Reklama

Válka pohlaví

Patriarchální společnost zavazuje. Naše matky byly ženami povinností a principů a rodinu opanoval duch vážnosti. Ženy se připoutaly k hrncům a výchově dětí a rychle ztratily smysl pro hru a pro radost. Jejich osobní touhy se rozplývaly v hořkostí, že je manželé opouštějí.

Při pohledu z tohoto zorného úhlu si nakonec mnohé ženy utvořily na muže, s nimiž sdílely život, velmi kritický názor. V Quebecu matky donekonečna opakovaly dcerám před svatbou že prvním dítětem, které budou vychovávat, bude jejich vlastní manžel!

Žena, která byla svědkem toho, jak její matka ovládla manžela, se stejně tak naučí ovládat svého partnera. Vychovává ho postupně slovy, nářky, erotikou vzdechy a ponižováním k relativismu a své dlouhé monology o životě ve dvou někdy považuje za skutečné dialogy.

Řada žen si ve skutečnosti neuvědomuje, nakolik svého muže "kontrolují" protože jejich jemnému nátlaku se v dřívějších generacích říkalo "láska". Ženské autoritářství tak často bývalo nevědomé. Když jde o výchovu dětí a intimitu milostných vztahů, věří ženy upřímně tomu, že vědí, co je pro všechny na světě nejlepší. Když se však žena ve vztahu prosazuje jako jediný odborník na city, změní se partner proti její vůli v mlčenlivého a uzavřeného společníka jakým byl její otec. Ideál páru, který hlásá, a kterému by se podle jejího názoru měli přizpůsobit všichni muži, se vyznačuje skutečnou tyranií, která drtí, místo toho, aby spojovala.

Mnoho žen si myslí, že vzhledem k nezodpovědnosti mužů a tlaku, který musí ženy od mužů zakoušet, je jejich nátlak oprávněnou válkou. Je to možné. Nicméně ze sociálního hlediska udržuje tento nátlak v jejich soukromém životě skutečný boj o moc. Tento postoj skrývá zlobu a pohrdání vůči mužům, které trvají už po celá staletí. Nevede k rovnosti, ale život ve dvou bezděky rozleptává. Tento nátlak nahrává mužské úzkosti z kastrace a dovede muže nakonec k tomu, že se buď vzbouří, nebo přijme místo dítěte, které se mu nabízí. Nic to nevyřeší, protože když se podřídí, ztratí respekt své partnerky, a když se vzbouří, povede to jen k nekonečným diskusím.

Reklama

Žena, která dělá ze svého manžela dítě, skončí nepochybně v náručí muže, který se podobá otci, jehož v mládí pomlouvala, muže slabocha, kterému chybí pevnost, a ona ho proto nemůže obdivovat. Důsledkem je, že se vedle něho nikdy nebude moci realizovat. Pocítí proto své sebeobětování jako otroctví a vykořisťování.

Zdroj: Anatomie lásky - Guy Corneau - Portál

Reklama

Komentáře

Big Muzzy (St, 22. 8. 2001 - 16:08)
Jasně, vole!
Eskobar (Út, 19. 6. 2018 - 16:06)
První obětí všech válečných konfliktů bývá zdravý rozum.
Reklama