Reklama

operace páteřní ploténky

Ivanka (Pá, 26. 6. 2009 - 12:06)

Dášo právě ,že to rozhodování máme za sebou.Když jsem byla na tvém místě,byla jsem netvozní a vadili mi občas takové ty narážky od lajků nebudeš chodit ,vyprdni se na to a tak,ale v práci kolegyně byla na tom samém a u ní já jsem viděla to pozitivum ,vrátila se do těžké práce a je v relativní pohodě.Stejně je rozhodnutí jen na tobě.Já jsem o 3 roky mladší než ty a jsou tu mnohem mladší.Hlavu vzhůru bude dobře.Já byla dnes na rehabilitaci a učil mě cvičit na míči já teda měla strach ,že žuchnu a umělá plotýnka mi vyjede--to je blbost,ale na to míčíči to je strašný

Majka (Pá, 26. 6. 2009 - 12:06)

Lejo to že se bojíš je zcela normální.Všichni jak jsme tady jsme měli před operací strach i když jsme se na ní těšili,že nám pomůže od bolesti a opravdu většině se ulevilo.Věř mi ten strach je ale větší než ta pooperační bolest.Musí se jen dodržovat určitý režim a ten je u každé operace jiný.V Motole jsou odborníci.A my ti tady budeme držet pěsti.Pěkný víkend,snad už bez deště.

Leja (Pá, 26. 6. 2009 - 12:06)

Děkuji moc za informace, Kamilo! Operaci mám naplánovanou na 9. července v Motole (Doc. Štulík). Až doposud jsem byla zcela klidná a dokonce se na ní těšila, že se po měsících bolesti konečně něco bude dít a bude snad lépe. Ale jak se termín kvapem blíží, začíná ma přepadat nervozita - zda bude pooperační bolest zvládnutelná(jsem srabík:-), co mě pak čeká, zda se vše povede atd. Vždyť to jistě také znáš...

Daša (Pá, 26. 6. 2009 - 09:06)

Děkuju Ivanko za povzbuzení,ale to rozhodování je skutečně jen a jen na mě.Je mi 40 let a nerada bych v tomto věku byla na tom ještě hůř.Ale to už je dáno osudem.Jinak všem páteřníkům přeji hezký den a budoucnost bez bolesti a problémů.

Kamila (Pá, 26. 6. 2009 - 08:06)

Ahoj ve spolek. Lejo,pokud jde o fuzi a titan dlahy bez nahrady,tak mě po operaci druhý den dopo učili v leže nasadit bederni pas s kovovýma výstuhama a posadit. Potom odpoledne i postavit a udělat pár kroků po Jipce,taky už jsem mohla tu chvíli sedět u jídla na posteli,ale jen s tím pásem a pokud to bylo k vydržení,nic násilného.Svaly moc neposlouchaly,ale šlo to a hlavně to chceš, toho válení v posteli je moc..Já měla nízký tlak,tak jen v doprovodu,ale 4den jsem mohla vstát kdykoliv mě už tlačili záda a pochodit po Jipce,zajít na WC nebo jen kolem postele a procvičit nohy,chvíli posedět na židli,což byla alespo na chvíli uleva. Je to u každého a všude jinak. Ten pás mi zapůjčili,já čekala na korzet,ale souseda si ho musela dokoupit kolem 400kč,přes 1200kč hradila pojištovna a měla ho mít na 3 měsíce ke všem činnostem. Takže pokud jde vše dobře a nejsou náhodné komplikace,jde to,jizvu mám asi 14cm,žádné rotace ani na břicho,ale to poznáš sama,jak to při jiném pohybu přeskakuje a tak divně křupe,ale nebolí to a to nekecám..
S tím důchodem, já doufám,že až mi ho schválí,tak ho budu mít rok od schválení,pač by mi to mělo vyjít a navazovat na nemocenskou,ale uvidíme,hlavně zdraví a ať je vše v pohodě.. mějte se pěkně ahoj Kamča

Ivanka (Čt, 25. 6. 2009 - 12:06)

Dášo tady měla to štěstí bez operace jen Ylou,jinak jsme všichni po operaci nebo jako ty čekájí .Hodně štěstí v rozhodování

Leja (Čt, 25. 6. 2009 - 11:06)

Pokud tomu správně rozumím, PID se přiděluje pouze na dobu 1 roku od data operace. Pak je vlastně jedno, kdy se o důchod požádá (samozřejmě as přihlédnutím na délku vyčerpané nemocenské). I kdybys žádala řekněme v březnu, tak Ti ho stejně nedají déle než do února, ne?

Já tedy můžu být v klidu, protože jsem zatím žádnou nemocenskou nečerpala a tudíž mám rok k dobru:-)

Daša (Čt, 25. 6. 2009 - 11:06)

Ráda bych se zeptala,jsem rok na neschopence v důsledku vyhřezlé plotýnky,po CTa MR mi byla doporučena operace.Mám i termín,následně podanná žádost od praktického lékaře na PID.Co když operaci odmítnu?Prosím kdo má taky tuto zkušenost a poradí mi.Děkuji

Majka (Čt, 25. 6. 2009 - 11:06)

Ahoj všem,
Lejo já ti něco napíši.Víš zákony v naší republice jsou bohužel takové,že nepomáhají lidem,ale lidé se musí přizpůsobit.Je jasné a to nikdo nezpochybňuje,že každý po operaci nemusí skončit v ID.Taky jsem jako ty vybírala nejdříve rok nemocenské a teprve pak žádala o PID.Byla jsem naivní.Já na rozdíl od tebe musela být na nemocenské již půl roku před operací.Sedět u počítače 10 a více hodin jsem nezvládala.Na operaci jsem byla v únoru a od srpna jsem žádala o PID.Ano dostala jsem protože můj zdrav.stav nedovoloval jít do práce, ale světe div se přiznali mi ho jen do února.Bylo mi řečeno,že na něj mám nárok jen 1 rok od operace.Dneska vím,že člověk se musí o sebe postarat sám.Taky už bych na nic nečekala a žádala ihned.Ono totiž není nikde dáno,že v ID musím být celý rok.To už záleží na každém a na jeho zdrav.stavu.
Takže vidíš,že vše není tak jak by mělo být.Taky bych byla raději v práci mezi lidmi a ne mezi čtyřma stěnama.Po 4 operacích to už ale nejde.

Leja (Čt, 25. 6. 2009 - 11:06)

Pro Hanku, Mirka a Kamilu:
Již v předchozím příspěvku jsem psala, že vše je individuální. Nezpochybňuji PID v případě, že má někdo fyzicky nevyhovující práci, vyčerpanou většinu z roční nemocenské nebo je v situaci jako Hanka. Jinak by podle mně PID neměl být hned první volbou v souvislosti s operací plotýnky - zkrátka něčím, s čím se počítá zcela automaticky.

Mirku, nad ID budu opravdu uvažovat až tehdy, kdy na to nastane čas. Z nemocenské zatím nemám vyčerpán ani den. Do práce chodím a budu chodit až do posledního dne před operací - ležení doma mi nijak nepomáhá fyzicky ani psychicky, mezi lidmi je mi lépe. Pracuji v kanceláři, kde se mohu co chvíli projít, natáhnout se - takže to není takový problém:-)

Mám tedy před sebou 12 měsíců (vlastně 13 - v červenci si budu čerpat loňskou dovolenou) pobírat nemocenskou. Kdyby se po půl nebo 3/4 roce ukázalo, že to na návrat do práce opravdu nevypadá, tak mám dost času žádat o ID. Uvidím, jak se situace vyvine.

Ještě jsem se chtěla zeptat, jak u Vás probíhala rekonvalescence po fúzi páteře (pevná titánová dlaha bez náhrady ploténky). S "obyčejnou" operací plotének již zkušenost mám , ale s tímhle ne. Vím, že je to subjektivní, ale kdy jste mohli na nohy, sednout si, jít na procházku atd.?

Hanka Ch. (Čt, 25. 6. 2009 - 10:06)

