V různých médiích jste se už jistě někdy dočetli, jak se ten či onen významný muž léčí ze sexuální závislosti. Střídání partnerek a nevěru muži často omlouvají právě sexuální závislostí. Ale i ženy mluví o tom, že nedokážou žít se svým partnerem ani bez něj. Závislost na sexu v pravém slova smyslu neexistuje, je to pojem novinářský a nikoliv odborný.

V souvislosti s tímto termínem však vyvstávají zajímavé otázky: jaké množství sexu je tak akorát a kolik je příliš? Je to individuální, obecně však platí, že používání sexu jako náhrady zdravých vztahů s ostatními je symptomem posedlosti. Sexualita je přirozenou součástí lidského života, když se však sex stane jedinou jeho prioritou, může to způsobit mnoho problémů - ve vztazích, v rodině, v zaměstnání. Nedávno jsem se v praxi setkala s asi čtyřicetiletým mužem. Přivedly ho vážné finanční problémy. V práci už s ním nemají trpělivost a přátelé se mu vyhýbají. Manželství se mu rozpadlo, dcera se s ním odmítá stýkat. Důvodem toho všeho je finanční dno, na které se dostal kvůli telefonátům na erotické linky..

„Tolik bych si přál s tou posedlostí skoncovat, ale nejde to...,“ řekl mi. Sexuální posedlost se projevuje ztrátou kontroly nad vlastním sexuálním chováním. Tato fáze se však může střídat s obdobím relativního klidu. Člověk s nutkavým chováním se často snaží poruchu potlačit, avšak úsilí se vymyká jeho kontrole a dochází k různým sexuálním excesům, po kterých následují výčitky svědomí a pocity viny. Člověk utíká od normálních každodenních problémů k sexuálním fantaziím, které postupně získávají vtíravý charakter. Často se pak mění jeho nálady, což způsobuje i sociální problémy. Partnerské soužití je provázeno mnoha konflikty a frustracemi a v celé rodině narůstá nedůvěra. Sexuální posedlost může mít různé podoby - od nutkavé masturbace až po sexuální zneužívání. Může jít o promiskuitu heterosexuální i homosexuální, pohlavní styky s neznámými osobami, trvalé sledování či prohlížení pornografie, využívání služeb prostitutek či erotických linek, exhibicionismus, pedofilii, ale třeba i sexuální turismus a podobně. Nutkavé sexuální chování je většinou vyvoláno vtíravými myšlenkami a sexuálními představami, které se stávají únikem z reálného života, kompenzací nízké sebedůvěry nebo osobní nespokojenosti.

Lidé sexuálně posedlí se často za svůj problém stydí - snaží se ho zakrýt nebo nějak omluvit. Jejich opakující se chování však bývá odhaleno. Někteří vyhledají odbornou pomoc až v době, kdy je faktury za telefon na erotické linky či platby prostitutkám finančně zničí, nebo je odhalí manželka. Jiní jdou za odborníkem teprve tehdy, když je jejich manželství v troskách, mají problémy se zákonem a myšlenky na sebevraždu. Odborná pomoc je pak jediným správným řešením. Zpravidla spočívá v psychoterapii, která v případě nutnosti může být doplněna farmakologickou léčbou. Součástí terapie je někdy i párová či rodinná terapie. Následná práce na sebevědomí a sebepojetí klienta včetně ujasnění si osobních priorit pomáhá při návratu do běžného života.

Autor: PhDr. Laura Janáčková, CSc,  publikováno v časopisu Moje Psychologie