Sexuální obtíže

Pohlavní styk je možný i bez sexuální touhy, naproti tomu je možné pociťovat sexuální touhu a nebýt schopen sexuálního styku, anebo zažít orgasmus bez příslušných změn erekce nebo sekrece mazu , které probíhají ve fázi pohlavního vzrušení.

Hlavní obtíže, které se objevují při normálním cyklu vzájemných sexuálních reakcí, jehož fáze závisejí na podpoře fyzického, chemického, nervového a psychického ústrojí těla, jsou následující:

Jak muži, tak ženy mohou trpět nedostatkem sexuální touhy. V takovém případě sexuální touha chybí absolutně, anebo je tak slabá, že nevyvolává sexuální chování, či dochází k tomu, že se jeden z partnerů staví k sexuální předehře odmítavě.

Obtíže související s fází druhou, fází sexuálního vzrušení, jsou neschopnost erekce neboli impotence u mužů a celková sexuální dysfunkce čili frigidita u žen.

Ve třetí fázi tohoto cyklu, což je vyvrcholení (orgasmus), u mužů někdy dochází k předčasnému výronu semene nebo k opožděnému výronu semene.

V prvním případě dochází k orgasmu příliš brzy. Ovšem tako­vá definice je značné subjektivní, protože vhodný okamžik pro ejakulaci záleží stejnou měrou na uspokojení muže jako jeho partnerky.

Ve druhém případě je obtížné ejakulace vůbec dosáhnout a tento problém kazí příjemný zážitek z pohlavního styku.

V některých případech může být příčinou určitá porucha sexuálních orgánů muže např. může dojít k pocitu, že nastal orgasmus, ale výron semene nastane do močového měchýře místo penisem ven.

Odpovídající obtíž u žen se nazývá orgasmus deficiens neboli chybějící orgasmus. Vzhledem k tomu, že k orgasmu nedojde, sexuální vzrušení končí neuspokojivě. Někdy se dostaví i tupá nebo intenzívní bolest. Stane se to tím, že pánevní cévy se při sexuálním vzrušení překrví, ale bez orgasmu se nevyprázdní. Toto se obvykle upraví, jakmile pohlavní vzrušení pomine.

U mužů se mohou vyskytnout ještě další dvě obtíže. První je odeznění erekce při pokusu o pohlavní styk a mívá psychické příčiny např. strach, aby partnerka neotěhotněla, nebo obava z vlastního aktu. Je ovšem mnohem pravděpodobnější, že obojí má tělesné příčiny. Muž např. může být velmi aktivní, když se na pohlavní akt připravuje, a tím krev odtéká z tkání penisu do jiných svalů a erekci tak znemožní.

Druhou obtíží je bolest při pohlavním styku, která se v medicíně nazývá dyspareunie. Příčinou je téměř vždy tělesné selhání. Tato bolest se může objevit pouze při ejakulaci a ve vzácných případech může mít původ v psychice.

Ženy někdy trpí vaginismem, podobnou obtíží, jakou je u mužů odeznění erekce. Dolní (vnější) třetina pochvy se prudce stáhne, když se vulvy (stydkých pysků) nebo pochvy něco dotkne - což je při každém pokusu o pohlavní styk- a tím pohlavní styk není možný. příčinou bývá nepříjemný sexuální zážitek nebo nešetrné lékařské vyšetření. ženy, které trpí vaginismem, mohou však dosáhnout orgasmu jiným způsobem, např. drážděním poštěváčku.

Bolesti v pochvě mohou také způsobit některá onemocnění, např. včedy nebo zánět, a náhlá kontrakce pochvy může být obrannou reakcí na tuto bolest.

I ženy mohou trpět dyspareunií. Možných příčin tohoto onemocnění je dokonce víc než u mužů a jsou většinoui tělesného rázu. Běžným onemocněním, které může způsobit bolest při pohlavním styku, jsou vředy na pohlavních orgánech, zánět nebo infekce v pánvi či pochvě, poranění pochvy a suchost a svraštělost poševní výstelky. Ve vyjimečných případech může být příčinou dyspareunie psychický stav.

Zdroj: Rodinná encyklopedie alternativní medicíny ? Readers Digest Výběr
Knihu můžete zakoupit na www.001shop.cz.