jak se odmilovat ?

Já myslím, že tady řešíme najednou nejrůznější věci - natálka třeba výběr správného partnera, pro život, my ostatní jak ustát s trochou štěstí ten život, který už jsme rozběhli, někdy se pak těžko dělají taková rozhodnutí jako rozvod.Já myslím, že člověk se má automaticky rozvést tehdy, když ho (nebo společně žijící děti) partner ohrožuje na životě, když pije nebo má jinou obtěžující závislost (drogy).Každá tu někomu něco poradíme, něco si necháme poradit, ale stejně - jak to má být, tak to bude.

Já myslím, že tady řešíme najednou nejrůznější věci - natálka třeba výběr správného partnera, pro život, my ostatní jak ustát s trochou štěstí ten život, který už jsme rozběhli, někdy se pak těžko dělají taková rozhodnutí jako rozvod.Já myslím, že člověk se má automaticky rozvést tehdy, když ho (nebo společně žijící děti) partner ohrožuje na životě, když pije nebo má jinou obtěžující závislost (drogy).Každá tu někomu něco poradíme, něco si necháme poradit, ale stejně - jak to má být, tak to bude.

Adino,ten příspěvek v 11.36 - to je síla řeknu ti.

Ačkoliv nerada, musím s...Přesně jak to píšeš. Jako bys kopírovala skoro můj příběh. Nechci tě odrazovat, mám jen svou zkučenost a třeba to je u vás jinak. Ale mám z tvého příspěvku pocit, že je to stejnéjako u mě. Tak ymi říkal, že by se ke své minulé přítelkyni nikdy nevrátil a že je konec, že byla taková nebo onaká. Ale dalo se to vycítit, že slova jsou jinde. Je to jen na tobě, co připustíš. Většinou člověk potřebuje si prožít tu zkušenost na vlastní kůži a nedá na ostatní zkušenosti. Já nechci, abyses řídila mou, ale z musím ti napsat, že moc tomu nevěřím, že to dopadne dobře. Možná jednou skončíš jako já, kdy investuješ do vztahu vše a on stejně půjde za ní, kde je jeho srdce. A ty zůstatneš v slzách. Ale třeba ne. Já kdybych se měla rozhodovat znova, kdy jsem začala tušit, že ten můj přítel má asi srdce jinde, ukončila bych to. Možná právě tím bych ho třeba získala zpět. Tím, že znám svou hodnotu a ukázala bych mu, že takový vztah na půl mi za to nestojí. Ale čas nejde vzít zpět a možná, kdybych nezkusila tehdy bojovat a nezjistila to co vím teď, že bych si to pořád vyčítala a měla pocit, že jsem neudělala vše proto, abych si ho získala. Takže si tím musíš nejspíš projít taky.

Mně se zpovídat nemusíš,...Ale tak to v životě chodí. I u chlapů funguje chemie a nemusíš se vžívat jen do role mužů, kdy žena zahoří jinde. Bohužel i nás ženy to postihuje, že chemie začne působit na muže a nic s tím nenaděláme.

Mně se zpovídat nemusíš, nejsem tvůj psycholog, ani farář :-) Jen jsem si trochu povzdechl nad tím, že když ženská řekne "ten můj už mi nevoní", nebo "přestala mi fungovat ta chemie", tak je to většinou v prdeli, a chlap s tím nic nenadělá, kdyby se na hlavu stavěl :-(Ale nic ve zlým - mně taky přestala před pár lety žena sexuálně přitahovat, ač ji mám jinak rád a o rozvodu rozhodně neuvažuju - milenka to jistí.

Ačkoliv nerada, musím s tebou souhlasit, protože když říká, že neví, tak je za tím něco víc a já nejspíš i tuším co. Určitě v tom hraje velkour roli také jeho bývalá, protože to byla mezi nimi velká láska. Byli spolu "jen" rok, ale asi si myslel, že to je ona a chce s ní zůstat. Jenže ona byla vdaná. Slíbila, že se rozvede, ale ani po roce se nerozvedla, pořád mlžila. Do toho on poznal mě, jejich velká zamilovanost už přešla a tak našel sílu se s ní rozejít. Částečně kvůli mě, ale z větší části spíš proto, že poznal, že ona se nerozvede. Nicméně je s ní doteď v kontaktu. Říká, že se k ní vrátit nechce, ale nejsem hloupá, abych si myslela, že tím rozchodem jí vymazal a dál je mu to fuk. Není. Takže teď asi záleží na tom, jestli se to může nějak zlomit, on se od ní odpoutá a budeme spolu a nebo jestli to moc pravděpodobné není. Vím, že by bylo rozumnější se na to vykašlat a jít dál, ale asi sama víš, že odmilovat se člověk jen tak nedokáže. Takže tomu pořád dávám nějakou naději a říkám si, že to třeba vyjde. Chová se hezky, ale chybí tomu něco, asi sama víš o čem mluvím. Nerada bych ale čekala 4 roky a pak zjistila to, co jsem tušila od začátku. Je to těžký. Když čtu, co píšeš, tak si říkám, že jsem blbá, ale tomu stejně neporučím :(

Jedna technická - na ČT 2 dávají Jesus Christ, to já si nikdy nenechám ujít.

Ono to není zase tak...půlku tvého článku jako bych psala o mém manželovi ;-)

A když jste šťastné, tak...Ali, nikdo není permanentně šťastný, asi jen idiot (tuším, výrok Plzákův).Většinou se tu snažíme odmilovat od svých milenců...

Ono to není zase tak černobílé. Jednak celá ta situace vznikla tím, že mě podvedl přítel. V opilosti a jednorázově, ale přece. A udělal to proto, že náš intimní život nebyl v pořádku. A nebyl v pořádku proto, že přítel poslední třeba 3-4 roky neměl na sex často chuť. Chodil otrávený z práce, byl unavený, stačilo mu milovat se třeba jednou za 14 dnů, někdy ani to ne. Musela jsem to být většinou já, kdo se začal nějak mazlit nebo si o sex řekl, snažila jsem se aby v sexu nebyla nuda, dbám o sebe a myslim, že jsem hezká holka. Ale on byl flegmatický a myslel si, že mě díky tomu nemůže ztratit. Často jsem si na to stěžovala a často jsme kvůli tomu debatovali. Čím jsme spolu byli déle, tím víc byl laxní, mohla jsem kolem něj chodit v novém krajkovém prádle a on si toho ani nevšimnul. Po čase mě ta iniciativa přešla, už jsem nechtěla být pořád ta, která se sexem začíná, unavovalo mě to. Takže jsem rezignovala, přestala jsem se snažit, on to ani nezaregistroval. Spali jsme spolu tedy cca 2x za měsíc a já byla čím dál tím víc apatická, už mě ten sex ani tolik nebavil. Z toho se pak stalo, že mě v opilosti jednou podvedl on (ale vím, že toho lituje a byla to z jeho strany blbost) a poté jsem podvedla já, bohužel u mě to má jiný průběh a spíš jsem zjistila, že v tom současném vztahu nejsem spokojená. Takže ono to není tak, že by k tomu přítel přišel jak slepej k houslím, jak píšeš. Nicméně máš pravdu, že s tím nemůže teď nic moc dělat a nemysli si, že mě to nemrzí. Kdyby mi to bylo jedno, tak to neřeším.

Ale mě má můj přítel...Chápu. Manžel nic neví, tobě to klape s milencem, tak proč to řešíš? Neměj výčitky, jestli je vše v pořádku a dává ti to náladu a dobrý pocit. Možná i o tom ten život je. Možná to má manžel stejný. ALe pak moc nechápu, proč píšeš sem? Proč se chceš odmilovávat, když je tak vše úžasný a vychází ti to tajit a udržovat manželství?

Ali, rozumím. Celkově z...A když jste šťastné, tak proč píšete do tubriky jak se odmilovat Magdi? Vždyť proč byste se měly odmilovávat, když je to tak úžasné a vše vychází? Asi někde něco neklape, viď? A kde? V mileneckém vztahu nebo v manželství?

