky,z vaseho...To nikdo neví. Ale Ty jsi tak morální, že si o tu další nevěru koleduješ, lítáš ode zdi ke zdi, nenávist, láska, nic mezi?? Z tvého psaní to úplně čiší, jak psala Lucka, panička pískne a ty přiběhneš. To víš, že je to teď krásný. Co by si taky se dvama dětmi počala, milenec si jí tezko vezme.... kdo by to teda živil, ženská s dvěmi dětmi těžko někoho bude hladat. Takže její najednou ztracená a nalazená láska je i ze zištných důvodů , ale to u žen přirozenost. Ale snad vám to vyjde.

Petře, mám z tvého psaní...Kdyz o tom premyslim,neco na tom pejskovi a cukriku bude.Ale co s tim?Rozchod?

Petře, tak jsem to tady všechno pročetl a ocitl jsem se v podobné situaci. Jezdil jsem makat do zahraničí, abych to zajistil všechno finančně, což se mi povedlo, ale manželka, přesně jak píšeš se spustila. Taky mi otevřeli oči kamarádi a řekli mi, že ze mají všichni okolo prdel. Ona všechno zapřela. Bylo to hrozný,hádky na denním pořádku..... teď taky děti do toho, myslel jsem, že to skončím (ale v 48 letech znova začínat?). Pak jsem poznal úžasnou bytost, opak mé manželky a opravdu jsem se rozhodoval, že odejdu. Jenže, zase ty děti, nemohl jsem se rozhodnout, což byla chyba..... manželka asi něco vycítila a začala se ke mě chovat úžasně, opravdu. Jsou to dva roky, a já blb na to nalítl, ztratil jsem hlavu a jak to tady někdo psal, byla to hra a manipulace. Jedný jsem moc ublížil a skočil znovu na špek, rok to bylo pěkný, ale jak se říká, usnul jsem na vavřínech. Teď jsem v situaci, kdy vím, že mě opět podvádí, všichni to vědí, ona se s tím už netají ani před dětmi a ještě se mi směje do očí. Šanci, kterou jsem měl, jsem svojí vinou ztratil. Teď je mi 50, děti velký.... To je můj příběh. Snad Tobě to dopadne lépe. Drž se,ale buď ve střehu. Hodně mi to připomíná sebe. Ale chlapů s tímhle osudem znám víc. Některý ženský jsou takový a jiný makový.

To nikdo neví. Ale Ty jsi...V cem jsem tak moralni?Ze ji to nechci oplatit?V cem si o to koleduji?Zanedbaval jsem ji,to se snazim napravit(alespon z me strany,protoze na tom co udelala nesu svuj dil viny,ale tim ji ani nezbavuji odpovednosti za to co udelala).Je pravda,ze je to i z pohodlnosti.Jsem na ni po tech letech zvykly a nechtelo by se mi zacinat nekde od znova.Hlavne kdyz vidim,ze nevera je snad vsude a i po kratsi dobe nez u nas.Porad doufam ze na to "zapomenu",ze ona to uz "neudela".Ale jak to tak ctu,premyslim,ze je snad lepsi sbalit kufry a jit pryc.

V cem jsem tak moralni?Ze ji...nikdo tady neřekl balit kufry,ani rozvod, na to vždycky dost času, ale už jen protože sem píšeš, něco není v pořádku. Pokud se teď tak strašně opět milujete, tak nechtěj radu. Ty chce bejt ujištěn, že Tě ta tvoje už nepodvede, protože to chceš slyšet, ale sám tomu trochu nevěříš a proto chceš být ujišťován, že už to bude jen krásný, šťastný.... Hochu, to Ti nikdo neslíbí. Jak se říká (to je nesparvedlivý...) a on nám někdo nějakou spravedlnost slíbil?

V cem jsem tak moralni?Ze ji...Petře, asi právě proto. Normální chlap by to udělal. A pozor, nevěrníků si ženský vážej víc. To jsi nevěděl? Nějak to vycítěj, ale jsou takový. Ženský vždycky budou přitahovat ty zlejší, ty ostatní, tzv hodní, jsou na vydělávání peněz a zabezpečení rodiny. Bohužel, tak to chodí.

Náhodou, takový štrejchnutí si bokem, obohatí život doma. To je věděcky dokázaný. Proč hned rozvod.

on ti někdo radí odejít,ale sám by neodešel.Manželka se s tebou rozvést nechce,takže tě stále miluje a ty si seš vědomý své chyby a snažíš se to napravit.Myslím,že za to to stojí.Tvé komenty jsou rozumné,držím pěstičky a nauč se s tím žít,odpust jí,všechno se ti vrátí.Vždycky se vyplatí s tím bojovat,pokud mám někoho ráda.

Stando,tvuj pribeh mi pripomina bratrance.Jezdil kamionem,ona po skole na materske.Domu se dostal tak kazdy treti vykend a vetsinu casu prospal,nedo byl venku s malym.Pak omarodil.Moc ho v baraku neznali a jak sel jednou do sklepa pro zavareninu,sousedka se ho ptala co tam hleda,ze je to sklep jeji sousedky a jejiho manzela.V baraku vsichni znali milence,ale ho skoro nikdo.
Ujisteni ze to neudela neocekavam,vi,ze kazdy je jiny.Jen jsem chtel znat nazor nejake zeny,ze pokud to udelala za podminek ktere byly,jestli by to udelala i kdyz to bude doma v poho.Jen mi slo o nazor z pohledu zeny.Nemam strach,ze by deti v pripade rozchodu stradaly.V soucasne dobe videlava vice nez ja.Ale jak sama uznala.Byt sama,nezvladala by podnikani,deti a jeste domacnost.A podvest ji na oplatku,abych si ulevil svemu egu?Nevim,bud jsem ted nepotkal nejakou ktera by za to stala,nebo je to tim,ze si myslim,zekdyz to udelam,ona to zjisti,tak roztocime takovy ten kolotoc,ze milencu a milenek bude pribyvat,jen aby nam obema nevadilo,ze ten druhy taky nekoho ma.A to ze sem pisu je proto,ze to ze sebe potrebuji dostat a nechci to resit ve svem okoli.Moc lidi to nevi a nemuseji pribyvat dalsi.Jsem rad za kazdy ohlas i za takovy,ze jsem trouba a pod.Cloveku to pak dava moznost pohledu,ktery by jinak nechtel videt,nebo by ho prehlizel.

on ti někdo radí...Jak jste přišli na to, že když se nechce rozvést, tak to automaticky znamená, že ho miluje??? To je největší blábol! Po 14 letech? Jo, mít rád a zvyk a hlavně, přece se nerozvedu s někým, kdo mi udržuje nějaký standard. Proboha, proč by to ta ženská dělala? Aby si snížila životní standard? Jo, kdyby byl milenec bohatší a chtěl jí i s těma dětma, tak se neohlíží napravo, nalevo a jde. Tady jí nic jinýho nezbývá. Petře dobře vím, co je to zvyk a nechuť začínat něco někde jinde, ale abys takhle skákal, jak píská, buď trochu chlap..

Ahoj Petře, chci Ti napsat názor a pohled z druhé strany. Nemohu nereagovat na tvůj příběh, který se mému podobá. Jsem manželka muže, který mě zabezpečil, staral(stará) se o mě, mám s ním dvě děti. Také jsem po 15ti letech manželství potkala na třídním srazu bývalého přítele (předchozího), no, stalo se. Manžel v té době si byl se mnou tak jistý, že nepoznal, absolutně nic, navíc, ženský to umějí tajit léta i celý život. To na chlapech je to vidět, že něco někde... mají. Takhle to vedu asi 5 let od toho srazu. Tvoje žena má špatné známé, když Ti "otevřeli oči" a nebo Ty máš špatné známé. Nechci radit, ale moje zkušenost je, že pokud to udělala jednou, bude se to opakovat, ale bude opatrnější a o to lépe se bude chovat k Tobě. Nezlob se, chtěl jsi vědět názor z druhé strany. Prostě je blbý, že se to provalilo, Ty se trápíš a ona je v pohodě. Stačí slíbit, že už to nikdy neudělá.

