O zdraví diabetiků rozhoduje tzv. dlouhý cukr
Polovina pacientů o tomto parametru ale vůbec neví a jen pětina zná hodnotu svého glykovaného hemoglobinu. Novinářům to řekl přednosta interní kliniky motolské nemocnice a předseda České diabetologické společnosti Milan Kvapil.
"Dlouhý cukr" informuje o tom, zda léčba a úsilí pacienta jsou úspěšné, a napoví, jaká bude budoucnost nemocného. Čím je průměrná koncentrace cukru v krvi vyšší, tím více je organismus ohrožen chronickými diabetickými komplikacemi, jako je postižení nervů a oční sítnice, selhání ledvin a ucpávání cév. To může vést až k amputaci nohou. Vyšší je i riziko infarktu či mrtvice.
Snížení hladiny glykovaného hemoglobinu o jedno procento snižuje pravděpodobnost komplikací o 30 procent. Hodnota A1c zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 2,8 až čtyři procenta.
Odborníci připravili osvětovou kampaň o sledování hodnot cukru v krvi speciálním vyšetřením. Informační letáčky budou v čekárnách diabetologů. Podle Kvapila část lékařů glykovaného hemoglobinu vyšetření neprovádí nebo o jeho výsledku a významu pacienta neinformuje.
Dagmar Bartášková z diabetologického centra uvedla, že základní léčba diabetiků v ČR ročně stojí osm miliard korun, léčba diabetických komplikací se odhaduje na dalších šest miliard. Zvýšení nákladů na vyšetření krve je nesrovnatelně nižší než celkové úspory při léčbě komplikací.
Jedno vyšetření na glykovaný hemoglobin stojí 200 korun. Pacientům by mělo být provedeno jednou až čtyřikrát ročně podle závažnosti jeho onemocnění. Náklady na léčbu nemocného cukrovkou, který nemá komplikace, se podle Bartáškové pohybují kolem 15.000 korun ročně.
Jitka Klejnová - ČTK
Komentáře
Obesní jsou většinou diabetici II. typu, kde lze snížit např. i léky jen úpravou váhy. U jedniček je to složitější.
Jinak diabetici mohou jíst téměř všechno, ale ne vždy a ne kolik chtějí. Takže když si dá diabetik napřiklad kousek dortu či větrník nebo zmrzlinu, tak si to jen odečte od celkového počtu sacharidů a vynechá např. svačinu a podobně. Ovšem okolí se diví, jak je neukázněný.
http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=3330
Taky jí mám a pořád studuji nové způsoby léčby.A taky tohle je zajímavý.
http://www.21stoleti.cz/view.php?
cisloclanku=2007061915
http://www.cukrovkar.cz/clanky/nova-lecba-diabetu-2.-typu-brzy-i-v-cr.html
Ne jaké měl známky, ale jestli měl v posledních asi 8 týdnech kompenzovaný či nekompenzovaný diabetes. Jak se vlastně asi těch 8 týdnů snažil. Mnoho pacientů totiž začne držet dietu dva či tři dny před termínem kontroly v dia poradně /doporučují si navzájem "zaručené prostředky" ke snížení glykémie, jako citron, kyselé zelí/, aby paní doktorka nebo pan doktor neměli řeči. A nějak zapomínají, že pokud takto chtějí někoho "oblafnout", že to nebude paní doktorka, ale oni sami.
Mimochodem, citron ani kyselé zelí, jak známo, se počítají jako prakticky nulové sacharidy, ale glykémii jinak nesnižují.
U diabetiků I. typu, t.j.kteří píchají inzulin /inzulin mohou mít však i dabetici II. typu/ posílá lékař- diabetolog pravidelně, nejméně 2x do roka, jinak podle potřeby. Většinou se to kombinuje s t.zv. velkým odběrem krve ze žíly. To znamená, že by na toto vyšetření měl poslat lékař - diabetolog bez toho, aniž by ho žádal pacient-diabetik. Samozřejmě informuje pacienta, o jaká vyšetření při odběru krve jde.
S údivem a děsem sleduji v laboratoři debilní pacienty, co jdou po krvi sežrat kde co a dorty..potom si mezi sebou špitají,jak převezli doktora?! Beru je jako nejtupější debílky, ten doktor se na ně vykašle.Však si je ani pořádně v tom množství nepamatuje. Lidi dělají vše,aby včas umřeli..Nebo se zmrzačili.
Ano, o svou nemoc se zvlášt v tomto případě musíme starat sami a to stále.
- Odpovědět
Pošli odkaz