Reklama

Kýcháte? Ve Walesu vám za to zaplatí

Ve Walesu se vyplatí mít rýmu. V jeho hlavním městě Cardiffu je výzkumné pracoviště, které se jako jediné na světě zabývá výzkumem tohoto zdánlivě banálního onemocnění a těm, kdo se přijdou svěřit s obsahem svých zacpaných nosů, ještě zaplatí. Mezi nejochotnějšími pokusnými králíky jsou studenti zdejší univerzity, napsal list The New York Times.

Univerzita v Cardiffu má 22.000 studentů, kteří se za rok nachladí až 80.000krát.

Studentka zubního lékařství Anna Taylorová sotva dýchá, jak má zacpaný nos. Přišla s ním k výzkumu nového přípravku na uvolňování dýchacích cest. Pozřela podaný přípravek, který mohl být klidně placebem, a pak v hodinových intervalech pročišťovala nosní dírky do zkumavky připojené k počítači, který snímal sílu protlačeného vzduchu. "Je mi lépe," říká mladá žena, avšak přiznává, že to nemusí být ani tak léčbou jako snadným výdělkem. Za denní účast na výzkumu si odnáší 50 liber (2000 korun).

Momentální finanční tíseň přiměla k účasti na jiném experimentu i jednadvacetiletého Toana Ravenscrofta. Tentokrát se experti rozhodli vědecky dokázat, nebo vyvrátit tvrzení, že se člověk nachladí, jestliže je vystaven zimě. "Potřeboval jsem tenkrát peníze a řekl jsem si, že mi to za to stojí, i když se přitom třeba nachladím," přiznal Ravenscroft. Měl štěstí, protože byl zařazen do kontrolní skupiny a jeho jediným úkolem bylo sedět a dát bosé nohy do prázdného kbelíku.

Devadesát méně šťastných účastníků si muselo máčet nohy 20 minut v ledové vodě, 26 z nich mělo do pěti dní rýmu. V Ravenscroftově skupině ji dostalo jen osm lidí. Výzkum potvrdil to, co ví každá matka: Nemá-li se člověk nachladit, musí být v teple.

Reklama

Hlavním posláním cardiffského pracoviště je testovat nové přípravky proti nachlazení. Vědci z Michiganské univerzity vypočetli, že Američané v roce 2003 utratili za běžně prodávané léky proti nachlazení skoro tři miliardy dolarů, za léky na předpis dali 400 milionů dolarů.

Ředitel cardiffského ústavu Ron Eccles považuje lidský nos za mimořádný objekt výzkumu a na buněčné úrovni je podle něj nos dokonce "mnohem složitější než celá lidská civilizace".

"V případě obyčejného nachlazení nejde o jednu nemoc; je to syndrom mnoha symptomů, za nimiž je až 200 různých virů. Nemůžeme proto doufat, že se podaří najít lék jako v případě neštovic nebo jednou třeba AIDS. Člověk dokáže uniknout dravcům a myslí si, že je na vrcholu potravinového cyklu. Ve skutečnosti jsou na tomto vrcholu stále viry a člověk s tím nic nenadělá," řekl Eccles.

V hale jeho střediska stojí model viru, který způsobuje nachlazení. Je to vycizelovaný dvacetistěn, který vypadá spíš jako pýcha učitele geometrie než příčina banálního onemocnění. Ačkoli je skulptura tvarově dokonalá, má chybu - neplave v kouli hlenu, jak je tomu v reálu. "Viry se kolem nás nepohybují jako vesmírné koráby. Můžete se jimi nakazit výhradně prostřednictvím hlenu, který se z nosu někoho jiného dostane do toho vašeho," vysvětluje Eccles.

Nejjistější metodou šíření je kýchání. Kapky plné nákazy se rozstříknou do prostoru a snadno vniknou do dýchacího systému kohokoli v jejich dosahu. Jestliže nikdo takový poblíž není, virus nezoufá. Mimo tělo nositele dokáže přežít i několik hodin, například na klice. Počká si na ruku a pak už je jen otázkou času, kdy si jej naivní chudák osobně vetře do oka.

Za nejnebezpečnější zdroj virů považuje Eccles děti. Nachlazené jsou v průměru až desetkrát za rok a při kýchání se o své viry bez zábran dělí. Takže Eccles radí: Nechcete-li se nachladit, vyhýbejte se dětem, pravidelně si myjte ruce, jezte zdravě a zabalte se do šály, když mrzne.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama