Nevěra a její následky

6
Jsem v manželství asi 7 let, poslední 2 roky to je katastrofa, po porodu jsem nebyla schopna s manželem spát, bylo to na rozvod.
Ale o jiných jsem potají snila o sexu s nimi také.
Najednou jsem potkala někoho sice ženatého, a jsme spolu nevěrní on své manželce a já ted poprvé.
A musím přiznat, že mi to naopak pomáhá, dokonce jsem klidnější a spokojená, a dokonce jsem začala spát i se svým manželem.
Vždy jsem nevěru odsuzovala, ale ted trochu měním názor.
Nemám strach, že bych se zamilovala, to určitě ne.
Můj milenec tvrdí, že mu to naopak také pomáhá doma je pak takový spokojenější.
Nevím asi bych to před pár lety taky nepochopila, ale je to tak.
Jestli se to provalí, to záleží na těch dvou, jak jsou dost opatrní.
Před pár lety bych se za mou odpověd odsoudila.

Nevěra má za následek i smrt a nemyslím jenom tu nejčastější, která je následek nevěry, potrat nechtěnýho dítěte. Podívejte se do diskuze na téma proč se zastřelil pan Svoboda a uvidíte, co udělá pár nevěr za CHAOS!

Zdravím všechny,
Sandro - milenec samozřejmě ženatý je, jeho žena se nic nedozvěděla...Když to prasklo, řešili jsme to přes mail, ani jsme se neviděli - nejdříve sliboval podporu, ale po pár e-mailech od mého přítele to se mnou ukončil (ale samozřejmě mě ujišťoval jak je z toho zničený - chudák...). Ale dobře že tak, kdyby to neudělal on, musela bych to nakonec (kvůli příteli)udělat já. A to by byl pro mě v tu dobu nadlidský výkon - ukončete to s někým, ke komu momentálně cítíte něco moc silného a vlastně o něj přijít nechcete...Bolí mě to, že jsem se pak o onom pánovi dozvěděla, že je to pěkný ku......, který má neustále kolem sebe milenky...Ta informace byla z dosti spolehlivého zdroje - takže zřejmě není důvod tomu nevěřit...

Milá Gabrielo,psala jsem přece, že ten nešťastný mail mi vůbec neměl na tuto adresu přijít. Ten můj ženatý pán mi psával na jinou adresu - tajnou samozřejmě, o které přítel nevěděl...Z té mojí oficiální mailové adresy, jsem mu sem tam poslala jen nějaký ten vtípek. Jenže on na to bohužel zareagoval a poslal mi tam mail (tvrdil, že si neuvědomil, že to je jiná adresa, že by to třeba mohlo být nebezpečné) - mně to přišlo jako jasná věc, kterou nemusím vysvětlovat, bohužel to tak nebylo...
Ke své oficiální shrance jsem v našem počítači trvale přihlášená - nikdy dřív jsem neměla důvod něco tajit. Ale zároveň můj přítel neměl nikdy dřív (aspoň si to myslím) tendenci projíždět mi poštu...teď měl nějaké podezření, protože přece jen v mém chování byla patrná jakási změna, takže do té pošty vlezl...No a tu záhadu s tím košem už jsem popsala - zkrátka smůla!!!!

Ahoj T,
zajímavá zkušenost. Taky cítím k tomu druhému asi víc než je vhodné, ale vím, že si to nesmím připouštět a musím se snažit být připravená to kdykoliv skončit. Jinak by mě to asi hluboce zasáhlo a to bych vážně nerada. A k tomu tvému ex-milenci asi jen tolik - ublížil ti a pak se obrátil zády, je to pěkný srab a pryč od něj.

Tak že děvčata.Já jsem pro změnu řekla milenci aby mému muži poslal esemesku.Měli jsme to celkem dobře promyšlené,ale stala se malinká chybička s kterou jsme nepočítali.Děti když nevlastní stáli při tátovi.A tak mi nezbylo nic jiného než se odstěhovat do pronájmu.Po měsíci jsem zjistila že mi milenec zahýbá a chce abych se vrátila k manželovi a dětem proto že si tam nastěhuje svojí bývalou.Dále mi řek že jsem měla zůstat doma a měli jsme se nadále stýkat potají.To chtěl i potom co mě rodina vzala spět.Po celou dobu jsem to dost úspěšně před mužem tajila.Teď si můj muž už všímá všeho a kdybych mu zahnula tak vím že by to poznal.
A poučení?Milenci šlo jen o to si semnou užít i když v posteli byl můj chlap lepší.Chtěl se jen dostat z ubytovny do domečku.A nato manžel s dětmi naštěstí přišli hned a nedali se vystrnadit z domu. A Milenec? Dozvěděla jsem se že si našel další ženu a přestěhoval se do Liblic .Tak že holky.Krize v klidném vztahu nastává po 15roce manželství.Tak bacha ať nenaletíte jako já.Láska bývá někdy slepá.

Pěkně si to všichni rozdávejte,šukejte až se z vás bude kouřit a pak si tady vylejte ty svoje zhrzená srdíčka.Máte se držet toho koho jste si vybrali,ale to je pro vás asi moc co chtít věrnost až do konce žití.

Sandro, zajímavá zkušenost to tedy byla, teď mám díky ní dost těžkou krizi a nevím co bude dál...Nevím, jak je to přesně u tebe, ale pokud cítíš k tomu druhému víc než je vhodné, věř, že to začíná být pro tebe nebezpečné. Každopádně budu držet palce. Mě to zasáhlo moc hluboko a moc moc to bolelo a bolí ještě teď...
JáM - to je tedy příběh, hotové drama...Proti tomu je moje story čajíček pro batolata...Láska je opravdu slepá. Doufám, že teď už je u vás všechno v pohodě

kkk - nezamotala jsem se do toho (a zřejmě žádná z nás), abych si zašukala až se ze mě bude kouřit...Ale tobě to asi nemá cenu vysvětlovat

Je zbytečné vysvětlovat... Kdo neprožil tak nepochopí.
Vím a snažím se nepřipouštět víc citů než je vhodné. Zatím se mi to daří. Doufám jen, že všechno dobře dopadne.

Není pro nikoho lehké se smířit s nevěrou. Ty co podvedli, k tomu měly důvod. Neudělali by to jen tak pro nic za nic. Neexistuje, pokud někoho miluješ, že ho podvedeš jen tak. Vždy za tím musí něco být. Doufám, že si všechny uvědomujete ten pravý důvod toho, co jste udělali a taky proč. A že nejde osex je sporné. I o ten sex jde.VŽDY

Kde jsou ty časy, kdy bývala "módní" věrnost a nevěra mohla taky třeba končit rozsudkem smrti...Dnes kdo si neodskočí není člověk, že:) Ale pohlavní choroby módě nepodléhají, bohužel. Ale to vy králičci netušíte, takže co s vám strácím čas:)

T. jsi moralistka v potratech,a tady jsi pěkná mrcha.

Ahojky,všichni.
Po 20letech manželství jsem zjistila,že mě manžel podvádí již několik let.Byl to šok,šok,šok!!!Asi po půl roce mi došlo,že mi byl nevěrný ještě před touto nevěrou.Další šok,šok,šok!!!Došla mi spousta věcí,které jsem dřív nevnímala,protože jsem mu věřila a plně se věnovala dětem.Tolik let mi lhal,dělal ze mě blbce a já mu tolik věřila.Když se na to dívám zpětně,nemůžu stále uvěřit jak mi lhal,vyhovovalo mu to a kdybych na to náhodou nepřišla.Lhal by mi do konce života.Je to pro mě hrozna představa,že mi to udělal.Rok už to řešíme a nevím,co dál.Kdo to zažil,dovede si představit,co to s člověkem udělá.Zničil vše,čemu jsem věřila.Převrátil mi život úplně naruby.Stále to neskončil,stále jes ní v kontaku.Jen doufám,že už ne fyzickým.Vše nakonec hodil na mě,že za všechno můžu já,že je to moje vina.Píšu to jen ve zkratce,je to mnohem složitější a musela bych napsat hodně stránek,aby jste byli v obraze a pochopili celou tu situaci.Nejhorší na tom je,že mě nedal žádnou šanci něco změnit v našem vztahu,když si byl vědom,že to tak nejde a já to neviděla.Rozhodl se sám za sebe a vykašlal se na mě.Já mu dávám šanci už skoro rok,ale lže mi furt a nejsem ještě připravená na nějaké moje rozhodnutí.Vůbec ho nezajímá,jak mi je.Jenom,aby on měl klid.Prožila jsem si v životě moc zlých chvil.Myslela jsem si,že vše špatné je už za mnou.Tohle jsem nikdy nečekala.To mě dorazilo.Hledám spřízněnou duši pro mé trápení.Vím jen,že v jeho lži nechci prožít zbytek života.Trochu se mi ulevilo,tak ahoj.

Nelo tak to je mi líto.Jsem s tebou a držím palečky v síle mu konečně přiskřípnout tipec holomkovi.

Nelo, jsem chlap a zažil jsem něco podobného. První nevěru po ujištění, že se to nebude opakovat, jsem odpustil. Po čase jsem přišel na druhou. Po velkém přemáhání jsem odpustil též (byl jsem již velký vůl) kvůli dětem. V obou případech jsme to prohovořili. Po čase jsem zjistil, že mi stejně lhala. Třetí nevěra už byla bez pohovoru, místo toho jsem podal žádost o rozvod. A najednou to bylo opačně. Ona chtěla mluvit, chtěla dělat změny a pod. Já jsem vytrval a jsem šťastně již několik let rozvedený a je mi dobře. Rozvod byl po 25 letech manželství. Škoda, že ne dříve. Bral jsem ohled na dětí, ale nelituji toho. Přeji pevné nervy - to je nejdůležitější. Dělej před ním, pokud toho budeš schopna, že ti jeho nevěry neranily, že na něj kašleš.

Dobrý den Nelo, Váš příspěvěk mi jde neskutečně
z duše. Prožívám zrovna něco podobného jako vy a vy jste vyjádřila přesně i mé pocity. S mým manželem jsem 16 let a za tu dobu mi byl nevěrný již zřejmě několikrát, já vždy odpustila s vírou, že se vše urovná a taky kvůli dceři. Před pár dny přišel další šok a další nevěra. Je to ponížení, bolest, smutek, zklamání i vztek.. Mrzí to o to více, že já vstupovala do manželství s naivní představou, že to bude láska na celý život. Pokud budete chtít, můžeme být v kontaktu a o všem si popovídat. Je mi 37 let a jsem z Prahy.

Ahojky,Kmete a MI,
vše je pro mě stále bolestné.Jsem sice už vyrovnanější,ale nikdy to už nebude jak před tím.Udelala jsem několik výstupů,po kterých mě ujištoval,že vše skončil,ale vím,že to není pravda.Stále mi lže.Zatím to hraji,jak ted tomu říkám,podle jeho pravidel.Jen tak získávám sílu.Přesto ho stále miluju a on mě,jak říká.Milujeme se tolik a nádherně,že tak jsme se nemilovali ani zamlada.Vše je ted nádherný,jen s tím,že mu nevěřím,že to ukončil,jak mi tvrdí.POslední výstup jsem mu udala před měsícem a ted se držím,abych neudála chybu.Čekám,až ji udělá on.A ted dukladně zametá stopy,abych na něco nepřišla.On je dobrý manipulátor a vše vždy obrátil proti mě.Dostal mě do situace,že se chovám,jako bych byla ta špatná já,ne on.Dokonce mi už řekl kdo to je a odkud.Je si se mnou tak jistej,že nic neudělám.Vim,že se bojí,aby se to neprovalilo,protože by nás ztratil,ztratil by tohle zázemí,to jak ostatní za tohle odsuzoval,hrál si na charaktera a přitom je ještě horší.Tolik let lhal nám všem.Rekl mi spoustu hnusnejch věcí a pořád se mi vrací.První 4 měsíce jsem přežila ani nevím jak. Dnes se divím,že jsem to ustála vůbec,ty nervy.Změnilo mě to strašně.Neměla jsem v hlavě nic jinýho než jeho.V práci mě nepoznávali.Lezla jsem mu do mobilu,delala mu scény.po kterých mědostal tam,kam chtěl.Po Novém roce slíbil,že začnem spolu sami dva.Chtěla jsem tomu věřit,ale lhal.Lže furt Lhal mi tolik let,že mu to nedělá problémy ani ted.Volají si a píšou furt.Začla jsem hrát podle jeho pravidel,jak říkám tomu ted a čekam,až udela chybu.Aby to nehodil zas na mě,že za to můžu já.Ale dobře ted zametá stopy.A tímle získávám sílu v sobě.Navenek je vše v pohodě,ale já vím,že není a nikdy už nebude.Stále nejsem dost silná na nějaké rozhodnutí.Bojím se,že by opravdu odešel,jak vyhrožuje a přitom vím,že si nezaslouží nic jinýho,než abych ho vyrazila.Je si se mnou tak jistej,že to neudělám,že je to moje vina,že za vše můžu já,že by to byla moje ostuda.Dnes vím,že by to nebyla moje ostuda.Ale jeho.Je hrozny,když tohle udělá někdo o kom si myslíte,jaký je charakter.Jsem ted stale ve střehu,jak jsem nikdy nebyla a vycítím každou změnu v jeho chovaní.On chce mít klid na práci a když se neusmívám,je ve střehu zase on.Hned se ptá,jestli zase něco je. On se ptá mě a přitom to ví nejlíp sám.Za celou dobu se ještě nezachoval tak,jak by měl,kdyby to skončil.Čekám,až se něco ve mě zlomí a řeknu dost,už to takhle dál nechci.Víte,tak se nedá dlouho žít a přetvařovat se a delat,že je vše v pohodě,když není.

Nelo, máte děti? V čem je ten zámek, který nemůžete odemknout? Píšete, jak Vám moc ubližuje a Vy víte, že je správné, když ho necháte jít. Netrapte se a zkuste v sobě najít tu sílu, která vás od něj odpoutá a Vy můžete být šťastná. Nečekejte, že se změní a bude všechno jinak, asi už je vážně pozdě!

Ta síla se nedá najít,ta musí přijít sama.Sama se postupně dopátrávám věci,které mě zranují.Vyvážel si ji několikrát za rok po penzionech a mě říkal,že jezdí s chlapama.Ještě po mě chtěl,abych mu chystala věci na"cestu".Pokrytec.Nechával mě samotnou doma s dětmi třeba i 4 dny.Dovezl nám vždycky spoustu kokin.Já mu tak věřila.Dnes vím i to,že jezdil k ní domů.Skoro každý den.On tam žil a k nám chodil jak na ubytovnu.To vše zjištuji až ted.Co vím já,trvalo to přes tři a půl roku.Ale myslím si,že to bylo ještě dýl.Proto to není schopný skončit.Zil si druhý život bez nás.Ráda bych vypadla někam pryč,třeba na měsíc!Ale to bych udělala místo jí.On by si to vyřešil po svém.Ještě mu dávám šanci.Zatím.Ale čím víc zjištuji další věci,je to stále těžší.Když jsem mu řekla,at si jde,at táhne za ní,tak nechtěl.Prý nemá kam jít,že má jenom nás!Najednou.Ona je taky vdaná a prý jim to v manželství neklape.Ted už nikam nejezdí pryč.Ale nemůžu vědět,kam jezdí,když jsem v práci.Je to strašně těžké rozhodování,to mi věřte.

Nelo,
seber zbytek své sebeúcty a rozhodni se k ukončení vztahu. Nebo se z toho zblázníš. Vždyť si z Tebe dělá legraci. Jak jsou staré děti? Překvapíš ho tím, když se úplně změníš. Mám to vyzkoušené. A hlavně žádné diskuse, Věci pouze oznamuj, komunikuj co nejméně a nestarej se o něj (jídlo a pod.). Dobře vyhodnoť jeho reakci. A neustupuj ze své taktiky!!

Jak se má změnit?

NELA:
"Dovezl nám vždycky spoustu kokin."

Co to znamena? Co je to "kokina"?

Kokina jsou bonbóny, běžná moravská mluva.

Nelo, souhlasím s Kmetem a už jsem ti to vlastně psala, nezaslouží si aby ses kvůli němu takhle trápila. Seber se, najdi v sobě tu sílu a skonči to. A stále ho neomlouvej, ty si to zřejmě nechce připustit, ale vážně tě to ničí a může to být všechno jinak. Píšeš málo o dětech. Jak jsou staré?? A ty něco vnímají?

Nelo souhlasím s Kmetem a se Sandrou, je to sobecký hajzlík, který tě ničí...Já osobně si nemyslím, že by se někdy změnil k lepšímu...

Jinak zdravím všechny...
Sandro jak to vypadá u tebe?
Já mám krizi a prosím oradu.Jak už jsem psala, u nás se má nevěra provalila, ale zůstali jsme spolu, pak nastalo to šílenství - přítel se hroutil, pronásledoval mě na každém kroku, kontroloval, naléhal, obtěžoval moje kamarádky - já to všechno po tom co se jsem mu provedla chápu, ale bohužel to celé ubilo ve mně veškerý cit k němu...teď už je to u nás celkem v klidu (i když to stejně každý den rozebíráme), přítel byl i u psychologa - já měla jít taky, bohužel mi psycholožka zrušila schůzku...Moje největší potíž je v tom, že mi teď připadá, že už k němu opravdu nic necítím, mám ho samozřejmě pořád ráda, jako člověka, ale už je to úplně jiné...Nevím co s tím a už z toho začínám upadat do deprese, nedokážu se k němu chovat tak jak on by to potřeboval, protože to prostě tak necítím...Pořád doufám, že se ta láska zase časem vrátí...Nemá tu někdo podobnou zkušenost? Vím že si za všechno můžu sama, že já jsem ten kdo chyboval a ublížil...Myslela jsem, že mi snad trochu pomůže psycholožka, ale schůzku mám odloženou až na začátek srpna a to je hrozně daleko...Přítel o mých současných pocitech ví a doufá, že se to spraví...Děkuji za jakoukoliv reakci...

Ahoj T,

u mě dobré. Ve všech směrech.
T - píšeš o příteli, tzn. nejste oddáni?? Děti tedy asi taky nemáte, cítíš, že to není ono. Tak co vás slučuje??? Existenční problémy, nebo strach z toho co bude? Můžu se zeptat kolik ti je??

Ozvu se večer,teď už nemůžu...Zatím děkuji

Nelo,
jednoduše řečeno. Dříve jsi se třeba ptala ne věc a byla z Tebe cítit obava. Stejnou otázku polož s úsměven, ne se strachem. Prostě, on čeká od Tebe, že budeš nějak reagovat. Už se znáte delší dobu. Obdobně i Ty zhruba víš, jak bude reagovat. Pokud se přinutíš že budeš reagovat jinak, než předpokládal, znejistí. Hlavně se nenech vyhecovat k výčitkám, křiku, pláči a pod. pře ním. O samotě se pak odreaguj jak potřebuješ. Snad jsem to trochu objasnil.
Pro T, jestli můžu. Pokud Tvoje nevěra byla první a skončila jsi s tím, nejlepší by bylo se pokusit o tom bez afektu pohovořit a ukončit to (myslím další povídání a vyčítání). Ať se rozhodne, zda chce s Tebou dál žít či nikoliv. Dej mu čas na rozmyšlenou. AŤ si jeho délku určí sám. Toto pouze za předpokladu, že Ty chceš s ním také žít. Cítíš-li vinu, vytvoř mu pěkné (v rámci možnosti) zázemí. Podstatné je též, jestli spolu sex. žíjete nebo ne. Pokud ano, je to na dobré cestě. Zkrátka, teď to budeš mít těžší. Něco jsi zavinila, tak větší snahao navrácení do pěkného budena Tobě. Přeji TI, aby se Ti to povedlo.

mila terezo,
podle me musis vnitrne citit, jestli kdyz ho ted nemas rada, jestli je to definitini, nebo jestli to prejde. zazila jsem obe varianty a podle me to poznat muzes. jestli je to definitivni, tak pomalu sbirej sily k odchodu, jestli citis, ze ted to tak sice je,ale ze se to zmeni, tak vyckej :)

Představ si, že tvůj manžel potká někoho, s kým si bude rozumět, kdo k němu bude něžný. Začne se vymlouvat na různé pracovní povinnosti, oslavy na pracovišti a tobě poznenáhlu dojde, že něco nesedí. S překvapením zjistíš, že má ai ženskou a začne to v tobě hlodat. Ty sis byla tak jistá, že tě miluje, že tě potřebuje a najednou je všechno jinak. Říkám ti, že děláš blbost, to co cítíš je jen chemická reakce, která časem pomine, ale já vím, je nesmírně příjemná.

Ahoj všichni,
Sandro jsem ráda, že je u tebe všechno dobré, moc ti to přeju...Mně je čerstvě 29 let, děti nemáme, ale samozřejmě společný majetek, přátelé, psa...Samotné se mi bude žít hůř, teď myslím finanční stránku - i z toho mám strach...Včera jsme měli vážnou debatu - přítel na čtrnáct dní odjede, budeme mít každý prostor pro sebe - pak se uvidí co dál. Je mi ze všeho moc smutno, ale lhát mu nechci, nemělo by to smysl, stejně by to nefungovalo...
Zuzko, taky děkuju za tvůj příspěvek, možná ty síly k odchodu nakonec budu muset sebrat...

následky nevěry? pohlavní nemoci!

T, tak jsem jen o trošičku starší než Ty. Úplně chápu Tvoje obavy z toho co bude. Nevím jak Ti poradit, ale určitě ty podněty musí vycházet z Tebe. Zkus třeba jen tak sepsat všechno kladné na vašem vztahu a pak jen to negativní. Porovnej to všechno a popřemýšlej.... Zkus to bez emocí, třeba Ti to alespoň trochu pomůže.

Následy nevěry? Třeba taky boj manželky s milenkou a sebevražda nevěrnýho manžela, viz diskuze o umělci jménem Svoboda, který si jednou ráno nabil ostrejma a večer ho našli zastřelenýho.

Jdi už do prdele, těch výmyslů a keců, co se natlachalo...a tebe to ještě baví? Myslel jsem, že už jenom úchylné štětky, pubertální telata a pavlačové drbny rozumu mdlého to ještě přetřásají. Čas to vše vytříbí.

Děvčata, já bych nicneporovnával. Prostě chce si odpovědět na jednu jedinou otázku. Chcete spolu dál žít či nikoliv. Podle pocitů, které máte. Pokud ano, řešit způsob, jak vztah zachránit. Jestli se to povede, toť otázka. Bude to představovat hodně snahy z obou stran. A ukáže to čas. Jestli ne, tak to nerodlužovat a volit důstojný rozchod. Ano musí být u obou. Pokud bylo nevěr více, bude to těžší a možná i neřešitelné. V každém případě poučení pro další život.

Znám jednu škebličku která podváděla svýho mužíčka jak to šlo.Když jí na to přišel tak zbali hezkou holčinu a s tou škebličkou se rozved.To ovšem ta škeblička dodnes jaksi nemůže přenést přes to svoje ego.Teď kope kolem sebe jak to dá.Všichni jsou špatní a ona je chuděrka.

Zdravím všechny, Kmete, Sandro - děkuji za vaše názory...Stále jsem se k ničemu nerozhodla a je mi čím dál hůř. Uvidím jak bude, až přítel na čtrnáct dní odjede a budeme každý sám. Každopádně už by to chtělo změnu situace, protože takhle se oba vlastně trápíme...Naději, že se to někam pohne vidím v tom odloučení.

Ahoj,
T, máš někoho s kým tohle všechno můžeš probrat? Kamarádku, sestru, rodiče? Budeš teď 14 dní sama bez přítele, tak se hlavně pokus nepropadat depresím, myslet pozitivně a zkus to s někým probrat ústně. Jestli máš někoho takového, je to úžasné plus. Přeji vám oboum ať to všechno dobře dopadne a jste zase šťastní. Dej vědět, jak to zvládáš.

Ahoj Sandro, mám kolem sebe víc lidí se kterýma to můžu rozebírat a taky jsme to rozebírali mockrát, ale je jasné, že to za mě stejně nikdo nevyřeší...Lidi okolo tě podrží, řeknou ti svůj názor, ale řešení je na tobě...Tahle diskuse je fajn, jsou tu lidi co mají s nevěrou a jejími následky zkušenosti a můžou to co píšu posuzovat objektivně (samozřejmě ne úplně), protože nás ani jednoho neznají...No, zatím díky, určitě se zase ozvu...

milá Nelo, moc Tě chápu, rozumím Ti a dokážu se vžít do Tvé situace,je to všechno velmi složité a bolí to,byla jsem 18 let vdaná,mám 2 děti,bývalý muž mi byl celé roky nevěrný,myslím, že to byl takový jeho koníček,doháněl si sebevědomí,starala jsem se o rodinu a věřila, že toho někdy nechá,naposled si našel 18-letou dívku,od nás se odstěhoval, asi se zamiloval,bylo to děsný, byla jsem hodně smutná, brečela jsem, neměla jsem na nic náladu,tak asi půl roku jsem se dávala dohromady,přemýšlela o všem a bylo mi líp a líp,za tu dobu se k nám chtěl tak 8x vrátit, to jsem ale věděla, že ho už nikdy nechci,požádala jsem o rozvod a opravdu s gracií se rozvedla, on si s ní přestal rozumět, rozešli se a sypal si popel na hlavu,pro mě už byl troska,začala jsem žít jen můj a život mých dětí,začala jsem se zase smát,kupovala jsem si hezké věci,najednou jsem byla veselá a bylo mi zase fajn,seznámila jsem se s milými lidmi,líbila jsem se, dneska je to 9 let,děti jsou dospělé,je mi 47 let, mám přítele,jsem velmi spokojená a po pravdě už ani nevím, že jsem někdy žila s takovým člověkem,každopádně vím, že nevěru bych neodpustila nikomu,proč? Bolelo by mě to, jistě, ale jen jednou a pak bych šla zase statečně dál - moc Ti držím palce a přeju moc a moc štěstí v Tvém rozhodnutí, pěkný den Jana