Ahoj Petře, chci Ti napsat...nedopsala jsem to a poslala. Takže

Stačí slíbit, že už to nikdy neudělá a ty se s tím spokojíš. A to je dobře. Na druhou stranu, Kolik lidí žije v těch mrtvých manželstvích, kvůli dětem...jsou to pokrytci a já jsem jeden z nich.

ted ale píšeš,že jsi jinou nepotkal,takovou,která by ti stála za to,že bys byl nevěrný.Takže zase to není,že bys to úplně odmítal.Plánovat se to samozřejmě nedá,pokud někdo není vyloženě sukničkář.Já bych nikdy neoplácela,muselo by to přijít samo a u žen nevýhoda,že pokud je borec v posteli dobrý,tak ta žena se prostě zamiluje.Pak je to problém.

Přesně tak, ženská si nevěru potřebuje zdůvodnit, takže to vlastně udělala z lásky :-))), ale většina žen to zapře (pokud se nechtějí rozvádět).
Většina chlapů může i bez lásky. Nevím, ale znám páry, kdy to manželství pomohlo.

Já mám z Petra pocit, že se své ženy (podvědomě) bojí. On je typ, který by, asi nedokázal zahnout a pokud by to udělal (což si taky myslím, že by mu pomohlo),jak někdo psal,tak by ještě šel a se vším se manželce svěřil a vyplakal na ramínku. Nevím, ale tak na mne působí. Škoda, sám si ten život ztěžuje. Měl by být víc chlap a jistý si sám sebou.

ted jsem si přečetla příspěvek z roku 2001 od Kataríny a můžu říct,že sotva zadržuji pláč.Moc by mě zajímalo,jestli se vůbec dočkala a velice se před ní skláním,že ho natolik milovala,že by mu takovou věc dokázala odpustit.Je to žena s velkým Ž.Kdyby ten muž byl tak moc fajn,jak píše Katarína,nikdy by jí v době nemoci neopustil.Našel by si bokovku,protože je normální zdravý muž,nikdy by to své ženě neřekl,ale stál by při ní.Katarína ukázala,jak moc velká láska může být a já bych jí přála,aby poznala někoho,kdo smýšlí stejně jako ona,třeba se tak i stalo.Dokázala něco,co by nedokázala odpustit žádná z nás.

Nedokazu to asi zhodnotit objektivne,ale nemyslim si ze se ji (podvedome) bojim.Vim,jaka byvala a kdyz vidim jine pary mezi znamymi,tak podpantoflak nejsem.To bych si nemohl dovolit nic..O te nevere,ze jsem nepotkal tu spravnou jsem to myslel tak,ze moznost bych mel,ale nejsem ten typ,ktery si v tomto nevybira.Kdyz uz neco takoveho udelat,tak at z toho clovek neco ma.Nejaky prozitek,nebo nevim co vlastne.Nikdy jsem to neudelal,ani nad tim nepremyslel.Takze ani nevim,co od toho ocekavat.A plakat ji potom na ramenou?Na to vazne nejsem.Jak vidim,drtiva vetsina hovori negativne.A proto se zacinam zabyvat otazkou jak detem vysvetlim,proc se stehuji pryc.Nez zit ve lzi a pretvarce,asi bude lepsi odejit.A k tem kamaradum,je to muj kamarad uz od skolky.At si ho hodnoti kazdy podle sveho,ale ja jsem rad,ze nasel odvahu(trvalo mu to nekolik mesicu)a rekl mi to.Diky tomuto,uz nikdy nebudu tak slepe duverovat.

Proč by ses měl hned stěhovat? Stačí mít oči otevřené. Jsou tady názory ze života, to je pravda, i negativní. Já Tě chápu. Já s ní třeba nemohl (a nemůžu) ani nic mít, aniž by se promítlo v hlavě, co dělala jinde, prostě se mi to z tý palice nevymaže. Kam by ses stěhoval? Takže ty máš nějakou vedlejší možnost, jestli jsem to správně pochopil? Hele, držím Ti palce. Tak aspoň nějakou kamarádku, aby trošku žárlila. Jo, ale psal jsi, že začala žárlit. Podle sebe soudím tebe.

