Manželství je duchovní jednota

Když zažíváme opravdové vztahy s jinými lidmi, rozšíříme tím obvyklé hranice svého já. Dáme najevo, že obsah našeho já nemusí být osamocená a izolovaná skořápka. Mytolog Joseph Campbell jednou řekl, že správně chápané manželství je uznání duchovní jednoty. Sňatkem s tou pravou osobou nebo přijetím závazku vytváříte potenciál pro větší celek. V případě konfliktu se každý z partnerů musí naučit obětovat své já, aby vztah zůstal zachován. Nejde o moje potřeby versus tvoje potřeby, ale o to, co je dobré pro manželství.

Stojí-li například vaše přání proti přání partnera, zeptejte se: "Co vyhovuje vyššímu dobru? Co nám prospěje jako dvojici nebo jako rodině?" Pochopitelně se tu požaduje, abyste se vzdali přání svého "já", které chce ovládat situaci a prosazovat svou. Když tuto skutečnost správně pochopíme, může být manželství duchovním cvičením. Ze dvou vznikne vyšší celek.

Na to, jak rozpoznat v kterékoli všední situaci božskou sílu, neexistuje jednoduchý recept. Základní vodítko však máme - zeptejte se sami sebe, co je v té situaci potřebné pro celek. Místo abyste se ptali: "Co z toho mám já?", uvažujte: "Co vytváří celek?" Každý člověk se k celku dostává jinak a okolnosti se také neustále mění. Proto se člověk musí každým dnem, každou hodinou i každým okamžikem přeorientovávat.


Zdroj: Robert A. Johnson, Jerry M. Ruhl: Kniha o spokojenosti, nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama