Reklama

Nebezpečné dioxiny v naší stravě

Češi v jídle zkonzumují až třikrát
více toxických dioxinů, než doporučuje Světová zdravotnická
organizace. Tento závěr Státního zdravotního ústavu potvrdila
analýza pstruha z Nisy, kterého loni nechalo prozkoumat
ekologické sdružení Arnika.

"Po snězení dvousetgramové porce
libereckého pstruha bychom dvojnásobně překročili limit týdenní
spotřeby těchto látek doporučený Evropskou komisí," seznámil
novináře s výsledkem analýzy předseda sdružení Jindřich Petrlík.

Výsledek měření byl přitom lepší než další dvě analýzy z
loňského roku. Rozbory prokázaly, že v parmě z Vltavy a cejnovi z
Labe bylo toxických dioxinů a polychlorovaných bifenylů dvou- až
šestinásobně víc než v pstruhovi z Liberce. Pertlík poznamenal,
že konzumaci dioxinů se nevyhnou ani vegetariáni, protože se tyto
látky vyskytují i v mléce.

Jedinou cestou, jak se těchto nebezpečných a těžko
odbouratelných látek zbavit, je podle Arniky pečlivé monitorování
a zacházení s odpady.

Polychlorované bifenyly se začaly vyrábět v
roce 1930, používaly se do transformátorových olejů, barev či
inkoustů. Kvůli jejich negativnímu vlivu na zdraví platí zákaz
jejich výroby v Česku od roku 1984. Stále jsou však v životním
prostředí a jejich likvidací ve spalovnách vznikají dioxiny.

Reklama

"I když je zachytí filtry, popílek s dioxiny se ukládá na
skládky pro normální odpady. Odtud se dostávají s vodou do
čističek vod, kaly z čističek mohou být použity na hnojení,"
popsal cestu dioxinů na pole Petrlík.

V posledních letech se zlepšilo monitorování těchto
nebezpečných látek a Česká republika přistoupila k takzvané
Stockholmské úmluvě omezující 12 nejjedovatějších látek. Petrlík
si však nemyslí, že to stačí. Jeho sdružení žádá například
uzavřít spalovny, které překračují limit vypouštění dioxinů. Chce
také, aby ministerstvo životního prostředí připravilo nařízení
vlády o přístupu k informacím o toxických látkách. Pod petici
Budoucnost bez jedů Arnika sebrala 8000 podpisů.


Autor: Soňa Remešová - ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama