maniodepresivita

Ja nechci byt nezdvorila, ale myslite ze by mi nekdo mohl odpovedet prosim???

P.: No jo, moje drahá ženuška... no, snad jí to teď na delší dobu vynahradím.
Jinak je škoda, že tvůj "ex" nemá takové mánie, že by to stačilo na nedobrovolný odvoz. Často stačí přivolat policii a "poradi" jí, že dotyčný je v mánii - jsou na to školení a moc se více neptají. Do PL by se dostal nedobrovolně (soudně), takže by se prostě MUSEL stabilizovat. Tímto jednoduchým způsobem se do PL leckdo dostane a je mu pomoženo.

Martine, pamatujes, jak jsem ti kdysi napsala, ze tvoje zena by uz nemela udelat ani krok pesky? :)
U nas doma je klid (ex zacina mit deprese), ale ta predstava, ze s exem zrejme budu opetovne prozivat jeho hypomanii nebo nedej boze manii, tak ta me desi uz ted. Uz jsem dosla tak daleko, ze bych byla moc rada, kdyby si opet nekoho nasel, kdo by se o nej postaral... Jeste pred rokem by me nenapadlo, ze ujdu tak velky kus cesty. Moc jsem ho milovala, ale...

P.: i já jsem rád :-). Nakonec jsem tady nechtěně předvedl klasickou ukázku nezodpovědného chování. Nejdříve svévolná úprava léků (vysazení stabilizátorů), dále popíjení alkoholu a k tomu neuvěřitelné pracovní přetěžování. Výsledkem tělesné zhroucení a pestré duševní symptomy (dle doktorů probíhající hypománie), pobyt v PL a zde pozvolná stabilizace.
Uklidněný, zaléčený a poučený pacient se vrací do normálního života. Bude se už konečně chovat zodpovědně?
Přiznám se, že na pracovní ploše počítače se na mě "usmívá" pavilón 1A. Doufám, že to na mě bude dlouho působit jako záchranná brzda :-).

SOS: no, to nezní povzbudivě. Snad to nebude nepříjemná otázka - pokud máte děti, nemohly by nějak pomoci? Chápal bych to jako krátkodobé překlenutí stávající kritické situace. Z Vašeho popisu je asi zřejmé, že o maminku by se již měl starat specializovaný ústav (dům pro seniory...), že tohle sama prostě nemůžete zvládnout. Bohužel to vždy chvíli trvá, než se to podaří zařídit.
Při Vaší diagnóze se může kdykoliv stát, že se zcela zhroutíte a potom bude všechno ještě komplikovanější.

Tak ja tu sedim u PC a usmivam se na monitor. "Stary", hodny Martin je zpatky a je opet ochotny pozastavit se nad problemy ostatnich! Ja jsem tak rada!
Martine, vitej! :)

Zuza: ještě jsem se podíval...Gratuluju ze jsi to premohl...ze ses nenechal pohltit, coz me se uprimne moc dobre ted nedari. Jenom by me zajimalo, brala jsem seroquel jednu dobu a potom mi teda bylo nehorazne zle, vdlejsi ucinky proste...tak jaky mas zkusenosti s ruznymi leky, lecis se dyl jak ja.

...fotbal byl prima...:)s těmi antidepresivy...no...eště uvidím...zatím sem nezaznamenala změnu to uvidím až mi klesne hladinka...zatím se mějte všichni pěkně, papa:)

Martina: Gratuluju...přeju...Zuza: Díííkyyy, a s tou váhou, myslím že nemáš zas tolik kilo, dcerka taky něco přibrala, skoro 5 kilo za dva něsíce co byla v PL, ale teď co se zase začne hýbat to bude lepší, nechce to na tu váhu tolik myslet, zaplavat si v bazénu, procházky, a tak, myslet pozitivněji a bude to oki, hodně štěstí!!!!!

Je mi 55 let. Pět let mám...Nebojte, určitě to zvládnete, hlavně neházejte flntu do žita předčasně, co ostatní sourozenci, sousedka nebo kamarádka, nepomohli by trochu? Držím Vám palečky, hodně štěstí !!!

