Žárlivost je strach z konfrontace.
Pokud žárlíte, pak tedy proto, že o sobě nemáte příliš valné mínění. Máte ten špatný návyk, že o sobě smýšlíte velmi malomyslně. Sami sobě jste tím největším nepřítelem a kritikem. A jelikož sami sebe máte za bezvýznamné, neustále se obáváte, že při srovnání s druhými nepochodíte. A právě to by totiž dokazovalo - tak uvažujete -, že jste ve svém nevalném mínění o sobě měli pravdu.
Proto také lásku a uznání svého partnera pokládáte za tolik důležité. Láskou svého partnera se cítíte povzneseni a zhodnoceni. Jelikož však o sobě ustavičně pochybujete, stále také pochybujete o jeho lásce, popř. žijete v neustálém a hrozném strachu z toho, že jednoho dne objeví něco, co vy už víte dávno: totiž, že vůbec nejste tak atraktivní a žádoucí..
Jelikož sami sebe tak podceňujete, nevěříte svému partnerovi, když vám říká, že vás miluje. A tak tedy vyžadujete stále nové důkazy lásky a žárlíte na všechno, co se mu líbí a co mu připadá zajímavé.
Proto žijete v ustavičném strachu, že by si mohl najít někoho jiného, kterého by pokládal za atraktivnějšího a lepšího. Proto kolem svého partnera chcete vytvořit clonu vůči všem možným rivalům a zamknout ho do klece, ke které máte jen vy výhradní přístup.
Proto také možná žárlíte na jeho koníčky či na jeho přátele a karetní spoluhráče, neboť každá minuta, kterou nestráví spolu s vámi, je z vašeho pohledu důkazem, že pro něj nejste tak důležití. Neboť, podle vašich úvah, kdybyste pro něj opravdu měli význam, tak by každou volnou chvilku strávil pouze s vámi.
Když sami o sobě nemáme valné mínění, pak ani druhým lidem nevěříme, že nás mohou mít rádi. Neumíme si totiž představit, že by někdo miloval něco, co je "nehodné lásky", a proto o své atraktivitě pro ostatní máme stálé pochybnosti.
Člověk nemůže druhým dovolit, aby ho milovali více než on sebe sama, neboli vyjádřeno pozitivně: v té míře, v jaké se člověk sám přijímá a miluje, se cítí přijímán a milován také druhými lidmi.
Abychom to zopakovali zcela jasně: všechny vaše obavy ze ztráty, jež se vyskytují v souvislosti se žárlivostí, a vaše nedůvěřivost mají jen jedinou příčinu: Máte o sobě nízké mínění.
Pokud se naučíte akceptovat se a přijímat, pokud tedy o sobě přestanete negativně uvažovat, pak budete s to svou žárlivost překonat. Do té míry, do jaké se sami budete přijímat, bude se snižovat i vaše žárlivost.
Mnoho žárlivců se na základě strachu, že svého partnera ztratí, pokouší omezovat jeho svobody. Projevují pak velice silné ovládavé myšlení, jež v partnerství může vyústit do mnoha konfliktů a vzájemných rozporů.
Zdroj: Rolf Milke - Láska a žárlivost
Kniha se dá zakoupit na www.001shop.cz
Související produkty na 001shop.cz:
Související články
Reklama
Komentáře
úplne súhlasim...v tomto článku som sa celá našla:-( tiež si myslím,že tá moja žiarlivosť je hlavne kvoli tomu,že si sama seba dostatočne nevážim.neustale priateµa z niečoho upodozrievam a sama sa takto ničím.už som uvažovala,že náš vzťah kvoli tomu ukončim práve ja.nechcem niekomu takto ubližovať a hlavne nie osobe,ktorú milujem.a to som si už tisíckrát vravela,že sa zmením.ALE NEJDE TO.možno nemám tak silnú voµu ako by som mala mať.
Ahoj,tak tady čtu všechny vaše poznatky o žárlivosti.Já mohu jen říct za sebe,že jsem nežárlila do té doby,než jsem si prožila vztah s moc hodným chlapem,ale žárlivým.Bylo to svým způsobem někdy ubíjející a hlavně,když chorobně žárlíte,ubližujete nejen tomu druhému(a odpuzujete ho od sebe),ale hlavně jste na cestě se utrápit.Nebudu psát,čím jsem si prošla,to všichni známe velmi dobře.Chci jen napsat,že mne tak moc zajímalo,jak se člověk cítí,když žárlí,že jsem tomu nakonec propadla sama a role se u nás vyměnili.Začala jsem pátrat po příčinách a jak se z toho dostat.Jelikož vím,že je to psychická záležitost,začala jsem hledat někoho,kdo mi ukáže cestu,co s tím.Našla jsem si metody a techniky na tzv.odblokace...tím se zabývá kineziologie.Mám s tím dlouholeté zkušenosti a díky paní Kamile z Brna,jsem již vyřešila spoustu věcí,jako např.podvedená,neceněná,ponižovaná,...pocity nejistoty,samoty,být odpovědná sama za sebe,atd.Protože sama znám,jak těžké je se dostat ze začarovaného kruhu a najít odvahu k tomu to vůbec řešit(protože nejdříve si to musí člověk přiznat a pak musí chtít...bez toho to nejde a nebo se nedostaví požadovaný ůspěch),tak Vám přeji hodně odvahy k prvnímu kroku "uzdravení se".Pokud jste k lidem nedůvěřivý,tak jako já,ráda vám dám kontakt na paní Kamilu(pracuje s metodou One Brain),kterou jsem hledala několik let.To píši proto,že jsem prošla několik terapeutů a hodně zaplatila za různé terapie bez výsledku.Držím všem pěsti,ať se Vám podaří zvítězit nad jakoukoliv psychickou újmou či osobním problémem.
no no no...pravdivé..i když jsem přílišnou žárlivostí nikdy netrpěla, a to se sebou smířená teda fakt nejsem....
Prosím Irenu o poslání kontaktu na paní Kamilu.E-mail adlit"seznam.cz
Mám také výborné zkušenosti s metodou One brain a hledám někoho, kdo se touto metodou zabývá, v Brně. Díky
Mám také výborné zkušenosti s metodou One brain a hledám někoho, kdo se touto metodou zabývá, v Brně. Díky
hele, ja na jednu stranu nejsem zarlivej a na druhou strasne, nechci prijit o toho cloveka, kteryho miluju nadevse ale pak si uvedomim, ze to jsou proste pudy, ktery se nedaj ovladat. A delam to taky sam, ze flirtuju s holkama ale neudelam to proste. Nenavidim neveru, tak proc budu nekomu delat presne to co nechci aby delal on me. Zdravim Peace
Patřím k těm chorobně žárlícím a nikomu bych to nepřál...Jde občas až o paranoiditu,většinou zlý sny,ale předevšim o nedůvěru v partnera,když s vámi zrovna není...Dokud s ním jste,je pro vás tím nejlepším,co vás může potkat,ale když jste najednou bez něj,máte hrozný pocit,že je někde s někým jiným a tak.. Řekl bych,že jde už vážně o nemoc,bohužel lék zřejmě neexistuje a neexistuje ani důkaz toho,že vám váš partner bude věrný... Nikdy bych to nikomu nepřál,bojuju s tim co se dá,ale nedá se prostě dělat nic..
Psycho: Já jsem na tom stejně a nevím co s tím. Rozhodl jsem se, že raději budu sám. Je mi 31 a už 10 let jsem neměl žádný vztah a dokonce života budu raději sám, než se jen pořád ničit.
Až donedávna jsem patřila k těm co mají žárlivost pod kontrolou. Prostě jsem důvěřovala a ostatní jsem se snažila neřešit.
Před čtyřmi měsíci jsem náhodou přišla na manželovu nevěru(jsme spolu 25let). Manžel vše ihned ukončil a je moc pozorný - prý mě nikdy nechtěl opustit. No, a od té doby nemůžu najít zpátky tu důvěru(snažím se s tím vším vypořádat-zatím to moc bolí) a žárlím i když se to snažím skrývat.
Před čtyřmi měsíci jsem náhodou přišla na manželovu nevěru(jsme spolu 25let). Manžel vše ihned ukončil a je moc pozorný - prý mě nikdy nechtěl opustit. No, a od té doby nemůžu najít zpátky tu důvěru(snažím se s tím vším vypořádat-zatím to moc bolí) a žárlím i když se to snažím skrývat.
Já: No, tu důvěru už podle mě nikdy zpátky nezískáš, s tím se musíš smířit. Záleží na každém zvlášť, jak se s tím dokáže vyrovnat.Já se raději s partnerkou rozešel, i když jsem jí nejdřív odpustil, ale prostě ta důvěra tam už nebyla a bez ní to podle mě nejde, trpěl jsem. Po rozchodu jsem zjistil, že mě podváděla s kde kým, měla to prostě fakt ráda. Teď má tři děti a každé s někým jiným, naštěstí ani jedno se mnou.
taky žárlím... jak nejsem s ním, tak vidím ty nejhorší scénáře... dnes mi např. nezavolal, ceý večer jsem se snažila na to nemyslet a teď v 1 v noci jsem nevydržela a zavolala mu... připadám si jak pitomec, ale nešlo to neudělat. sice mi tvrdil, že už spí, ale stejně to bylo divný, jak když mi lže...
Taky jsem tím morem nakažená. Nevím kde se to vzalo, ale je to tady. Nemůžu ani spat, když jsme někde s manželem, on je bavíč, ženy po něm pokukujía šahají....ale nic víc, jenže mě to štve, štve a štve a pak mám až noční můry...a bojím se že ho stratím. Jemu to zatím připadá hezké, ale já cítím že se stupnuje a že ho to asi přestane zachvilí bavit. Poradte kde se to dá léčit.....
U mě se žárlivost rozjela až po tom, co jsem zjistila, že mě partner podvádí. Nevěřila jsem mu a jen se trápila. Radši jsem ten vztah ukončila i když s ním mám dítě. Už jsem nemohla takhle žít, pokračoval v tom a ještě se začal ponižovat. Monogamie není přirozená, ale tolik to bolí:-( chápu to jako zradu....
když není komunikace taky vznikne žárlivost ,nebo to je jen můj problém .
Ahoj lidi, mám ten stejný problém... napsal bych asi to samé co smutnoucka :-( ... pokud by se někomu snad, doufám, podařilo se nějak vyrovnat s faktem ŽÁRLIVOST tak bych byl moc rád aby mi napsal na můj email s tím jak se mu to podařilo a dal mi nějaké rady prosím... Michal181818"seznam.cz Předem děkuji a držím palečky at se každý kdo je touhle debilní nemocí postižen tak at se z toho nějak výlečí!!!
Ahoj, píšu článrek o žárlivosti a hledám někoho, kdo s tím má potíže (je extrémně žárlivý nebo jeho partner/ka) a udělal by se mnou krátký anonymní rozhovor napr. pres email. Ozvěte se mi, prosím, na email rozhovorVK"seznam.cz diky
Já jsem žárlivost porazila.Vyhledala jsem odbornou pomoc.
Radím vám to samé,protože jinak budete do smrti trpět a každý se s vámi rozejde.Zít s žárlivcem je stršné.Ve vztshu má být klid a svoboda a ne že vám někdo bude dělat scény a kontrolovat vás a dělat na vás kyselé xichty,jakmile se s někým zapovídáte.
prožila jsem si to nedávno i obráceně a je to utrpení.Když jsem si uvědomila,že tohle jsem dělala partnerům,bylo mi ze mě na blití.
Radím vám to samé,protože jinak budete do smrti trpět a každý se s vámi rozejde.Zít s žárlivcem je stršné.Ve vztshu má být klid a svoboda a ne že vám někdo bude dělat scény a kontrolovat vás a dělat na vás kyselé xichty,jakmile se s někým zapovídáte.
prožila jsem si to nedávno i obráceně a je to utrpení.Když jsem si uvědomila,že tohle jsem dělala partnerům,bylo mi ze mě na blití.
Ahoj už dva roky mám přítele a myslím si že se mnou prožívá peklo. Jakmile potkáme nějakou jeho známou a on jí pozdraví, nemůžu se udržet a spustím na něj vlnu výčitek a otázek. Nejhorší je, že neumím mít ráda sama sebe. Skoro každá jiná mi připadá lepší a já jsem ta úplně vespod a každou chvíli čekám že si můj přítel vybere nějakou jinou. OPravdu už nevím co dělat a uvažuji o vyhledání odborníka, je to asi poslední možnost. Chci získat sebevědomí a hlavně nechci přijít o přítele....
Rika se ze kdyz clovek zarli...přesně můj případ:(
žárlím jak idiot, vim o tom a snažim se na tom pravovat(teda uvědomil jsem si to teprve nedávno ale snažím se) Ví o tom i má přítelkyně a chtěla by mi s tím nějak pomoci. Bojím se aby to nepřerostlo v chorobnou žárlivost a taky nechci jít ke cvokaři:-) Vždycky sem si v hlavě vymejšlel nejhorší možné scénáře co se může stát, teď se snažím to potlačit. Vadí mi, že nedokážu dát partnerce potřebnou volnost, poslední dobou se to snažím co nejvíce tlumit ale je to strašně těžké..Neví někdo jak se s tím nejlíp vypořádat?
