Ženská žárlivost
Se žárlivostí a závistí je jedna velká potíž: rozptylují vás a nedovolí věnovat se řešení problémů, týkajících se vaší osoby, vaše ho zaměstnání, vaší domácnosti. Když se v myšlenkách neustále zabýváme okolnostmi života někoho jiného, pak nevěnujeme patřičnou pozornost tomu, co je skutečně důležité, říká dr. Glassová.
Jistou výhodu ale žárlivost i závist přináší: motivuje nás, abychom se změnily k lepšímu - co do vzhledu, co do znalostí a dovedností nebo i sebevědomí, říká dr. JoAnn Magdoffová, soukromá psychoterapeutka.
Zde je několik odborných rad, jak zvládat žárlivost:
Správně rozpoznejte a zhodnoťte vlastní pocity. Pokud člověk sám sobě podstatu negativních pocitů nechce přiznat, navozuje si zbytečný stres, říká dr. Leah J. Dicksteinová. Přiznejte si, že žárlíte, a vezměte si z toho poučení. (Zajímavé je, že podle jedné australské studie jsou ženy spíš než muži schopné si přiznat, že žárlí.)
Ujasněte si, na co vlastně žárlíte. Pokud váš manžel kupříkladu flirtuje s kolegyní z práce, pak může být skutečnou příčinou vašich negativních pocitů spíš žárlivost na jeho práci jako takovou, protože se vám zdá, že v ní nachází víc uspokojení než ve vztahu k vám.
Jistě, vždycky existuje možnost nějakého vztahu, navázaného ve společnosti - pokud si to myslíte, svěřte se mu se svými pocity, aniž byste ho obviňovala, radí dr. Glassová.
Zvažte motivaci. Když dostane vaše kolegyně přidáno, nevyvádějte, jako byste nemohla dostat přidáno i vy, vždyť se to nevylučuje! "Když někdo jiný dostane přidáno, až příliš často se chováme, jako by nám tím byla omezena šance dostat přidáno také," říká dr. Tangneyová. "Je to však chybná úvaha. Jen málokdy to odpovídá skutečnosti."
Závist transformujte v obdiv. "Pokud nějaké ženě závidíte určitou kvalitu, rys či dovednost, které vám chybí, použijte to jako inspiraci k vlastnímu vylepšení," říká dr. Glassová. Začněte u sebe pěstovat tu vlastnost, kterou obdivujete. Pokud byste také ráda sypala z rukávu citáty z poezie, dejte se zapsat do literárního kursu. Chcete být štíhlá? Kupte si rotoped. Chcete být úspěšnější v obchodování? Zapište se do kursu ekonomiky.
"Hledejte poučení - a sice u člověka, který má to, po čem toužíte," říká dr. Dicksteinová. "Vždyť se můžete zeptat:
Související produkty na 001shop.cz:
Související články
Reklama
Komentáře
Ja nezarlim a tak mam zivot o moc jednodussi.Nekontroluju ani cizi mobil,ani pracovni kabelu,ani nesmejdim po jinych domacich "koutech",ktere by mohli ledaco skryvat...
mohly (samozrejme,omlouvam se)...
A není lepší pravdu znát, než si vytvářet iluzi o dobře fungujícím vztahu? Něco podobného jsem zažila a přesto si myslím, že znát pravdu je lepší!
Šmejdit v cizím mobilu je ubohost.
souhlasím,je to ubohost.Byla to extrémní životní situace-manžel mě léta dusil kvůli jedné nevěře,moralizoval,že jemu by se nic podobného nikdy nestalo a pak jsem mu našla v mobilu SMS od (nepřeháním) několika desítek holek.S jednou z nich spal..
Terri,tohle je diskutabilní otázka.Ti starší a zkušenější říkají,po ničem nepátrat.Upřednostnit prostě klid před šílenostmi,které po odhalené nevěře žárlivost rozpoutá.Je mi 35 let a klid je mi po těch hrozných letech nade vše.Ale je to jen můj subjektivní názor,nikomu to nenutím.
Nejsem starší a rozhodně ani zkušená, ale nejsem od přírody vůbec žárlivá, takže by mě nikdy nenapadlo partnerovi slídit v mobilu. Aspoň si ušetřím nervy.
DDii, zažila jsi někdy nevěru? Do doby, než se to stalo mně, jsem taky nežárlila a nechápala žárlivky.
můj manžel žárlil jako šílenec,dokonce mě nechal sledovat.Nechapala jsem do té doby,než jsem zjistila,že je mi nevěrný.
Nevím,zda je to přímo žárlivost, spíš jsem neustále ve střehu. Jsme s manželem 18 let,máme 3 děti, miluji ho a děsně se bojím, že by mne mohl podvést. Někdy se mi o tom i zdá, budím se s brekem a bolestí u srdce...
zažila jsem dvakrát žárlícího manžela ,ale pro to , že jsem začala vydělávat víc než,oni,asi to bude pravda, že chlapi spíše žárlí na úspěch a materii
Připadá mi zbytečné žárlit, jak u žen tak mužů. Žárlivostí jen ukazuji své sobectví. Pokud vztah funguje, není prostor na nevěru a žárlení a podezírání a když nefunguje, tak je to potřeba řešit jasnou diskuzí ne šmejděním v mobilu. Znám to z vlastní zkušenosti a manžel, který slídí, si říká o to, aby byl podveden :-)A stejně jako u j. to souvisí s mými pracovními úspěchy a tím, že mám víc volna a víc peněz než on.Ale neřeším to, peklo si ze života dělá sám.
text
Nevěděla jsem, co to žárlivost je, dokud jsem se nestala její obětí. Do té doby jsem neznala ten pocit úzkosti ze ztráty partnera a z ponížení. Mám teď jiný vztah, partner není žádný sukničkář a já žárlím. Zůstalo to ve mě a nemůžu se toho zbavit. Chtěla bych být zase nežárlivá jako dřív, ale jak to udělat? Když se člověk spálí, tak si tu bolest pamatuje a bojí se jí. Nejde to vymazat z paměti. Je to v podvědomí. I když vím, že mě partner miluje, je to tam. Co s tím?
Nikdy jsem nežárlila, nekontrolovala, jen jednou přišel impuls změna chování manžela..tak jak říká svatá pravda:důvěřuj,ale prověřuj,pokud máš podezření, tak jsem uhodila hřebíček na hlavičku. Manžel měl virtuální "kamarádku",tím,že jsem na to přišla jsme to museli v našem vztahu řešit, na otázku proč?..mi odpověděl,že jen ze zvědavosti..zůstali jsme spolu,ale důvěra je pochroumaná a jsem a budu ve střehu, pokud mi za to bude stát.
to :-) a proc s nim teda jsi, kdyz je duvera pochroumana a ty jsi porad ve strehu? Ptam se proto, ze jsem nedavno mela flirt s kolegou (podotykam, ze vazne jenom flirt, nespali jsme spolu). Jeho zena mu nasla par textovek ode me v mobilu - prakticke, zadne intimnosti - vyrobila z toho silenou aferu, vystehovala ho z baraku, pak se mu hroutila, pak mu vyhrozovala ... No ted jsou jako ze spolu, ale ona uz mu pry 'neveri'. Tak by me zajimalo, jak to ve skutecnosti je, protoze ja se do toho fakt nedokazu vzit. Bud se uziram a pak jsem s tim clovekem proto, ze jsem na nem zavisla, nebo jsem ve vztahu spokojena, ale pak se neuziram a nekontroluju.
pro Pavlínu:
Ujasnili jsme si s manželem pravidla co nám vadí a tak se tolerujeme, důvěru můžeš ztratit a získání trvá dlouho a právě to získání je založeneé na tom, že víš že ti neubližuje. Žijeme úplně normálním spokojeným životem, jen já mám někde v hlavě( a čím je ta aférka vzdálenější, tím se to posouvá do zapomnění)majáček, který by evevntuelně při změně chování manžela zablikal a pak ne tajně, ale otevřeně bych se manžela zeptala jak se věci mají, pokud partnera dobře znáš, poznáš i na nepatrných změnách chování o co kráčí, on o tom ví, že tato situace může kdykoli nastat, že se ho zeptám ) nejen zeptám, souvisí s tím odkrytí mob. , mailu..pokud bude ovšem chtít), upozornovala jsem ho na to a pevně doufám, že to nebudu muset nikdy zrealizovat a že pochopil, že mu to za to nestojí. Neřekla bych nic, pokud by měl skutečný důvod, ale zvědavost mi přijde dost přízemní. nevím zda jsem to popsala dostatečně, nejsem hysterka, ani stíhačka, jen nemám ráda podlé jednání, proto jsem jednala přímo a narovinu, nikam jsem mu nelezla, nic nekontrolovala, jen jsem se rázně zeptala a vysypal mi to pak sám.
Ujasnili jsme si s manželem pravidla co nám vadí a tak se tolerujeme, důvěru můžeš ztratit a získání trvá dlouho a právě to získání je založeneé na tom, že víš že ti neubližuje. Žijeme úplně normálním spokojeným životem, jen já mám někde v hlavě( a čím je ta aférka vzdálenější, tím se to posouvá do zapomnění)majáček, který by evevntuelně při změně chování manžela zablikal a pak ne tajně, ale otevřeně bych se manžela zeptala jak se věci mají, pokud partnera dobře znáš, poznáš i na nepatrných změnách chování o co kráčí, on o tom ví, že tato situace může kdykoli nastat, že se ho zeptám ) nejen zeptám, souvisí s tím odkrytí mob. , mailu..pokud bude ovšem chtít), upozornovala jsem ho na to a pevně doufám, že to nebudu muset nikdy zrealizovat a že pochopil, že mu to za to nestojí. Neřekla bych nic, pokud by měl skutečný důvod, ale zvědavost mi přijde dost přízemní. nevím zda jsem to popsala dostatečně, nejsem hysterka, ani stíhačka, jen nemám ráda podlé jednání, proto jsem jednala přímo a narovinu, nikam jsem mu nelezla, nic nekontrolovala, jen jsem se rázně zeptala a vysypal mi to pak sám.
Potřebuji poradit s jednou velmi důležitou věcí :na svého přítele nepřiměřeně žárlím.Moje pochybnosti potom vedou jen k hádkám s ním.Miluje mě,ale já mám pořád strach,že mě opustí,že se zamiluje do někoho jiného,že se mu jiná žena bude zdát atraktivnější,přitom žádné důkazy o nějaké nevěře nemám tedy takové,že by mě podváděl.Jsem s ním rok,ale pochybnosti jsou tu stále.Jsem chorobný žárlivec!Prosím o radu,předem moc děkuji
Pokud sama přiznáváš a víš, že na svého přítele nepřiměřeně žárlíš, nechápu, proč žádáš o radu. Řešení je jediné: omez svou žárlivost. Dostaň ji pod kontrolu. A pak ji úplně eliminuj.
Pokud někdo zavrhne a opustí partnera (o kterém tvrdí, že ho miluje) kvůli tomu, že měl tělesný kontakt s jinou osobou, nešlo o lásku ale majetnickost.
Je to, že si někdo vymění tělesné tekutiny s jiným fakt tak hyperdůležité, aby to měnilo běh našich (kteří jsme se té výměny tekutin nezúčastnili) životů? Já osobně přikládám důležitost jiným věcem, vám otravujícím se žárlivostí přeju hodně štěstí.
Pokud někdo zavrhne a opustí partnera (o kterém tvrdí, že ho miluje) kvůli tomu, že měl tělesný kontakt s jinou osobou, nešlo o lásku ale majetnickost.
Je to, že si někdo vymění tělesné tekutiny s jiným fakt tak hyperdůležité, aby to měnilo běh našich (kteří jsme se té výměny tekutin nezúčastnili) životů? Já osobně přikládám důležitost jiným věcem, vám otravujícím se žárlivostí přeju hodně štěstí.
Muj partner mi zakazoval kontakt s byvalymi prateli ktere jsem mela nez jsem ho poznala.Zvlast u byvaleho pritele silel.Ja jsem se vsemi kontakt prerusila jak chtel -pozor!dobrovolne protoze jsem ho castecne chapala a taky jsem vlastne nebyla rada kdyz se videl s byvalou.Tehdy jsem mu rekla ze bud at kazdy s kym chce a nebo teda urcite lidi vzajemne skrtnem.Tehdy bych radeji kazdy s kym chce .On ne a vyvadel.Patrim mezi ty ktere se tez podivaly do mobilu.Asi po roce.Zjistila jsem ze si nejen volaji ale i se sem tam sejdou nekdy se stalo ze jsme se pohadali on se sel projit a sesli se v mem okoli.Malem me kleplo.Ne ze by nemohl ale byval ukazkovy uzurp a pak si dela to co mi zakazuje.Od te doby delam co chci a kaslu na to ale nerikam mu to protoze by stejne vyvadel...ve smyslu ja uz to nedelam tak to taky nedelej atd.Proste on vse ja nic.Desne mi vadi ze jsem tak mekka a zapiram to a nekdy je mi trochu lito ze mozna lzu kudy chodim aby se nevztekal a on je mozna "hodny".Uz mu proste neverim nechci byt znovu za blbce a stve me priserne me stve ze to chtel vlastne on a ja nektere vztahy po tak dlouhe dobe uz ani dobre nenavazala.
hned reknu ze jsem chlap a reknu v cem je problem. Pritelkyni jsem rekl ze se mi libi jedna znama (rekneme ze to je muj ideal krasy) a od te doby je vsechno spatne. nekdo ma ideal krasy nejakou vychrtlou modelku s velkyma kozama a blond vlasama, ja proste mam ideal v cloveku ktereho znam, ale nikdy bych ji jako pritelkyni nedej boze manzelku nechtel. jakmile si povidam s nejakou kamaradkou, prijde mi sms, zprava na ICQ apod hned jsem pod palbou otazek kdo to je, jak vypada, co s ni mam atd. Mnohokrat jsem se za to omluvil (rekl jsem kravinu a vim to), delam vse pro to abych ji pripomnel ze ona je pro me ta nejlepsi, nejkrasnejsi, atd. ale porad jsou problemy snazim se ji udelat radost tim ze ji reknu ze ji to slusi nebo ze ma uzasny zadek atd, ale odpovedi na to "vsak ona ho ma lepsi ne, kdyz je to tvuj ideal" Muzu udelat, rict co chci kolikrat chci, ale porad to je spatne a porad mi pripada ze to nebere vazne nebo ze ji to nedela radost. rikala ze zkusi prestat zarlit. Par dni je treba klid, ale pak staci at mi prijde sms od kamaradky ze skoly (treba jen chce at ji prinesu skripta nebo sesit, nebo se zepta kdy ze jsou zkousky) a je opet ohen na strese - proc zrovna pise mi, proc ne nekomu jinemu. Jeste jedna vec kterou musim zduraznit je, ze bych svou pritelkyni nikdy nepodvedl at by se delo co by se delo.co vy na to? Zarli prehnane nebo ma na to pravo. (tato situace trva asi rok)
Nemá na to právo.Žárlí,každý kdo miluje ale tohle je pomalu teror.Tím,že někoho milujem,neznamená že ho vlastníme.Něco jiného je kdyby měla důvod žárlit.Jestli jsi jí ale nikdy nepodvedl,tak nechápu,proč to dělá.
pro tri krizky..
Na zacatek-je jasne ze kdyby ti uvedla ona nejakeho konkretniho kluka taky nebudes skakat tri metry vysoko to uz radsi nejakyho z tv ze ?:-))
Kdyz si to tak predstavuju asi bych ji zkusila znovu a znovu/ale pak uz snad ani ne:-)/ vysvetlit ze vis ze to ma v hlave ze by ti to taky nebylo prijemne/je jedno jestli jo nebo ne/ ale ze si to tak nemyslel ze samozrejme az po ni-coz zni sice jako bla bla ale muzes ji k tomu"jako dukaz":-) zkusit vysvetlit ze kdyz mas rad anineni mozne videt nekoho "lip".Coz napriklad u me tak je:-) Taky by mi hrooozne pomohlo kdybys na tu dotycnou rekl sem tam mezi reci kdyz se to bude hodit ..neco blbyho/at uz to tak je nebo ne/...muj partner to nekdy dela kdyz me nejdriv "nahloda" a pak vidi ze na to myslim rekne sem tam opak a ja i kdyz vim ze me chce treba jen udelat radost mam ho za tu snahu moc rada ana vse spatne pak zamopenu:-) Ja jsem ten zacatek asi napsala nesrozumitelne pripadne se omlouvam:-) Ja jen ze zadne jsi nejkrasnejsi ted nepomuze chce to i vyslovit ze ta prvni neni jak jsi rikal:-)))
Na zacatek-je jasne ze kdyby ti uvedla ona nejakeho konkretniho kluka taky nebudes skakat tri metry vysoko to uz radsi nejakyho z tv ze ?:-))
Kdyz si to tak predstavuju asi bych ji zkusila znovu a znovu/ale pak uz snad ani ne:-)/ vysvetlit ze vis ze to ma v hlave ze by ti to taky nebylo prijemne/je jedno jestli jo nebo ne/ ale ze si to tak nemyslel ze samozrejme az po ni-coz zni sice jako bla bla ale muzes ji k tomu"jako dukaz":-) zkusit vysvetlit ze kdyz mas rad anineni mozne videt nekoho "lip".Coz napriklad u me tak je:-) Taky by mi hrooozne pomohlo kdybys na tu dotycnou rekl sem tam mezi reci kdyz se to bude hodit ..neco blbyho/at uz to tak je nebo ne/...muj partner to nekdy dela kdyz me nejdriv "nahloda" a pak vidi ze na to myslim rekne sem tam opak a ja i kdyz vim ze me chce treba jen udelat radost mam ho za tu snahu moc rada ana vse spatne pak zamopenu:-) Ja jsem ten zacatek asi napsala nesrozumitelne pripadne se omlouvam:-) Ja jen ze zadne jsi nejkrasnejsi ted nepomuze chce to i vyslovit ze ta prvni neni jak jsi rikal:-)))
Tak já teda musim stoprocentně souhlasit s miou. Můj přítel mi taky udělal něco podobnýho (nebylo to takhle přesně, bylo to možná horší, ale to teď nechci rozebírat) docela mě to sebralo, protože přece každá holka chce bejt pro toho svýho ta nejhezčí. Samozřejmě chápeme že se vám líběji i jiný holky, ale to přece nemusíme vědět:) Takže bejt "tři křížky", řídim se radou od mii (miy, já teď nevim:)) Mimochodem ženský .. vypráví vám chlap svý erotický sny, kde vy vůbec nefigurujete? Když to v nich prostě dělá s jinejma (v různym počtu)? Jestli jo, zajímalo by mě jak na to reagujete..
Hej Ty tříkřížkový,
hned na začátku Tě musím pochválit, že si k tomu problému zaujal obdivuhodný postoj (přemýšlíš o tom a chceš ho řešit
hned na začátku Tě musím pochválit, že si k tomu problému zaujal obdivuhodný postoj (přemýšlíš o tom a chceš ho řešit
.....přestaň blbnout miláčku...
Pampelisko,hodne nezarlivich lidi to nikdy nepochopi.Podivej se,ja mam strasne hodneho muze.Hladi me,rika ze me ma rad a ze by me v zivote nepodvedl.Ani nepodvedl.Nepromluvi ze zadnou zenou,ani z mima kamaradkama.A ja presto zarlim,a zarlim jeste vic.Na televizi,casopisy atd,kde je nejaka zena.Muj muz se my snazi pomahat,je semnou 24h.denne.Sam nejde nikam.Ja proste zarlim na vsechno.Vim o tom,nechci zarlit,ale jen se obevi nejaka zena v obzoru,tak sleduji jeho oci,jestli se nahodou na nejakou nepodiva.Silim.Ja si myslim ze ja uz jsem jen tak pro psichiatra.Nechci,ale nemuzu to v sobe udrzet.Muj muz nechce odemne odejit,ale ja ho nechci trapit.Tak co mam delat.Zarlim i na kresleny postavicky.Tak ted poradte.
Ireno,divím se ,že jsi se mu ještě nezprotivila.Na mě můj muž žárlí celé manželství,jsem na jeho projevy alergická,stačí,že se s někým bavím a dokáže mi udělat scénu ve společnosti.Dlouho trvá,než se srovnám,abych s ním mohla dál žít.Jsme již ve středním věku.Stále chci zachovat rodinu,i když děti jsou již dospělé,také se bojím samoty a nevím,kam bych šla.Až na tu žárlivost ,je hodný.Ale žárlivost zapříčinila,že mě přestal přitahovat,nevzrušuje mě. Omezuje mě a já nejsem schopna se vzepřít.
žárlivost pramení ze zvířecích pudů,které máme v sobě.Většinou žárlí chlap jako samec.kterému chtějí ukradnout samici,kterou má na páření a rozmnožení svých genů(klasické zvířecí chování).ženská žárlí ze stejného pudového sobeckého důvodu na ostatní samice,protože se chce pudově množit,zajistit potomstvo genticky,a k tomu potřebuje samce na páření a k zajištění potomstva.Kteroukoliv samici povazuje za konkurenci,hatící její rozmnožovací pudy.Takže kdo žárlí,ke obyčejné zvířátko
ahojky...nejdriv chci odpovedet tobe,co jsi nademnou,asi jsi se zapomela podepsat.Muj muz semnou spi 1 az 4 krat denne.Vim ze ho stale pritahuji.To spis jsem ja,komu se nechce porad myslet na sex.Ja ti rozumim z tou zarlivosti tveho manzela,ale mozna on je taky jako ja.Vi o sve zarlivost,ale nedokaze to prekonat,tak jako ja.Fakt je to horsi jako rakovina.Ja se taky divim,proc muj muz je stale semnou,nebo jsem se mu nezhnusila.Mozna asi proto,ze u nas neni jiny problem nez ta zarlivost.Myslim si,ze jinac by jsme byli bajecny par.Prave proto se zacinam zajimat proc zarlim a jak tomu zabranit.Nechci to uz zarlit.Stve me to,ale porad je to ve me.U me je zajimava zarlivost...ja se nebojim ze ho stratim,nebo podobne,ale ja zarlim na jeho oci,neboli spis na jeho pohled,kam se podiva.Delsi dobu uz nebydlim v cech,tak jestli tam mam nejake chybi,tak me omluvte prosim......Dobry den pane Psychlogu :-) Mozna ze mate pravdu,ale moje zarlivost je ve me.Ja zarlila i na byvaleho partnera.Ex manzela.Premyslela jsem o soby,kdy jsem asi poprve zazarlila.Bylo my asi 10-11l.Ja vyrustala v Detskem domove.Mama prisla za mnou na navstevu a vzal ven i moji kamaradku.Moje mama i ta kamaradka si dobre rozumeli a bavili se a smali se.V tu dobu jsem poprve hodne zararlila a chtela jsem z ty navstevy uteci a vratit se do decaku.Pak uz se u me zarlivost neukazala az do 18l.Vdala jsem se a obevilo se to.Po 5 letech jsme se rozvedli.Nasla jsem si pritele jen tak do postele,nechtela jsem se vazat.(zajimave je,ze koho nemiluji,tak na nej nezarlim)..na nej jsem nezalila.Pred 8l.jsem se seznamila z mim nynejsim muzem a zase zarlim.Navidenou...
Irena to uplně vystihla, já také nežárlím na partnery na sex, ale když se zamiluju, tak žárlím uplně šíleně!
Evčo,jestli žárlíš jen když si zamilovaná,pak v tom případě nemiluješ.Bohužel.V lásce neexistuje žárlivost.
Pokud někdo žárlí,většinou jde o nízké sebevědomí ,obavu,strach,komplex.
Ne strach o partnera,ale o sebe,aby nebyl partnerem oklamán.
Pokud někdo trpí žárlivostí,nepozná zamilovanost,lásku a především svého partnera.Vidí jen sám sebe a trpí sebelítostí.
Lásku přirovnám nyní k partnerovi,nikdy lásku nemůžeš vlastnit přesně tak jako partnera.Dát jí vše,ale nechtít od ní nic nazpět,protože ti krom pocitu dát nic jiného nemůže.O tom je láska,ale žárlivost do lásky nepatří.
Pokud někdo žárlí,většinou jde o nízké sebevědomí ,obavu,strach,komplex.
Ne strach o partnera,ale o sebe,aby nebyl partnerem oklamán.
Pokud někdo trpí žárlivostí,nepozná zamilovanost,lásku a především svého partnera.Vidí jen sám sebe a trpí sebelítostí.
Lásku přirovnám nyní k partnerovi,nikdy lásku nemůžeš vlastnit přesně tak jako partnera.Dát jí vše,ale nechtít od ní nic nazpět,protože ti krom pocitu dát nic jiného nemůže.O tom je láska,ale žárlivost do lásky nepatří.
Také jsem si vždycky myslela,že mě můj manžel hodně miluje,ale v posledním čase,kdy mě přestává bavit sex/hlavně díky jemu/,tak mám také pocit,že mě vlastně nijak zvlášť nemiluje,že žárlivost nerovná se velká láska,ale strach o sebe,poranění svých vlastních pocitů.Irenu nakonec chápu i lituji,většinou žárlí lidé,nejistí sami sebou a zřejmě v dětství trpící nedostatkem lásky a pozornosti.Jenže ,pokud si to dokáži přiznat,že mám nějaký problém,tak musím najít sílu,začít ho řešit,pokud si nechci zničit vztah.Myslím,že toto dobře vystihl Dr.Plzák,ve svých knihách.Žárlit můžu,ale nesmím to dávat najevo.Ireno,sama přiznáváš,že jsi se jednou rozvedla.Ne každý,je schopen žárlivce stále tolerovat.Něco si přečti,nebo zajdi za psychologem.Můj manžel si žárlivost přiznat nechce,myslí si ,že je v právu.Jsem s ním jen proto,že je jinak hodný,neubližuje mi/s vyjímkou mé psychiky/ a hlavně proto,že nejsem schopna odejít.Vlastně se trápí on také a já se bojím,že kdybych odešla,tak to nezvládne.Jako blízkého člověka ho mám ráda,takže mu nechci ublížit.Ale jsem si vědoma toho,že nejsem ve vztahu spokojená.Pohlížím na něho spíš jako na dítě,které mě potřebuje,ale ne jako na chlapa.Je to moc složité a já nejsem schopna to řešit.Nezapomněla jsem se podepsat,prostě nechci.Jestli jsi mladá,dělej se sebou něco,ať si ten vztah nezničíš.
Tak nevím, čtu si vaše rady a musím se přiznat, že jsem také dosti žárlivý člověk.Může to být opravdu ovlivněno dětstvím, kdy veškerou pozornost a péči rodiče věnovali mé o hodně mladší sestře a já musela být rozumná, samostatná.Mazlení a pohlazení mi také chybělo. Holt, co se zaseje, to se také sklidí. Myslím,že žárlivost dovedou skrývat lépe chlapi. U ženskejch je to emotivnější. Já žárlím na manžela i na milence. Rozdíl v tom nemám. Obdivuji ty, co si to dovedou zdůvodnit (milenec - sex -nežárlit). To by vám opravdu nevadilo, kdyby jste ho viděli jak laškuje nebo objímá jinou ženu a pak to válí na vás?
Milenko, ne, na milence nežárlím ani mi nevadí kdyby se někdy kouknul po jiné ženě, ale u mého chlapa by mi to dost vadilo!!! zabila bych každou!! kdo by ho jen otravoval!!!
Žárlivost je jen nedůvěra. Partneři si mají navzájem důvěřovat a důvěru druhého nezklamat.
Žárlivost není jen nedůvěra.
Zas tak jednoduché to není.Anonym pro Irenu a anonym nad ním to napsali výstižně.
Zas tak jednoduché to není.Anonym pro Irenu a anonym nad ním to napsali výstižně.
Žárlivost není ani láska ani neláska,žárlivost je v každém z nás a je jen na nás zda ji necháme vyklíčit a vzrůst.
To co jsi právě popsal/a je pocit,který je žárlivostí nahrazen.Ano tento zžírající,spalující cit,který jak správně píšeš,je zaset v každém znás.
Věčným doutnajícím žhavým uhlíkem a sami sobě kotelnou a kotelníkem.
Věčným doutnajícím žhavým uhlíkem a sami sobě kotelnou a kotelníkem.
ahojky,anonimko pro Irenu :-) Ja ti rozumim,ze zalivost je hrozna.Me to taky uzira.Ale i kdyz zarlim,tak nemuzu rict,ze nemyluji...ja meho muze miluji az moc.A jsem mu verna a milence nemam.Chci prestat zarlit,ale nejde mi to.Nevim proc.Je to vsechno ve me.Asi bych potrebovala nejake prasky abych vubec nevnimala.Ano,jsem jednou rozvedena,ale nerozvadela jsem se kvuli zarlivosti.Je mi 40let.Mlada uz nejsem,ale chci s tou zarlivosti neco udelat.Komplexi nemam taky,na 40-ku jsem docela hezka zenska,kazdy mi hada min.Kamaradky rikaji,ze on by mel spis zarlit nez ja.A vidis,preci ja zarlim.......Evi,jaka je u tebe zarlivost?ja myslim ze ja zarlim jen na oci meho muze.Kdyz se zeny na nej divaji,jsem hrda.Ale jen co by se po te zene podival,tak zase nadavam.JA UZ NECHCI ZARLIT!
Ireno,pokud neděláš partnerovi scény,tak asi nejde o nic hrozného,protože v každém vztahu asi trochu té žárlivosti je.Akorát se zbytečně trápíš.Zkus si sehnat nějakou knihu od Dr.Plzáka,který se tomuto tématu také věnuje.Netvrdím,že má ve všem pravdu,nebo spíš musíme být dostatečně sebekritičtí,abychom se dokázali se vším,co říká srovnat.Mě osobně dost pomohl/knihy/při řešení a vyrovnávání se s dosti bolavou záležitostí.Také vím ,co je to žárlivost,ale musí být stále pod kontrolou.Myslím,že je lepší se svěřit dobré kamarádce,která vás oba zná,vyslechnout si její názor na věc,než s tím stále dokola otravovat partnera,obzvlášť,když svým chováním dává najevo,že by ani jinou mít nemohl.Buď ráda,když se podívá na jinou ženskou.Když se bude stále jen točit kolem tebe,tak se může stát pravý opak,že bude po čase, protivný on tobě.Vím,že se to snadno píše a řešit to ,je hrozně těžké.Sama jsem to řešila také blbě.Když mě manžel podezříval,tak jsem si tedy našla milence.Hodně jsem se zamilovala,také jsem žárlila,protože jeho způsob chování ke mě,si o to sám říkal.Nakonec si "lížu rány" z rozchodu.To jen tak,ve zkratce.Bylo by to dlouhé vyprávění,které má stále pokračování,ale to je jiné téma.
jojo kdyby existovali proti zarlivosti injekce tak bych si jich nechala dat aspon tricet :-( nekdy jsem az silena:-(
Ahoj, píšu článrek o žárlivosti a hledám někoho, kdo s tím má potíže (je extrémně žárlivý nebo jeho partner/ka) a udělal by se mnou krátký anonymní rozhovor napr. pres email. Ozvěte se mi, prosím, na email rozhovorVK"seznam.cz diky
já jsem snad nejžárlivější člověk na světě..je to hrozné..i když mi pořád říká, že nikoho jinýho nechce a prostě že chce jen mě a že mě miluje..nevěřím mu a pořád si myslím, že chce nějakou jinou a žárlím snad na všechny...
já mám doma žárlivce-je to peklo.Nemá špetku sebeucty,když je schopen se tak ztrapnovat.Clověka zužovaného podobnými scénami nakonec dokopete opravdu k nevěře,protože když už má trpět,tak at teda aspon trpí oprávněně.nebo vám rovnou uteče.
hned reknu ze jsem chlap a...Kamo to co pises mam uz 2 roky. do toho prisly hadky, fyzicky me napadala, krik, podezirani, kontrola pocitace, icq, dotazy stejneho typu.. uz to clovek nemuze vydrzet a prave ted hledam ve forech jestli to opravdu neni mnou. ale musim se s ni nyni rozejit, protoze se to uz neda vydrzet.
Reklama
- Odpovědět
Pošli odkaz