Zuza: ještě jsem se podíval na obvyklou dávku Cipralexu - pro většinu indikací (deprese, úzkostné poruchy, kompusivní poruchy) 10mg. Fakt bych si na těch 5mg dal pozor. 10mg není nijak vysoká dávka!

Všem: v PL jsem viděl, že bipolární porucha je LÉČITELNÉ onemocnění. Byli tam pacienti, kteří měli klasickou BAP I, tedy výrazné mánie a deprese. Ačkoliv měli někteří ID, tak s příslušnou medikací mohli vést i delší období zcela normální život. Většinou vlivem stresů se jejich nemoc zhoršila a byla nutná opakovaná hospitalizace. Je to hořce optimistická zpráva, protože většina zdejších minulých příspěvků se týkala (mužských) partnerů, kteří se odmítají řádně léčit. I já jsem na svůj polovičatý přístup pěkně doplatil - tedy spíše moje rodina. Je to fakt záhada, proč je takový problém se léčit...

Zuza: no, ehm, takové "samostatné" změny v braní léků mohou skončit pobytem v PL. Znám jednoho člověka, kterému se to nedávno stalo :-). Nebylo by lepší to nejdříve prokonzultovat s tvým lékařem?

...fotbal...

Děkuju:)...Cipralex jsem si dneska napůlila na 5 mg...já nemám depresi...ta vypadá jinak...valím na fotal...měj se hezky a ještě jednou dík...PS: Taky ze mě bude učitelka...to je prej něco jako diagnoza...:) pa

Abilify: minimální vliv na hmotnost. http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/psych403/09.htm

Cipralex: zde je možný vliv na zvýšení hmotnosti - jakou že to bereš dávku?
http://www.lekarna.cz/cipralex-10mg-28x10mg-potahovane-tablety/

Zyprexa: při minulé dávce 20mg téměř nevyhnutelný vliv na zvýšení hmotnosti, při dávce 2,5mg zanedbatelné... (spousta článků...)

Závěr: patrně nejvíce Cipralex může trochu napomáhat zvyšování hmotnosti, ale při zdravé životosprávě bych to viděl optimisticky :-)

Zuza: vydrž - podívám se na to odpoledne :-)

Martina: Gratuluju...přeju hodně zdraví...:)

DOMA :-)
Je to zvláštní, ale...ahoj Martine, skáču radostí do stropu, moje holčička je už doma nastálo !!!!!!
Jupííííííí, jupíííííííí jupíííííííí

v adolescenci kolem 50kg..(měla jsem tak trochu anorektické období, kdy jsem vážila 41kg-trvalo cca rok)...před léčbou 53kg...když mi nasadili Zyprexu 10-0-10...teď po cca roku 68kg...tady tuhle medikaci Abilify, Zyprexa, Cipralex mam zhruba pul roku to už jsem šla nahoru jen o pět kilo:( Ze začátku jsem hodně spala a málo se hýbala...proto jsem ztloustla....jsem prcek měřím jen 160cm...:) Děkuju...měj se pěkně :)

Je mi 55 let. Pět let mám diagnostikovanou schizoafektivní poruchu, manické ataky mívám jednou až dvakrát ročně, zpravidla končící hospitalizací. Mamka (80) je po amputaci nohy na vozíku. Starala se o ni sestra, ale ta letos v srpnu zemřela, tak jsem se péče o mamku ujala já, bydlíme spolu v jejím domku na vesnici. Zpočátku jsem do toho šla s velkým nadšením, ale poslední měsíc mě ovládá strach - bojím se, že dojde dřevo a uhlí, piliny, bojím se prát, že nebude prádlo kde usušit, bojím se Vánoc, vlastně děsím, bojím se, že se složím a kdo se postará o mamku? Každodenní péče o mamku, byt i zahradu mě zmáhá, zdá se mi, že už nemohu dál. Zoufale si přeji vysvobození ze situace, do které jsem se tak nerozumně vrhla. Mamka by byla po úmrtí mé sestry šla do domova důchodců, já ji přemlouvala, ať tady se mnou zůstane, že budu ráda. A teď - nezvládám.