maniodepresivita

Zuza: klidně si třeba neber nic (i když je to pěkná hloupost), ale před doktorkou nic neskrývej. Osobně jsem v minulosti s léky také pěkně blbnul, ale v posledních letech jsem psychiatrovi vždy oznámil, že si měním medikaci. Jistě, nebyl nadšen, ale měl aspoň přehled, co dělám. P. to napsala přesně - takhle může pouze nastat pěkný zmatek v dalším stanovení vhodných dávek.

Kromě toho vůbec nechápu, co ti brání začít brát více AD preventivně při prvních lehkých známkách nepohody (po dohodě s doktorkou). Nebo se ti v PL tak líbí? ;-)

Zuzo, presne tak. Pokud se neco stane, zacne do tebe cpat vyssi davku AD, pokud se nic nestane, necha te na nizsi davce... teda si myslim...logicky...

...mas ale pravdu...mela by to vedet uz pro pripad, ze me na jaře odvezou budou mít zkreslenou představu o tom co beru a co ne...

...vadi mi chemie, kterou do sebe cpu...kdyz ji vlastne nepotrebuju...

Zuzo, tak proc te doktorce lzes? Nechapu...

...jsem tvrdá palice...a jdu si vždy za svým...to doktorka taky ví...možná proto mě takhle důrazně varovala...s těmi léky právě si půlím antidepresiva, to, ale doktorka neví...já depresi nemám funguju normálně, normálně spím, jím, chodím do práce, do školy, na fotbal...pohoda...:)

...vidí mě 15 minut jedenkrát za dva měsíce...já na sobě změny nepozoruju...nu což nebudu sedět doma a čekat až mi šibne..to radši pojedu na hory užiju si to tam a pak ať mi třeba šibne...nebudu čekat doma na smrt...blbost...a tu funkci vem, zvládneš to, když ji nevezmeš bude Tě to mrzet...

Je tedy pravda, ze ja na svem ex taky vidim, ze pada do depresi, ze proste
k nim speje, ale ja ho znam asi lepe nez tvoje doktorka tebe...
Moudre knihy mluvi o tom, ze dovolene umi spustit fazi. Doktorka te dost duraznym zpusobem varovala... Asi je docela sveraz, nekazdemu to vyhovuje, chapu... Rozhodnuti je na tobe, pripadne nasledky taky, zmena lekarky na tom asi nic nezmeni...
Mne se totiz ted stala podobna vec, lekarka me varovala, ze bych se mela vyvarovat stresu v praci, ktery souvisi s moji novou funkci. Ja to samozrejme moc dobre vim, a proto jsem tu funkci nevzala, ale byla jsem do ni stejne natlacena! Ja to varovani ale beru vazne! Bohuzel me od stresu zachrani jenom a pouze vypoved... V dobe krize a s dluhy na krku...

léky beru pravidelně...v zimě jedu na hory a doktorce se to nelíbí...protože člověk s depresí by neměl měnit zaběhnutý stereotyp...a prý vidí, že do něčeho spadám...takže tak...

K příspěvku Lenky (Terky?) bych podotknul, že si opravdu připadám opět zcela OK. Beru jako podivnou životní nutnost, že polykám jakési bobulky a události v minulosti mně připadají značně záhadné. Takové slabé depky nebo stavy přepracovanosti má přeci každý...
Takže si podobné úvahy zakazuji, protože vedou do pekel.

zuzi, ted proste v sobe pragmatika nezapru a budu mit nekolik otazek.
Ty byvas na jare nejak pravidelne hospitalizovana? S cim? S depresi nebo manii? Uzivas pravidelne a poctive leky?

Lenko, ted co napisu myslim absolutne v dobrem a po osobni zkusenosti. Neplet dcerku do teto diskuze, osvobod ji ze "zasveceni", nech ji postebetat s kamoskama, at resi svoje pubertalni problemy a na jine brzy zapomene...
Pro tebe jsme tu vzdy my...
S tvym prispevkem asolutne souhlasim.

Martin i Zuza:
Těžko......holky, dlouho tady sleduji Váš příběh a obdivuji, co všechno jste zvládaly a zvládáte. Lenko, vážím si Tvých zkušeností, byť vykoupených drsným životním zážitkem. Od nás s holkama se před nedávnem BAP manžel odstěhoval, s tím, že se námi již nenechá omezovat. Psychicky nás to semlelo všechny. Jeho diagnozu mu sdělil jeho psychiatr,když jsem mu zoufalá volala, co všechno manžel začal provádět - v manii - byť se dosud léčil "pouze" na depresi. Zvažuji rozvod a je to strašně těžké se rozhodnout...manžel je v neléčené manii - k psychiatrovi přestal docházet - cca pátý měsíc, dělá psí kusy a já už nemám síly...co myslíte, má ještě cenu na něco čekat? Jako že např. příjde remise, on prozře a začne se léčit? Nebo se utěšujeme nadarmo? :((

Martin i Zuza:
Těžko posoudit v jakém stavu se momentálně oba nacházíte, ptž s vámi nejsme v osobním kontaktu. Ale naše zkušenosti jsou takové, že BAP je zákeřná v tom, že se plíží zákeřně po špičkách, nenápadně leze podél zdí a našeptává pacientovi: "Žádná hrůza, nic ti není".. Pohled z vnějšku vypadá jinak, ale i ten často klame. Ludva např. pro známé a kamarády vypadal v pořádku (dokázal své stavy dobře maskovat a vyrovnávat inteligencí), ale já jsem intuitivně změny vnímala, často je nedokázala pojmenovat - bylo to hlavně pocitové. Dnes vím, že začátek našeho smutného konce, začal mnohem dřív, než nástupem do PL před rokem a půl. Proto znovu vás prosíme: PEČLIVĚ ZVAŽUJTE VŠECHNA SVÁ ROZHODNUTÍ A DOBŘE NASLOUCHEJTE SVÝM LÉKAŘŮM A TERAPEUTŮM - PSYCHOLOGŮM. Oni vidí dál než vy, oni dobře znají úskalí BAP. Tím ale zároveň vás nenabádáme, abyste BAP podléhali a vzdávali se, ale snažte se s ní žít za každou cenu =)

...tak mi dneska doktorka řekla, že stejnak na jaře zkončím zase v PL...takže zřejmě budu hledat novou...

Brum, brum... Poradím se o tom dnes s panem doktorem, potom jsou svátky a kdo ví, jak bude ordinovat. Stále si myslím, že mně řekne: "Ale mladý muži, vždyť vám nic není, co tady simulujete!" Tak jsem byl dvakrát v PL, no, to nic není. Na neschopenky chodím málokdy, to už raději spím ve škole na zemi... Tím dávám najevo, že SKUTEČNĚ nemocní jsou v PL třeba desetkrát a ve škole by na zemi spát nemohli, protože by do ní prostě nedošli. Ano, když jsem v tomto duchu včera hovořil s paní psycholožkou, tak nakonec pravila: "Aha, takže vám zase nic není, že?! To už tady x-krát bylo..."
No, mám z toho zmatek...

Martin:
Pro chlapa je asi přijetí ID nebo ČID problém mnohem složitější než pro ženskou, ale zkus přehodnotit chlapské priority alespoň trochu do ženského pojetí, tzn. zkus se více zaměřit na péči a starost o rodinu (myslím rovnocenně mezi děti a manželku). Materiální stránka sice v dnešní době není zcela zanedbatelná, ale jsou věci mnohem důležitější a cennější, kt. později zůstávají jako ty pravé poklady.
Takže doporučujem: Nebraň se ID. Nebraň se návrhům odborníků, dobře vědí co dělají a těš se z toho, že budeš moct být s rodinou, budete moct dát systém a řád volnému času, kt. ti umožní ID.
Dej vědět, jak ses rozhodl nebo jak postupuješ při rozhodování. =)

Tak jsem dnes byl u své paní...Zatím se cítíš dobře,ale když budeš mít ještě čid můžeš si ho spořit než na tom budeš tak,že nebudeš schopen pracovat.Nebuď hloupý,čid ba i Pid mají lidé kteří jsou skoro zdraví.Vi,menšina:).

Martine, proc ne CID?! Ja bych to videla jako dobre, stale vylepseni rodinneho rozpoctu!

Tak kamaradka je schizofrenicka a ma ID uz od svych 19 let...takze si myslim, ze jako je to hodne individualni...