maniodepresivita

No, lepší bude, když si nejdříve promluvíte s P. jako dvě ženské :-). P. může hodnotit celou problematiku jako ZKUŠENÝ vnější pozorovatel. Já coby člověk s BAP mohu pouze vysvětlit pohnutky a vnitřní pochody nemocného, ale nevím, zda o to v této chvíli hlavně jde.
Zatím dodám pouze to, že pokud je bipolárník tzv. stabilizovaný, tak se s ním dá žít celkem normálně. To ovšem vyžaduje poctivou medikaci, spolupráci s lékařem při zhoršení stavu a otevřenou atmosféru v rodině. A jen tak mimochodem - NESMÍ se pít alkohol.

Olgo, ale povaha se proste meni podle nalady! Sama urcite vis, ze kdyz mi zensky mame svoje dny, tak muzeme byt sebehodnejsi, a presto vyjedeme kvuli kazde malickosti!
Muhu se zeptat, kolik je pritelovi let a jak dlouho ma BAP diagnostikovanou?
K memu pribehu urcite v teto diskuzi dojdes...

Bipolární poruchu má stanovenou dvěma lékaři, léky bere, ale výkyvy má i přesto. Když o tom začnu, odmítá se o tom bavit.
Na internetu jsem si přečetla nějaké články, ale jsou tam spíše všeobecné informace o projevech v jednotlivých fázích - nic o citových výkyvech. Nejdřív jsem hledala chybu u sebe a v našem vztahu, ale upřímně řečeno, jeho chování postrádá všechnu logiku. A tak se ptám - je to tou nemocí, nebo je to jeho povaha? Dá se takovému člověku věřit a dá se s ním žít? Máte někdo podobnou zkušenost?
P.S. Začala jsem pročítat tuto diskusi, ale příspěvků je opravdu hodně, tak se omlouvám, jestli to tu už někdo řešil - zatím jsem se k tomu nedostala.

Olga: ano, nejdříve si ujasněme otázku léků. Říkáš, že trpí bipolární poruchou. Z toho usuzuji, že mu ji diagnostikoval lékař a že mu také naordinoval léčbu. Dodržuje ji? Chodí na kontroly? BERE LÉKY?

Olgo, on asi moc leky nebere, ze?

Olgo, nejsem kompetentni na rady, ale zkus si neco o bipolarce precist (na netu je toho pomerne dost). Ja jsem to taky tak udelala.
Tvuj pribeh mi pripomina pribeh Aleny...
Ale Martin se urcite nazoru ujme, vid?

Dobrý den, narazila jsem na tuhle diskusi a snad mi někdo poradí. Můj přítel se kterým jsem prožila 4 měsíce úžasné lásky, vášně a porozumnění, trpí bipolární poruchou a ze dne na den mi oznámil, že mně chce opustit. Poté se vrátil, řekl mi že mně miluje, že jsem žena jeho života a že udělal hloupost, že mně nechal. 3 dny nato mi zavolal, že mně už nemiluje, nic ke mně necítí. Tak se to během následujících 3 měsíců opakovalo ještě několikrát. Jsem z toho na prášky. Vůbec tomu nerozumím - je to snad symptom nemoci, že člověk s bipolární poruchou chce opustit člověka který ho má nejvíc rád? Děkuji za vaše názory.

Martine, neboj, vsak si to brzy vynahradis ;)

Jak zvladate pripravu na Vanoce? K.zrejme maka jako sroubek, ne?

Takže prakticky bez potíží. Mrzuté je pouze to, že zvýšené množství AD má blokační účinky na jisté stránky manželského života ... :-(.

K: Asi už jsem zapomněl - cože to bereš za léky a v jakém množství?

Už v tom zase lítám. Nespala jsem teprve dva dny a už toho mám plný zuby. Ráno, když jsem jela do práce tak jsem si připadala jak zkouřená, ale dojela jsem dobře - nikoho jsem nesrazila.

Ještě podotknu, že nálada je už zcela normální.

Nazdar. Takže vývoj je následující:
1) Dost kruté bolesti ucha a horních zubů rychle ustoupily. To je dost divné, protože případný zánět zubu nebo dutin by měl trvat déle a samovolné vyléčení nebývá obvyklé.
2) Dnes jsem byl u zubaře a plánovaně jsme se podívali na dolní šestku, která už dlouho zlobila při skusu. Našel se skrytý kaz, odvrtal se a zoubek se až nečekaně rychle uklidnil.
Závěr: objektivně zde byl kaz, který mohl delší dobu vadit při jídle. Ostatní příznaky opravdu napovídají na psychosomatickou vazbu. Už jsem si zvykl, že při depresích bývám unavený, potím se, mívám slabé teploty, bolívají mě svaly a klouby, ale tohle mě tedy překvapilo. Ty zuby totiž opravdu bolely STRAŠNĚ. Nu což, AD už beru ve větším množství přes 10 dní, takže ... stejně je to ale divné...

http://referaty-seminarky.cz/poruchy-nalady-afektivni-poruchy/

tady je mimo jine i neco o tech bolestech zubu

Ale vzdyt je to znama vec, ze kdyz nekoho boli zada a vysetreni nic nenajdou, tak dostane doporuceni k psychiatrovi. Ja jsem si vsimla, ze muj ex ma nejenom dispepticke problemy, ale i rymu, ale jenom v depresi. Odborna literatura tyhle veci hodne popisuje.

V PL taky byla paní, kterou všechno bolelo, od hlavy až po paty. Postoupila všechna možná vyšetření. Závěr-deprese...

Ale nevdám to..................... možná,........................

To vím už dávno, že psychika ovládá moje svaly, mě neustále bolí dásně, svaly, kloouby,m atd...

Dnes jsem byl u psycholožky. Dozvěděl jsem se zajímavou věc - i bolesti zubů mohou být psychosomatického původu. A ještě zajímavější je to, že bolesti psychosomatického původu bývají silnější než běžné bolesti organického původu. Hmmm, uvidíme. Zatím se přikláním k zánětu. Asi za týden budu pod plnou hladinou AD - pokud problémy samovolně ustoupí, tak budu zírat.

K: to mně něco silně připomíná.
Lea: no tak...povídej, přeháněj! :-)
P: mám se trochu lépe, ale ty zuby, to je tedy věc. Dle zubaře by to mohlo být od čelistní dutiny. Na levé straně mě bolí snad všechny zuby a k tomu ještě ucho. Ufff...