Souhlasím s Kamčou. Určitě se najdou i tací, kterým to vyhovuje. Ale z vlastní zkušenosti můžu napsat, že to , že mi přiznali PID mi pomohlo hodně i po psych. stránce. Hned napíšu proč. 8 let jsem byla na mateřské dovolené. Pak jsem chtěla nastoupit do práce(jsem prodavačka), bohužel syn je astmatik a alergik, takže byl každý měsíc nemocný. Tudíž nebylo možné nastoupit do norm. práce, chodila jsem aspoň na brigády. Byla jsem na úřadě práce, kde jsem pobírala příspěvek jen pár měsíců, poté bylo vše na manželovi. Loni v červnu jsem si našla zaměstnání, už jsem měla podepsat smlouvu, ale chytla mě záda. Ze začátku jsem si myslela, že to rozchodím, bohužel se nestalo a následovalo, to , co už jsem psala. Nemocnice, kapačky, CT,MR, soukromě jsem si platila fyzioterapeuta, bohužel musela následovat v březnu operace(2 ploténky+šrouby), po které se mi neskutečně ulevilo.Za celou dobu svého marodění jsem neměla žádný příjem, ani korunu. Pak mi doktorka sama navrhla, že to bude na delší dobu, ať zkusím zažádat o PID.Byl mi přiznán. Takže konečně po dvou letech nějaký příjem.Manžel je zlatý člověk a byl mi po celou dobu velkou oporou, ale párkrát jsem měla depku z toho, že je vše na něm, včetně financí. Ylo, nevidím nic špatného na tom, když člověk zažádá o něco , na co má nárok.Myslím si , že si všichni platíme celý život zdrav.poj. a všichni, co jsme tady, by dali nevím co, aby jsme byli zdraví a důchod přenechali jiným. Je mi teprve 33 let, páteř , jak mi řekl operatér vypadá jako u 50-ti letého člověka. Práci prodavačky už asi budu moct dělat těžko.Jistě, že nechci zůstat nadosmrti doma, ale ten rok, co budu dostávat PID můžu být v klidu, nestresovat se, že nemám ani korunu a v klidu cvičit a rehabilitovat.

Leja (Čt, 25. 6. 2009 - 10:06)

Linetko, našla jsem obrázek DIAMu. Vypadá to takhle: http://www.invimedic.com/productos/medtronic/diam/diam.pdf

Ivanka (Čt, 25. 6. 2009 - 10:06)

Ahojky Davide ptala jsem se na tu posilku,protože jsem četla článek jak právě v posilovně se ničí záda ,já taky sportovala tak vím jak špatně provedenej cvik nadělá paseku a to si celá léta myslíš ,že to cvičíš dobře,já jsem po operaci 2 a půl měsíce ,ale ještě si netroufnu jít do práce takže to budu protahovat dýl,ale do důchodu jít nechci .Byla jsem se podívat za děvčaty v práci a bylo mi ouzko,když jsem si uvědomila že to ještě nezvládnu.Pracuji v domově důchodců takže dřina a teď bych jim tam byla prd platná 12hodin nevydržím na nohou a hlavně neuzvednu ani nohu pacientovi na tož jeho .No nic jdu protáhnout záda

Kamila (Čt, 25. 6. 2009 - 10:06)

Ahoj ve spolek, koukám a čítám, zvláštní diskuse, ale i tohle je třeba.. taky souhlasím v podstatě s každým, neznám nikoho, kdo by neskusil nemožné a cpal se na operaci hned.. taky s důchodem, tot až krajní řešení,alespoň pro normální lidi,ale najdou se i vyčůranci, co si budem nalhávat, znám taky pár.. já tedy o důchod budu žádat,8měsíců jsem už na PN a ten rok mám na to, at se dám do kupy a nějaký příjem mít musím,ale počítám i s tím,že se do práce za čas vrátím,když asi né tam kde mě to bavilo, tak těžkou asi nedám se šrouby a nehyblivou plotýnkou.. ale chci říct, že všem to tady hodně dá, tak se mějte a držte se.. Kamča

Mirek (Čt, 25. 6. 2009 - 08:06)

Z vlastní zkušenosti vím,že když se páteř někde načne operací,tak se většinou pozvolna začne sypat.Po bederce šla krční,po ní hrudní,zase bederní a dokola.Co se týče PID,žádat o něj až to opravdu nepůjde se mi zdá být krátkozraké.Takových bylo,kdy žádali v této krajní situaci a neuspěli.