Jsem zrovna v podobne situaci, je to desne. Strasne se sebou bojuju,pak to zase vzdavam a znovu bojuju. Dnes sem to nezvladla a napsala mu pres chat. Mam s nim domluvenou schuzku. Hned za 10 min se zacla stresovat, co z toho bude. Chci tam ale jit, potrebuju nejake rozuzleni. Jen doufam, ze to zapusobi jako kybl studene vody a ze z toho vycouvam... doufam!

AHOJ LIDIČKY.Jsem v koncich-před 2 dní jsem zjistila že jsem nemocna, mam SIFILIS. Nevim v jakem stadiu ale citim že to bude asy 2-3 roky.11 let jsem vdana je mi 28 a mam jednoho staleho partnera což je muj manžel o 10 let starši.Gdyš jsem uvedla při višetření že 11 let pohlavni styk mam jenom z ním , nigdo my neuvěřil.Asy 9 let mně manžel podvadí, to je jeho koníček.Je to pokažde s níkim jinym, v prace nebo nahodna znamost.Vždy jsem na to přišla ale neustale hadky aní prosby nepomohly.Hodně krat jsem odchazela, minulý rok to bylo děfinetivni ale zas jsem se vratila. Sliboval že pokusise být věrnym ale gde pak.Gdyš jsem mu žekla že jsem nemocna tak nezvedl hlavu, neřek níc, poslouchal a šel spat. Nemam z kim promluvit nechcy to řict rodičum, neustale brečim. co mam dělat???? je to vhaji už nígdy normalní život, chce se mí umřit

Radši se nauč psát!Takhle snad nepíšou ani děti v pomocné!!!!!!!!!

pro N
Nešil, syfylis se dá přece léčit.
Na této adrese by měl být dokument o této nemoci.
http://www.edisk.sk/stahni/52913/Syfilis.rar_71.07KB.html
Spíš je podivné, že manželovi trpíš opakované nevěry, až se vyléčíš, tak už s ním nespi. Důvod k tomu máš víc než pádný.
Tak se drž, to není konec světa - ta tvá nemoc.

Pro N ten pravopis je do nebe volajici.Jestli s manzelem i po tomhle zustanes tak jses opravdu blba jako tvuj pravopis.Mas vzdycky dve volby,jen aby te priste nenakazil Aidsem!!!

S přítelem jsme začali docela nelibý vztah, choval se neurvale, každý den seděl v hospodě a nakonec mi byl i nevěrný.Samozřejmě, že pro mě v největší zamilovanosti to byl neuvěřitelný šok!!!!Okamžitě jsem se chtěla rozejít a lék pro mě byl bývalý partner...Hodně mi pomohl, však můj narušený vztah nebyl ještě u konce(zrovna byl na lodi)a když se vrátil, byla jsem opět tak poblouzněná, že jsem mu odpustila.Nyní jsme spolu delší čas, největší zamilovanost pominula, i když je pořád mezi námi to neviditelné "jiskřivé " pouto, však já si po čase uvědomuji jak jsem byla "blbá" a tohle mu trpěla!!!!On na mou nevěru také přišel a byl z toho špatný, mě se vše vrátilo a teď si ho pořád představuji s jinou.Miluji ho a nenávidím, už se to nedá vydržet!!!!

Ještě jsem zapoměla podotknot, že nyní si mě váží, je pořád se mnou, pomáhá v domácnosti, je příjemný a pozorný.Od jisté doby, co jsme měli vážný rozhovor, mi řekl, že chce jen mě, že chce budovat jen na jednom vztahu.

nevera je hrich...