maniodepresivita

všechny vás zdravím, Martina a P.obzvláště.
všem, kdo mi napsal mail, se omlouvám, že jsem nereagovala.

Zatím to šlape dobře. Je tedy možné, že jsem slabě nad normálem. Do hlavy mně pronikají staré sny, ráno se těším do práce (:-)), občas si musím doma zařvat z plných plic, v noci hůř spím. Vše ale probíhá klidněji než před rokem, takže nečekám další potíže. Bobulky to podrží.

Ano Martine, manzel si nechava penize pro sebe, dokonce uz na ni prepsal zivotni pojistku!
Neperu mu, nevarim, nezehlim a dokonce na nej ani nemluvim, protoze kdyz on na me promluvi, tak jedine, ze potrebuje penize (a hodne penez)! To vis, je na tom krapet mizerne :)
Pocitam, ze na nas zrejme dojde v pristim roce a bude jeste legrace :(

P.: tak to je tedy dokonalý Absurdistán. Manžel si nechává své peníze pro sebe, ty mu vaříš, pereš a žehlíš... Takhle nějak si to mám představit?
Pokud ale manžel podal žádost, tak se už musí něco dít, ne? Nemám s těmito věcmi žádné zkušenosti, takže nevím, jaké jsou "úřední lhůty". Týdny, měsíce?

Martine, zadost bezi, ale on se rozhodl, ze se neodstehuje za svoji laskou... To dusno uz nemuze vydrzet nase dcera a chce se odstehovat ona :(
Vubec netusim, co prijde a co bude...
Btw. zalobu na rozvod manzelstvi podal manzel s tim, ze ji formulovat tak, ze za rozpad manzelstvi muzu ja...

P.: takže žádost o rozvod byla stáhnuta a opět se nic neděje?

Jo jo, díky začátku školního roku jsem se na net moc nedostal. Zatím se držím. Díky silnější medikaci jsem sice poněkud omámený, ale to je rozhodně lepší než loňská fáze s nemocenskou.
O prázdninách jsem si také koupil nové kolo, takže se snažím relaxovat pohybem.
A co vy?

Kde vsichni jste???
Martine, jaksi jsem ti zapomnela napsat, ze ti drzim palce, aby se neopakovalo lonske obdobi!!!
Co reparaty? Vsichni urcite udelali, vid? :)

U nas nic noveho. Zadne stehovani nebude :(
Mejte se krasne a uzivejte si posledni zachvevy prazdnin...

P: no jasně, já mám na mysli léčeného člověka s BAP..

Jsem spíš zastánce přesvědčování k dobrovolné léčbě. Nevím, jak na to s nediagnostikovaným člověkem. Napadá mě snad jen oklika přes psychologa, ale záleží na tom, nakolik je pro koho schůdná. Pro nás teď bohužel ne.
Problém je, že můj muž je teď hypomanický, což není až tak společensky neúnosné. Navíc má zázemí, i když pochybné, v novém vztahu. Nechce situaci řešit ani kvůli našim dětem (to už jsem zkoušela taky). Nenapadá mě nic rozumného, jak to řešit jinak než rozvodem. A myslím, že z mých traktátů o rozhodování se, které tu probíhaly na jaře, jste museli pochopit, že jsem váhala dost dlouho a moc mě má bezmocnost mrzela.

Martin: Já se teda zrovna tvému nápadu o tajném přimíchávání léků moc nesměju - bohužel to u nás už taky bylo a musím říct, že to nedopadlo..má to jeden dost podstatný moment - ztrátu důvěry nemocného ve své nejbližší. U mého muže poněkud ožehavá věc, ta důvěra.
Taky nevím, jak bych mu ty léky (Zyprexu bych doma jistě našla - taky ji bral) podala, když ho prakticky nevidím. Navíc bych riskovala, že ze mě jeho milá udělá Maryšu a pošle k psychiatrovi mě :)), alias zhrzenou a zoufalou manželku.

Lilo, muj manzel neni diagnostikovanej... tudiz kde neni psychiatr, nejsou leky.
Martine, manzel chodi k praktickemu tak jednou za rok... nevim, jestli ma mirnou formu, ale vloni v manii mluvil o tom, ze se chtel v depresich zabit, takze si uvedomuje, ze ma deprese, ale neuvedomuje si hypomanie a manie! A ze vloni byla ukazkova!!!
Rozvodove rizeni jiz zacalo...

P.: No, stále je zde předpoklad, že se nemocný alespoň jednou dostane k lékaři. Ono je spíše zvláštní, pokud se k němu nedostane. Jak například v zaměstnání vysvětlí, že je nějakou dobu mimo provoz (deprese)? Musí přeci k praktickému lékaři. A že by praktický lékař jen tak zběžně psal AD, když k němu daný jedinec pravidelně přichází se stejným problémem? Čili musí pacienta poslat k psychiatrovi a ten si již patrně všimne fázického průběhu choroby.
Paradoxně je tedy lepší, pokud bipolárník svou nemoc bez léků nemůže zvládat. Potom se daná situace prostě musí řešit. Třeba oním tajným podáváním jednou předepsaných léků.
Uznávám ale, že v případě mírné formy, která má "pouze sociální dopady", je situace patrně neřešitelná.

...len chcem dodat, ze su psychiatri ktori vychadzaju v ustrety partnerom svojich pacientov

pre P.
k zyprexe sa dostanes u psychiatra.. odmietanie liecby je u BP caste.a mne sa uz veru stalo, ze som dostala ''ochuteny'' cajik, prisla som na to- bolo zle..ale nakoniec som si dala dohovorit
verim tomu, ze zit s niektorymi ludmi je strasne.. ale urcite nie s kazdym, hadam len nie som taky strasny cvok.. :( (obcas asi ano)

Martine a kde k te Zyprexe asi tak clovek prijde?
Anyz, porad rikam, ze neleceni lide s BAP jsou nerizena strela a oni sami tomu rikaji jizda na horske draze!

Tak tahle myšlenka mě Martine vážně pobavila..přimíchávat léky do jídla a do pití - z manželky by rázem byla taková Maryška :-) Ale máš pravdu - tahle diskuze z "bipolárů" vážně dělá takový strašáky, se kterými se žít prostě nedá. A můj názor? Žít se s nimi dá, ale chce to notnou dávku sebezapření, velkého vlastního sebevědomí, možná si i umět dupnout a prosadit si svoje, bipolára držet zkrátka...a nebo mu spíš hodně, hodně věcí tolerovat, přecházet je..brát si z něj jen to dobré. Vlastně jen plácám. Pozoruju toho "svýho" bipolára a říkám si: jak to s ním ta jeho žena může vydržet? Znám ho jen velmi málo, ale jistý náznaky-změny v jeho chování,řekla bych někdy až velmi velmi nestandartní chování už u něho znám..a někdy nestačím zírat. Vím, že já bych s ním dlouho nevydržela..spoustu věcí bych nepřenesla..vyvolávala bych zbytečný hádky-zbytečný proto, že on za svý "chování" někdy vážně nemůže. Jak to teda zvládá jeho manželka?? Jak dlouho to jejich manželství může klapat? Navenek mi příjde, že jsou spokojení. Takže možná že i jsou. Možná mu toleruje ty jeho občasný úlety v chování i ve vztazích.. Možná je opravdu tak skvělá a moudrá žena, ví jak na něj..takže v závěru: žít se s nimi asi dá.

Číst tyto příspěvky je dost depresivní. Vypadá to, že lidé s BAP jsou nezodpovědná individua, s nimiž je nemožné žít. A přitom existuje velmi účinná léčba, to je vskutku tragické.
Napadlo vás někdy dávat svým manželům léky potají? Třeba taková Zyprexa je výborný stabilizátor a dá se rychle rozpustit prakticky v čemkoliv - i v jídle. Možná si řeknete, že je to zasahování do svobody jednotlivce, ale mně osobně by to nevadilo. Pokud se člověk dostane do normálu, je možné s ním rozumně hovořit a řešit i otázku medikace. Co vy na to?
Jinak právě dopíjím poslední pivínko. Od zítřka začíná školní rok a preventivně nasazuji plnou medikaci. Snad se mně podaří zabránit podzimnímu kolapsu v minulém roce (deprese - hypománie - deprese). Držte mně palce :-)

Příznaky:

Přílišná důvěra, mnohomluvnost, výstřednost, hyperaktivita a nesmírná čilost i při krátkém nebo vůbec žádném spánku, to jsou hlavní příznaky mánie. Lidé takto nemocní dělají velkolepé plány, do všeho zasahují a je mnohdy obtížné s nimi vyjít. Ve stadiu deprese se uzavírají do sebe, ztrácí sebedůvěru, neustále si něco vyčítají. Běžné jsou i myšlenky na sebevraždu. Přechod z mánie do deprese může být náhlý nebo postupný, ale vždy je nepředvídatelný. Někdy upadají nemocní jen do jednoho extrému. Příznaky maniodeprese jsou někdy podobné příznakům schizofrenie.

To abychom v tech nickach nemeli zmatek... P.