Podstata žárlivosti

31. Květen 2001
Sex a vztahy
 63 Komentářů

Žárlivost je druh strachu, který je spojen s přáním udržet si nějaké vlastnictví.

Žárlivost je záhada. Je to nejméně známá emoce, o které se také nejméně hovoří. Na první pohled ji lze jednoduše označit jako mocichtivost, marnivost nebo sebestřednost. Mnozí se domnívají, že závist a žárlivost lze snadno pochopit, poněvadž se ví, o co se jedná. Leč zdání klame - závist i žárlivost lze definovat jen obtížně, protože vyrůstají ze vztahových souvislostí. A protože každý vztah je komplexní, není nic tak, jak se na první pohled zdá - zvláště v oblasti partnerství a milostných vztahů.

Jak dochází k tomu, že je s těmito emocemi spjato tolik zahanbujících momentů, a proč se je pokoušíme skrývat i před sebou samými? Ve své psychologické studii o žárlivosti Sokoloff říká: "Hněv ani strach takové zahanbení, které bývá spojeno se žárlivostí, nepůsobí a ani nevyvolávají podobný protest." Tato emoce podle všeho ohrožuje integritu subjektu více než všechny ostatní. Vždycky je spjata s velkým nebezpečím: jednak proto, že ji lidé zastírají a popírají, jednak proto, jak působí na žárlivého člověka a daný objekt.

Sokoloff se ptá: "Patří žárlivost k lásce?" Tvrdí, že Francouzi jsou od přírody velmi žárliví a věří, "že žárlivost doprovází lásku jako stín každého člověka". Cituje také Montaigne, který vidí původ žárlivosti v sexualitě. Moliére prohlašuje: "Nežárlí jenom ten, kdo miluje bez vášně." La Rochefoucauld naopak považuje sebelásku a marnivost za skutečné zdroje žárlivosti.


Zdroj: Stíny duše - Anne Maguirová

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související články: 
Jak překonat následky nevěry
Předmanželské oběti
Héra: bohyně žárlivosti
Jak rozpoznat zapřisáhlého Dona Juana

Komentáře (63)

  • Obrázek uživatele Erik
    Erik (anonym)

    Ano musím uznat, že oba předešlé výklady důvodů žárlivosti jsou velice populární, ale resolutně s tím nesouhlasím.Po svých předešlých zkušenostech a zážitků z každodeního života prostě vidím realitu.Troufám si tvrdit, že 80% partnerských dvojic se podvádí. To prostě není otázka věřit sám sobě.Já si věřím a myslím, že si vážím sám sebe dostatečně a z toho důvodu nehodlám ze sebe dělat paroháče.Prostě se mi už nechce zařadit se do těch 80ti %.Problém je jen v tom, že partnerce věřit nemůžu.Viz Městečko SouthPark: "Nevěřim ničemu, co 5 dní krvácí a nezemře". Je to smutné, ale bohužel... Prostě se s nikým o ženskou dělit nehodlám.A opět něco populárního tvrzení: Mužům prý schází tolerance :-))) Jestliže podle žen pojem tolerance znamená být paroháč, pardón, ale nehodlám být tolerantní.Kartáček na zuby a žena se nepůjčují :-))) Ale asi jsem úchylnej a staromódní :-)) Tak konec žárlení a podvádění zdar:-))) Těším se na reakce.

    Črv 16, 2001
  • Obrázek uživatele Monika
    Monika (anonym)

    Ahoj Eriku, možná, že některé holky urazíš, ale mne si dokonale pobavil. Smála jsem se asi půl hodiny. Jinak já osobně tak staromódní nejsem. Kartáček na zuby klidně svému miláčkovi půjčím, svého miláčka však půjčovat též nehodlám:-)) Ovšem to nepovažuji za žárlivost. Za žárlivost považuji pokud partner brání druhému partnerovi v komunikaci s jinými lidmi. Zažila jsem dokonce i to, že manžel žárlil na kamarádky své ženy, na její práci... To je již choroba! To, že se nechceš být paroháčem, je podle mne naprosto v pořádku. Jenom nepřekračuj hranice osobní svobody své partnerky.