Petře, prošel jsem si něčím podobným, je to celkem čerstvé, sám nevím jestli už je to za námi, nebo ne. Plácám se v tom přes půl roku, prošel jsem si vším, smutkem, vztekem, zklamáním, a tak do kola. Musím Ti napsat, co alespoň trochu pomohlo mě. Rovnou Ti řeknu, že nevěra to není.
Ještě ke mě 15 let vztah a dvě děti.
Po chvílích zoufalství, jsem se začal víc soustředit na sebe, začal jsem cvičit, změnil, šatník, začal jsem o sebe daleko víc dbát. Vyhledával, jsem kamarády, chodím s nimi na pivko pokecat zasmát. Už si neberu servítky, jestli budu okolo nikoho skákat, ne zas, že bych to přeháněl, ale jsem na prvním místě JÁ. Celkem jsem, změnil svoji osobnost, dost lidí mi říká, že mi to teď sluší, a najednou okolo sebe vidím, i že se na mě usměje hezká žena. Prostě jsem si začal vážit sám sebe. To mi dost otevřelo oči a mám, daleko větší rozhled, jak řešit situaci v rodině, když nejsem zaslepen zoufalstvím, nebo vztekem, nedej bože chlastem, to už mám taky za sebou. Když večer sedíš svíráš lahev čumíš na svatební fotky a řveš jak malej kluk, a nechápeš, proč se Ti to děje. Tohle je úplně to nejhorší. Tudy cesta nevede.
Musím říct, že nevím, jak mě to dopadne, ale s tímhle přístupem jsem daleko víc připraven, na to co přinese život a žena… Taky jsem jí řek, „ víš co, ještě jednou se nikde s nikým slezeš, nebo mě nijak podrazíš, víš co nebudu ti dělat scény, ani ti to nebudu vyčítat, nebudu se s tebou hádat, prostě nic z toho, ale v okamžiku, jak se to dozvím udělám to samé já tobě, teď jsou síly srovnané a je jen na tobě jak s tím naložíš“ Hele sám nevím, jestli jsem to myslel vážně, vím že nevěrou a oplátkami se nic nespraví, ale v tu chvíli mi to přišlo jako dobrá věta.
Petře v současné době nám to klape, žena se ke mně přestala chvat jak onuci, dokonce se dost snaží, taky to ve mě vře, ale když vyhrajeme sami nad sebou, a ona se bude chovat tak jak má myslím, že to jde zachránit. ALE pozor na cukr a bič, s tím bytostně souhlasím, naopak nesouhlasím s tím, že po 14 letech se lidi nemůžou milovat, to je kravina, znám pár případů je jich málo, stejně jako hodných lidí ale JSOU. Držím palce Jan

Proč by ses měl hned...Nezacala zarlit,zarlila vzdy,uz od skoly jsem byl mezi spoustou holek a ted v praci take.Tem je ale vetsinou 50 a vice.Ale kdyz jsem potkal po letech v obchode znamou ze skoly,tak mi rekla,ze se musela otocit,aby nevidela,jak jsme se u pozdraveni na sebe usmali.Kam bych se stehoval?V byte ktery obyvame je psany na ni,na me je napsany byt ktery pronajimame.Nejsme totiz manzele.Nikdy jsme to nepovazovali za dulezite.Kamaradku zadnou nemam,asi bohuzel ted pro me.

Petře, prošel jsem si...Jane, to je moc hezký, co píšeš. Takže taky nevěra? Co byl ten spouštěč, kdy jsi takhle obrátil své myšlení. Kde jsi vzal tu odvahu? To bych potřeboval, moc.