žárlím jak...třeba: zkus na ni myslet jako na tu kterou jsi už nenavratně ztratil.. že už se ti nevratí
Ahojky žárlím ale přiměřeně ale jedna věc mě oparvdu trápí....proto bych uvítala názor, radu....nemám co bych svému příteli vytkla je na mě opravdu velmi hodný, milý, udělá pro mě cokoli, když jsem nemocná stará se o mě...problém je, že se dívá po jiných ženách, dívkách.Jdeme po městě povídáme si a já mám pocit,že musí zaregistrovat všechny slečny, které jsou kolem...a samozřejmě mé sebevědomí klesá(i když si myslím,že opravdu nemá důvod klesat) a cítím se velmi poníženě. Zjištuji, že problém je nejspíš na mé straně a to že si nevěřím (nemám důvod co se vzhledu týká). Co mám dělat jak to řešit??? už jsem si kolikrát říkala nech to být neřeš to neměj žárlivé řeči ale někdy to prostě nejde cítím takový tlak cítím se tak špatně, že to prostě musí ven. jak to mám řešit...nebo spíš jak to neřešit...jestli se podívá či ne. Trápí mě to hlavně trápím sama sebe příteli nedělám žádné scény to ne!!! Tohle zná asi každá ale co s tím?? Uvítám i radu od chlapa.
Ahojky žárlím...Ahoj leono,
mam uplne stejny problem jako ty, pritel mi to taky dela. Musi, proste musi se podivat na kazdou ktera se kolem vyskytuje. Dost jsem se kvuli tomu natrapila, tolikrat se nastvala i dokonce mu udelala scenu. On tvrdi, ze jsem paranoidni, ze to vubec neni pravda - ale my to vidime na vlastni oci, ze? Myslim, ze problem je tak nejak na obou stranach.. na tve ve smyslu, ze si neveris, i kdyz sama vis, ze tyhle kolemjdouci holky pro tebe rozhodne nejsou zadnymi rivalkami... a na jeho v tom, ze to "ocumovani" dela moc napadne a nebere ohled na tebe, nezajima ho, ze se tim trapis a ze te tim ocumovanim vlastne ztrapnuje a ponizuje. Existuje spousta chlapu na jedne strane, kteri to ocumovani zapotrebi nemaji. tak proc bych mela ja tomu svemu toto trpet? rikas si. Mne na tom celem prave asi nejvic vadi prave ten pocit ponizeni a ztrapnenim, kdy ta holka vidi, ze na ni tvuj mily zira a samozrejme ji to dela dobre a o tobe si mysli, jaka jsi chudinka, ze si ani neumis udrzet pozornost sveho pritele. Postupem casu jsem se naucila se tomu prilis nepoddavat a ty hrozne deprimujici myslenky jakztakz potlacit. Proste se na to snazit kaslat. Paradoxne pomohla i jedna moje scena, kdy jsem mu vycetla prvni posledni. Od te doby to nedela tak okate, spis se jen mrkne a dal se nezajima. Nicmene uz ho znam a vim, jake typy se mu libi, takze jakmile se nejaka takova v okoli vyskytne, tak si dovedes predstavit, jak me to asi boli :) Na takovou holku pak treba v metru neustale a hlavne "nenapadne" hazi pohledem a ty v jeho ocich vidis, jak se mu strasne libi. A to uz se ti pak v hlave rysuji katastroficke scenare, jak po ni tvuj mily v myslenkach touzi a predstavuje si vsemozne eroticke sceny, ktere spolu provadeji... brrr... nekdy si rikam, ze jsem fakt zrala na psychouse, mozna by mi to pomohlo. Kazdopadne jsem si poridila knizku o zarlivosti, tak snad se z toho nejak dostanu.