    Črv 18, 2001
  • Obrázek uživatele Erik
    Erik (anonym)

    Milá Moniko, nemůžu jinak, než s Tebou souhlasit.Žárlit na věci a kolegyně je opravdu smutná záležitost, to ovšem není nic jimého než nemoc.Otázka je, do jaké míry ta žárlivost může být (a nemusí) oprávněná. Moje vlastní zkušenost (banalita, ale jde o princip): Jednou jsem moji přítelkyni vytáhnul na bazén. Další půl roku jsem se o to snažil, avšak marně. Po půli roce marného snažení jsem se dozvěděl, že byla na bazénu s bývalým přítelem (lhala mi, že musí pomáhat doma)a týden na to chtěla jít plavat s kamarádkou. VÝSLEDEK: po mnou ztropené scéně jsem byl označen za óbr žárlivce :-))) Co k tomu dodat... No nenaštvalo by to jednoho??? Ale uznávám, jsem netolerantní blázen.A tak by to mohlo pokračovat :-(

    Črv 20, 2001
  • Obrázek uživatele Pavla
    Pavla (anonym)

    no je velmi pěkné, že se Eric řadí do té skupiny mimo 80% ( nevěrných ) . jsem tedy ráda, že se ta naše skupinka o něco rozrostla..-)) Co se týče mého názoru na žárlivost, znám sebe takovou a znám se i tak, že jsem ani nevěděla co to je. Avšak za těch několik let mých vztahů, krátkodobých či naopak, jsem zjistila, že žárlím, protože se bojím přijít o to krásné, čeho se mi dostalo. takže když jsem zmínila své zkušenosti, je to u mne tak, že když jsem si vztahem ze své strany nebyla jista, zda je to ten " vyvolený " nežárlila jsem. Jakmile však to byl " můj princ " žárlím ". Když má někdo peníze, dá si je do trezoru a zamkne si je. když má o ně strach, tak o nich raději nemluví, aby si toho nikdo nevšiml. A tak to dle mého soudu funguje i s tou žárlivostí. Žárlivost je jen výraz pro daný pocit a není to nic jiného něž strach. Je však divné říct : bojím se o svého či bojím se svého partnera. lépe k tomu sedne žárlím a nebo ty žárlíš.

    Črv 23, 2001
  • Obrázek uživatele Erik
    Erik (anonym)

    S Pavlou opět musím souhlasit.Jestliže mám někoho rád, žárlím.Pokud mi na mojí "drahé" polovičce nezáleží, zákonitě nevím, co je to žárlivost. Tzn. žárlení, je pouze důkazem lásky.(samozřejmě do určité míry).

    Črv 23, 2001
  • Obrázek uživatele Monika
    Monika (anonym)

    Ahoj Eriku, myslím, že v tvém případě nešlo ani tak o žárlivost. Ono prostě člověka naštve, když mu partner lže. To by se asi ve správném vztahu dít nemělo. Pokud chce jít s kamarádkou či bývalým přítelem, měla by ti to říct na rovinu. I pak však zůstává trochu divné, že s nimi jde raději než s tebou. No možná to není ta pravá... Ale v žádném případě by si kvůli tomu neměl zatracovat všechny holky. Oni takovéhle věci vyvádějí i kluci. Holt až potkáš tu pravou... Někdy to trvá dost dlouho. Hlavně se nesmí zahořknout a kvůli minulým neblahým zkušenostem přestat důvěřovat. Prostě důvěřuj a prověřuj (to prověřování nemyslím doslovně). Když vyplyne, že na tebe dělá holka podrazy, tak hledej jinou. Je to těžké, ale je to lepší než zlámat hůl nad opačným pohlavím a být sám.

    Črv 26, 2001
  • Obrázek uživatele Erik
    Erik (anonym)

    Milá Moniko, stále ještě věřím, že ne všechny ženský jsou stejný mrchy a do každého začínajícího vztahu se snažím vstoupit s čistou hlavou a nezaujatě.Jenže zkušenosti s "něžným" pohlavím mám bohužel spíš špatné než dobré. Jedna lhala jako když tiskne, druhá o mě řekla, že jsem na ní moc hodnej a nezkaženej, 23.12.2000 (den před Vánocema)mi po udílení "cen" chladnokrevně sdělila, že je konec a další láska mne informovala, že její představa sexu je asi následující: minimálně ve třech, sem tam třeba s černochem (upozorňuju, že nejsem rasista, ale tohle opravdu nemusim) a taky třeba nějaká ta pouta a bič.... Další perfektní story: Na diskotéce po mě vystartovalo jedno děvče.Záměr, samozřejmě jen sex. Holky na jednu noc zásadně neberu (mám rád sex, ne tělocvik)a když z ní vylezlo, že jí je 34 let, je vdaná a se dvěma dětma (na mateřské), ptal jsem se jí proč to chce??? Na mojí otázku problému v jejím manželství mi odpověděla, že je spokojená a žádné manželské neshody u nich doma nepanují (takový je prý život). Co na to říct... A podobné věci vidím okolo sebe každý den.Stojim před nelehkým rozhodnutim.Buď být do smrti svobodnej mládenec anebo paroháč a překousnout fakt, že moje žena není jenom moje(případně jen dělat nějaké dámě vola).K tomu jsou bohužel stavěný chlapi. Navíc zjišťuju, že se s holkama normálně bavit nedá (bohužel až s ženama cca po 40ti letech věku). To už začínaj dostávat trochu rozum a přemýšlet podobně jako chlapi (nejsem homosexuál).Ale nechci kazit nikomu iluze, každej si na to musí přijít sám.Vím, že bez chlapů by se asi těžko podvádělo, ale konačné "ano" je stejně vždy na ženě.Nerad bych nadále obtěžoval ostatní čtenáře smutnou realitou, tak případný další dialog doporučuji přes mail. Děkuju Erik

    Črv 26, 2001
  • Obrázek uživatele gábina
    gábina (anonym)

    Jo žárlivost je fakt hrozná věc mám s ní obrovskou zkušenost můj přítel hrozně žárlí je to někdy až moc, třeba mu vadí když nosím průhlednou halenku, né uplně jen lehce průhlednou, nebo když mám velké v¨ýstřihy atd. někdy se nad tim pozastavím a říkám si, že je asi blázen. Jenomže problém je v tom, že já toho blázna vážně miluju a nedokážu ho opustit kvůli tomuhle. Já vim že bych s tim měla něco dělat, ale naště mám takovou povahu, že to tak nějak snášim, občas s nim o tom trochu promluvim a někdy už se tomu i sama směju, prostě je takovej a já bych ho nikdy nemohla opustit, kvůli něčemu takovému, věřim, že ho to časem přejde.

    Srp 06, 2001
  • Obrázek uživatele Dan
    Dan (anonym)

    Cau Gabinko, Vy tak krasne mluvite o te Zarlivosti a o Vasi lasce k priteli, ze to snasite a snasite, ze bych Vas nejradeji pozval nekam na rande. Ale kdyz Vy HO tak milujete... P. S. Znate me jmeno, prasknete na sebe i Vase, at nez prijdete na schuzku, vim jak se jmenujete po mamince. S uctou Dan

    Srp 09, 2001
  • Obrázek uživatele Dan
    Dan (anonym)

    Cau Gabinko, Vy tak krasne mluvite o te Zarlivosti a o Vasi lasce k priteli, ze to snasite a snasite, ze bych Vas nejradeji pozval nekam na rande. Ale kdyz Vy HO tak milujete... P. S. Znate me jmeno, prasknete na sebe i Vase, at nez prijdete na schuzku, vim jak se jmenujete po mamince. S uctou Dan

    Srp 09, 2001
  • Obrázek uživatele evul
    evul (anonym)

    ano, ano. Ale je rozdiel medzi MAT SA RAD a MAT SA RAD. Egoista sa tiez ma rad a vazi si sam seba. A je vobec schopny lasky k niekomu inemu?

    Říj 04, 2001
  • Obrázek uživatele Nikita
    Nikita (anonym)

    Eriku plně s tebou souhlasím, ale v mém případě jsou to muži. Mám na tebe otázku. Co je to "určitá míra" žárlivosti? U každého je to asi jiné.

    Dub 11, 2002
  • Obrázek uživatele petra
    petra (anonym)

    Gabinko, musis se sama rozhodnout jestli jsi stastna. Pokud ho milujes a chces s nim byt a on se zrejme nezmeni, tak to prijmes tak, jak to je. Zarlivost odchazi s vekem, nevim, jak je tvuj pritel stary, ale vetsinou se lidi moc nezmeni. Myslim si, ze lide by si meli uvedomit, ze s zarlivosti nikam nedojdou. Spis toho cloveka ztratis, nez si ho udrzis. Ja vim, je to dost tezke a trva to dost dlouho nez si to plne uvedomis. Myslim si, ze neni dobre, kdyz ti tvuj pritel rika, co bys mohla a nemohla nosit. Je to dost otravne pro tu zenskou. Zeny se citi dobre, kdyz dobre vypadaji a mnohe chteji vypadat dobre samy pro sebe. To muj pritel nikdy nemohl pochopit. Vsichni chlapi si mysli, ze se chces hezky oblekat kvuli ostatnim chlapum. A nakonec na jednu stranu maji pravdu, protoze zensky maji rady komplimenty a vetsinou chlapi jim je davaji. Tvuj pritel by na tebe spis mel byt hrdy nez zarlit. Mej se prima Gabi, Petra

    Srp 31, 2002
  • Obrázek uživatele Radekw
    Radekw (anonym)

    Žárlivost - nevěřím sám sobě, nevěřím ve vlastní hodnotu, pak samozřejmě očekávám že mně ostatní milují jen jaksi "omylem" a očekávám že mně opustí nebo podvedou, protože sám jsem tak málo hodnotný každý koho potkají bude lepší než já a oni mně za něj vymění... Když nevěřím sám sobě, nedokážu ani věřit tomu koho miluji.

