maniodepresivita

Sakra, po smrsti prispevku se tu ted nic nedeje...
U nas se resi rozvodova dohoda, na ktere se jaksi nemuzeme dohodnout :)) P.

Jsem zenska a neuvedomuji si, ze bych psala v muzskem rode. Jedine, kdyz cituji sveho nemocneho manzela...
Jak jsem pochopila, tak mas ten samy osud jako ja, proto jsem chtela, abys nam pribeh vypravela... Pokud nechces svoje zkusenosti zverejnit, tak se samozrejme nic nedeje. Myslim ale, ze zrovna my dve bychom si notovaly... P.

Vážená a milá P. nebo milý P. - někdy píšeš totíž se ženským, občas s mužským rodem: vyprávět příběh není mým cílem.
Pokuď bude, tak zliterárním: bude na čem se zasmát i plakat.
Co jsem napsala byl příspěvek adresován těm, kdož se potýkají s nemocí, co vyžaduje LÉČENÍ: jak pacientům, tak tem, kdo mají to " štěstí " s nimi žít s cílem upozornit, že se nejedná o lehkou ani zanedbatelnou věc a velice dlouhodobou věc- hlavně když se neléčí. A když předchozí symptomy - a ty samozřejmě jsou původní rodině zjevné - jsou před sňatkem zatajeny. Takže opakuji znova: léčit léčit léčit. A mít dost vnitřní disiplíny a úcty k okolí - t.j. ve fázi excesů neodhrozovat rodinu, případně se i vzdát styků s detmi a né obviňovat druhé ze svých činů a diktovat jim jedíná " sé, správné a neomylné zásady " . bohužel pramenící v nemocném mozgu. Přeji brzké vyléčení!

Dekuji za pochvalu. Ono je to s tim bytem u nas trosicku slozitejsi, ale to nechci tady vypisovat.
Mam trochu vzdelani v oboru prava, tak vim, ze ty soudy o byty jsou trochu komplikovanejsi...
Problem je taky trochu ve mne, asi bych ho z toho bytu vykopala, ale nemam na to zaludek. Nechci ho pripravit o jedinou jistotu, byt vim, ze on by to asi se samozrejmosti udelal!
Je tedy pravda, ze pokud zacne opet psychicky ublizovat, tak me k tomu v podstate dotlaci...
Preji vam krasny den, P.

1 mil. pro nej a 800 tis. odkup od mesta... P.

Můj byt má hodnotu 2 mil. Proč bys mu dávala 1 800 000 Kč. Pak soud přihlédne hlavně k dětem a děvčátko, nepřistup na smluvený rozvod, podej sporný, aby vina byla na něm a to zase mění situaci i v otázce bydlení! Dnes si může byt pronajmout, třeba nebude mít nárok ani na náhradu. Je škoda byt měnit, když se má prodávat. Nemusíš mu ty peníze dát taky hned, klidně můžeš říct, do roka-3let. Pak bys byt lacino koupila a v nejhorším vyměnila za menší a měla bys ho čím vyplatit bez půjčky. Tak by to docela šlo. Nedej se, braň sebe i děti!

Taky sis asi zazila svoje... Muzes, prosim, odvypravet svuj pribeh?
Asi reknu dceri, at jenom pro nas zridi na netu samostatne forum :)) P.

To vis, ze se poohlidnu jinde - už na tom pracuju. On si vsechno to o sobe uvedomuje, ze dava sliby ktere pak neni schopen splnit, pry to tak bylo s jeho dvema predeslymi vztahy,a se mnou si to uvedomil, ze je problem v nem. Jeho byvale pritelkyne mely taky problemy, tak se vedle nich citil zdravejsi, kdezto ja jsem zdrava, tak mu ten jeho problem vyvstava pred ocima v plne mire. Taky se dozvedel teprve pred rokem o sve nemoci. V podstate ma pravdu - dokud se nezacne lecit, je to o nicem. A pres vsechny jeho reci, dost pochybuju o tom ze zacne, a pokud zacne - ze vytrva. Pomahat se da nekomu, kdo se leci nebo se o to snazi - ale tak naivni, abych cekala az a jestli se zacne lecit, a cekala vysledky, tak to taky uz nejsem. Pri jeho zivotnim stylu...

Víš, můj muž byl na mě citově strašně závislý, volal mi každý prd a trpěl a nadával, když jsem něco měla a nepřijela jsem. Měl nakoupeno, uklizeno, vypráno a čekal s kávou.Přijel na nádraží autem a ráno vstal a vezl mě taky. Nic mu nebylo zatěžko. Jenže po svatbě přišla ta mánie a s ní pocit siláctví a chtěl mě ovládat, abych s těmi jeho plány souhlasila a se vším, co udělal, ale to bylo nereálné a tak se vztekal a když to nešlo po dobrém, tak to půjde po zlém a to už vůbec nešlo. On je dominantní jednička v numerologii a já taky. Střet dvou silných osobností. Normálně se mohou domluvit, ale s BAP nikdy. Sám řekl, že by si se silně submisivní ženou exelentně vytřel prdel.Dominantní ho vzrušuje ale jako výzva k boji! Jsem ve vysokém postavení, to obdivuje, ale provokuje a doma se mám podle něho změnit na poslušnou slepičku nebo mi ukáže, zač je toho loket, začal výčitkami, urážením, ponižováním. A bylo po lásce.Dnes mi řekne, že jsem úplná nula a ne taková hvězda, na co si hraju a kurva hladová, citový mrzák a tolik jiných nadávek. Přeloženo: mluví o sobě a své vlastnosti připisuje mě.

Nas byt je statni(!), ale pristi rok jde do privatizace. Proste si nemuzu, jako samozivitelka, dovolit zaplatit jemu 1 mil a jeste 800 tis. za byt. Kdyby mi bylo o 10 let min, tak bych do toho mozna sla. Navic mam zdravotni problem, takze nevim, jak dlouho budu fungovat v pracovnim procesu... Uvidime s cim prijde, myslim, ze z hlediska milenky zacina byt situace neudrzitelna! Uz se to dlouho tahne, navic ona uz vi, ze manzel neumi udrzet korunu (i kdyz v depresi to na chvili vypadalo jinak) a ona je od sveho manzela zvykla na velmi slusny zivotni standart! Tak uz se bavim tim, jak dlouho ji vydrzi myslenka, ze zit s laskou a bez penez je mnohem lepsi nez zit s penezi, ale bez lasky. P

Jo, tak to tu máš dost příspěvků na přemýšlení.Já jsem toho svého taky milovala, 4 roky jsem ho znala, sice jen o víkendech, ale bylo fajn. Pak to přišlo jako blesk z čistého nebe.Začaly problémy s penězi. Jeho plány eroplány začaly a utrácení. Dovezla jsem 7000 na splátku auta a on měl objednané zimní pneu za 7000. Kde vzít dalších? Nezaplatila se další splátka a auto mělo být odvezeno leasingovou společností. To bylo už 14 000, šla jsem do kontokorentu až na nulu a zaplatila to.Visely další dluhy a tak dokola až mě živili kluci.On koupil zase "nutný" eternit na střechu na kůlnu a pak další "nutné" kraviny.Zbytek propil, pak benzín, muselo se jezdit a nedoplatek za vodu. To nechápeš, když mám leasing tak stopnu všechny výdaje a šlus. Jen se nedávejte dohromady, to nemá budoucnost. Pokud pro něj nejsi Ty ta jediná už teď, nebudeš Alenko nikdy. Já jsem byla ta jediná pořád, tolik se na mě těšil a mluvil a všechno mi řekl a neměl potřebu nikam chodit. To až když jsem musela utíkat nebo řekl, klidně vypadni, to jsem šla jak blesk. Pak za mnou letěl na nádraží ale nepřestal s tím.Kdyby se choval slušně, nikdy bych neodjela, ale nejsem hadr. Kdyby toto dělal dřív, co Tobě přítel už teď, to bych nesnesla. Pokud dostaneš příležitost jinde, využij ji bez pocitu viny. Už se poohlížej...to není zrada, musíš myslet především na sebe a není to sobecké.

Myslim, ze kdybych se nekde zapomnela, tak by mu to bylo fuk - tedy ne uplne - urcite mne nechce ztratit jako kamaradku. On mi pise, udrzuje kontakt, ale videt se nechce, aspon ne moc casto. Prednost maji kamaradi. Neni pry schopny normalniho vztahu, nevi co chce, nalady se mu stridaji, neni pripraven - tehdy to pry myslel uprimne, pripraveny se citil, pak se to zniceho nic bez jakehokoliv meho prispeni zmenilo. Zacinam to ho mit dost a ptam se sama sebe jestli to byla opravdu laska z jeho strany nebo jenom manie...

My spolu nastesti nebydlime. Zname se jen pul roku a prvni dva mesice to bylo taky jak mne miluje a jak si mne ceni, jak mu muzu duverovat, byl hrozne milej, ochotnej, pak se ale zacal propadat do deprese a s tim prisla i ztrata citu, najednou nevedel co vlastne chce, kdo je, a cim vic to pokracovalo, tim min jsme se videli. vim ze mne ma porad rad a vazi si mne, je to jak na houpacce - nikdy nevim kdy se uvidime, a jaky bude - neda se s nim nic planovat. Nekdy se vidime a je skoro jako driv, a jindy zas ta znama historka, ze on mne dela jen nestastnou a at si nekoho najdu. Driv jsem ho nebrala vazne, ale ted na tom zacinam pomalu pracovat. V podstate ma pravdu.

pardon, no to taky stačí a maličkosti to nejsou, pěkně to otráví život. Ten můj byl se mnou nejdříve rád a žili jsme rodinný život, když tam byli rodiče, kámoši začali až jsem nepřijížděla. Bylo by mu fuk, kdyby ses občas taky zapoměla? Nebo jsi doma a čekáš na něj.

Asi uz se zacina dostavat do hypomanie a nastesti na mne nema cas - o vikendu nemohl, uz byl domluveny s kamarady. No, uz si z toho hlavu nedelam...

Miso, myslela jsem to tak z nektera JEHO chovani u mne zpusobuji ztratu obdivu a respektu k nemu. Nemyslim, ze za to muzu ja - zadnou vinu si za jeho chovani nedavam a i on mi rika, ze to neni moje vina - ze problem ma on. Zly na mne nikdy nebyl - jen v depresi nekdy neprijemny a protivny. Proti tomu cos zazila ty jsou to "malickosti", ale i tak to staci - ty jeho ulitle napady, nesplnene sliby, nerealne planovani, nespolehlivost, a presne jak pises ty - taky je extrovert, neumi byt sam nebo sam se mnou - to je nuda - potrebuje k tomu kamarady. Takze zavislost na kamaradech, nebo spis kumpanech, alkoholu, trave, vecircich a v te opilosti se pry i prihodila nejaka nahodna znamost, rizeni v opilosti - na to nemam nervy.

K pití se ten tvůj u milenky vrátí, taky si vybere toho, co měla doma? Je teda blbá dost.Jak to budeš řešit s tím bytem? Proboha tolik peněz mu dát. Nebylo to lepší, když byly jen státní byty? Naštěstí můj byt patří jen mě, čekala jsem se svatbou až jsem ho koupila, to jsem věděla, že se prodává.Mám aspoň tady všech 5 P pohromadě. Vezmeš si půjčku nebo co? Nebo ho vyměnit za dva menší? To bys musela mít nejmíň 3+1. Bože děvčata, to jsme v minulých životech tak ubližovali nebo proč to musíme zažívat.

Martine, tohle je myslim dukaz ze simulant nejsi - to ze nekdy jsi "rozumny" a pak se zas vse otoci je myslim dostatecny symptom a taky dukaz toho, ze BAP, i pokud se leci je vlastne celozivotni boj. Vubec nejde o to psat knizku o "vzdy rozumnem pacientu" - to by bylo neverohodne a myslim ze i nerealne. Tvoje vyhry i prohry a pochyby, to vsechno myslim vytvari dokonaly obraz podstaty te nemoci, a myslim ze vsichni nemocni by se v tom urcite nasli. Neni nerozumnost udelat neco nerozumneho, ale spis delat to a pak si to nikdy nepriznat a popirat. Zbytecne se nerozebirej - ze srovnani s nasimi "drahymi polovickami" z toho zatim vychazis nejlip! A pamatuj - nikdo neni dokonaly :)

Lide s BAP byvaji pry uz jako deti "problemovi" - treba hyperaktivita atd. Treba si to jeho otec vysvetloval jako neposlusnost a resil to tehdejsimi vychovnymi metodami, s tim ze to pri prudke povaze prehanel. Osobnost se taky dedi - nebo taky okouka - tvuj muz je vlastne obeti sveho otce, ale to mu jeste nedava pravo a neospravedlnuje jeho naprosto nepripustne chovani. Jsou lidi, kteri meli otresne detstvi a vyrostli z nich slusni lide, jsou nemocni co se leci, ... jak uz jsem psala - zit s nelecenym clovekem s BAP je jako zit s alkoholikem, nebo narkomanem - vykyvy nalad, nestabilita, euforie stridana depresi a naprosta nespolehlivost. Jen s jednim rozdilem - nemocny s BAP si tu nemoc nezvolil. Ale pokud se neleci - vyjde to nastejno. BAP je nemoc, to je jedna vec - ale v dnesni dobe kdy je moderni psychologie, je tendence vse omlouvat a zaskatulkovavat jako poruchu atd - at uz jde o hysterii, HPO apod - trochu mi pripada, ze v nekterych pripadech jde o spatny charakter a hned se to omlouva jako "porucha".Jasne ze vse ma nejakou pricinu, ale jak rikam, ne ze vsech tyranych se stanou nasilnici. Takze asi by clovek mel vedet, kde je ta hranice a netolerovat a neodpoustet neodpustitelne.

Tak, malý příspěvek bipolárníka. Přečetl jsem si všechny starší příspěvky a k některým se vyjádřím pouze stručně.
V současné době se opravdu nemohu považovat za "rozumného". Od minulého duševního propadu jsem se doposud nevzpamatoval a mám v hlavě zmatek. Stále se přikláním k závěru, že žádnou BAP nemám a že je to vše jenom slabost, simulanství a neschopnost. Zároveň se neodvažuji vysadit léky, protože cítím, že tu něco nehraje. Jako motivace k dlouhodobějšímu braní medikace tohle ale stačit nebude a dříve nebo později to pukne.
Svým způsobem je to obvyklý vývoj známý z minulosti. Dny plynou a najednou BUM - fáze. A celkem jedno, zda kladná nebo záporná. Během fáze se všechno změní a celý způsob uvažování se zcela otočí. Fáze skončí, nálada se upraví, ale rozumové závěry zůstanou.
Co teď:
a) buď jsem simulant a je zcela jedno, zda něco beru nebo ne
b) nebo si se mnou teď BAP pěkně hraje a snaží se mě zcela zpracovat.
No, pokusím se teď nic NEŘEŠIT a vydržet do rozhovoru s paní psycholožkou. Léky budu brát i přesto, že je považuji za zcela zbytečné.
A kniha? To by tedy bylo opravdu povzbuzující čtení. Rozumný pacient ... HA HA.