mam uplne stejny problem jako ty, pritel mi to taky dela. Musi, proste musi se podivat na kazdou ktera se kolem vyskytuje. Dost jsem se kvuli tomu natrapila, tolikrat se nastvala i dokonce mu udelala scenu. On tvrdi, ze jsem paranoidni, ze to vubec neni pravda - ale my to vidime na vlastni oci, ze? Myslim, ze problem je tak nejak na obou stranach.. na tve ve smyslu, ze si neveris, i kdyz sama vis, ze tyhle kolemjdouci holky pro tebe rozhodne nejsou zadnymi rivalkami... a na jeho v tom, ze to "ocumovani" dela moc napadne a nebere ohled na tebe, nezajima ho, ze se tim trapis a ze te tim ocumovanim vlastne ztrapnuje a ponizuje. Existuje spousta chlapu na jedne strane, kteri to ocumovani zapotrebi nemaji. tak proc bych mela ja tomu svemu toto trpet? rikas si. Mne na tom celem prave asi nejvic vadi prave ten pocit ponizeni a ztrapnenim, kdy ta holka vidi, ze na ni tvuj mily zira a samozrejme ji to dela dobre a o tobe si mysli, jaka jsi chudinka, ze si ani neumis udrzet pozornost sveho pritele. Postupem casu jsem se naucila se tomu prilis nepoddavat a ty hrozne deprimujici myslenky jakztakz potlacit. Proste se na to snazit kaslat. Paradoxne pomohla i jedna moje scena, kdy jsem mu vycetla prvni posledni. Od te doby to nedela tak okate, spis se jen mrkne a dal se nezajima. Nicmene uz ho znam a vim, jake typy se mu libi, takze jakmile se nejaka takova v okoli vyskytne, tak si dovedes predstavit, jak me to asi boli :) Na takovou holku pak treba v metru neustale a hlavne "nenapadne" hazi pohledem a ty v jeho ocich vidis, jak se mu strasne libi. A to uz se ti pak v hlave rysuji katastroficke scenare, jak po ni tvuj mily v myslenkach touzi a predstavuje si vsemozne eroticke sceny, ktere spolu provadeji... brrr... nekdy si rikam, ze jsem fakt zrala na psychouse, mozna by mi to pomohlo. Kazdopadne jsem si poridila knizku o zarlivosti, tak snad se z toho nejak dostanu.
je to boj :-(
hele ja sem taky asi chorobne zarlivej,nikdy sem nebyl ale tedka mam pritelkyni, kterou chci mit uz za zivotni parnertku, ale uz si i sam vsimam jak to s tim zarlenim prehanim a maluju si porad v hlave ty nejhorsi scenare, pritom vim, ze me moc miluje a nikoho nechce,ale asi sem fakt idiot,nevim jak si to z ty palice vymazat a bejt normalni, ste na tom nekdo podobne? asi bych potreboval s nekym,kdo je na tom stejne pokecat - [email protected]
Ahojky žárlím...ahojte,taky mam podobny problem a nevim si rady,muj pritel je o 25 let starsi nez ja,presto mam pocit,ze se taky diva na kazdou sukni,nekdy mu to dam najevo,ale samozdrejme,tak aby to nevypadalo,ze zarlim,ale mam pocit,ze jsem s tim akorad pro smich,jo,jo,pritom,on by mohl byt ten,kdo ma na zarlivost pravo,myslim tim,diky nasemu vekovemu rozdilu,tak si nekdy reknu,jen at se diva,a pak me to zas zere,myslim,ze na to prisel,a tak zacal kolem jdouci zeny se mnou rozebirat,coz mi hrozne pomaha,ale stejne je to hnus,takhle trapit sebe a druheho,tak zensky,hlavu vzhuru a snad to dopadne dobre a nebudem zarlit a trapit se a plakat,kazit si krasny dny,atd.... zatim,ale nevim,jak na to,je to pro me takovy dabel v tele ktery nici,tak sup,spolecne ho zdolame!!!
Ahoj leono,
mam uplne stejny...no abych ti řekla pravdu, tak to že ti vadí, že se kouká po jiných, když jde s tebou, tak to chápu. Musim říct, že jsem to u přítele nezažila. I po 6 letech když byl se mnou, tak ostatním sukním nevěnoval pozornost. Když je sám, tak ať se podívá, ale se mnou by si to měl přítel odpustit.
Taky jsem litovala ty holky, když jsem si všimla, jak na mě ten jejich přítel nestydatě kouká. Asi jsem najivní, ale řekla bych, že tak by to nemělo být, že že váš partner nestydatě kouká po každé! která projde okolo, když je s vámi. Já taky nekoukala na kluky, kteří okolo mě prošli. Věděla jsem, že prošli, ale proč na ně koukat - věnovat jim nějakou větší pozornost, když mám vedle sebe přítele a něco mi vypráví.
mam uplne stejny...no abych ti řekla pravdu, tak to že ti vadí, že se kouká po jiných, když jde s tebou, tak to chápu. Musim říct, že jsem to u přítele nezažila. I po 6 letech když byl se mnou, tak ostatním sukním nevěnoval pozornost. Když je sám, tak ať se podívá, ale se mnou by si to měl přítel odpustit.
Taky jsem litovala ty holky, když jsem si všimla, jak na mě ten jejich přítel nestydatě kouká. Asi jsem najivní, ale řekla bych, že tak by to nemělo být, že že váš partner nestydatě kouká po každé! která projde okolo, když je s vámi. Já taky nekoukala na kluky, kteří okolo mě prošli. Věděla jsem, že prošli, ale proč na ně koukat - věnovat jim nějakou větší pozornost, když mám vedle sebe přítele a něco mi vypráví.
Jsem asi jeden z těch, které dámy popisujete ve svých stescích. A mám partnerku jako jste Vy. Kolik krásných a perspektivních dnů a večerů nám už žárlivost zkazila. Typická situace: vystrojení jedeme autem do divadla a já se na křižovatce rozhlížím, abych se s nikým nesrazil. Vtom slyším od své partnerky: "Stálo Ti to za to? Právě dnes když jdem do divadla?" Nejsem si ničeho vědom, vím už dávno, že mé obdivné, ale i potlačované pohledy na jiné krasavice jí vadí. Ale ona přece dobře ví, kdo se mi asi líbí a tak stačí se nevědomky podívat některým směrem (někam se přece dívat musím) a začnou výčitky. Někdy dokonce až mnohem později, kdy už vůbec netuším, která bije. Má partnerka se mi líbí, vážím si jí, vždyť ji neustále srovnávám s těmi, které vidím okolo sebe, ale co mi na ní nejvíc vadí, je žárlivost. Kdyby řekla: jsem šťastná, že spolu jdeme do divadla, večer by dopadl úplně jinak. A ti muži, které ženy nezajímají, jsou možná trochu jiní, možná méně náruživí, možná právě slepě zamilovaní, možná sběratelé krabiček od parfémů, možná jsou teplí. Pokud chcete muže jen pro sebe, tak si je najděte podle tohoto kritéria: nezajímají jej ženy. A jak jste se vlastně seznámili? A upozorňuji, že ani špatný zrak, invalidita, nebo vězení nepomáhá. Jen láska, důvěra, tolerance, sebevědomí, vlastní zájmy a koníčky.
A teď mi řekni, proč takovou slepici vozíš autem do divadla.
Ten článek je to nejpravdivější,co jsem kdy četla.Je to tak !
no abych ti řekla pravdu,...Já řeknu: "Ten má pěkný zadek.", přítel řekne: "Mrkni na její figuru." A jdem dál. To si máme dávat klapky na oči?
Taky nechápu, jak se může nechat Patron sekýrovat od nějaké nány.
Máš to divně zařízený, když si vůbec dovolí na tebe držkovat. To seš chlap nebo podpantofláč? Buď jí máš jednu plesknout a nebo ji poslat k čertu.
Já bych si od takové pizdy život kurvit nenechal.
Máš to divně zařízený, když si vůbec dovolí na tebe držkovat. To seš chlap nebo podpantofláč? Buď jí máš jednu plesknout a nebo ji poslat k čertu.
Já bych si od takové pizdy život kurvit nenechal.
Do prdele bych ji poslal a ne do divadla.
Do prdele bych ji poslal a ne...Třeba je zrovna ona tou, která má majetek a on musí držet zoban...
Taky nechápu, jak se může...pořádnej chlap ani nepomyslí nato,že by ženu uhodil! Srabík, co si hojí na slabším mindráky, to samozřejmě klidně i udělá.
Když se něco na ženě nelíbí normálnimu muži, najde si jinou. taky to tak dělám a chlap nejsem. na mně kdyby jen napřáhnul muž ruku, jde do lochu-tomu věř.
Když se něco na ženě nelíbí normálnimu muži, najde si jinou. taky to tak dělám a chlap nejsem. na mně kdyby jen napřáhnul muž ruku, jde do lochu-tomu věř.
napřáhnul ruku, tak seš pochcaná strachy.
napřáhnul ruku, tak seš...a budeš bydlet pod mostem !!!
napřáhnul ruku, tak seš...Tebe asi rodiče málo třískali.Nebo hodně a to se na Tobě podepisuje.Většinou se tak chová každý,koho nikdo nemá rád,ani ti rodiče.Tak si to chce vybít na slabších.Pche,jen jednou bys tu svou pacičku natáh....!
Je mi to blbé přiz¨nat...Teď to bude znít špatně, ale děkuji, to co jste napsal mi velice pomohla si to trochu srovnat v hlavě...
Reklama
- Odpovědět
Pošli odkaz