    Kvě 31, 2001
  • Obrázek uživatele Lucie
    Lucie (anonym)

    Ano,souhlasím s předešlím názorem.Sama to znám z vlastní zkušenosti.Malé sebevědomí,člověk si neváží sám sebe,tak proč by si měl vážit někdo jeho?Proč bychom se mu líbily,když se nelíbíme sami sobě?Proč bych měla věřit jemu,když nevěřím sama v sebe?Je to jen v nás naučit se :mít sám sebe rád, věřit si a něco dobrého dokázat.Pak stoupne sebevědomí a člověka ani nenapadne pochybovat o tom druhém,přestane totiž pochybovat sám o sobě.Začne se mít rád,takový jaký je.A žárlivost se rozpline jako ten nejhorší"sen".

    Čer 01, 2001
  • Obrázek uživatele Monča
    Monča (anonym)

    Ahoj,nevím kdo to bude číst,ale je mi to vcelku úplně jedno.Jen se potřebuji někomu svěřit.V mém okolí se však nikdo nenachází komu bych se svěřila.Tak aspoň tobě nebo vám.Hrozně žárlím a tím se taky trápím,cítím to uvnitř.Je to takový sevřený pocit přímo u srdce a ještě k tomu se mi chce brečet.Mám přítele už asi dva roky,ale má žárlivost se začala projevovat až teď.On je docela společenský a to mě dost štve.Štve mě jenom to když se ně něj.holku jen podívá.Vím,že mě miluje a že by mi asi nikdy neublížil,ale já se toho pocitu nemůžu zbavit.Přitom vím,že mi i jemu to hrozně ubližuje.Tolikrát jsem si říkala,že už nebudu,ale vždycky ze sebe něco vyštěknu a pak je celý den zkažený.Poraďte prosím nebo se z toho zblázním.Já už to tak vidím na nějakého psychologa nebo psychiatra.

    Zář 10, 2003
  • Obrázek uživatele EvikV"seznam.cz
    EvikV"seznam.cz (anonym)

    Taková malá příhoda.Po dvou měsících manželství,mi zavolala žena,že čeká dítě smým manželem.Ke všemu se přiznal a šla na přerušení.Za dva měsíce se opakovalo to samé.Dnes po dvaceti letech jsem se konečně dozvěděla pravdu,že ho očarovala a chtěla se pomstít.Konečně vím,kdo zničil náš vztah.Jsme nyní kamarádky.

    Bře 01, 2006
  • Obrázek uživatele ....
    .... (anonym)

    žárlivost je kurva!!!!

    Kvě 04, 2006
  • Obrázek uživatele ....
    .... (anonym)

    žárlivost je kurva!!!!

    Kvě 04, 2006
  • Obrázek uživatele martina
    martina (anonym)

    Hrozne zarlim a uplne z toho silim, nekdy mam takove stavy, ze si vubec nemuzu pomoct a predstavuju si, ze pod kazdou smskou uz je podvod, jsem z toho hotova, moc bych se toho chtela zbavit, ale zenksy jsou svine a chteli by toho meho pritele dostat, takze ja nevim, jsem ale z toho nemocna fakt, hodne sil vsem..

    Kvě 05, 2006
  • Obrázek uživatele martina
    martina (anonym)

    Hrozne zarlim a uplne z toho silim, nekdy mam takove stavy, ze si vubec nemuzu pomoct a predstavuju si, ze pod kazdou smskou uz je podvod, jsem z toho hotova, moc bych se toho chtela zbavit, ale zenksy jsou svine a chteli by toho meho pritele dostat, takze ja nevim, jsem ale z toho nemocna fakt, hodne sil vsem..

    Kvě 05, 2006
  • Obrázek uživatele Alena
    Alena (anonym)

    ahoj Martino,abych se priznala,mela jsem obdobi kdy jsem byla tak zarliva,ze jsem si tez pod smskou vybavovala obsah.Pri odjezdu pritele do mesta.....ze jede za jinou......ale zjistila jsem,ze je vse jen o duvere v partnera.A pokud davas partnerovi najevo svou zarlivost,tak tim si ho neziskavas ale ztracis.Chlapum zarlivost jeze hodne na nervy a pak maji pocit ze musi byt doma jako na retezu.Pro vztah to neni dobre.Snad jsem trochu poradila.Hodne stesti

    Kvě 05, 2006
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Zdravím všechny, žárlivost je opravdu hrozná vlastnost.Spíš bych řekl, že to je nemoc.Já jsem teď s jednou dívkou už poměrně dlouhou dobu. Strašlivě ji miluji.Dávám do vztahu vše a nenechávám si otevřená žádná zadní vrátka. Dělám věci, které jsem předtím nikdy nedělal.Ale v tom existuje určitá přímá úměra.Čím víc do toho vztahu dávám a čím víc jsme déle spolu tím víc se bojím, že něco nebo někdo náš vztah pokazí.Nikdy jsem moc žárlivý nebyl, ale teď to začínám velmi pociťovat když si třeba píše s někým jiným nebo se na někoho jiného dívá atd.Je to hrozně silné.Já vím, že žárlivost akorát všechno zničí,ale je to silný...Budu potřebovat mnoho sil to zvládnout.I když si svoji žárlivost uvědomuji, tak jako kdyby mě něco strhávalo zpět.Já jsem takový nebyl.Je opravdu zvláštní, ta lidská mysl...

    Čer 12, 2006
  • Obrázek uživatele Victoria
    Victoria (anonym)

    Erik: To, o čem píšeš, je žárlivost oprávněná, tedy pokud tě partnerka už podvedla, nedivím se, že jí nevěříš. Když ale člověk žárlí bezdůvodně, je to kvůli nedostatečnému sebevědomí. Jasně, spousta lidí podvádí a jistotu věrnosti nikdy nezískáš, ale vztah je na druhou stranu o důvěře. Vím, je to těžké, sama dost žárlím a ráda bych se toho zbavila. Nikdo mě nikdy nepodváděl, resp. nic o tom nevím, ale přesto jsem žárlila (momentálně nemám na koho). Paradoxně nejvíc na bývalé přítelkyně.

    Čer 13, 2006
  • Obrázek uživatele Tina
    Tina (anonym)

    Pavle, a jak dlouho uz jste spolu?

    Čer 13, 2006
  • Obrázek uživatele Lucka
    Lucka (anonym)

    Zdravím...já jsem snad až chorobně žárlivá.Žárlím úplně na všechno...na to že se podívá po jiné,že se jukne na babu v počítači...dost čsto se hádáme,já mám totož pocit,že pro něj nejsem dost atraktivní.Žijeme spolu,plánujeme rodinu,ale já pořád žárlím....snažím se ho získávat tím,že mu koupím vše,co chce,ale on tvrdí,že o tom to není,že vztah je o důvěře,Já to vím,ale nějak to nejde.:(Jsem z toho dost zoufalá...nedávno mi oznámil že musí pracovně na 2 noci pryč...nepřežiju to,honí se mi hlavou myšlenky...že tam bude s nějakou jinou,bude po každý čumět..ach jo,žárlení je fakt odporný.

    Čer 24, 2006
  • Obrázek uživatele xxcd
    xxcd (anonym)

    Pokud se nad tím zamyslím, není to jednoduché ... Žárlivost je ale možné brát, dle mého názoru, také jako určitý typ závisti ...

    Čer 24, 2006
  • Obrázek uživatele J.
    J. (anonym)

    To bude nějakýpravěký majetnický pud,který se týká objektu ,který hodláme vlastnit, nebo jej už vlastníme,patrně se změnily prostředky,už jezdíme autem a ne na koni,ale to že se nám někdo koukne na partnerku a my šílíme,to se asi změnit nedá

    Črv 15, 2006
  • Obrázek uživatele J.
    J. (anonym)

    Místo jeskyně vila místo ohně televize,mamut je v mrazáku a to je moje a na to mi nesahej

    Črv 15, 2006
  • Obrázek uživatele Sabinka
    Sabinka (anonym)

    Zarlivost...nedostatek ucty k druhe osobe.

    Črv 15, 2006
  • Obrázek uživatele S-a-n-j-a
    S-a-n-j-a (anonym)

    Ahoj všichni...Lidi, neblázněte..A věřte si, vždyť o tom to je, mě žárlivost pomalu a jistě ničí vztah a je to jen kvůli nedostatku důvěry mého partnera v mou věrnost. :o(mrzí mě to tak strašně moc, že mi něvěří, ale nic s tím nemůžu udělat...On ani nemá důvod..ale ja to tak...

    Srp 09, 2006
  • Obrázek uživatele Laron
    Laron (anonym)

    hm, všechno je možné, i když myslím si, že je žárlivost především nezralá emoce :-), měla by se v průběhu života v patřičném období objevit a pak zase zmizet, či transformovat se v jinou, daleko potřebnější emoci ? Jakou ? Nevím, jsem solidní hráč.

    Srp 12, 2006
  • Obrázek uživatele Heda
    Heda (anonym)

    Jak se žárlivosti aspoň trošku zbavit, jak zahnat žárlivé myšlenky, které se vkrádají, i když nechci. Je to silnější než já.Myšlenky se zbavit neumím...Dr. Plzák říkal, že s alkoholikem a žárlivcem se žít nedá.Ale, co s tím?Povedlo se někomu z vás to omezit?

    Srp 12, 2006
  • Obrázek uživatele Jabluňka
    Jabluňka (anonym)

    Je velmi těžké nežárlit když na vrcholu lásky po půlroční známosti se zvrhne zábava a jste svědkem jak vaše nej..kamarádka :-( odhazuje svršky a svádí svým bujným poprsím moji lásku..byl to silný zážitek a já se z toho nemůžu vzpamatovat..tolik mě to bolí,žárlím a nevím co s tím,cítím zklámání.přítel se omluvil,kamarádka to nazvala zábavou,je mi zle!!!!!!

    Zář 05, 2006
  • Obrázek uživatele Dali
    Dali (anonym)

    Podle me je to jednoduche: zarlim, kdyz mam strach, ze me druhy nemiluje nebo prestane milovat. Zarlim, protoze se bojim byt opusten/a. A samozrejme se bojim tim vic, cim min si verim. Ale neexistuje zadny rozumny duvod, proc by me laska meho partnera k nekomu jinemu mela ohrozit. Ze bude chvili travit cas i s nekym jinym? Ja ho taky nemusim mit u sebe 24 hodin denne, to by byla sebevrazda. A o moc vic nas stejne nestihne, musi pracovat a den ma jen tech 24 hodin. Jedine ceho se bat jsou pohlavni choroby. Pokud jde o decka, tak bud se bojim ze bych musel/a snaset doma jeste nekoho jineho, nebo jsem si udelal z partnera dojnou kravu a jde mi o to, ze bude davat prachy jeste nekomu jinemu. Ale to je tak oskliva povaha takove sobectvi, ze bych se radeji zastrelil, vzdyt zitra muze byt po nas tak co!

    Říj 24, 2006
  • Obrázek uživatele Jana
    Jana (anonym)

    To se tedy přidám,žárlivost je asi velice rozšířená,pocituji ji na sobě celý život,doma ,když jsem žačala vydělávat víc než manžel,v práci,když jsem byla úspěšnější ,než kolegyně.Je to o tom,že může být ,někdo lepší.Asi ten strach z konfrontace.

    Lis 04, 2006
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Jooo!!!

    Feb 11, 2007
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Nízké sebevědomí

    Feb 12, 2007
  • Obrázek uživatele Lůca
    Lůca (anonym)

    Já bych jen chtěla radu...je mi 22 let,už 3 roky žiji se svým přítelem,ale oba se strašně trápíme,protože já jsem šíleně žárlivá.Žárlím úplně na vše,i na to,když mi oznámí že jde sám na úřady si něco zařídit...mám totiž strach,že tam potká nějakou jinou,hezčí a nevrátí se mi domů.Neustále se hádáme...bohužel jen kvůli té mé žárlivosti.Udělám pro něj první poslední,vše mu koupím...chci aby se měl dobře a neměl potřeu hledat jinde,ale on mi vždy tvrdí,že si ho dárkama nekoupím,že mu musím věřit a tolerovat,to je základ vztahu...Mám strach,že mě opustí,že zůstanu sama,nikoho si nenajdu a to je pro mě nepředstavitelný.Moc ho miluju,snažím se to žárlení omezit,ale vydrží mi to jen pár dní a pak opět vybuchnu a udělám scénu.Moc ho to trápí a mě taky.Jak se jí mám zbavit,jak mám přestat žárlit????

    Bře 26, 2007
  • Obrázek uživatele XXL
    XXL (anonym)

    ja byla uplne stejne blbe zarliva jako ty Lůco a to mi bylo tehdy 33let,delala jsem neustale sceny a co myslis,ze se stalo? Samozrejme me opustil,nic jineho asi nemohl delat,jinak by sel asi casem do blazince.Proste jsem ho chtela vlastnit,nechapu to.A zustala jsem sama.....Pak jsem poznala nekoho jinyho a ten me trapi tak,jako ja tehdy toho co mi utek.A ja nezarlim,je to zajimavy,ale bude to v tom,ze ja tehdy od nej mela pocit,ze mi nepatri celej,ze mi unika a pritom ja chtela snad i jeho myslenky....No a ten muj ted je na tom stejne,chtel by me vlastnit,znat kazdej muj krok a ja mu to nechci dovolit,protoze si myslim,ze mam pravo na soukromi a nejsem nesvepravna a uz vubec nechci nikomu patrit.Ale je to v zivote velmi zajimavy.....Zde plati rceni....co nechces aby druzi cinili tobe.necin ani ty jim.

    Bře 26, 2007
  • Obrázek uživatele Lůca
    Lůca (anonym)

    Takže pokud ho nechci ztratit,tak toho mám nechat...Snad mi to půjde,ale ve vnitř mě to bude strašně užírat.Jak to,že teď nežárlíš???To je zvláštní....Ale abych pravdu řekla,kdyby on mi dělal scény jako já jemu,nikam mě nepouštěl ani s kamarádkama,tak už bych s ním asi nebyla.Zřejmě mě má opravdu rád a doufá,že se to změní,teda já se změním.

    Bře 27, 2007
  • Obrázek uživatele XXL
    XXL (anonym)

    Tak vidis,vis,jak mu musi byt?Bud rada,ze je jeste s tebou,asi te ma fakt rad,dej mu duveru a volnost,pak on sam nebude chtit bez tebe byt,ale musi chtit sam. A proc ja ted nezarlim?Asi ve mne vzbuzuje pocit jistoty,coz jsem v tehdejsim vztahu nemela,ale mela jsem vic volnosti o kterou jsem samozrejme nestala,chtela jsem byt porad s nim a ted chci byt chvili jen sama sebou a nemam moc sanci,vzdy jsou z toho hadky.A tak je to asi v zivote zarizeny,ve vsem je rovnovaha,jen nikdy nevime,kdy se bude vyrovnavat.

    Bře 27, 2007
  • Obrázek uživatele Bara
    Bara (anonym)

    XXL, ty jsi to uplne vystihla, podstatou zarlivosti je nejistota. Muj partner je SILENE zarlivy a je to horsi a horsi, zda se mi ze me snad zadusi, ale kdyz zapatram sama v sobe, myslim ze ma duvod se citit nejiste. Ja sama tedy nezahybam ani jsem nezahybala, nejde o tohle, ale je tu ten pocit, ze ho nemam zas tak strasne rada, nejsem do nej uz vubec zamilovana, a to je asi to co u nej vyvolava nejistotu, a zarleni. Ale co delat? Zatim se mi ten muj muzsky protivi cim dal vic, a on sam mi dela zase ze zivota peklo. Skoda, hlavne proto ze mame male dite.

    Bře 27, 2007
  • Obrázek uživatele XXL
    XXL (anonym)

    Baro,tak to jsi taky presne vystihla,taky az tak velkou laskou k nemu neoplyvam a taky spolu mame male dite,a bude to horsi a horsi,mam z toho docela strach,jsme uz starsi a takove stari jsem si nepredstavovala,jediny slunicko je nas malej.

    Bře 27, 2007
  • Obrázek uživatele Bara
    Bara (anonym)

    Presne tak, jakobych tu psala ja. Taky nejsme nejmladsi, dite prislo az po dlouhe, dlouhe dobe, a ted kdyz ho konecne mame, nechce se mi komplikovat mu zivot rozvodem apod. Jenze my se ted uz dennodenne hadame, a tak ma malej to detstvi stejne dost nanic. Ja si ale proste nevim rady, prave ted za posledni asi mesic se pripravuju na odchod, bojim se toho, ale bojim se i zustat. Jen pro prehled: neexistuji navstevy kamaradek, chozeni do obchodu (o samote), samozrejme i zajit si na blby kafe je neco nepredstavitelnyho, stejne jako napriklad navsteva kina s kamaradkou. Vyjit si nekam vecer???? Cha!!! Nikdy neexistovalo. Ale ted uz mi zakazuje i chozeni do supermarketu o samote! Predevcirem se mohl podelat, kdyz jsem vzala maleho do skolky a vratila se o 15 minut pozde. Byla jsem na materske, a ted si mysli ze zustanu nadale doma, vzdyt co kdyby se mu vymkla situace z rukou, behem prac. doby?? Ja ho tak nenavidim!!!! Nejlepsi na tom je, ze tohle vsechno se pomalinku stupnovalo, takze jsem si toho ani tolik nevsimala, a uplne nejvetsi teror propukl behem tehotenstvi. Rval na me ze mu zahybam kdyz jsem byla v sedmem mesici!!! Pak me napadal a rval na me ze jsem kurva (omlouvam se zaty vyrazy) i tesne po porodu, ze pry to dite neni jeho. Pak zase omlouvani, plac, prosby... Je to jako nejake tyrani, jsem tak vycerpana, a o to asi take jde, nemam ani silu jaksi odejit, promyslet si co chci, proc, kam, nic. Citim se jako loutka, smutna, vysata, proste v prdeli. Nejvic lito je mi mojeho bobecka, samozrejme ze to citi, vi presne kdy bude doma hadka, a hned jedna, krici na nas at prestanem, apod. Samozrejme i v sexu je to nanic, ja se nemuzu uvolnit, a ted uz ani nechci. Ziji prakticky bez sexu, leta. Pritom ja vzdycky sex drive hodne potrebovala, takze i takhle velmi trpim. No, je toho hodne, ale to co jsem zde popsala je vlSTNE jen takovy slabsi odvar toho, co se skutecne deje. Ale jak jsem napsala, pripravuju se na odchod.

