maniodepresivita

Alena: daná doktorka byla opravdu divná. Pokud má někdo výraznější výkyvy nálady, tak potřebuje stabilizátory a je úplně jedno, zda má BAP I, BAP II nebo slabší formu BAP, tedy cyklothymii. Diagnóza je pouze zápis do papírů, rozhodující je medikace a to, zda vede ke zlepšení. Asi měla HODNĚ špatný den...:-(

Mysleli jsme, ze ted budeme narazet na problem terapie - volby spravnych leku a davkovani psychiatrem, a narazime na problem stanoveni diagnozy! Pritom to ma potvrzeno jednim psychiatrem a obvodnim doktorem, jehoz nazor ale neni bran smerodatne. Pro mne vysilujici a pro nemocneho s BAP temer neprekonatelne problemy.

Taky jsem nekde na internetu v jakemsi odbornem clanku cetla, ze je mozne ze do deseti let by se to snad mohlo dat i uplne vylecit - pri dnesnim pokroku v genetice a genove manipulaci. Kez by na neco prisli! Predstav si - zavezla bys manzela, trebas proti jeho vuli do nemocnice, oni by mu tam vymenili nejaky chromozom a vratili ti ho uplne noveho - zdraveho - milujiciho manzela a otce, jakym byl driv :-))))))) Delam si srandu, ale snad se v pristich letech neco opravdu objevi. Tim taky utesuji pritele, ktery ma hruzu z toho celozivotniho polykani chemie - ze je pravdepodobne, ze do deseti let se na to neco najde a tak by se mel lecit, nez se do te doby uplne znici.

P.: No, ono je povzbuzující už to, že se to dnes dá poměrně dobře léčit. Sice člověk musí brát poměrně silné léky a chodit stále na kontroly, ale potom je vcelku OK. A myslím si, že i v budoucnu bude vše záležet na léčbě. Určitě se zlepší včasná diagnostika, ale stejně zůstane jen a jen na pacientovi, zda bude ochoten se léčit.
Přiznejme si, že je to dost ošemetná věc. Třeba teď už je mně přes půl roku celkem dobře (jistě, až na mírné výkyvy). Tudíž je stále vtíravější otázka, zda má SMYSL se dále léčit. Třeba se to už uklidnilo samo, ne? Cukrovkář si nedovolí nebrat léky, člověk s hypertenzí také ne, ale člověk s BAP nebo schizofrenií? Pokud teď přestanu brát léky, tak se patrně delší dobu opravdu nebude vůbec nic dít. MOŽNÁ i půl roku, možná celý rok a možná to se mnou sekne během dvou týdnů. Ale je tady to slovíčko MOŽNÁ. Je tady ta pěkná představa, že bych se obešel bez léků, že bych byl zcela zdravý člověk, že bych nemusel nikam chodit - a mohlo by se to podařit.
A to je ten věčný problém pro bipolárníky. Kdo nás přiměje brát léky i tehdy, když už se dlouho cítíme dobře? Nechci, aby toto zamyšlení vyznělo pesimisticky, ale mě to netěší. Už chápu, proč PCP koná edukační přednášky pro rodinné příslušníky pacientů s BAP a snaží se je přesvědčit, jak důležitá je trvalá léčba. My bipolárníci to zvládáme jen velmi těžko. Osobně jsem již v minulosti třikrát vysadil, a to se považuji za celkem rozumného člověka. A také se obávám, co budu řešit na nadcházející schůzce s psycholožkou. Dostávám se do svého obvyklého jarního rozpoložení a začínám mít silnou chuť přestat brát léky. Ach jo.

Tak premyslim nad tim osudem jeho taty. Osobne si myslim, ze uz nezije... Aby se neozval ani vlastni mame? On je zrejme asi uz prohlaseny za mrtveho, ne?
V manzelove rodine mame taky podobnou udalost. Jednou tata v nedeli odpoledne rekl manzelce, at oblekne deti, ze pujdou na prochazku. Dosli na tramvaj, ta prijela, tata do ni nasedl, deti nechal na refyzi a 10 let ho nikdo nevidel... po 10 letech ho dcera potkala nahodou v kine!
Jeste k te knize J. Praška. Je tam krasne a srozumitelne vysvetleno, jak funguje seratonin v lidskem mozku. Puvodne jsem tuhle kapitolu vynechala, ze tomu stejne neporozumim (nemam lekarske vzdelani), ale po precteni cele knihy jsem se k ni vratila a zasla jsem, jak je to srozumitelne podano. Me by zase zajimala ta kniha psana clovekem s BAP. Ale to by musela byt v anglictine.
Protoze mam zrejme v cestine uz vsechny clanky prectene, tak si vyhledavam na google.com clanky v anglictine (dokonce jsem jsem narazila i na clanek v cinstine :))) Nektera slovicka si musi dohledat, ale jde to... Ale v podstate tam jsou stejne veci jako v clancich publikovanych v cestine.
Ale tuhle vec chci citovat, snad se na me p. Praško nebude zlobit, ale ta veta je pro potomky tak nadejna...
" Vědci se však shodují, že pokud lze v genetice u nějakého onemocnění očekávat v následujících letech zásadní průlom, bude to právě u BAP".
P.

Ale vse zalezi na tom, jestli bude i nadale pristupny. Tot otazka...

To jo, on vlastne doposud vyrustal s presvedcenim, ze jeho otec byl spatny otec, co se na ne vykaslal

Jezkovy oci, to jsou osudy...
Pritele capni pod kridlem a vyrazte opet k lekari. Zkuste dalsiho, ale to ty vis.
Nezapomen taky myslet na sebe, aby jsi ten stres vydrzela... P.

Ja jsem u toho nebyla, ale jeho otec diagnostikovan nebyl - opustil rodinu, kdyz bylo priteli 5 let a od te doby zmizel a nikdo uz ho nikdy nevidel, ani jeho rodice a bratri, kteri si, jako i jeho matka a manzelka vsimli jeho divneho chovani a mysleli si ze ma urcite nejakou dusevni nemoc. Po diagnoze pritele u prvniho psychiatra mu sama jeho matka rekla, ze si mysli, ze jeho otec mel to stejne - jen nebyl diagnostikovan - a ona tehdy nevedela o co se jedna. Takze on tam uvedl, jen ze jeho otec mel pravdepodobne stejne psychicke problemy. Je to divne - kdo vi, jestli je jeho otec jeste vubec na zivu, chudak.

Rekl ji vubec, ze jeho otec byl diagnostikovan? To prece (aspon dle meho laickeho nazoru) musi kazdy psychiatr zpozornet!
Skoro u kazdeho lekare se ptaji, co maji (meli) rodice za nemoce... P.

Taky v manii prohral penize v casinu, hyperaktivita, alkohol, party, zensky, vytrznosti, i nejaka kradez, Ferrari si sice nekupuje ale korunu taky neudrzi, vse rozfofruje za alkohol, jidlo, veci - skutecnosti, ktere jeho charakteru neodpovidaji - proste manie jak vysita! Jen doufam ze pritel neztrati uplne duveru k psychiatrum.

Presne - ta mlada asistentka na psychiatrii se na nej divala jak na simulanta - to bylo nejhorsi. A na nejake otazky nebyl vubec cas, kdyz to bylo cele odbyto ani ne za 20 minut, navic kdyz je clovek v depresi, tak toho moc taky nenamluvi. Podle ni pokud si v manii nechce koupit Ferrari, tak to neni manie! A to ze byvale pritelkyni vyskocil z okna z 1. patra, kdyz se snazila ho zdrzet doma a ho to tahlo za kamarady, nebezpecne rizeni v opilosti, a uplna ztrata pudu sebezachovy - k tomu tam asi uz za tech 20 minut nedosli! Uplne pominula, ze i manie muze mit ruznou silu, treba Martin miva jen deprese a hypomanie - a porad se jedna o stejnou nemoc.

Volej tam co nejdriv, je o to velky zajem!!! P.

http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/zmeny_mozku.htm
P.

dobrý den všem dnes jsem četla z vašeho příspěvku,že se dětem provádí projekt PCP nikdy jsem o tom neslyšela s bývalím manželem mám dvě děti již víc jak rok jsem po rozvodu a synovi bude 15let otec ma BAP diagnostikovanou nerada bych něco zameškala i když věřím,že vše bude v pořádku proto vás jen prosím o info.ohledně tohoto vyšetření.Děkuji moc za odpověd a přeji hezký den všem a pevné síly při zdolávání této nemoci vaše příběhy jsou přesný příklad toho co jsem prožívala já upřímně je mi líto jak nemocných tak členu rodin nebot ty procházejí složitým obdobím někdo vydrží v boji jiný ne já jsem to nezvládla a vim dnes,že rozhodnutí je na každém z vás mějte se krásně.Petra

Souhlasím, můj psychiatr toho také moc nenamluví, ale jakmile se ho na něco zeptám, tak se rozpovídá... A sám mně také jednou říkal, že spousta pacientů jde jenom pro léky nebo simuluje... Takže je trochu chápu.

Mne je to uplne jasne, ze za BAP nemuze jizansky temperament ani zadna jina narodnost!
Hledejte psychiatra dal, dokud je pritel ochotny k nemu jit! A hlavne, pokud bude pritel od psychiatra neco chtit vedet o sve nemoci, tak se ho musi ptat! Taky jsem uz cetla nazor psychiatra, ze spousta lidi k nemu jde opravdu pouze kvuli predepsani leku a o nicem se bavit nechce... P.

P: Pritel je italske narodnosti, ale presto v jeho pripade za jeho potize urcite nemuze tzv. jizansky temperament - ty jeho vykyvy jsou proste patologicke - on sam si to moc dobre uvedomuje. Zdedil to po otci. Nejhorsi je, ze ta motivace u nemocnych s BAP a chut se lecit podleha taky te nemoci - a je hrozna skoda, ze zrovna kdyz on sam se chtel ted lecit, tak musel narazit na naprosto nekompetentniho doktora - uz podruhe. To by deprimovalo i dusevne zdraveho, natoz pak jeho, kdyz nevime v jakem dusevnim rozpolozeni bude zitra - muze prijit manie a vsechno je v cudu!

Mohu ti jedine poradit klasickou vec. Napis si plusy a minusy vaseho vztahu. Co ten vztah prinasi tobe a co detem. Kdyz budes k sobe uprimna urcite ti nejaky vysledek vyleze... P. Drzim palce!

Tak pristup tech 2 psychiatru me desi! Ja mam pouze osobni zkusenost s psychologem, ale taky nic moc. Chvili jsem mela pocit, ze si vubec nerozumime, a ze mu brzy jednu flaknu! :)) Zacal vylozene deklamovat a ja si prisla jak v hledisti Narodniho divadla. Jeste, ze to bylo zadarmo! :))
Ta zvedavost! Tak jake narodnosti je tvuj pritel?
Predstavte si, ze nekde na diskuzi byl vysloven nazor, ze Zide trpi BAP o hodne casteji nez ostatni! Tak to mi docela vyrazilo dech! P.