Odvaha k lásce

Láska je práce a odvaha, jejímž smyslem je povzbuzení duchovního růstu, ať už vlastního nebo cizího. Láska vyžaduje, abychom překročili své hranice. Když překročíme své hranice, lze říci, že naše "já" vstupuje na nové, dosud neznámé uzemí. Děláme věci, na které nejsme zvyklí a měníme se. Prožitky změny a neobvyklé činnosti, jiného způsobu jednání a neznámého okolí s sebou přinášejí strach.

Lidé s tímto strachem nakládají různě, ale vyhnout se mu nelze, máme-li se opravdu změnit. Odvaha neznamená nepřítomnost strachu, je to jednání navzdory strachu, je to směřování do neznáma a do budoucnosti navzdory nechuti vyvolané strachem.

Milovat můžeme začít jen to, co je pro nás tak či onak významné. Láska s sebou však vždy přináší riziko ztráty nebo odmítnutí. Jestliže se sblížíme s člověkem, je to nutně spojeno s rizikem, že nás opustí a zanechá nás v samotě ještě krutější než předtím.

Všechno živé, co milujeme - člověk, zvíře i rostlina - může umřít. Každý, komu důvěřujeme, nám může ublížit, každý na kom jsme závislí, nás může zradit. Cenou kterou platíme za lásku je bolest.

Jestliže se někdo rozhodne neriskovat bolest, pak se musí obejít bez řady věcí: nemůže se oženit nebo vdát, zažít radost ze sexu, mít děti, přátelství ani ctižádostivé plány. Musí se vzdát všeho, co dává životu smysl a význam. Odměnou za každý pohyb a růst v kterémkoliv rozměru je nejen radost, ale i bolest.

Podstatou života je změna, věčné prolínání růstu a rozkladu. Jestliže volíme život a růst, volíme současně změny a perspektivu konce a smrti. Kdo se schovává před smrtí, před věčnou proměnlivostí života, ten se nutně schovává i před životem samotným.

Život jako takový představuje riziko, a čím více je v něm lásky, tím více riskujeme.

Zpracováno podle knihy M. S Pecka "Nevyšlapanou cestou", nakladatelství Argo

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama