Protialkoholní léčení

Manžel byl loni na léčení (víceméně nedobrovolně, podmínila jsem jeho léčením svoje setrvání ve společné domácnosti). Po pěti týdnech byl propuštěn pro neochotu spolupracovat. Nyní dochází dvakrát týdně na Antabus, který ovšem přepíjí. Tvrdí, že mu špatně po něm je, ale že se to dá vydržet. Existuje nějaký silnější prostředek, který by ho opravdu dokázal od alkoholu zadržet?

Prosím o pomoc, bydlel u mě František Krejčí,který přišel ze střediska Diakonie Betlém v Kloboucích u brna,měl velké problémy s alkojholem,mám důvodné podezření že je an protialkoholickém léčení, chci mu pomoci a držet mu zázemí,ale stratil jsem s ním kontakt
Děkuji za pomoc Ing.Leopold Brückner tel 541219511 mobil 608 866 912 e-mail leopold.bruckner"centrum.cz

Nepijte alkohol a budete mít klid jako já.

To asi ne. Potřebuje doporučení buď od obvodního lékaře, nebo od psychiatra. Taky je dobré nejdřív do léčebny zavolat, zda vůbec mají místo. A taky nesmí tam přijít pod vlivem - to by ho nejspíš hned pakovali pryč, ať nejdřív vystřízliví, a pak přijde. Jinak držím palce - pokud chce skutečně abstinovat, je to ten nejlepší způsob, jaký si k tomu lze vybrat.

Hlad zapiješ,ale žízeň nezajíš:-))

Chtěl bych pomoci bratrovi zahájit protialkoholní léčbu. Ale nevím jak. Lze jen tak přijít do léčebny a říct, jsem alkoholik, chci se u vás léčit?

Nevíte někdo, proč sebrali "MUDr." Skácelové v PL Kroměříž oba primariáty? Byla primářkou na 8b a 15, oboje protialkoholní.

pro L.: a kde si prosím tě byla, hledám reference. rozhodl jsem se abych si to pak do smrti nevyčítal, že jsem to nezkusil, nejsem na tom tak zle, ale citim to jako posl moznost zachrany rodiny. dik

ještě pro xxx - kdyby ses chtěl na cokoliv zeptat, jsem tu pro tebe. ahoj

xxx, to je hloupost, myslet si, že když jsi mladý, nebudou tě brát vážně... V léčebně jsem se potkala s lidmi, kteří byli i mladší, než jsi ty !!! Sám to určitě nezvládneš, prosím vyhledej pomoc. Já sama jsem na tom byla taky šíleně, zkoušela jsem přestat, snad stokrát, ale nešlo to, až léčebna mi pomohla. Zajdi za svým obvoďákem a řekni mu to, on už ti poradí. Nevím odkud jsi, já byla na léčení v Jihlavě, a tam je to super, ani se mi nechtělo domů. Prosím udělej se sebou něco, je škoda aby sis úplně zničil život, bude se to jenom zhoršovat, to mi věř. Přijdeš o práci, o přátele, o zdraví. Fakt zajdi za svým doktorem nebo za nějakým psychiatrem, myslím že by tě vzal i bez doporučení, jinak bych doporučila České Budějovice MUDr. Churan, ten je moc dobrý - ale nevím odkud jsi. Určitě se sebou něco udělej, tohle je cesta do pekla.

Dobrý den,mám problém,je mi pouhých 19 let a od 14ti jsem konzumentem alkoholu i své zaměstnání se točí kolem alkoholu,jelikož jsem barman.Poslední dobou mám problém poslední rok chodím tak 5x týdně domů v opilosti(silný),není den kdybych se nenapil.blízké okolí mě říká ať s tím začnu něco dělat,jináč špatně dopadnu,akorát oni už nevědí že sem dopadl,měsíčně nechám za alkohol tolik,že to něktěří ani nevydělají .Mám strach že když zkusím odbornou pomoc,tak mě nebudou brát vážně,jelikož kolik alkoholiků je takhle mladých a budou na mne lidi koukat skrz prsty jak na blázna,neumím se bez něj už ani bavit a moc mě to trápí,ale vím že sám už na to nemám,abych nad ním vyhrál.prosím Vás tímto o radu jak a kde začít. díky

Luci..když čtu tvoje příspěvky, tak mám pocit, že to vše jsem psala já... můj otec je taky alkoholik...a stejné otázky si pořád kladu i já...proč, proč proč...opravdu začarovaný kruh..už jsem vyzkoušela snad vše..prosby, pláč, křik...nic..nic, co by ho přimnělo se zamyslet nad svým stylem života ..jsem v koncích a bojím se, jaké to dno bude....

S alkoholem nemám dobré zkušenosti .Sama jsem se dostala až na úplné dno .Mohu říct ,že jsem neměla důvod pít ,jak si mnoho lidí myslí ,že alkoholik pije kvůli nějakému problému.Začalo to nevinným pařením na dikotékách .alkohol mi chutnal .Pila jsem ,protože mě práce šla ze začátku lépe od ruky ,ale pak to skončilo nějakým průšvihem .Ani už nechci vzpomínat jak mi bylo ráno ,výčitky svědomí ,pocit beznaděje .Jenomže až mi otrnulo kolotoč závislosti se začal točit rychleji a rychleji a najednou jsem se ocitla v propasti do které jsem spadla až na úplné dno .Nastoupila jsem tříměsíční léčbu na psychiatii.Prošla jsem si ze začátku peklem ,ale nelituji v žádném případě .Dokázala jsem zvítězit sama nad sebou ,čtvrtým rokem jsem se alkoholu ani nedotkla a vůbec mi nepřijde ,že bych někdy pila.Můj život se změnil z rubu na líc ,žebříček hodnot se vyhoupl .Mám se ráda a vážím si sebe .Raduji se z každé maličkosti a to krásné mi alkohol bral .V nejtěžších chvílích léčení mi byla na blízku rodina ,dobří přátelé a jsem jim nesmírně vděčná .

Co všechno musí člověk ztratit, aby s tím začal něco dělat? To je u každého jiné. Každý má jiné to své dno. Někomu stačí vyhazov z práce, ultimátum od manželky nebo strach o zdraví. Naopak někomu nestačí ani když přijde o rodinu, o všechny peníze, o bydlení, o život...

Ahoj,
děkuju za reakci. :)..musela jsem ted nad vším přemýšlet a až jsem z toho měla takový divný nálady, asi na mě dopadlo to vše, hlavně to, jak malá je pravděpodobnost, že se z toho taťka dostane.
a víte, že jsem si nikdy vlastně nepoložila otázku, proč začal pít? až teď když jste se na to zeptala, jsem si to uvědomila. Pil a já to tak brala a už jsem se po počátcích nepitvala. Prý pil už před rozvodem, ale to si moc nepamatuju, to jsem ještě asi moc nevnímala. A po rozvodu se rozpil a od tý doby se to jen zhoršuje. Nevím proč začal..byl to dobrý sportovec a mamku měl moc rád..tak nevím. Ale určitě to bude první věc, na kterou se ho zeptám až ho uvidím. K psychologovi ho určitě nikdy nedostanu, to by bylo ještě méně pravděpodobnější než léčebna.
Řekněte mi, co všechno musí člověk ztratit, aby s tím začal něco dělat???
Ještě nikdy jsem ho neslyšela říct, že by s tím chtěl něco udělat..tak když nad tím přemýšlím,..on se snad ani vyléčit nechce. Každý sebemenší problém řeší lahví. Protože je asi slabej nebo pohodlnej se tomu postavit?
Jak jste psala o té motivaci..aby měl dostatečnou psychickou náhradu za pití..
moc dobře vím, že to je podstata problému. Jenže je to furt začarovený kruh a vzájemně se ty věci vylučují. Ty věci, které by chtěl, mít jako opilec nebude a motivace, že je možná bude mít, když se vyléčí asi není to pravé.
Tak jsem se trošku radovala s tou léčebnou, že bysme ho tam možná mohli dostat, a teď vidím, že asi zatím nemá smysl něco někde vyjednávat, dokud ...nebude chtít...
a zase ten kruh.
mějte se všichni fajn..ahoja

Vajce to zní sice dobře ale pak to vysvětli mému muži a všem těm psychoušům.

není se s čím smiřovat.Když si můžeš dát, jenom trochu a nemusíš pít dál, tak prostě nejsi alkoholik, pouze konzument, který to svého času přeháněl. Toď vše.

Vajce smiř se s tím že to tak prostě je.A ty máš nějakou zkušenost s pitím-

pěkná blbost, vyléčený alkoholik neexistuje a taky nemůže pít alkohol, jinak se za chvíli veze, každý prostě každý. Jinak není alkoholik.

Heleno necelých deset let nemám pořebu pití.Není to tak že si řeknu jedno pivo mě nezabije a druhý den zas já už prostě alkohol nepotřebuji.Naleju si třeba sklenku a ani ji nedopiju.Kolikrát si říkám když mam depku tak tet by byla dobrá doba začít zase pít.Ale v tom že už jsem z toho venku si věřím.Víš já mám větší obavu z prášků.tam už si sebou tak jistá nejsem.Je fajn že si tu mů žem vyměnovat zkušenosti.A ty jsi v pohodě- nemáš deprese nebo pod.Já svůj problém vyřešenej zcela nemám.CHodim k psychoušovi.Měj se krásně.