O lásce

Je to odvaha, je to nebezpečné riziko, dovolit někomu, aby se dotýkal samotného centra. Člověk nemůže vědět, co s ním druhý udělá, když najednou všechna svá tajemství vydal všanc, když je člověk úplně kompromitován, nikdy neví, co by druhý mohl učinit.

Člověk může někoho vpustit do svého centra jen nemá-li strach. Proto vám říkám, jsou dva způsoby života: jeden je orientován strachem, druhý je orientován láskou. Strachem orientovaná životní úroveň nemůže nikdy vést k hlubokým vztahům. Máte stále strach a nemůžete druhému dovolit, aby pronikl do vašeho středu. Dovolujete mu proniknout jen do jistého bodu - a pak přijde zeď, kde všechno končí. Láskou orientovaný člověk je zbožný člověk. Nemá strach z budoucnosti, nebojí se následků. Žije Zde a Nyní.

To říká Krišna v Bhagavadgítě: "Nestarej se o následky!" Nemysli na to, co by se mohlo stát, buď jednoduše Zde a jednej totálně. Nekalkuluj. Strachem orientovaná mysl se stále chrání, dělá plány, zajišťuje se a promarňuje tím celý život. Když v tomto okamžiku, v této přítomnosti dovedete plně žít, jen pak můžete milovat. Láska je vzácná květina. Objeví se jen ojediněle tu a tam. Miliony lidí žijí v mylné představě, že milují, ale je to jen jejich víra.

Láska je vzácná, neboť může vzniknout jen tehdy, není-li zde strach. To znamená, že láska může vzniknout jen u hluboce duchovních, zbožných lidí. Sex může mít každý. Lásku však ne.

Nemáš-li strach, není co skrývat. Pak můžete být otevření, pak mohou padnout všechny hranice, pak můžete druhého pozvat a setkat se s ním v nejhlubším nitru. A nezapomeňte, jestliže někomu dovolíte, aby do vás hluboce pronikl, dovolí také druhý vám, abyste pronikli do něho. Když necháš někoho hluboce do sebe vstoupit, tvoříš důvěru. Nemáš-li sám strach, nebude ani druhý bázlivý.

Když víte, že milujete, pak se již nepotřebujete modlit nebo meditovat, pak nepotřebujete chrám ani kostel; plně rozumíte Bohu, umíte-li milovat. Neboť prostřednictvím lásky je vše ve vás - meditace, modlitba i Bůh. To mínil Ježíš, když řekl: "Bůh je láska".

Láska je však těžká. Nejprve musí zmizet strach. A to je zvláštní. Máte tolik strachu a přitom nemáte co ztratit. Toto tělo vám bude při smrti vzato. Před smrtí jej vezměte a darujte lásce. Nic nemůžete podržet. Proto jde o boj mezi smrtí a láskou. Umíte-li se dát, není smrti. Dříve, než vám může být cokoliv vzato, již jste to odložili. Když se setkají dvě centra, vzniká něco nového. Toto nové je láska. A láska je jako voda - uhasí žízeň každého života. Najednou je člověk spokojen. A to je zřetelným znakem lásky. Není již čeho dosahovati. Člověk je u cíle. Není již cíle. Osud je naplněn.
Hluboká spokojenost je zřetelným znakem lásky. Když někdo miluje, nemůže svou lásku vidět, může však pozorovat hlubokou spokojenost.

Napadlo vás, že stále Boha popíráte, když jste nespokojeni? Jste-li nespokojeni, může celé vaše bytí volat, že Boha není. Ateismus nevzniká z logického myšlení, ale z nespokojenosti.

Když jsi spokojen, říká náhle celé tvé bytí, že Bůh je. Najednou cítíte: celý svět je božský. Když milujete, cítíte poprvé, že stvoření je božské a vše je požehnáním. Ale mnoho se musí učinit, než se to může přihodit, mnoho musí být zničeno, dříve než se to může stát. Musíte zničit všechno, co ve vás tvoří překážky.
Tantry říkají: můžeš-li nalézt milovaného, přítele, muže nebo ženu, který je připraven jít s tebou do vnitřního centra, který je připraven dosáhnout s tebou nejvyššího vrcholu vztahu, pak se tento vztah stává meditací. Pak se druhy stává dveřmi.
Potřebujeme tak mnoho náboženských rituálů, protože nedovedeme milovat.

Zamilujte se a nečiňte z toho souboj. Dělejte druhému největší ústupky, pozvěte ho. Dovolte mu bez jakýchkoliv podmínek, aby do vás pronikl. A náhle druhý zmizí a Bůh je zde.
Když se nemohou vaši milovaní stát božskými, nemůže být na světě vůbec nic božského. Pak jsou všechny vaše zbožné řeči beze smyslu. Může se to přihodit s dítětem, se zvířetem, s tvým psem. Základním klíčem je: musíš dovolit druhému, aby pronikl až do tvého nejhlubšího nitra k základu bytí.

Ve vztahu lásky dáváte stále druhému vinu, když se něco nedaří. Když něco nejde tak, jak by mělo, je druhý zodpovědný. To ruší každou možnost budoucího růstu. Nezapomeňte, že vy sami jste stále zodpovědni a měňte sami sebe. Použijte lásky k vlastní přeměně. Pamatujte, že ve světě vztahů a lásky má druhý vždycky pravdu. Je-li zde láska, cítí oba stále, že já jsem něco špatně udělal.

Bude to těžké, protože již nemůžete mít navrch, nemůžete dominovat, nemůžete být mocní, nemůžete druhého vlastnit. Vaše ego bude narušeno - a proto to bude těžké. Zničení ega je však cílem. Ať se blížíte k vnitřnímu světu z kteréhokoliv bodu - láskou, meditací, jógou, modlitbou, cíl zůstává stejný: zničení ega, odstranění vědomí já.

Prostřednictvím lásky toho můžete snadno dosáhnout. Láska je přirozený vztah, všechno ostatní je víceméně nucené. Nechcete-li pracovat prostřednictvím lásky, bude pro vás těžké pracovat prostřednictvím něčeho jiného.
Láska znamená nalézt cestu prostřednictvím vztahů. Meditace znamená nalézt cestu prostřednictvím samoty. Obě jsou cesty: láska i meditace.
Jeden z největších problémů je, že člověk musí nejprve ego mít, dříve než jej může ztratit. Jen zralé ovoce padá na zem. Zralost je vše. Nezralé ego nelze odvrhnout, člověk je nemůže zničit.

Zdroj: Radžníš - Bílý mrak