Jane, to je moc hezký, co...Stando, spouštěč je ona, jaká odvaha? Na to je potřeba důvod a ten důvod před tebou stojí, pokaždé když se podíváš do zrcadla. Začni sám u sebe a ne s ní. To ona pochopí, až jí začneš být vzácný, až uvidí, že o tebe může přijít.
Popravdě z dlouhodobého hlediska nevím, ale teď to funguje. Taky to funguje, v případě, že se to nepovede i to je možné, ale v kondici, nesešlapaný životem a sebelítostí se to mnohem lépe zvládá. Stando, musíš bojovat, ale sám se sebou, ne s ní. Jde o tebe ne o vás, a když se dáš dohromady Ty tak nakonec neskončíš třeba sám.
No uvidíme, tak se drž.

Mas pravdu.Ale neni lepsi odejit?Kdyz budes sam,tak to ma smysl,postavit se pred novy vztah nezlomeny.Nebo ji chvili nechat,at si uvedomi,koho skveleho ma vedle sebe a pak odejit?At vidi,co ztratila?

Stando, spouštěč je ona,...Jane, ale jak jsi k tomu došel, se najednou takhle změnit, ve všem, jak jsi psal v oblékání, v chování vůči ženě. Jak Tě napadlo, že tohle zapůsobí? Díky za rady.

Jana, a ještě se chci zeptat, Ty jsi jí to oplatil nebo chtěl? Fandím Ti, snad ti to vyjde a nedopadneš, jako já, kdo se na to musí dívat.

Doplním svůj příspěvek. Pokud vám byla nevěrná manželka, tak se to má asi takto. Rozhodně to není jednorázová záležitost (na to se snad nedá ani přijít, a ty jednorázovky nejsou ani běžné). Ona milence zná delší dobu, „randí“ třeba několikrát týdně (nebo měsíčně). Vědí to všechny její kamarádky. Pokud je to v práci, tak to ví zpravidla všichni v práci. Někoho jenom tak “přefiknout“ není zase tak jednoduché. Co se týká milence, tak neznám případ, že by někdo nějaké cizí manželce nabídnul ubytování, nebo že se o ni postará. Zhruba takto to probíhá. Ženské „city“ probírat nebudu, to je kapitola sama pro sebe. Takže pokud je tam nevěra, tak k vám manželka určitě nic necítí. Není o tom taky jedno přikázáníčko v desateru? Prostě mezilidské vztahy takhle dohoří, vyhoří. Vždy radím ukončit to a najít si někoho jiného. Pokud jsou tam děti, tak tam asi žádná jednoduchá rada není. Jak napsala Gábina: vina je vždy na obou stranách – tedy na straně manželky a jejího milence. Ona vám neřekne pravdu, tedy: mám milence hodlám si ho nechat a ty mě manžílku budeš dál živit.

Je pravda, že ženská nevěru, pokud nechce opustit "živitele", nikdy nepřizná. živitele a otce dětí je třeba si dál udržet. Ženský to umějí, umějí předstírat lásku, pohodu, jen, aby byl živitel v pohodě. Ale Petře a Jane, nechci strašit, Jsou i hodný ženský. Jen ty nevěrný nikdy neodhadnete. Budete žít v nějaké iluzi, než se vyskytne lepší živitel a nabíječ. To je život.

Take mam za sebou to "chlastaci"obdobi s probrecenymi vecery plnymi hnevu.Ted premyslim,zda zjistovat kde bydli,bud abych to rekl te jeho,nebo mu rozbil hubu.Nevim,jestli by mi to nepomohlo.Vcera jsem byl najemnikovi rict,ze budu asi muset jit do bytu ja,aby si hledal neco jineho.Byl jsem z toho nejakej spatnej a ona se vecer ptala,co ti je,jsi jako vymeneny.Mel jsem sto chuti ji rict,nic se nestalo,jen uz vedle sebe nemam cloveka,kteremu bych veril,ktery je mi oporou.Rekl jsem,ze jsem unaveny z prace a sel spat.Volny byt bude do tri mesicu,takze tohle bude asi konec meho pribehu.Pokud se v nejblizsi dobe necim nenastartuji,je konec.Uz na to nemam silu,jen je mi lito vlastnich deti.Ale bude to pro ne mozna lepsi,nez aby me videli doma utrapeneho.

Petře, Ty to víš na 100%, že ti zahnula (zahybá?)Myslíš, že ještě není jiná možnost? Ach jo, to tak smutný.

Pročetl jsem si poslední příspěvky. Petře, mám za sebou podobné období a moje zkušenosti jsou průnikem rady snad všech diskutujících.
Je mi 46let a žena mi byla nevěrná někdy před deseti lety, kdy bylo synovi 4 roky. Po jeho porodu neměla vůbec potřebu sexu, narozdíl ode mě. O to více si ode mne užívala mazlení, masáží zad, šíje, hlavy, atd., které podle jejích slov jsou lepší než sex. Bylo pro mě velmi těžké jí dělat takové v podstatě intimní potěšení - předehru bez "konce". Po asi jednom roku už jsem byl zoufalý a snažil se nedostatek sexu řešit s manželkou. Marně, efekt žádný. Postupně jsem se stal celkem prudérní, podrážděný a odmítal jsem jí už dále takto obsluhovat. Nevím proč, jestli z trucu, nebo, závisti, pomsty, prostě "se" to tak nějak samo u mě udělalo. Vztahy jsem vždy zakládal na toleranci a důvěře. Tenkrát jsem nad tím nepřemýšlel, dnes to přisuzuji právě nedostatku sexu a intimity vůči mě, což jem vyhodnotil jako sobecké a netolerantní od mé ženy. Snažil jsem se ji chápat a důvěřovat.
Nedával jsem ji ovšem onu něhu, mazlení, masáže, tak si pro ně "chodila" k sousedovi. Asi po půl roce jsem se to dozvěděl, vedlo k tomu jejich chování a narážky, až se jednou přede mnou prořekla. Udeřil jsem a přiznala to i s příslibem, že je mezi nimi konec, atd.
Pro mě nastal konec světa. Rozvod nepřipadal v ůvahu pro nikoho. Společný byt zatížený hypotékou, rodinný rozpočet "nalej-vylej", děti, atd. Zhroutil se mi celý svět a hlavně pohled na manželku. Bral jsem to (a beru pořád) jako obrovskou ránu pod pás. Obrovské zklamání, já ji tak bezmezně důvěřoval. Dostat se z toho nebylo lehké. Nemohl jsem nic dělat, spát, pracovat, všude se do hlavy vkrádal ten pocit zrady a ztráty důvěry. Dohodli jsem se, že se přes to nějak přeneseme. celý rok to bylo pro mě utrpení. Pomohlo změna svých návyků, zaměstnat se čímkoliv. Nehádat se. Při jakémkoliv náznaků hádky či hrozícího mého emocionálního projevu jsem se šel projít ven, třeba i na 2h klidně i o půlnoci.

Petře, Ty to víš na 100%,...Ano,vim to na 100%.I sama to potvrdila.Jen vim,ze byla.Jestli jeste je,to nevim.Nema to s nim tak nejak ukoncene.

Dokončení ...
Dnes žijeme pořád v jedné domácnosti, tak nějak vedle sebe. Staré rány nikdo už nevzpomíná. Ale není to a NIKDY už nebude jako před nevěrou. Nevěrný jsem nikdy nebyl a ač mám několik příležitostí, vůbec takto neuvažuji. Klesl bych na stejnou úroveň zrádce jako všichni nevěrníci. Mám nějaké morální zásady a navíc po prožitých letech a strastech s manželkou si ji vážím.
Závěrem musím ještě doplnit, že tato zkušenost ze mě udělala vyrovnanějšího člověka, nedůvěřivce, flegmatika a člověka, který už v každé v ženě vidí sobeckou mrchu. Beru to tak, ačkoliv rozhodně nejsou všechny stejné.

ty ani nevíš,jestli to má s ním ukončené.Tak na to běž narovinu,zeptej se jí,jestli chce být s tebou,nebo s milencem,že se klidně odstěhuješ.Pak uvidíš,jak bude reagovat.Musíš na férovku a ne se hned trápit a nic nedělat.Hlavně bych nedala znát,že se tím trápím.A další otázka,co v sexuální oblasti,chce s tebou vůbec spát? Pokud ne,pak je to víceméně jasné.

Pročetl jsem si poslední...A jak to dopadlo?Dalsi nevera uz ne?Odplata,jak nekteri radi?Je to porad zive i po tolika letech?
Zacinam resit bydleni,koupil jsem jine auto,abych ji to nase mohl nechat kvuli detem(ptala se proc mame doma toho stareho krapa(panove mozna znaji mercedes w 124),tak jsem ji rekl,ze to byl kdysi muj sen a ja si ho ted splnil.Jelikos uz prestavam zvlaadat svou praci(narocna i na psychiku)Zacinam se poohlizet po necem jinem.Abych vypadl pryc.Treba na kamion.Ale kamarad mi rekl,ze je to cesta do pekel.Kdyz neni pohoda doma,neumim si predstavit,jake to je byt zavreny osamote cely tyden v kabine.To pry teprve vse srotuje v hlave.Opravdu nevim co delat.Jeste je cas vse zastavit,ale nejak na to neni sila a ted momentalne ani motivace.

ty ani nevíš,jestli to má...Nema,pry smazala cislo a rekne mu to,az jestli se jeste stavi.Je odnekud od pryc a nejezdi moc timto smerem.Ja jsem si sehnal na nej cislo a premyslim,zda rict,tady ho mas a hned mu zavolej a ukonci to.Ale nevim,zda bych se tim jen neztrapnil.V praci uz nedelam jako driv od rana do vecera,takze nebyvam unaveny.Spat se mnou chce,dokonce rika,ze ted se role obratily.Co se tyce sexu,vzdy byla spokojena(to neni samochvala,to tvrdila ona),udelala to proto,ze ji to chybelo.Nic pry k nemu neciti,slo pry jen o to uspokojeni.Pry ji to mrzi,kdyz vidi koho ma doma a pry to nestalo za to.Ale verit mohu a nemusim.Pry to chtela ukoncit jeste pred tim,nez se to provalilo,jen ho nevidela.Stale mi hloda hlavou,proc ceka na osobni setkani.

já bych jí na tvém místě věřila-nic jiného nezbývá a jedno je jisté,pokud by dál spávala s milencem,pak by s tebou se sexu vyhýbala,to je víc,než jistota.Také je znát,že o tebe přijít nechce,netrap se tím,s tím už ted nic nenaděláš,to se v životě prostě stává.Jen nedávej najevo,že tě to stále tolik štve,nedávej najevo,jak moc jí miluješ,bud víc odměřený.Já myslím,že to bude dobré.Vem si,co bys dělal,kdyby s tebou spát nechtěla a co víc,kdyby ti řekla,že chce,aby ses odstěhoval.To by byla konečná,s tím už bys moc nic dělat nemoh,tak hlavu vzhůru.Je spousta žen,co se do milence zamilují,tady se to nestalo,tak to bud rád a netrap se,mohlo to dopadnout daleko hůř.

Jak to dopadlo? Psal jsem v dalším příspěvku.
Kdyby byl možný rozvod, rozvedl bych se. Žijeme spolu jako manželství z rozumu. O plnohodnotném partnerském vztahu nemůže být už řeč (důvěra, tolerance, láska, atd.). Na venek i před rodiči vystupujeme jako normální rodina, i když si už někteří všimli jistého chladu z mé strany.
Myslím, že od té doby žena nevěrná nebyla. Nesleduji to ani ji nehlídám. Taky to pro ni nebylo jednoduché (psycholog, antidepresiva). Ale já mám pocit, že ne proto, že sobecky někoho zklamala, ale že by se to mohlo třeba zkomplikovat mým odchodem, odplatou nevěry, apd.
Tak nějak žijeme na hromádce. Nevyhovuje to ani jednomu. Za nedlouho, když už jsou děti odrostlejší a skoro splacené závazky, bych se i rozvedl. Ale bohužel jsem zjistil, že nejsem schopen navázat další vztah a nedejbože se zamilovat, nejde to. Mám prostě blok, že ženy jsou vypočítavé, sobecké mrchy a konec.
Sám sice žít dokážu, nejsem žádný ňouma, ale osamělého života i např. bez dětí nejsem schopen.