Já jsem zcela upřímně rád, že nejsem v situaci Natálčinýho přítele. Adina, Magda, Jája - ty mají aspoň důvod si najít milence, když manžel s nima nespí, nebo spí málo, ale Natálky přítel k tomu přišel jako slepej k houslím, bohužel. Já bych fakt nevěděl, co v jeho situaci dělat, resp. věděl bych, že nemůžu dělat vůbec nic. :-(

To co píšeš, je opravdu...Já se rozešla s přítelem v době, dky jsem poznávala toho nového-nezadaného a s ním se začala občas vídat jen tak. Pak to vyvršilo v něco víc a vztah s přítelem jsem ukončila. Víceméně to v té době neklapalo na obou stranách, ale přítel mě občas kontaktoval dál. Ale já byl ašťastná s tím novým a myslela si, že je to to pravé. Taky mi říkal, že jsem rpo něj ta nejlepší atd., ale skutky byly jiné. Dalo se to vycítit. Občas mi říkal, že potřebuje čas a neví co chce. A já oddaně čekala. Ale po čtyřech letech to skončilo. Až pozdějipo 3letech jsem pochopila, že stále udržoval vztah se svou bývalou přítelkyní, která se sním rozešla. Nemohl na ní zapomenout. Ze začátku, kdyby mi to někdo řekl, že nás má dvě, tak bych tomu nevěřila. Myslela bych si, že je jen nerozhodný a potřebuje čas. ALe dnes vím, že jen čekal, až ta jeho vyvolená si uvědomí, že ho chce. A pak si to uvědomila a já šla stranou. A proto ti říkám, i když máš pocit, že jsi jediná, a on se JEN nemůže rozhodnout, zda se chce vázat, tak je zatím většinou něco víc. Vás víc. Aspoň to je má zkušenost. Dnes jsem sama, asi měsíc. Bolí to jako čert. Pořád na něj myslím, ale musím to zvládnout. I když je to těžký. Prořád doufám, že si třeba uvědomí, že mu se mnou bylo hezky. Ale je to nesmysl. Pokud to nevěděl od začátku, teď to už nebude vědět vůbec.

To ano. Jsou věci, kvůli...Ali, rozumím. Celkově z tvých příspěvků jde cítit zkušenost, moudrost, rozhled. Určitě jsi chytrá ženská, která něco v životě prožila. Proto mě trošku překvapilo, co jsi napsala o rozvodu Adince.Třeba to vypadá, že není šťastná ženská (možná tak vypadáme všechny). Ale vpravdě, sem se nechodíme chlubit, jak se nám daří, ale právě rozebrat ty smutky. Když napíšeš, že jsi prožila šťastný den - dozvíš se docela šťavnaté reakce ;-)

To ano. Jsou věci, kvůli...Ale mě má můj přítel taky hlavně proto, že se mnou našel všechno, co mu doma chybělo. Já jsem na tom podobně. Rodinu mu bourat nechci, má malé děti, takže kdybych teď informovala svého nicnetušícího manžela a rozvedla se, bylo by to gesto jako plácnutí do vody.Jen bych ublížila, nic víc.Chápeš mě?

I když příspěvek nebyl...To ano. Jsou věci, kvůli kterým nemá smyls končit s manželstvím. Jen to musí vidět oba stejně. Jestli mi rozumíš.

I když příspěvek nebyl...magdi, přesně jak píšeš, nic není jen černý nebo jen bílý, to si člověk myslí možná v patnácti.A ublížit celé rodině, rozbourat ji kvůli něčemu tak nejistému, co nám v manželství jen pomáhá?Tak nevím...

Vidíš, emociálně si tu...I když příspěvek nebyl určen mě, dovolím si taky reagovat.Chápu tvoje stanovisko, čestně se rozvést. Problém vidím v definici - když manželství přestane fungovat. Většinou se totiž manželství nezhroutí úplně, a ve vztahu zůstávají složky (pro každého jiné), kvůli kterým stojí za to ho udržet.