Linetka (Čt, 25. 6. 2009 - 08:06)

Lejo, moc děkuji za vysvětlení co je to DIAM, v nemocnici mi to nějak moc vysvětlovat nechtěli, i když jsem tušila, že to bude něco, co mi to místo odlehčuje:)

Linetka (Čt, 25. 6. 2009 - 07:06)

Ahoj Davide,
je to vážně neskutečný, kolik nás trpí problémy s ploténkami a páteří. Já jsem taky celé mládí sportovala, při dětech už je to jiné a člověk už o sebe tolik nedbá:( ale potíže mám tak i tak od puberty...
Operace mi ale moc pomohla a rekonvalescence u mě probíhá dobře:) Záleží, jakou operaci by Ti doporučili, já měla poměrně jednoduchou (DIAM a dekomprese) proti té, kterou mi vyhrožují (8 šroubů), u té by rekonvalescence probíhala o něco pomaleji.
Počítám, že půjdu v srpnu do práce, ale nechám to ne lékařích ať rozhodnou kdy je to vhodné. Nechci zbytečně nic uspěchat.
Nejdůležitější je se nepřetěžovat a odpočívat, to platí i pro Tebe, žádná práce nestojí za takové utrpení...
I když já sama kážu vodu a piju víno:-D
Hodně štěstí a dej vědět jak jsi dopadl!

24.06.2009 19:26 (Čt, 25. 6. 2009 - 02:06)

Moc Vám všem děkuji za reakce a vidím, že zdaleka v tom nejsem sám. Honzo Vás snad už do práce nepošlou, to by museli být bláhoví. Ivanko do posilovny jsem chodil kdysi, ale pak už nebyl čas..no a po operaci a zhojení, vrácení zpět do práce, jsem zase začal chodit...a dokud jsem mohl, byl jsem v pořádku, dělal i 12 hodinové směny a naprosto bez problémů. Hlavní zvrat nastal, když bylo potřeba nadělat pro firmu 80 hodin přesčasů měsíčně a po třech měsících jsem zkolaboval, protože jsem zřejmě necvičil a nemel dost času ani na odpočinek. Vím, moje chyba. Tehdy mě zase začaly obtíže se zády, ale opichy pod rentgenem mi jakž takž pomohly. Ale to už je přes rok a od té doby jsem nebyl schopný se dostat do normálu. A teď když se to nejvíc nehodí mě to ruplo, musel jsem do nemocnice, bolest už jsem nevydržel. Na CT je výhřes 12x10 s 8mm do páteř.kanálu a já se i pod silnými analgetiky neudržím déle než tři minuty na nohou. Takové problémy jsem tehdy neměl a z Dom. nemocnice mě eskortovali do Klatov, kde taky neoperují. Naštěstí se hodná doktorka slitovala, zásobila prášky a pustila domů kvůli mé slož rod. situaci.
Tím chci jen všem říci, nepřetěžujte se zbytečně kvůli někomu, kdo to stejně neocení, šetřete se a pokud to půjde-cvičte a cvičte. Dám vědět, jak jsem dopadl

Leja (Čt, 25. 6. 2009 - 00:06)

V jednom musím s Ylo souhlasit - PID by neměl být paušálním řešením po operaci plotének. Pak tento zákrok nějak postrádá smysl! Na operaci snad člověk jde proto, abych se zbavil bolestí a mohl se vrátit k normálnímu životu včetně práce - NE aby skončil v plné invaliditě. Rekonvalescence je také o psychice a vnitřní motivaci. Jen stěží se budu snažit vrátit se do práce, když budu předem "naprogramována" na minimálně rok PID a automaticky o něj budu žádat při první možné příležitosti.

Před 22 lety jsem byla měla plotýnky operovány poprvé a nemocensko jsem ukončila po 3 měsících. Za dva týdny mě bohužel čeká další, ale taktéž počítám s návratem do práce, jak to jen půjde. O ID zatím ani neuvažuji (považuji jej krajní možnost, když něco nedopadne a opravdu to jinak nepůjde).

PS: Samozřejmě, pokud má někdo fyzicky náročné zaměstnání nebo práci, kde se nemůže 8 hodin hnout ze židle, je situace jiná.

Honza (St, 24. 6. 2009 - 23:06)

Zdravím vás Davide.Jsem rovněž po druhé operaci plotének a mohu pouze s uspokojením konstatovat dobré.Mezi tím jsem absolvoval totální výměnu kyčelního kloubu (totální endoprotézu).Po druhé operaci plotének jsem 1 rok marodil a potom dostal PID na 1 rok.Teď jsem dostal pozvánku ke komisi, budu vás informovat.Už jsem se o nějakou práci zajímal ale věk 59 let odrazuje.Ještě mám jednu vlastní zkušenost.Když si v době nemocenské požádáte o důchod a přiznají pouze částečný, vezmou vám okamžitě nemocenskou i neschopenku.Tak že žádat až po ukončení PN.

Reklama

Přidat komentář