    Bře 28, 2007
  • Obrázek uživatele XXL
    XXL (anonym)

    Baro,tak ja jsem zatim slabej odvar,jsem na materske teprve rok a pul a jelikoz nikam nechodim a jsem porad s malym,tak to jeste natolik nepocituju.Taky s nim nespim,nejak nemuzu a predstava toho,ze bych rekla,ze nekam vecer jdu,no tak to je utopie.Byl by schopen me pri navratu zabit.Je to forma tyrani,jsem z nej dusevne na dne,denne se hadame o tom,zda polozit lzicku tak a nebo jinak.Musi mit posledni slovo a kdyz se s nim nebavim,tak jeste pritvrzuje,asi chce slyset,ze ma pravdu.Jemu zenska nikdy neodporovala,nemela jsem si ho k sobe nikdy nastehovat,jeho byvala je asi stastna,ze si oddychla.Rikam mu at odejde,ale nechce,vzal by mi kluka.Proste neresitelna situace. Ale to jsme se odloucily od tematu,co?

    Bře 28, 2007
  • Obrázek uživatele Bara
    Bara (anonym)

    Jsem tak rada, ze jsem nasla nekoho v podobne situaci, aspon vidim ze nejsem sama a tim ze tohle vsechno se deje ne moji vlastni vinou, alespon z velke casti ne. Sama za sebe muzu jen rict, ze ma vina je v tom ze jsem tohle vsechno neprohledla, ale jak jsem opravdu na 100% mohla? I kdyz jsem tusila ze hodne veci neni v poradku, myslela jsem si ze se jednou situace zmeni k lepsimu, ze pochopi, uveri mi, z lasky ke mne a k nasi rodine, anebo alespon pro to aby byl konecne klid. Ale prekvapive to je to posledni o co mu vlastne jde, a z tohoto zjisteni se mi dela husi kuze... Co dodat? Jestli ctes anglicky, najdi si nejake stranky na netu o "emotional abuse". Je to silene poucne. Take, jak jste na tom s financemi? Jen pro srovnani, ja ziji uz leta prakticky bez penez a nemam pristup k penezum, nejdriv jsem penize mela, ale pak mi vzdycky pod nejakou zaminkou kartu vzal, nebo konto zrusil, ted uz vim ze to bylo umyslne. Protoze bez penez se tezko odchazi, ze? Ja vim, odchylily jsme se od tematu, patrime spise do nejakeho domaciho nasili? Nebo neni spatne si psat pres nase maily, je mi skoro trapne popisovat takhle "verejne" svoji zivotni situaci, normalni lide nad tim asi krouti hlavou, ale kdo to nezazil, nepochopi.

    Bře 28, 2007
  • Obrázek uživatele XXL
    XXL (anonym)

    anglicky neumim,takze bohuzel. S financemi je to ted tak,ze je jich nedostatek a vecne se kvuli tomu dohadujeme,daval by mi vic,ale musela bych mu skladat ucty a vse by melo byt urceno pro naseho syna,aby nahodou moje deti nesnedly vic/ony jsou uz velci/.Jinak uz se pokousel o to,abych mu davala svuj rodicak,ze bude hospodarit sam.Ani nevis,jak jsem rada,ze byt je muj!!!! Zitra si zalozim email a napisu ti ho,muzem si klidne takto psat,jak zni rceni...ve dvou se to lepe tahne,ze jo?

    Bře 28, 2007
  • Obrázek uživatele Bara
    Bara (anonym)

    Mozna bych mela zalozit tema, na emotional abuse, ale nevim jak to prelozit, psychicke tyrani? Dusevni domaci nasili?? :-)) Mentalni instituce misto manzelstvi?? :-))) Cvokarna doma? :-))) Aaaach jo, clovek se aspon zasmeje. Zatim se drz a napis.

    Bře 28, 2007
  • Obrázek uživatele XXL
    XXL (anonym)

    takyiva"centrum.cz takze mi muzes napsat,na PC se dostanu zase az vecer. Urcite by se nasla spousta lidi s podobnymi ne-li horsimi problemy,zkusit to muzes,ale urcite uz tady nejaka takova diskuze je,ja uz tam davno psala.Nestacila jsem se divit,co vsechno si zensky nechaji libit,ale znam i chlapa,kteryho zena tyra,dokonce ho bije.

    Bře 28, 2007

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama

Videa